16 C 5/2025
č. j. 16 C 5/2025-38
V PLATNOSTICitované zákony (12)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 118 § 120 § 133 § 142 § 149 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 6 § 7
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 250 § 33
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2053
Plný text
Okresní soud v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Koška a přísedících Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 422 000 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 422 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 422 000 Kč od 1. 7. 2024 do zaplacení, a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 25 200 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení dle plného procesního úspěchu ve věci ve výši 79 301 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 422 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 422 000 Kč od 1. 7. 2024 do zaplacení, a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 25 200 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná pracovala pro žalobkyni na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, na pozici , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , Anonymizováno, . V rámci výkonu zaměstnání žalovaná mimo jiné přijímala finanční prostředky od návštěvníku a klientů , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalobkyní však bylo zjištěno, že finanční prostředky, které měly být přijaté, neodpovídají finančním prostředkům skutečně přijatým. Žalobkyně zjistila, že rozdíl mezi finančními prostředky, které měly být přijaty a finančními prostředky, které skutečně byly přijaty, byly ze strany žalované odcizeny, když se jedná o celkovou částku ve výši 422 000 Kč. Žalovaná následně dne , datum, k písemně uznala svůj závazek ve výši 422 000 Kč vzniklý odcizením finančních prostředků při výkonu zaměstnání v průběhu měsíců , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , Anonymizováno, a zavázala se dlužnou částku uhradit nejpozději do , datum, . Žalovaná dlužnou částku k uvedenému datu neuhradila ani nenavrhla žádný pro žalobkyni přijatelný způsob řešení. V souvislosti se zvlášť hrubým způsobem porušení povinností vyplývajících z právních předpisů a pracovní smlouvy, došlo k okamžitému zrušení pracovního poměru žalované. Žalobkyně žalované odeslal dne , datum, předžalobní výzvu k plnění. Žalovaná ani poté ničeho neuhradila.
2. Žalovaná ve vyjádření v žalobě uvedla, že nárok uplatněný žalobou neuznává a popírá co do důvodu i výše. Žalovaná odmítla, že by kdykoliv odcizila při výkonu zaměstnání finanční prostředky. Žalovaná dále uvedla, že žalobkyně jí jako soukromá osoba – nikoli jako zaměstnavatel – půjčila 3krát až 4krát finanční hotovost vždy v řádu desítek tisíc korun, celkem maximálně , částka, , k žádné z půjček nebyl sepsána smlouva o půjčce či zápůjčce. Žalovaná uvedla, že nepopírá možnost, že podepsala listinu nazvanou jako uznání dluhu, tu ale podepsala ve špatné psychickém rozpoložení, pod nátlakem a v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kdy se měla věnovat klientům, o čem žalobkyně věděla.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil tato zjištění:
4. Z elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, , č. j. EPR , č. účtu, -8 bylo zjištěno, že v projednávané věci byl vydán elektronický platební rozkaz.
5. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, bylo zjištěno, žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě částky 422 000 Kč s vymezením důvodu dluhu a s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky. Výzva byla žalované odeslána , datum, .
6. Z pracovní smlouvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná pracovala pro žalobkyni na pozici , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Den nástupu do práce byl , datum, a pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou.
7. Z listiny nazvané „Uznání dluhu“ ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná uznala písemně do důvodu a výše svůj dluh ve výši 422 000 Kč vůči žalobkyni, a to z titulu odcizení této částky při výkonu zaměstnání po dobu měsíců , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, a zavázala se dluh zaplatit nejpozději , datum, .
8. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a po přihlédnutí všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, dospěl soud k těmto skutkovým a právním závěrům:
9. Podle ustanovení § 33 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce (dále jen “z. p.“), pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.
10. Podle ustanovení § 250 odst. 1 z. p. zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
11. Podle ustanovení § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
12. Podle ustanovení § 133 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázánu, pokud v řízení nevyšel najevo opak.
13. Podle § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle §120 odst. 1 o.s.ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Podle § 118 odst. 1 o.s.ř.; ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Podle § 118a odst. 3 os.ř.; zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.
14. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná písemně uznala písemně do důvodu a výše svůj dluh ve výši 422 000 Kč vůči žalobkyni, a to z titulu odcizení této částky při výkonu zaměstnání po dobu měsíců , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, a zavázala se dluh zaplatit nejpozději , datum, . Má se tak za to, že žalovaná má vůči žalobkyni dluh z titulu náhrady škody, kterou jí způsobila zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, a to tím, že při výkonu povolání odcizila specifikovanou částku.
15. Uznáním závazku (dluhu) se zakládá vyvratitelná právní domněnka o existenci uznaného závazku v době uznání. Důsledkem uznání závazku je přesun důkazního břemene z věřitele na dlužníka, na němž tak je, aby prokázal, že závazek nevznikl, zanikl či byl převeden na jiného. V rovině procesního práva vyvratitelná domněnka nachází svůj odraz v § 133 o. s. ř., které určuje, že dokud není dokázán opak, platí za prokázanou skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka; pouhá, i velmi závažná pochybnost o tom, zda existuje skutečnost, které svědčí právní domněnka, tedy nestačí k tomu, aby tato skutečnost nebyla považována za prokázanou. Skutečnost, které svědčí vyvratitelná právní domněnka, není předmětem procesního dokazování, a nebyla-li v řízení domněnka existence uznaného závazku vyvrácena, soud musí mít podle § 133 o. s. ř. skutečnost za prokázanou (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 2. 2016, sp. zn. 29 Cdo 1370/2014).
16. Uznáním dluhu tak přešlo důkazní břemeno ohledně prokázání neexistence závazku na žalovanou, na které bylo, aby tvrdila a prokázala neplatnost prohlášení o uznání dluhu nebo neexistenci dluhu v době jeho uznání.
17. Žalovaná tvrdila, že žádné finanční prostředky neodcizila a podepsání prohlášení o uznání dluhu nesporovala, uvedla však, že ho podepsala ve špatném psychickém rozpoložení a pod nátlakem. Žalovaná však netvrdila žádná konkrétní tvrzení ohledně případné neplatnosti prohlášení o uznání dluhu a nenavrhla žádné důkazy k prokázání svých tvrzení, ať už ohledně neexistence dluhu, či tvrzenému podepsání prohlášení pod nátlakem.
18. Ve věci proběhlo dne , datum, jednání, které bylo kompletně zopakováno, včetně procesních projevů a tvrzení a provedení dokazování při jednání dne , datum, , a to s ohledem na nesprávného obsazení senátu. Žalovaná byla v průběhu jednání vyrozuměna o povinnosti tvrdit rozhodné skutečnosti a prokázat případné neplatnosti uznání dluhu nebo neexistence dluhu v době jeho uznání, tedy ke dni , datum, , a to s ohledem na skutečnost, že došlo k písemnému uznání dluhu, které je dle názoru soudu specifikováno jak co do důvodu, tedy zcizení částky v celkové výši 422 000 Kč za měsíce , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , tak co do jeho výše a kdy s ohledem na ustanovení § 2053 o. z. a § 133 o. s. ř. dochází k přechodu důkazního břemene na její osobu, kdy musí tvrdit a prokázat buďto neplatnost prohlášení o uznání dluhu, nebo neexistenci dluhu v době jeho uznání, to vše pod případnou sankcí procesního neúspěchu ve věci. Žalovaná se pak k jednání konaném dne , datum, nedostavila, ani svá skutková tvrzení nedoplnila a nedoložila žádné důkazy k prokázání svých tvrzení.
19. Soud byl připraven žalovanou při jednání konaném dne , datum, poučit ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. a § 120 o.s.ř. k doplnění skutkových tvrzení a navržení či doložení důkazů, jak je uvedeno shora. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, čímž se připravila o možnost, aby jí bylo při jednání poučení poskytnuto.
20. Žalovaná v řízení netvrdila žádná konkrétní tvrzení ohledně případné neplatnosti prohlášení o uznání dluhu a nenavrhla žádné důkazy k prokázání svých tvrzení, ať už ohledně neexistence dluhu, či tvrzenému podepsání prohlášení pod nátlakem, přestože byla o této povinnosti v průběhu řízení vyrozuměna a tím, že se nedostavila na jednání soudu se připravila o možnost být o této povinnosti poučena při jednání. Soud má tak za prokázané, že žalovaná způsobila žalobkyni zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, a to tím, že při výkonu povolání odcizila částku 422 000 Kč.
21. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.
22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 79 301 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 16 880 Kč a nákladů za právní zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č.177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) sestávající z částky 8 100 Kč za každý z pěti úkonů, a to příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepsání žaloby jednání konané dne , datum, a jednání konané dne , datum, , tak jak vyplývají z ustanovení § 11 odst.1 a.t., tří paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč a dvou paušálních náhrady hotových výdajů po 450 Kč ve smyslu ustanovení § 13 odst. 3 a.t. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).
23. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.