16 C 325/2016

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Koškem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 8 692 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 8 692 Kč se 7,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 7 279 Kč od 22.11.2012 do zaplacení a 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 1 413 Kč od 11.7.2013 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 8 692 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny číslo účinné od 1. 11. 2012, pro odběrné místo na adrese adresa odběrného místa. Žalovaná částka představuje neuhrazenou cenu elektřiny dodané v období od 1. 1. 2012 do 30. 10. 2012, vyúčtovanou fakturou číslo splatnou dne 21. 11. 2012 a v období od 31. 10. 2012 do 29. 4. 2013, vyúčtovanou fakturou číslo splatnou dne 10. 7. 2013.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že byla usnesením insolvenčního soudu osvobozena od veškerých pohledávek, a to i od těch, co měly být do insolvenčního řízení přihlášeny, ale věřitelé tak neučinili.

3. Z usnesení Okresního soudu v Liberci č. j. 16 C 325/2015-31 ze dne 15. 12. 2016 bylo zjištěno, že řízení bylo přerušeno usnesením název soudu anonymizována dvě slova č. j. číslo jednací ze dne 28. 4. 2015, neboť se jedná o pohledávku, jež má být v insolvenčním řízení uplatněna přihláškou. Z usnesení název soudu anonymizována dvě slova, č. j. číslo jednací ze dne 22. 7. 2020 bylo zjištěno, že bylo vzato na vědomí splnění oddlužení dle bodu IV. insolvenční soud osvobodil dlužníka od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly dosud uspokojeny. Osvobození se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a také na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak učinit měli.

4. Soud věc právně podle ustanovení § 414 odst. 1 zákona č. 140/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, dále jen insolvenční zákon, jestliže dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, vydá insolvenční soud usnesení, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Podle odst. 2 se osvobození podle odstavce 1 vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. V projednávané věci se jedná se o pohledávku, která má být uplatněna v insolvenčním řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl osvobozen od placení pohledávek osvobozen podle ustanovení § 414 insolvenčního zákona, nelze se zaplacení této pohledávky domáhat u soudu.

5. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, že žalobu zamítl.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že nikdo z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované, jež byl v řízení zcela úspěšná, žádné náklady nevznikly.

7. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. uvedl soud v odůvodnění rozsudku pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci, když proti rozsudku není přípustné odvolání.

8. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.).