16 C 45/2025

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Koškem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované Anonymizováno o zaplacení částky 64 836,14 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 39 356,68 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč, splatných vždy do 20. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, to vše pod ztrátou výhody splátek.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku a) částku 64836,14 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p.a. z částky 64 836,14 Kč od 14. 6. 2024 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi její právní předchůdkyní, společností Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno., (dříve Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno.,) (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr v konečné výši 64 836,14 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne 13. 6. 2024. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet žalované č. účtu. Předchůdkyně žalobkyně identifikovala platby úvěru uvedením variabilního symbolu var. symbol.

2. Ohledně ověření úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně ověřila úvěruschopnost zejména lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI, k čemuž žalovaná dala uzavřením smlouvy souhlas. Odesláním žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovaná prohlásila, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdila, že je schopna zápůjčku splatit a že řádně zvážila své možnosti. V případě, že měla pochybnosti o svých možnostech zápůjčku splatit, byla povinna kontaktovat původního věřitele, aby společně posoudili jeho schopnost zápůjčku splatit. Na základě této lustrace a prohlášení žalované předchůdkyně žalobkyně nepojala důvodné podezření o neschopnosti žalované zápůjčku splatit. Předchůdkyně žalobkyně dále provedla výpočet mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí 4 860 Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Žalobkyně uvedla, že již nedisponuje důkazy k prokázání prověřování úvěruschopnosti.

3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že na základě smlouvy čerpala pouze částku 6 000 Kč, další částky byl čerpány jinými osobami bez jejího vědomí. Dále uvedla, že smlouvu považuje za neplatnou z pro rozpor s dobrými mravy a nedostatečného ověření její úvěruschopnosti.

4. Z provedeného dokazování zjistil soudu následující skutečnosti:

5. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované finanční prostředky až do výše 40 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit ve splátkách odpovídajících minimální částce platby se splatností 15 dnů od data výpisu. Úroková sazba byla sjednána ve výši 0,4026 % denně, tedy 146,949 % p.a. Pro případ prodlení se žalovaná zavázala hradit poplatek ve výši 250 Kč představující náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých Věřiteli v souvislosti s vaším prodlením s jakoukoli minimální měsíční splátkou do data skutečného splacení.

6. Z listiny označené standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalovaná byla před uzavření smlouvy seznámena s parametry poskytovaného úvěru.

7. Z oznámení o postoupení pohledávky z datum včetně dokladu o doručení bylo zjištěno, že žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno.

8. Z výzvy k úhradě ze dne 20. 8. 2024 včetně dokladu o doručení bylo zjištěno, že žalovaná byla před podání žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky s upozorněním na soudní řízení.

9. Z listiny označení jako platební informace bylo zjištěno, že ke dni 13. 6. 2024 činila celková dlužná částka 65 157,06 Kč, z toho částka 45 856,68 Kč představovala zůstatek po poslední platbě. Ke dni 13. 2. 2024 činila celková dlužná částka 44 991,40 Kč 10. Z dokladů o platbách bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně vyplatila na účet žalované č. účtu dne datum částku ve výši 6 000 Kč, dne datum částku 2 000 Kč, dne datum částku 2 000 Kč a další částku 2 000 Kč, dne datum částku 2 000 Kč a částku 2 500 Kč, dne datum částku 1 500 Kč, částku 2 000 Kč a další částku 2 000 Kč, dne datum částku 5 500 Kč a částku 1 500 Kč, dne datum částku 3 000 Kč, dne datum částku 5 500 Kč, dne datum částku 2 500 Kč a dne datum částku 2 900 Kč, vše pod variabilním symbolem var. symbol.

11. Z platebních informací bylo zjištěno, že ke dni 12. 1. 2024 činil zůstatek úvěru 45 856,68 Kč.

12. Z oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory bylo zjištěno, že žalovaná od datum pobírá příspěvek na bydlení ve výši částka, před tím pobírala příspěvek na bydlení ve výši částka. Úřad práce při posouzení nároku na dávku vycházel z příjmu žalované ve výši 0 Kč a nákladů na bydlení za období 1/2025, 2/2025 a 3/2025 sestávajících z nájemného ve výši částka měsíčně nákladů za plnění poskytované s užíváním bytu ve výši částka měsíčně.

13. Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že na účet žalované č. č. účtu byla dne datum převedena částka 6 000 Kč z účtu předchůdkyně žalobkyně.

14. Z potvrzení o platbách bylo zjištěno, že žalovaná dne 6. 12. 2023 uhradila na účet předchůdkyně částku 5 700 Kč a dne 14. 6. 2024 částku 500 Kč.

15. Ze sdělení právnická osoba. bylo zjištěno, na účet žalované č. účtu byla dne datum připsána částka ve výši 6 000 Kč, dne datum částka 2 000 Kč, dne datum částka 2 000 Kč a další částka 2 000 Kč, dne datum částka 2 000 Kč a částka 2 500 Kč, dne datum částka 1 500 Kč, částka 2 000 Kč a další částka 2 000 Kč, dne datum částka 5 500 Kč a částka 1 500 Kč, dne datum částka 3 000 Kč, dne datum částka 5 500 Kč, dne datum částka 2 500 Kč a dne datum částka 2 900 Kč.

16. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

17. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z.s.ú.“) je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

18. Podle ustanovení § 86 odst. z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle ustanovení § 87 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Dle ustanovení § 1879 odst. 1 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Dle § 1880 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná.

21. Dle ustanovení § 1970 o. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis.

22. Vzhledem k tomu, že v závazkovém vztahu vystupuje předchůdkyně žalobkyně, coby nebankovní poskytovatel úvěru, a žalovaný, coby spotřebitel, se jejich právní vztah řídí ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, dále jen z.s.ú.

23. Předmětem podnikání právní předchůdkyně žalobkyně je mimo jiné poskytování spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 9 z. s. ú., právní předchůdkyně žalobkyně byla povinna podle § 75 odst. 1 z. s. ú. při posuzování úvěruschopnosti žalovaného postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče je obezřetnost, která poskytovatele úvěru vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do 30. 11. 2016, avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 odst. 1 z. s. ú.). Ze shora uvedeného vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při posuzování úvěruschopnosti nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoliv.

24. Soud má za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na jejímž základě žalované poskytla celkem částku 42 900 Kč. Soud má za prokázané, že finanční prostředky čerpala žalovaná neboť to byla žalovaná, kdo uzavřel smlouvu a všechny platby byly provedeny na bankovní účet žalované, což vyplývá jak z potvrzení o platbách předložených žalobkyní, tak ze sdělení právnická osoba., u které je účet žalované veden. Sdělením banky bylo rovněž prokázáno, že majitelkou účtu č. č. účtu je žalovaná.

25. Soud v projednávané věci však dospěl k závěru, že z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá, že by její právní předchůdkyně s odbornou péčí posuzovala schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně sice tvrdila, že její právní předchůdkyně úvěruschopnost ověřovala, nepředložila však proto žádné důkazy. Pokud by se žalobkyně dostavila k jednání, byla by v souladu s § 118a odst. 3 o. s. ř. soudem poučena o tom, že dosud nenavrhla důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení ohledně platného sjednání úvěrové smlouvy a kvalifikovaného prověření úvěruschopnosti žalovaného. Svou neúčastní na jednání však žalobkyně znemožnila soudu poskytnout jí poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř., a současně se tohoto dobrodiní soudu vzdala (např. usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 11 Cmo 294/2001), když vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. sp. zn. 21 Cdo 4314/2008), potřebná poučení poskytuje soud pouze při jednání.

26. Žalobkyně tak neprokázala, že by v rámci svých předsmluvních povinností její právní předchůdkyně postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalovaného dle § 86 odst. 1 z. s. ú., a proto je třeba uvedenou smlouvu vyhodnotit jako neplatnou. V případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 z. s. ú.), splatným se stává tento dluh buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu (§ 87 odst. 2 z. s. ú.), který určí dobu na návrh některého z účastníků podle možností spotřebitele. Soud tak žalované uložil zaplatit částku 39 356,68 Kč představující rozdíl mezi dlužnou jistinou 45 856,68 Kč a částkou 6 200 Kč, kterou žalovaná uhradila.

27. Vzhledem k tomu, že žalovaná doložila, že není v jejích možnostech vrátit dlužnou jistinu najednou, uložil soud žalované splácet dlužnou částku v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč, splatných vždy do 20. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, to vše pod ztrátou výhody splátek.

28. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť poměr úspěchu účastníků byl v zásadě stejný. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.