16 C 70/2025

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Martina Koška a přísedících Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení částky 61 904,79 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 61 904,79 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení dle plného procesního úspěchu ve věci ve výši 29 462 Kč se lhůtou k plnění do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo zaplatit žalované částku 61 904,79 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že byla od datum zaměstnána v pracovním poměru u žalované jako Anonymizováno Anonymizováno. Tento pracovní poměr byl ukončen ke dni datum na základě dohody o rozvázání pracovního poměru uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne datum. Rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne datum, č. j. spisová značka ve spojení s usnesením Krajského soudu v adresa – pobočka v Liberci ze dne datum, č.j. spisová značka bylo potvrzeno, že žalobkyně trpěla v důsledku výkonu povolání nemocí z povolání, a to podezřelý výraz Anonymizováno Anonymizováno. Po pravomocném rozhodnutí o tom, že žalobkyně trpěla nemocí z povolání byla žalovaná ochotná uhradit veškeré žalované i dosud nežalované nároky z titulu náhrad z nemoci z povolání. V rámci nároků z titulu náhrady nemoci z povolání měla žalobkyně mj. nárok na ztížení společenského uplatnění, k jehož zaplacení žalobkyně vyzvala žalovanou již předžalobní výzvou ze dne datum k zaplacení částky 300 000 Kč, a to z důvodu hrozby promlčení. Tohoto dne již existoval nepravomocný rozsudek ve prospěch žalobkyně. V návaznosti na předžalobní výzvu ze dne datum za účelem ochrany nároků žalobkyně před promlčením a za účelem hospodárnosti řízení vznikla dohoda o prodloužení promlčecí lhůty ze dne datum, jež žalobkyni zajistila, že se její veškeré dosud nežalované nároky z titulu náhrady z nemoci z povolání nepromlčí dříve než 6 měsíců po pravomocně vyřešené věci vedené pod sp. zn. spisová značka, což se stalo rozsudkem Okresního soudu v Liberci č.j. spisová značka ze dne datum. Žalovaná si byla od počátku vědoma, že žalobkyně požaduje i příslušenství ZSÚ, tzv. zákonný úrok z prodlení, což bylo kromě předžalobní výzvy ze dne datum zmiňováno výslovně i v přehledu požadovaných nároků ze dne 10. 10. 2023, jež si vyžádala žalovaná po žalobkyni (zřejmě pro účely jednání s pojišťovnou). Žalovaná si nikdy nevymínila v rámci "posečkání s žalováním nároku" podmínku, že nebude hradit příslušenství dané pohledávky. Na takovou podmínku by ostatně žalobkyně nepřistoupila a daný nárok by zažalovala již v květnu/červnu 2022, protože jí svědčila situace, když bylo již nepravomocně rozhodnuto v její prospěch, tedy na straně žalobkyně nebyla obava, a tedy předmětná dohoda vznikla spíše jako vstřícný krok k žalované, která mnohokrát deklarovala (i před soudem), že jí jde pouze o zjištění, zda existuje nemoc z povolání a bude-li potvrzena, bude plnit. Žalovaná opakovaně žalobkyni ujišťovala, že po vyřešení otázky nemoci z povolání veškeré nároky proplatí, a i přes prodlevu v proplacení nároků se nakonec stalo, že dne 5. 3. 2024 žalovaná uhradila i ztížení společenského uplatnění, ale pouze jistinu, nikoli zákonný úrok z prodlení, na který má žalobkyně nárok. Náhrada za ztížení společenského uplatnění byla žalobkyni v rámci změny právních předpisů vyplacena ve výši 471 000 Kč. Žalobkyně v tomto řízení požaduje zákonný úrok z prodlení pouze z částky 300 000 Kč, což je výše náhrady vyplývající z původního bodového obohacení. Žalobkyně žalovanou opakovaně vyzývala k zaplacení úroku z prodlení, naposledy výzvou ze dne 23. 8. 224, žalovaná ani pojišťovna na předžalobní výzvu nereagovaly. Žalobkyně vyzvala k úhradě částky 300 000 Kč do 7 dnů ode dne doručení výzvou ze dne 24. 5. 2022, která byla v souladu s o. z. doručena 3 pracovní den, tj. 27. 5. 2022, tedy splatnost tohoto nároku je 3. 6. 2022, a proto zákonný úrok z prodlení požaduje žalobkyně od 4. 6. 2022 do 5. 3. 2024, kdy žalobkyně obdržela jistotu.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že předmětem původního řízení ve věci spisová značka nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění z nemoci z povolání žalobkyně nebyl, a to ani jistina ani úrok. Žalovaná uvedla, že dne datum došlo k uzavření dohody o prodloužení promlčecí lhůty o 6 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí ve věci vedené o Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. spisová značka, tato dohoda se však týkala pouze jistiny pohledávky, nikoli jejího úrokového příslušenství. Dohoda byla žalované odsouhlasena pojišťovnou Anonymizováno v tomto znění tak, aby se žalovaný oproti stanoveným pravidlům fungování zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatelů dopředu nezavazoval bez dalšího také k úhradě úrokového příslušenství pohledávky, pro jejíž uplatnění se prodlužuje promlčecí lhůta. Úroky z prodlení mají svůj vlastní právní režim uplatňování, odlišný od uplatňování jistiny pohledávek. Uplatnění jistiny pohledávky samé neznamená bez dalšího, že jsou automaticky uplatňovány k pohledávce i úroky z prodlení, není-li to výslovně ujednáno. Obdobně by měla být vykládána i předmětná dohoda.

3. Na základě provedeného dokazování soud učinil tato zjištění:

4. Ze spisu Okresního soudu v Liberci sp. zn. spisová značka vedeného ve věci žaloby žalobkyně proti žalované ohledně nároků vyplývajících z nemoci z povolání. Z rozsudku ze dne datum, č.j. spisová značka bylo zjištěno, že žalované bylo uloženo zaplatit žalobkyni na bolestném částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od 5. 8. 2020 do zaplacení z titulu bolestného. Dále soud rozhodl, že právní základ nároku žalobkyně na ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a na doplacení odstupného je opodstatněný s tím, že o jeho výši, jakož i o náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v konečném rozsudku. Z rozsudku Krajského soudu v adresa – pobočky v Liberci ze dne 18. 5. 2023, č.j. spisová značka, bylo zjištěno, že odvolací soud rozsudek č.j. spisová značka potvrdil. Z rozsudku ze dne datum, č.j. spisová značka, které nabylo právní moci dne datum, bylo zjištěno, že soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku částka představující kapitalizovaný úrok z prodlení z náhrady ze ztráty na výdělku za období od datum do datum. Splatnost náhrady za ztrátu výdělku soud odvíjí od výzvy ze dne datum, kterou byla žalobkyně vyzvána k úhradě náhrady ztráty na výdělku. Výzva byla odeslána dne datum., doručen tak byla doručena dne datum. Splatnost byla ve výzvě určena a v délce 7 dní od doručení výzvy, do prodlení se žalovaná dostala dne 2. 9. 2020.

5. Z předžalobní upomínky ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě částky 300 000 Kč z titulu náhrady za ztížení společenského uplatnění z nemoci z povolání. Žalobkyně s ohledem na dosud nepravomocný rozsudek ve věci sp. zn. spisová značka navrhla uzavření dohody na ochranu před promlčením pohledávky, pakliže nebude z její strany zájmu hospodárnosti podána žaloba do vyřízení dané věci. Výzva byla právnímu zástupci žalované zaslána emailem. Z dodejky datové zprávy bylo zjištěno, že výzva byla žalované odeslána dne 24. 5. 2022 a téhož dne byla dodána do její datové schránky.

6. Z dohody o prodloužení promlčecí lhůty ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná se za účelem ochrany dalších nároků z titulu nemoci u povolání, zejména nároku na náhradu za ztížení společenského uplatnění a ušlého výdělku po skončení pracovní neschopnosti, dohodly, že na prodloužení promlčecí lhůty ve prospěch Jméno žalobkyně, a to tak, že jakýkoliv nárok Jméno žalobkyně z titulu odškodnění z nemoci z povolání ze zaměstnání u společnosti právnická osoba. nebude promlčen do 6 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí ve věci vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. spisová značka. Součástí dohody bylo prohlášení žalované, že si uzavření dohody odsouhlasila s pojišťovnou Anonymizováno, a.s., Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Účastníci dohody vzaly na vědomí, že jakákoliv námitka vztahující se k promlčení nároků žalobkyně z titulu náhrad z nemoci z povolání, která by byla vznesena v dalším případném soudním sporu zahájeném na základě žaloby podané v prodloužené lhůtě, by byla neoprávněná, případně též v rozporu s dobrými mravy. V dohodě nejsou zmíněny úroky z prodlení. Dohoda byla podepsána právními zástupci žalobkyně a žalované.

7. Z e-mailové komunikace mezi právními zástupci účastníků a návrhu dohody o prodloužení promlčecí lhůty bylo zjištěno, že právní zástupkyně žalobkyně návrh zaslala právnímu zástupci žalované dne datum, dle původního návrhu měla smlouvu podepsat i pojišťovna.

8. Z e-mailové komunikace mezi právním zástupcem žalované a pojišťovnou ze dne datum bylo zjištěno, že pojišťovna odsouhlasila uzavření dohody o prodloužení promlčecí doby. Z e-mailu právního zástupce žalované adresovaného právní zástupkyni žalobkyně ze dne datum bylo zjištěno, že právní zástupce žalované zaslala právní zástupkyni žalobkyně upravené znění dohody. Z tohoto návrhu bylo zjištěno, že se jedná o znění, ve kterém byla uzavřena.

9. Z dopisu právního zástupce žalované adresovaného právní zástupkyni žalobkyně ze dne datum bylo zjištěno, že právní zástupce žalované navrhl, aby si strany vybraly určitý návrh či nároky na odškodnění klientek jako „pilotní případ“, ve kterém se bude na základě znaleckého dokazování řešit jako předběžná otázka, zda žalované byla opodstatněně uznána nemoc z povolání, a z odpovědi na tuto otázku by se odvíjely konkrétní nároky žalované již jen co do příčinné souvislosti a výše nároku.

10. Z e-mailové komunikace ze dne datum bylo zjištěno, že mezi právními zástupci účastníků proběhla komunikace ohledně zaslání podepsané dohody a plné moci k jejímu podepsání.

11. Z plné moci udělené žalovanou Jméno advokáta bylo zjištěno, že právní zástupce byl zmocněn k zastupování žalované v rozsahu všech k tomu potřebných hmotněprávních i procesních právních i jiných úkonů ve věci obrany proti nárokům vyplývajících z přiznání nemoci povolání Krajskou nemocnicí v Anonymizováno zaměstnankyním Jméno žalobkyně a jméno FO. Z plné moci udělené žalobkyní tituly před jménem jméno FO bylo zjištěno, že plná moc byla udělena ve věci uzavření dohody o prodloužení promlčecí lhůty v projednávané věci.

12. Z e-mailové komunikace z období od datum do datum bylo zjištěno, že mezi právními zástupci účastníků probíhala komunikace ohledně vyčíslení nároků, poskytnutí plnění a dne datum právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k reakci na požadavek na zákonný úrok z prodlení za období od 1. 6. 2022 do 5. 3. 2024. – č.l. 86-87, 13. Z dopisu právní zástupkyně žalobkyně adresovaného právnímu zástupci žalované ze dne datum bylo zjištěno, že právní zástupkyně v dopisu shrnula všechny nároky žalobkyně. Součástí přehledu nároku je uvedeno ztížení společenského uplatnění ve výši 471 672 Kč + zákonný úrok, toto je požadováno, dosud nežalováno. Zákonný úrok je v přehledu nároků výslovně uveden.

14. Z e-mailové komunikace z období od datum do datum bylo zjištěno, že právní zástupkyně žalobkyně zaslala pojišťovně email o tom, že žalované byla zaslána opakovaná předžalobní výzva na zaplacení zákonného úroku z prodlení ze ztížení společenského uplatnění, přílohou emailu byla předžalobní výzva, kopie emailu byla zaslána na vědomí i tituly před jménem jméno FO.

15. Z předžalobní výzvy ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě zákonného úroku z prodlení z dlužné částky 471 672 Kč za období od 1. 6. 2022 do 5. 3. 2024 v celkové výši 97 784,71 Kč s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky.

16. Z emailu ze dne datum bylo zjištěno, že právní zástupkyně žalobkyně mj. připomněla žalované a jejímu právnímu zástupci, že dosud nereagovali na opakovanou předžalobní výzvu ze dne 25. 3. 2024 na doplacení úroku z prodlení.

17. Ze sdělení Anonymizováno pojišťovny ze dne datum bylo zjištěno, že pojišťovna žalované sdělila, že nevidí důvodnost k proplacení úroku z prodlení za nárok ztížení společenského uplatnění, neboť předložené nároky byly odškodněny v zákonné lhůtě po řádném doložení.

18. Z e-mailové komunikace období od datum do datum bylo zjištěno, že mezi právními zástupci účastníků probíhala komunikace ohledně zaplacení úroku z prodlení z ušlého výdělku a následně zaplacení, kdy právní zástupce žalované sdělil právní zástupkyni žalobkyně, že klientovi nedoporučil úrok z prodlení uhradit. Právní zástupkyně žalobkyně na toto sdělení reagovala sdělením, že podá žalobu i na zaplacení úroku z prodlení ze ztížení společenského uplatnění.

19. Z e-mailové komunikace ze dne datum bylo zjištěno, že mezi účastníky bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně navrhla jednat o smírném řešení sporu ohledně úroku z prodlení ze ztížení společenského uplatnění.

20. Z předžalobní upomínky ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě zákonného úroku z prodlení z dlužné částky 300 000 Kč za období od 4. 6. 2022 do 5. 3. 2024 v celkové výši 61 904,79 Kč do 7 dnů od doručení výzvy upozorněním na soudní řízení. Z doručenek bylo zjištěno, že výzva byla zaslána žalované, jejímu právnímu zástupci a pojišťovně do datové schránky. vč. dokladu o doručení PZ žalované a Anonymizováno pojišťovně.

21. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a po přihlédnutí všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, dospěl soud k těmto skutkovým a právním závěrům:

22. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanské soudního řádu (dále jen „o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

23. Podle § 1968 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

25. Podle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

26. Podle § 555 odst. 1 o. z. právní jednání se posuzuje podle svého obsahu.

27. Podle § 556 odst. 1 o. z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Podle odstavce 2 při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

28. Podle § 18 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „z. p.“), je-li možné právní jednání vyložit různým způsobem, použije se výklad pro zaměstnance nejpříznivější.

29. Podle § 269 odst. 2 z. p. zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen.

30. Podle § 271c z. p. náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odstavce 2 (odst. 1). Vláda stanoví nařízením výši náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě, způsob určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupy při vydávání lékařského posudku včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnosti (odst. 2).

31. Náhradou za bolest a za ztížení společenského uplatnění se odškodňuje imateriální újma zaměstnance vzniklá v souvislosti s poškozením zdraví následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Její konkrétní výše je stanovena nařízením vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Nařízení č. 276/2015 Sb.“). Podle § 2 odst. 1 písm. a), bodu 2 Nařízení č. 276/2015 Sb. bolest a ztížení společenského uplatnění se hodnotí v bodech. Počty bodů pro ohodnocení nemocí z povolání jsou uvedeny v příloze č. hodnota k tomuto nařízení. Podle § 2 odst. 2 Nařízení č. 276/2015 Sb., bodové ohodnocení bolesti se uvede v lékařském posudku o ohodnocení bolesti a bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění se uvede v lékařském posudku o ohodnocení ztížení společenského uplatnění. Podle § 3 odst. 1 a 2 Nařízení č. 276/2015 Sb. hodnota hodnota bodu činí 250 Kč a náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se stanoví tak, že bodové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění se násobí hodnotou hodnota bodu v korunách českých.

32. Podle § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

33. Podle § 630 odst. 1 o. z. strany si mohou ujednat kratší nebo delší promlčecí lhůtu počítanou ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé, než jakou stanoví zákon, nejméně však v trvání jednoho roku a nejdéle v trvání patnácti let.

34. Podle § 630 odst. 2 o. z. je-li kratší nebo delší lhůta ujednána v neprospěch slabší strany, nepřihlíží se k ujednání. Nepřihlíží se ani k ujednání kratší promlčecí lhůty, jde-li o právo na plnění vyplývající z újmy na svobodě, životě nebo zdraví nebo o právo vzniklé z úmyslného porušení povinnosti.

35. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyni vznikl vůči žalované nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění v důsledku nemoci z povolání. O opodstatněnosti nároku bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Liberci č.j. spisová značka, který byl potvrzen odvolacím soudem a nabyl právní moci dne datum. Soud u žalobkyně shledal nárok na náhradu ztížení společenského uplatnění, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně onemocněla nemocí z povolání a že za škodu, která jí v důsledku tohoto onemocnění vznikla, odpovídá dle § 269 odst. 2 z. p. žalovaná jakožto zaměstnavatel. Po právní stránce nárok žalobkyně vyplývá z § 269 odst. 2 z. p. a § 271c z. p. jméno FO za ztížení společenského uplatnění žalovaná poté, co bylo rozhodnuto o opodstatněnosti nároku, žalobkyni uhradila dobrovolně, a to dne datum.

36. Mezi účastníky bylo sporné, jak vykládat uzavřenou Dohodu o prodloužení promlčecí lhůty ve vztahu k úroku z prodlení, kdy žalovaná tvrdila, že na základě dohody není povinna žalobkyni platit úroky z prodlení z náhrady na ztížení společenského uplatnění.

37. Právní jednání se posuzuje podle svého obsahu (§ 555 odst. 1 o. z.). Každý projev vůle (výslovný nebo konkludentní) se vykládá podle úmyslu (záměru) jednajícího, jestliže druhá strana takový úmysl (záměr) poznala nebo o něm musela vědět; není-li možné zjistit úmysl (záměr) jednajícího, přisuzuje se jednajícímu v projevu vůle takový úmysl (záměr), jaký by mu zpravidla přikládala (rozumí se v dobré víře a v souladu s dobrými mravy) osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (srov. § 556 odst. 1 o. z.). Kromě úmyslu (záměru) jednajícího (ve zjištěné nebo přisouzené podobě) se při výkladu projevu vůle přihlíží také k „praxi zavedené mezi stranami v právním styku“, k tomu, co projevu vůle předcházelo, a k tomu, jak strany daly následně najevo, jaký obsah a význam projevu vůle přikládají (srov. § 556 odst. 2 o. z.). Výklad projevu vůle může směřovat jen k objasnění jeho obsahu, tedy ke zjištění toho, co bylo skutečně projeveno. Pomocí výkladu projevu vůle nelze „nahrazovat“ nebo „doplňovat“ vůli, kterou zaměstnanec nebo zaměstnavatel (popřípadě jiný subjekt pracovněprávních vztahů) neměl nebo kterou sice měl, ale neprojevil ji (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2020, sp. zn. 21 Cdo 4606/2018, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2017, sp. zn. 21 Cdo 3480/2016, který byl uveřejněn pod č. 50/2018 v časopise Soudní judikatura, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2017, sp. zn. 21 Cdo 5281/2016, uveřejněný pod č. 3/2019 v časopise Soudní judikatura).

38. K otázce pravidel výkladu právního jednání v pracovněprávních vztazích po 31. 12. 2013 judikatura dospěla k závěru, že právní jednání se posuzuje podle svého obsahu (§ 555 odst. 1 o. z.). Každý projev vůle (výslovný nebo konkludentní) se vykládá podle úmyslu (záměru) jednajícího, jestliže druhá strana takový úmysl (záměr) poznala nebo o něm musela vědět; není-li možné zjistit úmysl (záměr) jednajícího, přisuzuje se jednajícímu v projevu vůle takový úmysl (záměr), jaký by mu zpravidla přikládala (rozumí se v dobré víře a v souladu s dobrými mravy) osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (srov. § 556 odst. 1 o. z.). Kromě úmyslu (záměru) jednajícího (ve zjištěné nebo přisouzené podobě) se při výkladu projevu vůle přihlíží také k „praxi zavedené mezi stranami v právním styku“, k tomu, co projevu vůle předcházelo, a k tomu, jak strany daly následně najevo, jaký obsah a význam projevu vůle přikládají (srov. § 556 odst. 2 o. z.). Byl-li při výslovném projevu vůle použit výraz, který sám o sobě připouští různý výklad, a nepodaří-li se výše uvedeným postupem vyjasnit projev vůle, měl by se podle ustanovení 557 o. z. vyložit „k tíži toho, kdo výrazu použil jako první“. Pro oblast pracovněprávních vztahů však z ustanovení § 18 zák. práce vyplývá, že se použije „výklad pro zaměstnance nejpříznivější“ a že se tedy ustanovení § 557 o. z. v pracovněprávních vztazích nepoužije; výraz, který připouští různý výklad, se proto ve smyslu ustanovení § 18 zák. práce vyloží (z hlediska obsahu a významu právního jednání v pracovněprávních vztazích) způsobem, který je co nejpříznivější pro zaměstnance. Výklad projevu vůle může směřovat jen k objasnění jeho obsahu, tedy ke zjištění toho, co bylo skutečně projeveno. Pomocí výkladu projevu vůle nelze „nahrazovat“ nebo „doplňovat“ vůli, kterou zaměstnanec nebo zaměstnavatel (popřípadě jiný subjekt pracovněprávních vztahů) neměl nebo kterou sice měl, ale neprojevil ji. Výkladem projevu vůle není dovoleno ani měnit smysl jinak jasného pracovněprávního jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2017, sp. zn. 21 Cdo 3480/2016, uveřejněný pod č. 50/2018 v časopise Soudní judikatura, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2017, sp. zn. 21 Cdo 5281/2016, uveřejněný pod č. 3/2019 v časopise Soudní judikatura, nebo odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2021, sp. zn. 21 Cdo 620/2021).

39. V předmětné dohodě je explicitně uvedeno, že byla uzavřena „za účelem ochrany nároků Jméno žalobkyně z titulu náhrad z nemoci z povolání vůči jejímu bývalému zaměstnavateli právnická osoba.“. Dohoda odkazuje na ustanovení § 630 o. z., tedy na ustanovení upravující možnost stran sjednat si odlišnou délku promlčecí lhůty. Z textu dohody jednoznačně vyplývá, že dohoda upravuje výhradně délku promlčecí doby a k jejímu uzavření došlo, aby žalobkyně nebyla z důvodu hrozícího promlčení nároků plynoucích z nemoci z povolání nucena tyto nároky uplatňovat u soudu a navyšovat tím náklady řízení. Pohnutkou k uzavření dohody bylo, že probíhal spor, ve kterém bylo řešeno, zda u žalobkyně skutečně nastala nemoc z povolání a je dán právní základ pro uplatnění nároků z ní. V textu dohody není zmínka o tom, že by se žalobkyně jejím uzavřením vzdávala některého ze svých nároků. K závěru, že by se žalovaná uzavřením dohody vzdala svého práva na úhradu úroku z prodlení nelze dospět ani výkladem dohody podle § 556 o. z. Dohoda výslovně uvádí, že je sepsána podle skutečné vůle stran, přičemž byla podepsána právními zástupci účastníků. Tomu, že vůle stran v době uzavření dohody směřovala výhradně k prodloužení lhůty, odpovídá i komunikace mezi účastníky, resp. jejich právními zástupci, kdy účastníci se již před podání první žaloby domluvili, že žalobkyně uplatní nejprve pouze jeden nárok a od výsledku řízení se bude odvíjet plnění dalších nároků. Poté, co soud prvního stupně vydal ve věci rozhodnutí, žalobkyně navrhla uzavření této dohody, aby ochránila své nároky před promlčení, neboť proti rozsudku soudu prvního stupně bylo podané odvolání a bylo zde riziko, že soudní řízení bude pokračovat rozsáhlým dokazování a v mezidobí dojde k promlčení nároku. Svoji vůli uzavřít dohodu žalované sdělila v předžalobní výzvě ze dne datum, ve kterou žalovanou vyzvala k úhradě částky 300 000 Kč to spolu s příslušenstvím této pohledávky, tj. zákonný úrok z prodlení a náhradu nákladů řízení. Žalované tedy bylo v době uzavření dohody zřejmé, že žalobkyně po ní požaduje uhrazení úroku z prodlení, a neměla žádný důvod se domnívat, že by se tohoto nároku měla v úmyslu vzdát. V doložené emailové komunikaci není žádná zmínka o tom, že by si žalovaná chtěla vymínit neplacení úroků z prodlení. Naopak úrok z prodlení je součástí přehledu požadovaných nároků, jejž žalobkyně zaslala právnímu zástupci žalované a na který nebylo reagováno. Pokud žalovaná měla vůli uzavřít dohodu, ve které by se strany dohodly na tom, že úrok z prodlení se nebude platit, tuto svou vůli neprojevila. Nedostatek projevu vůle nelze nahradit jeho výkladem. Výklad projevu vůle může směřovat jen k objasnění jeho obsahu, tedy ke zjištění toho, co bylo skutečně projeveno.

40. Z textu dohody, okolností jejího uzavření ani chování stran směřujícího k uzavření dohody nevyplývá, že by dohoda měla žalovanou zbavit povinnosti hradit zákonný úrok z prodlení či by se žalobkyně práva na úhradu zákonného úroku z prodlení vzdala. Vzhledem k tomu, že se jedná o nárok z pracovněprávního vztahu, je třeba rovněž aplikovat § 18 z. p., dle kterého je-li možné právní jednání vyložit různým způsobem, použije se výklad pro zaměstnance nejpříznivější. Výklad dohody ve smyslu toho, že se žalobkyně svého nároku na úrok z prodlení, který i ze zákona náleží, vzdala, by byl v rozporu s tímto ustanovením, neboť v takovém případě by dohoda byla pro žalobkyni jako značně nevýhodná.

41. Nárok na úhradu úroku z prodlení želované vznikl v souladu s ustanovením § 1968 a § 1970 o. z. Splatnost nároku na náhradu za ztíženími společenského uplatnění je vázána na výzvu poškozeného k její úhradě. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení náhrady ztížení společenského uplatnění výzvou ze dne datum, ve které stanovila lhůtu k plnění 7 dnů od doručení výzvy. Výzva došla žalované dle § 573 o. z. třetí den od odeslání, tedy datum, splatnost náhrady společenského uplatnění nastala dne 3. 6. 2024. Následujícího dne se tak žalovaná ocitla v prodlení se splácením peněžitého dluhu. Žalobkyně má od tohoto dne právo požadovat úrok z prodlení.

42. Z výše uvedeného vyplývá, že žalované vznikl nárok na úhradu úroku z prodlení, neboť žalobkyně se dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, konkrétně náhrady za ztížení společenského uplatnění. Tento nárok žalobkyně žádným způsobem nezanikl a žalovaná má povinnost úrok z prodlení žalobkyni uhradit. Žalobkyni náleží právo na úrok z prodlení za období od 4. 6. 2022 do 5. 3. 2024, kdy žalovaná žalobkyni náhradu za ztížení společenského uplatnění uhradila.

43. Žalobkyni úrok z prodlení náleží částky 300 000 Kč, která odpovídá bodovému ohodnocení dle právních předpisů účinných ke dni vzniku nároku, tedy nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Jedná se o částku, k jejíž úhradě byla žalovaná vyzvána předžalobní výzvou ze dne datum. Celková částka 300 000 Kč se skládá z částky 175 000 Kč na dominantní ruku (700 bodů dle přílohy č. hodnota nařízení vlády č. 276/2015 Sb., bod 2.10. krát 250 Kč za 1 bod) a částky 125 000 Kč na nedominantní ruku (500 bodů dle přílohy č. hodnota nařízení vlády č. 276/2015 Sb., bod 2.10. krát 250 Kč za 1 bod).

44. Výše zákonného úroku z prodlení pro dané období je stanovena § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění ke dni 4. 6. 2022, kdy výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Výše úroku z prodlení ke dni vzniku prodlení, tedy ke dni 4. 6 2025, činila dle nařízení vlády č. 351/2013 právnická osoba,75 % (repo sazba činila k danému dni 3,75 %). Kapitalizovaný úrok z prodlení z částky 300 000 Kč za období od 4. 6. 2022 do 5. 3. 2024 činí 61 904,79 Kč, tedy částku, kterou požaduje žalobkyně.

45. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 29 462 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů za právní zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č.177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) sestávající z částky 3 508 Kč za každý ze 7 úkonů, a to příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepsání žaloby, účast na jednání soudu dne datum, písemné podání ve věci samé ze dne 22. 12.2025, účast na jednání soudu dne datum a písemné podání ve věci samé ze dne 15. 1. 2026, tak jak vyplývají z ustanovení § 11 odst.1 a.t., z částky 1 754 Kč za jeden úkon s poloviční sazbou dle § 11 odst. 2 a.t., a to účast na vyhlášení rozsudku dne datum, tří paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč ve smyslu ustanovení § 13 odst. 3 a.t za úkony provedené do 31. 12. 2024 a pěti paušálních náhrad hotových výdajů po 450 Kč ve smyslu ustanovení § 13 odst. 3 a.t za úkony provedené po 1. 1. 2026. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.