16 C 26/2026

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl soudcem Mgr. Martinem Koškem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 110 146 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 110 146 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky 97 592 Kč od 12. 2. 2025 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 12 554 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 26 149,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 110 146 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný u žalobce pracoval na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, jako , Anonymizováno, . Pracovní poměr žalovaného u žalobce skončil dne , datum, . V rámci výkonu zaměstnání u žalobce žalovaný dne , datum, způsobil škodu tím, že v rámci pracovní cesty v , Anonymizováno, při průjezdu obcí poškodil , Anonymizováno, , , Anonymizováno, u , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , zároveň byl také poškozen , Anonymizováno, RZ , SPZ, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , při výši škody 97 592 Kč. Dne , datum, pak žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni uznal písemně a zavázal se ho splácet podle sjednaného splátkového kalendáře, pod ztrátou výhody splátek při jeho porušení. Žalovaný pak neuhradil ani první splátku splatnou dne 31. 1. 2025, a dluh se stal splatným již ke dni 11. 2. 2025. Dále při totožné pracovní cestě dne , datum, porušil právní předpisy a za správní delikt mu byla uložena pokuta 1 073,99 EUR / tedy 25 154 Kč, kterou žalovaný uhradil služební platební kartou žalobkyně. Tato pokuta měla být žalovanému sražena ze mzdy ve 4 platbách po 6 300 Kč, a to ve mzdě za měsíce , Anonymizováno, 2024 až , Anonymizováno, 2025. Uhrazeny pak byly pouze 2 splátky tedy celkem 12 600 Kč, a z této škody zbývá uhradit 12 554 Kč. Obě způsobené škody pak vznikly porušením povinností při plnění pracovních úkolů žalovaného, tedy došlo ke vzniku škody ve smyslu ustanovení § 250 Zákoníku práce. Žalovaný byl k úhradě celé dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou ze dne 23. 7. 2025, s výzvou k úhradě do 1. 8. 2025. Dlužná částka pak nebyla uhrazena.

2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti.

3. Účastníci řízení byli soudem ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) vyzváni, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, s tím, že v případě, že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude souhlas s tímto postupem soudu předpokládán ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. Žalobkyně s postupem soudu souhlasila, žalovaný se k postupu soudu nevyjádřil. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání, vycházeje z obsahu spisu a listinných důkazů.

4. Z žalobkyní doložených listinných důkazů, a to formuláři o proplacení a zaúčtování pokut, uznáním dluhu ze dne , datum, , včetně splátkového kalendáře a předžalobní upomínky ze dne 23. 7. 2025 má soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalovaný pracující u žalobkyně na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, jako , Anonymizováno, , v rámci výkonu zaměstnání dne , datum, způsobil škodu tím, že v rámci pracovní cesty v , Anonymizováno, při průjezdu obcí poškodil , Anonymizováno, , , Anonymizováno, u , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , zároveň byl také poškozen , Anonymizováno, RZ , SPZ, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , při výši škody 97 592 Kč. Dne , datum, pak žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni uznal písemně a zavázal se ho splácet podle sjednaného splátkového kalendáře, pod ztrátou výhody splátek při jeho porušení, a to ve splátkách po 8 200 Kč měsíčně počínaje , datum, a poslední splátkou ve výši 7 392 Kč platnou 15. 12. 2025. Žalovaný pak neuhradil ani první splátku splatnou dne , datum, , a dluh se stal splatným již ke dni 11. 2. 2025. Dále při totožné pracovní cestě dne , datum, porušil právní předpisy a za správní delikt mu byla uložena pokuta 1 073,99 EUR / tedy 25 154 Kč, kterou žalovaný uhradil služební platební kartou žalobkyně. Tato pokuta měla být žalovanému sražena ze mzdy ve 4 platbách po 6 300 Kč, a to ve mzdě za měsíce , Anonymizováno, 2024 až , Anonymizováno, 2025. Uhrazeny pak byly pouze 2 splátky tedy celkem 12 600 Kč, a z této škody zbylo uhradit 12 554 Kč. Žalovaný byl k úhradě celé dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou ze dne 23. 7. 2025, s výzvou k úhradě do 1. 8. 2025. Dlužná částka pak nebyla uhrazena. Pracovní poměr pak měl skončit ke dni , datum, .

5. Podle ustanovení § 250 odst. 1 až 3 zákona č.262/2016 Sb. Zákoníku práce, pak platí, že zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, povinnost zaměstnance nahradit škodu se poměrně omezí. Zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance, s výjimkou případů uvedených v §§ 252 a 255 upravujících schodek na svěřených předmětech a hodnotách.

6. Podle ustanovení 4 § zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, pracovněprávní vztahy se řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů.

7. Podle ustanovení § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen “o. z.”) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Uznání dluhu je jednostranným právním jednáním adresovaným věřiteli, což potvrdil Nejvyšší soud například ve svém rozhodnutí sp. zn. 29 Odo 1297/2004. Účinky uznání dluhu tudíž nevyžadují souhlas nebo jakékoliv jiné jednání (součinnost) ze strany věřitele. Z toho tedy vyplývá, že uznání dluhu je pouze právem dlužníka, nikoliv jeho povinností, ostatně ke stejnému závěru došel i Nejvyšší soud, a to konkrétně v rozhodnutí sp. zn. 2 Cdon 1929/97. Z citového ustanovení je patrné, že zákon vyžaduje, aby dlužník učinil písemnou formou příslib zaplacení dluhu a uvedl důvod dluhu a jeho výši (tedy uznal dluh co do důvodu a výše). Uznáním dluhu se tedy zakládá vyvratitelná právní domněnka o existenci uznaného dluhu (závazku) v době uznání. Důsledkem uznání závazku je tedy přesun důkazní povinnosti (důkazního břemene) z věřitele na dlužníka, na němž tak je, aby prokázal, že závazek nevznikl, zanikl či byl převeden na jiného. V rovině procesního práva vyvratitelná domněnka nachází svůj odraz v ustanovení § 133 o.s.ř., které určuje, že dokud není dokázán opak, platí za prokázanou skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka; pouhá, třebas i závažná pochybnost o tom, zda existuje skutečnost, které svědčí právní domněnka, tedy nestačí k tomu, aby tato skutečnost nebyla považována za prokázanou. Skutečnost, které svědčí vyvratitelná právní domněnka, není předmětem procesního dokazování, a nebyla-li v řízení domněnka existence uznaného závazku vyvrácena, soud musí mít podle ustanovení § 133 o. s. ř. skutečnost za prokázanou.

8. Žalovaný se v řízení nijak nebránil a tvrzení žalobkyně nesporoval ani neprokázal úhradu dluhu nebo jeho zánik jiným způsobem. Soud tak vyšel z tvrzení a důkazů žalobkyně, ze kterých vyplývá, že žalovaný písemně uznal svůj dluh co do důvodu a výše první části vzniklé škody ve výši 97 592 Kč, a to v rámci písemného Uznání dluhu, kdy žalovaný ani nezahájil jeho splácení dle sjednaného splátkového kalendáře.

9. Pokud se pak týká druhé části škody ve výši 25 154 Kč, bylo žalobkyní prokázáno, že tato vznikla v důsledku správního deliktu způsobeného žalovaným při pracovní cestě v , Anonymizováno, dne , datum, , v rámci uložené pokuty za nehodu dne , datum, ve výši 1 073,99 EUR (tedy 25 154 Kč). Tuto pokutu pak žalovaný uhradil svěřenou služební kartou a měl škodu uhradit zaměstnavateli ve 4 platbách-srážkách ze mzdy po 6 300 Kč v období od , Anonymizováno, 2024 do , Anonymizováno, 2025. Na tuto škodu pak bylo žalovaným v rámci srážky ze mzdy uhrazeno celkem 12 600 Kč, a k úhradě tak zbylo 12 554 Kč.

10. Žalovaný pak celkovou dlužnou částku 110 146 Kč neuhradil ani po předžalobní výzvě, ani po podání žaloby. Soud proto žalobě jako důvodně podané vyhověl.

11. Požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1970 o.z., kdy dlužník, který svůj dluh nesplní řádně a včas, je v prodlení. Je-li v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úroky z prodlení byly přiznány od splatnosti první neuhrazené splátky podle písemného uznání dluhu.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 26 149,70 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 4 406 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 110 146 Kč, sestávající z částky 5 540 Kč za každý ze 3 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 22 376 Kč. Celkem tedy přiznáno 26 149,70 Kč.

12. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.