16 C 375/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Koškem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B Anonymizováno o zaplacení částky 87 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 87 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 87 000 Kč od 3. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinná nahradit žalovanému na nákladech řízení 17 714,40 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit jí částku 87 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 87 000 Kč od 3. 12. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne , datum, Dohodu o rodičovské odpovědnosti k nezletilému synovi a o poskytování výživného otcem pro nezletilého syna a o příspěvku na neprovdanou matku (dále též jen „Dohoda“). Obsahem dohody byl mj. závazek žalovaného hradit žalobkyni příspěvek na výživu žalobkyně a náklady žalobkyně částkou ve výši 3 000 Kč měsíčně. Tato povinnost žalovaného byla smluvními stranami sjednána do doby dovršení 18 let společného syna žalobkyně a žalovaného, , jméno FO, , narozeného , datum, , tedy do , datum, . Žalovaný však svou povinnost vyplývající z platně a řádně uzavřené dohody, uvedené v čl. II této žaloby splnil jen z části, když od , datum, tuto svou povinnost plnit přestal. Ke dni podání této žaloby žalovaný svou povinnost nesplnil a neplní, dlužnou částku ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, neuhradil. Žalovaná částka představuje plnění z uvedené smlouvy za 29 měsíců po částce 3 000 Kč měsíčně, a to od , Anonymizováno, , Anonymizováno, do , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Dle žalobkyně se jedná o nárok na výživné, které nepodléhá osvobození od pohledávek v rámci insolvenčního řízení.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalovaný byl s rozhodnutím krajského soudu , adresa, , pobočka , adresa, , osvobozen od všech pohledávek. Žalovaný uvedl, že osvobození se vztahuje na uplatněnou pohledávku, neboť se nejedná pohledávku na výživné vyplývající ze zákona, ale nárok vyplývající ze smlouvy o důchodu nebo obdobný, který osvobození podléhá. Nárok nelze považovat za výživné, neboť dle zákona náleží výživné neprovdané matce po dobu dvou let od narození dítěte, nezletilému , jméno FO, bylo již při uzavření dohody více než dva roky.

3. Na základě provedeného dokazování soud učinil tato zjištění:

4. Z Dohody o rodičovské odpovědnosti k nezletilému synovi a o poskytování výživného otcem pro nezletilého syna a o příspěvku na neprovdanou matku ze dne , datum, bylo zjištěno, že v článku IV. dohody se žalovaný zavázal přispívat žalobkyni na její výživu a její náklady částkou 3 000 Kč měsíčně do dovršení 18 let syna , jméno FO, , narozeného , datum, . Příspěvek byl splatný vždy do 18. dne běžného měsíce.

5. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě částky 84 000 Kč z titulu příspěvku na její výživu a náklady vyplývající z uzavřené Dohody, a to za období od , Anonymizováno, , Anonymizováno, do , Anonymizováno, , Anonymizováno, (28 x 3 000 Kč). Z podací stvrzenky vyplývá, že písemnost byla odeslána žalovanému dne , datum, , dle kopie obálky se zásilka vrátila odesílateli, neboť si ji žalovaný nevyzvedl.

6. Z rodného listu , jméno FO, bylo zjištěno, že se narodila dne , datum, , jeho matkou je žalobkyně , Jméno žalobkyně, , otcem je žalovaný , Jméno žalovaného, .

7. Usnesením Krajského soudu v , adresa, , pobočky v Liberci ze dne , datum, , č. j. KSLB , spisová značka, -A-9 bylo zjištěno, že byl zjištěn úpadek žalovaného a bylo povoleno řešení úpadku oddlužením. Z usnesení Krajského soudu v , adresa, , pobočky v Liberci ze dne , datum, č. j. KSLB , spisová značka, -, právnická osoba, vyplývá, že bylo vzato na vědomí splnění oddlužení žalovaného a žalovaný byl osvobozen od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. Osvobození se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníkovi pro tyto pohledávky právo postihu.

8. Z detailu insolvenčního řízení, oddíl P – Přihlášky bylo zjištěno, že žalobkyně svoji pohledávku vůči žalovanému neuplatnila v insolvenčním řízení.

9. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a po přihlédnutí všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, dospěl soud k těmto skutkovým a právním závěrům:

10. Podle ustanovení § 920 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé.

11. Podle § 2701 o. z. smlouvou o důchodu se plátce zavazuje platit příjemci pravidelné peněžní dávky (důchod).

12. Podle ustanovení § 170 insolvenčního zákona v insolvenčním řízení se neuspokojují žádným ze způsobů řešení úpadku, není-li dále stanoveno jinak, úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení z pohledávek přihlášených věřitelů, vzniklých před rozhodnutím o úpadku, pokud přirostly až v době po tomto rozhodnutí, úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení z pohledávek věřitelů, které se staly splatné až po rozhodnutí o úpadku, pohledávky věřitelů z darovacích smluv, mimosmluvní sankce postihující majetek dlužníka, s výjimkou penále za nezaplacení daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného za veřejné zdravotní pojištění, pokud povinnost zaplatit toto penále vznikla před rozhodnutím o úpadku, smluvní pokuty, pokud právo na jejich uplatnění vzniklo až po rozhodnutí o úpadku, náklady účastníků řízení vzniklé jim účastí v insolvenčním řízení.

13. Podle ustanovení § 414 odst. 1 zákona č. 140/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen „insolvenční zákon“, jestliže dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, vydá insolvenční soud usnesení, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Podle odst. 2 se osvobození podle odstavce 1 vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit.

14. Podle ustanovení § 416 odst. 1 insolvenčního zákona osvobození podle § 414 se nedotýká peněžitého trestu nebo jiné majetkové sankce, která byla dlužníku uložena v trestním řízení pro úmyslný trestný čin, pohledávek na náhradu škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti, pohledávky insolvenčního správce na odměnu a hotové výdaje a dále pohledávek věřitelů na výživném ze zákona a pohledávek věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví.

15. Žalovaný byl jako dlužník v insolvenčním řízení osvobozen od placení pohledávek ve smyslu ustanovení § 414 odst. 1 insolvenčního zákona. Soud se proto zabýval v prvé řadě tím, zda se toto osvobození vztahuje i na pohledávku uplatněnou v tomto řízení.

16. Osvobození vztahuje na pohledávky, které byly uspokojovány v rámci oddlužení, nebo které za normálního chodu měly být uspokojovány. tj. v podstatě: pohledávky zjištěné a řádně přihlášené do insolvenčního řízení; pohledávky, které nebyly přihlášeny, ač se jednalo o pohledávky, které mohly být přihlášeny (tj. šlo o přihlašované pohledávky; viz však negativní vymezení), a pohledávky, ke kterým se v insolvenčním řízení nepřihlíželo. Dále se osvobození nevztahuje a pohledávky vymezené v ustanovení § 416 odst. 1 insolvenčního zákona, tedy pohledávky věřitelů na výživném ze zákona a pohledávek věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví.

17. Žalobkyně svůj nárok opírá o ujednání obsažené v Dohodě uzavřené mezi účastníky, kdy žalovaný se zavázal hradit žalobkyni příspěvek na její výživu a náklady částkou ve výši 3 000 Kč měsíčně. Smlouva svým obsahem odpovídá smlouvě o důchodu ve smyslu § 2701 o. z., neboť žalovaný se zavázal platit žalobkyni pravidelné finanční dávky za účelem uspokojení potřeb žalobkyně. Žalovaná částka představuje plnění za období od , Anonymizováno, , Anonymizováno, do , Anonymizováno, , Anonymizováno, , přičemž splatnost jednotlivých plateb byla sjednána vždy na 18. den v měsíci. Celá pohledávka tak byla v okamžiku rozhodnuté o úpadku splatná. Nejedná se o pohledávku, jež by se nespokojovala v insolvenčním řízení.

18. Nárok žalobkyně nelze považovat na nárok na výživné, neboť právo na výživné náleží dle § 920 o. z. matce dítěte, která není provdána za otce dítěte, po dobu dvou let od narození dítěte. Výživné lze matce přiznat ode dne porodu, nejvýše však do dvou let po něm, doba poskytování výživného ve výši dvou let je maximální. V daném případě bylo nezletilému , jméno FO, v době uzavření Dohody tři roky. Již při uzavření dohody tak žalobkyni dle zákona právo na výživné nenáleželo. Nárok žalobkyně nevyplývá ze zákona, ale ze závazku vzniklého na základě konsensuální smlouvy, jíž se jedna strana zavázala poskytovat druhé straně peněžní dávky za účelem uspokojení potřeb svého příjemce.

19. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že se jedná pohledávku ze smlouvy o důchodu, na kterou se vztahuje osvobození od placení pohledávek v insolvenčním řízení. Žalobkyně měla svoji pohledávku uplatnit v insolvenčním řízení, není rozhodné, že tak neučinila. Soud se neztotožnil s argumentací žalobkyně, že uplatněnou pohledávkou je pohledávka z výživného, která osvobození nepodlá, neboť se nejedná o zákonné výživné.

20. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v insolvenčním řízení osvobozen od placení pohledávek ve smyslu § 414 insolvenčního zákona a toto osvobozená se vztahuje i na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit, má pohledávka uplatněná v tomto řízení charakter naturální obligace, kterou nelze v soudním či jiném řízení věřiteli přiznat.

21. Na základě výš uvedeného soud žalobu zamítl.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 714,40 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů za právní zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č.177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) sestávající z částky 4 580 Kč za každý ze tří úkonů, a to příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě a účast na jednání soudu, tak jak vyplývají z ustanovení § 11 odst.1 a.t., tří paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč ve smyslu ustanovení § 13 odst. 3 a.t. a 21 % daně z přidané hodnoty z výše uvedených částek vyjma soudního poplatku ve výši 3 074 Kč, když právní zástupce žalovaného je plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalobkyně povinna zaplatit žalovanému k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).