16 C 41/2024

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Koškem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta 2 proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 60 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 60 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 60 000 Kč od 9. 2. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo zaplatit částku 60 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobu odůvodnil tím, že jsou se žalovanou spoluvlastníky pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, vše v k. ú. , adresa, . Nemovitosti nikdy nebyly součástí společného jmění manželů, žalovaný byl zprvu výlučným vlastníkem, žalovaná se stala vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ½ na základě darovací smlouvy. Žalobce a žalovaná byli manželé, jejich manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, . Nemovitost užívá výlučně žalovaná se svými nezletilými dětmi, aniž by ji svědčila dohoda spoluvlastníků o jejím výlučném užívání nemovitostí. Žalovaný požaduje vydání bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalované za období od , datum, do , datum, ve výši poloviny obvyklého nájemného. Dle sdělení realitní kanceláře by výše obvyklého nájemného činila nejméně 30 000 Kč, žalobce při výpočtu žalované částky vycházel z částky 20 000 Kč měsíčně. Žalobce tak bezdůvodné obohacení za období od , datum, do , datum, , tj. 6 měsíců, vyčíslil ve výši 60 000 Kč (6 x 10 000 Kč).

2. Žalobkyně ve vyjádření k žalobě uvedla, že s žalovaným se v roce , Anonymizováno, rozhodli, že si postaví dům. Žalovaná za své našetřené peníze koupila pozemek v , adresa, , který nechala přepsat na žalovaného. , právnická osoba, financovali společně. Stavbu financovali i z hypotečního úvěru, který uzavřel žalobce, ale splatili ho společně. Od počátku byli domluveni, že po splacení hypotečního úvěru se žalovaná stane vlastníkem ½ domu. Žalovaná žila se žalobcem od roku , Anonymizováno, , od roku , Anonymizováno, jako manželé, žalovaný se , datum, odstěhoval k milence, , datum, byli rozvedeni. Žalovaná dále uvedla, že žalobce se vůči ní od roku , Anonymizováno, dopouštěl domácího násilí, kterému byly přítomny i jejich děti, za což byl rozsudkem č. j. , spisová značka, odsouzen. Dále uvedla, že žalobce při odchodu ze společné domácnosti řekl, že žalobkyně může s dětmi v domě bydlet, jak dlouho bude potřebovat. Žalovaná uvedla, že žalobce se od roku , Anonymizováno, nepodílí na péči o děti. Žalovaná hradí veškeré náklady na provoz domu, žalobce se na údržbě domu nepodílí. Žalovaná nemá dostatečné finanční prostředky, aby si zajistila jiné bydlení. Žalovaná uvedla, že žalobci nebrání v domě bydlet a užívat ho, žalobce se odstěhoval dobrovolně, má klíče od domu.

3. Žalobce v replice k vyjádření žalované uvedl, že žalovaná mu jeho polovinu domu neumožňuje navštívit, natož obývat. Žalobce požadovanou částku ponížil oproti odhadu realitních makléřů a částku nutnou k údržbě domu. Žalobce se neodstěhoval dobrovolně, ale poprvé byl vykázán policií po obvinění ze strany žalované, která následně požádala žalobce, aby se vrátil a staral se o děti. Po neustálém urážení, nápadní a obviňování z domácího násilí a psychického týrání jeho osoby byl donucen odejít. Byl odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody. Nemá umožněno vídat své děti, jeho žádosti o změnu péče nebylo vyhověno. Žalobkyně obývá dům celý, v domě nelze vytvořit dvě bytové jednotky. Žalobce platí žalobkyni i po rozvodu úvěr na nové auto, které užívá žalovaná. Žalobce také platí alimenty , částka, a , částka, doplatek alimentů.

4. Na základě provedeného dokazování soud učinil tato zjištění:

5. Z návrhu nájemní smlouvy bylo zjištěno, že žalobce vyhotovil návrh nájemní smlouvy mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem, na základě, které by žalobce pronajal svoji polovinu domu č.p. , Anonymizováno, v , adresa, od , datum, . Nájemné byl navrženo ve výši 10 000 Kč měsíčně s tím, že žalovaná by se jej zavázala zaplatit zpětně od , datum, s nedoplatkem 70 000 Kč. Z podacího lístku a informace o zásilce z internetových stránek , právnická osoba, bylo zjištěno, že návrh smlouvy byl doručen žalované.

6. Z kopie internetového inzerátu aktualizovaného ke dni , datum, bylo zjištěno, že předmětný dům je nabízen k prodeji za cenu , částka, .

7. Z výzvy ke zrušení spoluvlastnictví ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce žalované sdělil, že nemá zájem setrvat ve spoluvlastnictví. Žalobce navrhl dva způsoby vypořádání spoluvlastnictví, a to, že žalovaná odkoupí jeho spoluvlastnický podíl, nebo prodej třetí osobě s tím, že výtěžek si rozdělí rovným dílem. Žalobce žalovanou dále vyzval k vydání bezdůvodného obohacení vzniklé užíváním nemovitostí nad rámec spoluvlastnického podílu ve výši 13 000 Kč měsíčně za období od , datum, do , datum, . Dle podacího lístku byl dopis zaslán žalované dne , datum, .

8. Z informačního výpis z KN (informace o pozemku) bylo zjištěno, že účastníci jsou každý vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ½ na pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , vše zaspáno na LV č. , hodnota, pro katastrální území , Anonymizováno, , obec , adresa, .

9. Z emailové komunikace bylo zjištěno, že realitní makléř kontaktoval žalovanou, zda souhlasí se snížením ceny prodávané nemovitosti, žalovaná se snížením ceny nesouhlasila.

10. Z dokladů o platbách a výpisů z bankovního účtu bylo zjištěno, co hradil žalobce žalované , právnická osoba, nad rámec výživného, jedná se především a splátky úvěru na automobil, zálohy na elektřinu, obědy pro dceru, internet pro syna, Netflix , právnická osoba, a jednorázové platby , právnická osoba, např. k narozeninám. Žalovaná k tomuto uvedla, že Netflix si žalobce platí pouze pro sebe , právnická osoba, k němu nemají přístup.

11. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela smlouvu na úvěr v výši , částka, . Z prohlášení o ručitelském závazku z téhož dne bylo zjištěno, že žalobce prohlásil, že uhradí veškeré závazky klienta vyplývající ze smlouvy o úvěru vedeného na úvěrovém účtu č. , č. účtu, .

12. Z aktuální informace o ceně domu bylo zjištěno, že v roce , Anonymizováno, byl dům nabízen k prodeji za cenu , částka, .

13. Z kopií komunikace žalované a realitních kanceláří z počátku roku , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalovaná poptávala u realitních kanceláří nájem bytů.

14. Z kopie SMS zprávy ze dne , datum, bylo zjištěno, žalobce žalované sdělil, že má u sebe klíče od domu.

15. Z e-mailu žalované adresovaného právnímu zástupci žalobce ze dne , datum, bylo zjištěno, že mezi účastníky probíhala komunikace ohledně vypořádání společného jmění manželů. Žalovaná v e-mailu mj. uvedla, že žalobce ji od , Anonymizováno, , Anonymizováno, neustále kontaktuje přes SMS zprávy, ve kterých ji uráží, obviňuje ji, že manipuluje s dětmi, vyhrožuje policií a vydírá ji přes vmyšlené nájemné.

16. Z vyjádření žalované z , datum, bylo zjištěno, že žalovaná požadavek žalobce na placení nájemného za užívání jeho poloviny domu zmiňovala ve svém vyjádření soudu v řízení vedeném u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o úpravě výživného.

17. Žalobce ve své účastnické výpovědi uvedl, že z domácnosti odešel v , Anonymizováno, roku , Anonymizováno, . V období od , datum, do , datum, nehradil žádné výdaje spojené s nemovitostí, neboť ji neužíval, nebyl mu umožněn přístup do nemovitosti ani po vyžádání si klíčů a přístupu. Klíče od nemovitosti nemá od té doby, co odešel z domácnosti v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , žalovaná chtěla, aby je vrátil. Když psal žalované SMS z , datum, , že má klíče, tak ještě bydlel v domě. Dům je postaven jako jedna bytová jednotka, není tam možné spolužití dvou domácností. Žalovaná mu neumožnila přístup do nemovitosti, ani když si chtěl přijít pro věci v , Anonymizováno, , Anonymizováno, nebo , Anonymizováno, , vyhrožovala, že zavolá policii a podá trestní oznámení. Poté vše řešili přes právního zástupce pana , Anonymizováno, . Domáhal se vstupu přes právního zástupce a přes realitního makléře. Naposledy ji kontaktovali v listopadu nebo v prosinci, aby mohl žalobce nemovitost zazimovat, neboť žalovaná tam již nebydlí. Nepustila tam ani zaměstnance , Anonymizováno, , aby mohli ořezat stromy kvůli vedení vysokého napětí. Žalovaná nemovitost neužívá od , Anonymizováno, , Anonymizováno, , nemovitost je prázdná, je odpojen elektrický proud, nejpíše je napuštěn topný systém. S žalovanou se nejsou schopni domluvit na ceně domu, žalovaná nechce snižovat cenu, nyní mají novou makléřku. Žalobu na vypořádání podílového spoluvlastnictví nepodali, oba chtějí dům prodat. V , Anonymizováno, , Anonymizováno, navštívil dům se svou nynější manželkou, žalovaná na ně křičela a nepustila je ani na zahradu.

18. Žalovaná ve své účastnické výpovědi uvedla, že veškeré výdaje spojené s užíváním a údržbou domu v období od , datum, do , datum, hradila ona, žalobce se o dům nestará. V , Anonymizováno, , Anonymizováno, nechal odpojit elektřinu, žalovaná ji musela znovu zařizovat sama. Nemovitost je dle žalované možné užívat dvěma rodinami k samostatnému bydlení, jsou tam dvě koupelny, ale jedna kuchyň. Žalovaná do jeho poloviny domu vstupovala pouze za účelem údržby. Místnosti měli v rámci užívání oddělené, žalovaná po odchodu žalobce ze společné domácnosti v , Anonymizováno, , Anonymizováno, neužívala téměř celý obývací pokoj a jednu koupelnu. Žalovaná nikdy nevyměnila zámek, žalobce žádný klíč neodevzdal. V , Anonymizováno, , Anonymizováno, tam nebyl, do nemovitosti by ho musela pustit. Žalovaná chtěla nemovitost prodat už v roce , Anonymizováno, , žalobce jí říkal, že nemá na nic nárok, že má z domu odejít a že zruší darovací smlouvu. Dům prodávají od , Anonymizováno, , Anonymizováno, přes realitní kancelář. Neví, v jaké fázi je prodej domu, cena byla snižována, dle makléře je cena dobrá, nechodí na prohlídky se zájemci, jenom zpřístupní nemovitost. Nepamatuje si, že by ji žalobce vyzýval k umožnění užívání nemovitosti, že by tam chtěl bydlet. Na konci roku , Anonymizováno, jí napsal, aby s ním nekomunikovala a vše řešila přes právního zástupce. Požadoval zpřístupnění nemovitosti – předání klíčů a placení nájemného. Žalobce už v roce , Anonymizováno, požadoval, aby se žalovaná i s dětmi vystěhovala na ulici, bylo to v době řešení domácího násilí. Dům má dva vstupy, oba vedou na společnou chodbu, dům má dvě podlaží, v prvním je obývací pokoj, kuchyň a koupelna, ve druhém ložnice, dva pokoje a koupelna. Žalovaná neužívala obývací pokoj v přízemí.

19. Svědkyně , jméno FO, , narozená , datum, , ve svědecké výpovědi uvedla, že s žalovaným bydlí od , Anonymizováno, , Anonymizováno, , manželé jsou od , datum, . Žalovanou zná jako bývalou manželku svého manžela. Žalobce k ní přišel, že se s žalovanou pohádali a odešel, měl u sebe čtyři pytle pracovních věcí, ostatní věci mu žalovaná zničila a vzala mu klíče. Žalobce psal žalobkyni, že by chtěl vidět děti a odnést si osobní věci, žalovaná mu řekla, že tam přijít nesmí, jinak podá trestní oznámení. Žalovaná mu vyhrožovala, vydírala ho a vysmívala se mu, že nikdy neuvidí děti, nedá mu klíče. Žalovaná vyhrožovala i svědkyni a jejímu bývalému manželovi , právnická osoba, , podali na ni trestní oznámení. , adresa, žalobci nedala ani poté, co se vystěhovala, aby mohl provést údržbu domu. Svědkyně nebyla přítomna žádnému předání klíčů mezi žalobcem a žalovanou. Žalovaná původně nechtěla dům prodat, poté si sama sehnala makléře, žalovaná chtěla vyšší cenu a nechtěla ji snižovat, svědkyně byla u jednání s makléřem, bylo to asi v , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Bylo to poté, co se pokoušeli o vstup do nemovitosti.

20. Podle ustanovení § 1117 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka.

21. Podle ustanovení § 1122 odst. 1 o. z. podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.

22. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Podle ustanovení § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

24. Podle ustanovení § 1117 o. z. má každý spoluvlastník právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. To, že spoluvlastník je (v rámci svého podílu) oprávněn užívat celou věc, ještě neznamená, že ji může „bez dalšího“ užívat nad rámec podílu na úkor ostatních spoluvlastníků. Majetkový prospěch dosažený tímto užíváním považuje judikatura tradičně za obohacení získané bez právního důvodu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 7. 2013, sp. zn. 22 Cdo 1645/2013).

25. Užívá-li spoluvlastník bez právního důvodu (zejména bez rozhodnutí většiny spoluvlastníků nebo bez dohody spoluvlastníků anebo bez rozhodnutí soudu) společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu, je povinen vydat to, oč se takovým užíváním obohatil, ostatním spoluvlastníkům podle pravidel o vydání bezdůvodného obohacení, jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2012, sp. zn. 31 Cdo 503/2011.

26. Platí, že každý spoluvlastník má právo užívat společnou věc v míře odpovídající velikosti jeho spoluvlastnického podílu. Neumožňují-li existující poměry některému spoluvlastníkovi plnou realizaci tohoto práva, náleží mu za to odpovídající náhrada jako kompenzace bezdůvodného obohacení. Spoluvlastník, který užívá společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu, nemusí ostatním spoluvlastníkům poskytovat peněžitou náhradu pouze tehdy, prokáže-li existenci smlouvy o bezúplatném užívání společné věci. V opačném případě mu vzniká bezdůvodné obohacení, za které musí ostatním spoluvlastníkům poskytnout peněžitou náhradu jako ekonomickou protihodnotu toho, co nemůže být vráceno (srovnej usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3460/2016 ze dne 1. 11. 2016 použitelné i na právní poměry vzniklé po 1. 1. 2014).

27. Účastníci jsou dle stavu evidovaného v katastru nemovitostí spoluvlastníky předmětné nemovitosti, a to tak, že každý je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti 1/2. Dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu je předpokladem pro vznik bezdůvodného obohacení podílového spoluvlastníka je skutečnost, že jeden z vlastníků užívá společnou věc nad rozsah odpovídající jeho spoluvlastnickému podílu. Tento předpoklad je v projednávané věci naplněn, neboť v řízení nebylo sporu o tom, že předmětnou nemovitost užívala v předmětném období výlučně žalovaná, která v domě žila spolu s nezletilými dětmi účastníků. Žalobce nemovitost opustil v , Anonymizováno, roku , Anonymizováno, , kdy se odstěhoval ke své partnerce.

28. Z tvrzení účastníků a provedeného dokazování však vyplývá, že žalobce neprojevoval zájem nemovitost užívat a žalovanou nikdy nevyzval k umožnění užívání nemovitosti, pouze ji vyzýval k úhradě nájemného a navrhoval uzavření nájemní smlouvy ve vztahu k jeho spoluvlastnickému podílu. V řízení rovněž nebylo prokázáno, že žalovaná žalobci znemožnila úplné užívání nemovitosti a přístup do domu. Jediným důkazem svědčícím o této skutečnosti je účastnická výpověď žalobce a svědecká výpověď současné manželky žalobce, tedy osoby žalobci blízké. Tvrzení žalobce nemá oporou v žádném jiném důkazu, naopak z SMS zaslané žalobcem žalované dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce i po opuštění společné domácnosti stále disponoval klíči od domu. S ohledem na SMS zprávu soud nepovažuje důkaz účastnickou výpovědí žalobce a svědeckou výpovědí osoby žalobci blízké za dostatečný. Žalobce neoznačil žádné jiné důkazy, které by prokazovaly, že žalobci nebyl umožněn vstup do nemovitosti, a to přesto, že byl při jednání dne , datum, vyzván k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., a to konkrétně k rozsahu tvrzeného nadužívání a tomu, jaké technické uspořádání společné věci nebo faktické poměry vytvořené žalovanou mu znemožňovali realizaci svého vlastnického práva.

29. Žalovaná namítala, že uplatnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení je v rozporu s dobrými mravy. Soud s ohledem na námitku vznesenou žalovanou a rovněž skutková zjištění zabýval tím, zda uplatňování nároku na vydání bezdůvodného obohacení není za daných okolností v rozporu s dobrými mravy.

30. Judikatura pojem „dobré mravy“ definuje jako souhrnem etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti (viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 26. února 1998 sp. zn. II. ÚS 249/97). Ústavní soud v nálezu ze dne 28. 8. 2001 sp. zn. I. ÚS 528/99 (N 126/23 SbNU 217) uvedl, že úvaha soudu při použití korektivu dobrých mravů musí vycházet z okolností konkrétní věci a musí být podepřena konkrétními zjištěními. Pojem „dobré mravy“ totiž nelze vykládat pouze jako soubor mravních pravidel užívaných jako korektiv či doplňující obsahový faktor výkonu subjektivních práv a povinností, ale jako příkaz soudci rozhodovat v souladu s ekvitou [srov. např. nález ze dne 6. 9. 2005 sp. zn. I. ÚS 643/04 (N 171/38 SbNU 367)], a to praeter legem či dokonce contra legem [viz bod 30 nálezu ze dne 10. 12. 2019 sp. zn. IV. ÚS 3500/18 (N 208/97 SbNU 238), nález ze dne 20. 4. 2010 sp. zn. II. ÚS 2087/08 (N 90/57 SbNU 179) nebo nález ze dne 3. 11. 2020 sp. zn. IV. ÚS 702/20]. Z uvedeného vyplývá, že pokud nárok obsažený v žalobě je uplatňován v rozporu s dobrými mravy, je namístě žalobu zamítnout.

31. Soud po zvážení všech okolností, za kterých žalovaná v předmětném období nemovitost užívala dospěl k závěru, že nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení je v rozporu s dobrými mravy. Soud v tomto ohledu vzal v úvahu především skutečnost, že v předmětném období, za které žalobce požaduje vydání bezdůvodného obohacení, již byli účastníci domluveni, že dům prodají a následně si mezi sebe rozdělí výtěžek prodeje. V , Anonymizováno, , Anonymizováno, již byla nemovitost v nabídce realitních kanceláří. Je zřejmé, že mezi účastníky byla nepsaná dohoda, že žalovaná bude nemovitost dočasně, dokud si nenajde jiné bydlení. Žalovaná v předmětném období neměla zajištěnou jinou možnost zajištění svých bytových potřeb, jiné bydlení aktivně sháněla, což vyplývá z komunikace žalované s realitními kancelářemi. Z těchto skutečností vyplývá, že žalovaná nemovitost užívala dočasně za účelem zajištění bytových potřeb, a to nejen svých, ale rovněž společných nezletilých dětí účastníků. Svědčí o tom i skutečnost, že žalovaná již nemovitost neobývá, přestože dosud nedošlo k jejímu prodeji. Nemovitost již tak není užívána ani jedním z účastníků. Soud dále poukazuje na to, že žalobce se v minulosti vůči žalované několika útoky dopustil zločinu týrání osoby ve společné domácnosti, za což byl odsouzen k trestu odnětí svobody s podmíněným odkladem.

32. Z tvrzení účastníků a provedeného dokazování pak vyplývá, že žalobce se v předmětném období nijak nepodílel na nákladech spojených s užíváním nemovitosti ani na její údržbě. Poté, co opustil společnou domácnost platil do , Anonymizováno, , Anonymizováno, dodávky elektřiny, v , Anonymizováno, , Anonymizováno, však ukončil smluvní vztah a od té doby hradí veškeré náklady spojené s užíváním nemovitosti výlučně žalovaná. Nebylo přitom prokázáno, že by žalovaný neměl přístup do domu nebo mu nebylo podílení se na údržbě domu umožněno. Z definice spoluvlastnického podílu přitom vyplývá, že spoluvlastník má právo užívat nemovitost rozsahu spoluvlastnického podílu, ale je povinen také přispívat na vynaložené náklady spojené s provozem a údržbou společné věci.

33. Soud považuje za neetické, pokud žalobce požaduje vydání bezdůvodného obohacení vzniklého užíváním společné nemovitosti za situace, kdy žalovaná společnou nemovitost užívala dočasně za účelem zajištění bytových potřeb sebe a společných nezletilých dětí v době, žalobce se nijak nepodílel na povinnostech vyplývající z vlastnictví nemovitosti a žalobce se vůči žalované v minulosti dopuštěn týrání osoby žijící ve společné domácnosti. Uložení povinnosti vydat žalobci bezdůvodné obohacení by bylo za uvedených okolností nepřiměřené a nespravedlivé.

34. Přestože v řízení bylo nesporné, že žalovaná v předmětném období užívala společnou nemovitost nad rámec svého spoluvlastnického podílu, dospěl soud k závěru, že žalobci nelze nárok na vydání bezdůvodného obohacení přiznat, a to z důvodu rozporu uplatnění tohoto nároku ze strany žalobce s dobrými mravy. Nadto nebylo prokázáno, že by žalovanému nebylo užívání nemovitosti umožněno. Soud proto žalobu jako zamítl.

35. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaná, která byla v řízení zcela úspěšná, náhradu nákladů řízení nepožadovala.