Okresní soud v Liberci · Rozsudek

16 C 369/2021

č. j. 16 C 369/2021-37

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-05-23 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSLI:2022:16.C.369.2021.1

Citované zákony (11)

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Koškem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 5 000 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 5 000 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení 2 089 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 5 000 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 5 000 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení s tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] jejímž předmětem bylo poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu. Z uzavřené smlouvy plynula žalovanému mj. povinnost vrátit žalobkyni do 10 dnů od ukončení smlouvy pronajaté zařízení – Set-top box/CA Modul, sériové číslo [anonymizováno], přičemž pro případ nesplnění této povinnosti byla mezi žalobkyní a žalovaným sjednána pokuta ve výši 5 000 Kč. Předmětná smlouva byla ukončena ke dni 30. 6. 2020, žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení technického zařízení a k úhradě smluvní pokuty dne 3. 2. 2021. Žalovaná částka představuje sjednanou pokutu za nevrácení technických zařízení.

2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti.

3. Účastníci řízení byli soudem ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzváni zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, s tím že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude souhlas s tímto postupem soudu předpokládán ve smyslu ustanovení § 101 odst.4 o.s.ř.. Žalobce ani žalovaný se k postupu soudu nevyjádřili. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání, vycházeje z obsahu spisu a listinných důkazů.

4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] jejímž předmětem bylo poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu. Z uvedené smlouvy byl žalovaný zavázán mj. po ukončení smlouvy vrátit zařízení Set-top box/CA Modul, sériové číslo [anonymizováno] Smlouva byla ukončena dne 30. 6. 2020, žalovaný však žalobkyni zařízení nevrátil. Ve smlouvě byla pro případ nesplnění uvedeného závazku sjednána sankce ve výši 5 000 Kč a tuto částku žalovaný žalobkyni dosud neuhradil. Žalovanému byla zaslána výzva ze dne 3. 2. 2021 k úhradě dlužné částky a vrácení technického zařízení.

5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 2010 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), dluh lze zajistit, zaváže-li se třetí osoba věřiteli nebo ve prospěch věřitele za dlužníkovo plnění, anebo dá-li někdo věřiteli nebo ve prospěch věřitele majetkovou jistotu, že dlužník svůj dluh splní. Utvrdit lze dluh ujednáním smluvní pokuty nebo uznáním dluhu. Podle ustanovení § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

6. Soud věc po právní stránce hodnotil dle citovaného ustanovení § 2010 odst. 1 o. z., když mezi žalobkyní a žalovaným byla sjednána smluvní pokuta a žalovaný smluvní povinnost, utvrzenou touto pokutou, porušil, čímž žalobkyni vznikl nárok na uhrazení smluvní pokuty. Žalobkyně v řízení prokázala jak existenci pohledávky, tak i její výši, a vzhledem k tomu, že žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by smluvní pokutu uhradil, že jeho povinnost k úhradě nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti, považuje soud nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky z titulu smluvní pokuty za oprávněný a uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni uhradit.

7. Jelikož termín pro úhradu smluvní pokuty nebyl stranami sjednán, mohla žalobkyně požadovat úhradu této částky ihned a žalovaný byl podle § 1958 odst. 2 o. z. povinen plnit bez zbytečného odkladu k její výzvě. Žalobkyně poskytla žalovanému dodatečnou lhůtu ke splnění povinností ve výzvě ze dne 3. 2. 2021, a to do dne 15. 2. 2021. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě dlužné částky nesplnil řádně a včas, je v prodlení, a to od 16. 2. 2021. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.

8. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. uvedl soud v odůvodnění rozsudku pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci, když proti rozsudku není přípustné odvolání.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ustanovení § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající se z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (podání žaloby, předžalobní výzva, převzetí zastoupení) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), když advokát žalobkyně je plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

10. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když shledal důvod pro její prodloužení, a to vzhledem k majetkovým možnostem žalované.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.