16 C 63/2025

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudce Mgr. Martinem Koškem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně . zahraniční osoba Anonymizováno pod č. Anonymizováno sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 10 400 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 400 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 666,21 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 288,53 Kč, s úrokem ve výši 18,90 % ročně z částky 10 400 Kč od 10. 10. 2024 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 10 400 Kč od 10. 10. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala, aby soud žalovanému uložil zaplatit mu částku 10 400 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila především tím, že s žalovaným uzavřela dne , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, (dále jen „Smlouva“), smlouva byla uzavřena elektronicky s povolením čerpání tzv. kontokorentu. Součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník. Žalovaným byl následně překročen dostupný zůstatek na účtu a porušil svou povinnost Podmínek zajistit dostatek prostředků na účtu k pokrytí částky platební transakce. Tímto došlo ke vzniku debetního zůstatku. Žalobkyně žalovaného vyzývala k zaplacení dlužné částky, avšak bezvýsledně. Žalobkyně tak odstoupila od Smlouvy, s účinností ke dni 7.9.2023. Žalobkyně po žalovaném požaduje uhrazení nesplacené jistiny – záporného zůstatku na účtu ve výši 10 000 Kč a poplatku Za realizaci exekučního titulu účtovaného dle smluvních podmínek, dne , datum, . Dále pak kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ode dne, kdy se žalovaný dostal do debetního zůstatku do dne 9.10.2024 ve výši 2 666,21 Kč a dále kapitalizovaného dlužného úroku z částek po splatnosti a nepovoleného debetního zůstatku ve výši 2 288,53 Kč, a smluvního úroku ve výši 18,90 % ročně z částky 10 400 Kč od 10. 10. 2024 do zaplacení, a zákonného úroku z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 10 400 Kč od 10. 10. 2024 do zaplacení. Žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalobce a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu.

3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání.

4. Soud má za prokázaný následující skutkový stav. Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, (dále jen „Smlouva“), smlouva byla uzavřena elektronicky s povolením čerpání tzv. kontokorentu. Součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník. Žalovaným byl následně překročen dostupný zůstatek na účtu a porušil svou povinnost Podmínek zajistit dostatek prostředků na účtu k pokrytí částky platební transakce. Tímto došlo ke vzniku debetního zůstatku. Žalobkyně žalovaného vyzývala k zaplacení dlužné částky, avšak bezvýsledně. Žalobkyně tak odstoupila od Smlouvy s účinností ke dni 7.9.2023. Žalobkyně po žalovaném požaduje uhrazení nesplacené jistiny – záporného zůstatku na účtu ve výši 10 000 Kč a poplatku za realizaci exekučního titulu účtovaného dle smluvních podmínek, dne , datum, . Dále pak kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ode dne, kdy se žalovaný dostal do debetního zůstatku do dne 9.10.2024 ve výši 2 666,21 Kč a dále kapitalizovaného dlužného úroku z částek po splatnosti a nepovoleného debetního zůstatku ve výši 2 288,53 Kč, a smluvního úroku ve výši 18,90 % ročně z částky 10 400 Kč od 10. 10. 2024 do zaplacení, a zákonného úroku z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 10 400 Kč od 10. 10. 2024 do zaplacení. Žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dlužné částky před podáním žaloby5. Po právní stránce soud posuzoval mezi účastníky uzavřenou první smlouvu podle ustanovení § 1842 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého se Smlouvou o finanční službě, pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.

6. Dle ustanovení§ 2395 o. z., dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

7. Dle ustanovení § 559 o. z. má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. Dle ustanovení § 562 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.

8. Posouzením všech žalobkyní předložených listinných důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

9. Žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout tzv. kontokorent, který je formou úvěru. Toto žalobkyně učinila. Žalovaný se na bankovním účtu dostal do debetního zůstatku a tento nevyrovnal. Uvedeným jednáním porušil žalovaný své závazky ze Smlouvy a žalobkyně tak od Smlouvy odstoupila. Žalovanému tak byla uložena povinnost k úhradě debetního zůstatku a sjednaných poplatků včetně smluvního a zákonného úroku z prodlení.

10. Vzhledem k tomu, že se žalovaný k žalobě nevyjádřil, neunesl břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužné částky či jiný způsob zániku jeho závazku. Soud proto vycházel z žalobního tvrzení, že dluh nebyl žalovaným dosud uhrazen, ani jinak nezanikl.

11. Protože se žalovaná svým jednáním dostala do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobce v souladu s § 1970 občanského zákoníku nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobce požadoval výši úroků z prodlení v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb., je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalované zaplatit žalobci úrok z prodlení, jak uvedeno ve výroku rozsudku.

12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 702 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

13. Při posouzení oprávněnosti náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 14b a.t., neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobkyně opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vpisuje a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyní podávané návrhy v druhově totožných věcech mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Tedy žalobkyně podává řadu žalob, které se zásadním (ani jakkoliv podstatným) způsobem neliší od jiných žalob v obdobných věcech. Její žaloby jsou tak ve skutkové i právní rovině typově shodné. Je tak evidentní, že žalobkyně vychází při sepisování návrhu na vydání platebního rozkazu ze vzoru, který je u ní ustálený v těchto věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon než provedení úkonu právní služby. Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit § 14b a. t.

14. Lhůta k plnění předmětu řízení i povinnosti k náhradě nákladů řízení byla žalovanému stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty první před středníkem o. s. ř., jelikož nešlo o vyklizení bytu, zároveň soud dle části věty za středníkem cit. ustanovení neshledal důvod (žalovaný k tomu ostatně ničeho netvrdil) určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může splácet ve splátkách.