16 C 99/2025

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Koškem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o vyklizení

I. Žalovaná je povinna vyklidit jednotku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, nacházející se v budově na adrese , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení dle plného procesního úspěchu ve věci ve výši 17 118 Kč se lhůtou plnění do tří dnů od právní moci rozsudku a k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo vyklidit jednotku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, nacházející se v budově na adrese , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . Žalobu odůvodnila tím, že je vlastníkem předmětné bytové jednotky a dne , datum, uzavřela se žalovanou jako nájemcem nájemní smlouvu. Ve Smlouvě bylo sjednáno nájemné ve výši 10 000 Kč měsíčně a dále zálohy na služby související s užíváním bytu ve výši 6 000 Kč měsíčně. Od počátku roku , Anonymizováno, Žalovaná na nájemném a zálohách na služby spojené s užíváním bytu uhradila toliko 44 000 Kč. Žalobkyně žalované zaslala dne 17. 10. 2024 předžalobní výzvu k úhradě částky 100 000 Kč a dne 22. 11. 2024 předžalobní výzvu úhradě částky 132 000 Kč, jež představuje dlužné nájemné za období od , Anonymizováno, 2024 do , Anonymizováno, 2024. Žalovaná ani poté ničeho neuhradila. Dne , datum, byla žalované adresována výpověď bez výpovědní doby podle § 2291 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalovaná navzdory tomu byt stále užívá, přestože jí byla dne , datum, odeslána výzva k vystěhování bytu, doručená dne 12. 3. 2025. Žalobkyně dále uvedla, že nájemní smlouva byla sjednána na dobu určitou do , datum, s tím, že může být prodloužena na základě písemné dohody, tak že Žalovaná nadále bytovou jednotku užívala i po tomto datu, kdy jí sama opakovaně v předmětné nemovitosti potkala. Vzhledem k tomu, že žalovaná byt po skončení nájmu dále užívala, byla mezi účastníky v souladu s § 2230 a § 2285 o. z. konkludentně uzavřena nová nájemní smlouva, a to od , datum, . Žalovaná bytovou jednotku žalobkyni stále nepředala a nevrátila klíče a byt je tak pro žalobkyni stále nepřístupný.

2. Žalovaná uvedla, že s žalobou nesouhlasí. Žalovaná uvedla, že bytovou jednotku přes dva roky neužívá a bydlí u své babičky. Byt užívá její přítel pan , jméno FO, , který byt užíval již před tím, než spolu začali žít. Nájemní smlouva byla následně uzavřena na žalovanou a nájem byl placen z jejího příspěvku na bydlení. Nájem skončil uplynutím sjednané doby. K předání bytu či klíčů žalobkyni nedošlo, žalovaná se odstěhovala tak, jak se nastěhovala.

3. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

4. Z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že žalobkyně je vlastníkem bytové jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, nacházející se v budově na adrese , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, .

5. Z nájemní smlouvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně jako pronajímatel přenechala žalované jako nájemci k dočasnému užívaní předmětnou bytovou jednotku a žalovaná se zavázala platit nájemné ve výši 10 000 Kč a zálohy na služby související s užíváním bytu ve výši 6 000 Kč měsíčně, splatné vždy měsíčně dopředu nejpozději k 10. dni příslušného kalendářního měsíce. Nájem byl sjednán na dobu určitou od , datum, do , datum, , případně při prodloužení na dobu neurčitou od , datum, . Smlouva mohla být prodloužena na základě písemné dohody.

6. Z evidenčního listu k nájemní smlouvě bylo zjištěno, že v předmětném bytě měla bydlet jedna osoba, nájemné činilo 10 000 Kč, vodné a stočené 500 Kč, plyn 4 300 Kč a elektřina 1 200 Kč.

7. Z předžalobní upomínky ze dne 10. 10. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala k úhradě částky 100 000 Kč z titulu dlužného nájemného.

8. Z předžalobní upomínky a výpovědi nájemní smlouvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala k úhradě částky 132 Kč představující dlužné nájemné a zálohy a služby, kdy celkové nájemné za období od , Anonymizováno, do , Anonymizováno, činilo , částka, a žalovaná uhradila , částka, . Žalobkyně dále vypověděla nájemní smlouvu pro porušení nájemní smlouvy zvlášť závažným způsobem, neboť žalovaná nezaplatila nájemné a náklady na služby po dobu více jak tři měsíce, a v souladu s § 2291 odst. 1 bez výpovědní doby s tím, že žalovaná je povinna byt žalobkyni odevzdat bez zbytečného odkladu nejpozději do jednoho měsíce od doručení výpovědi.

9. Z výzvy k vystěhování ze dne 7. 3. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou, aby se vystěhovala z předmětné bytové jednotky nejpozději do 15 dnů od dojití výzvy. Současně byla žalovaná upozorněna na možnost soudního řízení.

10. Ze záznamu o komunikaci mezi žalobkyní a osobou označenou jako „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ bylo zjištěno, že žalobkyně komunikovala pravděpodobně s panem , jméno FO, ohledně doručení výpovědi z nájmu a zaslala mu písemnost elektronicky. Z komunikace vyplývá, že pan , jméno FO, v bytě zřejmě bydlí. , jméno FO, dále v komunikaci žalobkyni obviňoval z vydírání a podvodného jednání, tvrdil, že nájemné platil. Nechtěl byt předat s tím, ať věc vyřeší soud.

11. Ze smlouvy o převodu bytové jednotky a spoluvlastnického podílu k pozemku bylo zjištěno, že žalobkyně nabyla vlastnické právo k předmětné bytové jednotce od Statutárního města , adresa, na základě smlouvy o převodu bytové jednotky a spoluvlastnického podílu k pozemku uzavřené podle § 6. § 22 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ze dne , datum, s právními účinky vkladu ke dni , datum, .

12. Z přehledu předepsaných plateb a vyčíslení dluhu na nájemném bylo zjištěno, že žalované bylo v období od , Anonymizováno, 2024 do , Anonymizováno, 2025 předepsáno k úhradě celkem , částka, . V mezidobí došlo k odpojení plynu a elektřiny. Žalobkyně eviduje úhradu v celkové výši , částka, . Žalovaná tak za uvedené období dluží na nájemném a zálohách na služby 214 100 Kč.

13. Z úředního záznam o podání vysvětlení ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně se dne , datum, podala vysvětlení k objasnění skutečností důležitých pro šetření , podezřelý výraz, činu nebo přestupku a jeho pachatele ve věci možného maření výkonu úředního rozhodnutí. Žalobkyně jako oznamovatelka podala vysvětlení ohledně tvrzeného porušování přiměřeného omezení zdržet se po dobu zkušební doby neoprávněných zásahů do jejích práv a právem chráněných zájmů uloženého jejímu manželovi rozsudkem okresního soudu.

14. Z čestného prohlášení , jméno FO, ze dne , datum, bylo zjištěno, že jmenovaná v průběhu roku 2024 až 2025 několikrát viděla žalovanou v oblasti , Anonymizováno, ulice ,před domem č.p. , Anonymizováno, a na zahradě, která je součástí domu, několikrát i v doprovodu dívky ve věku cca , Anonymizováno, let.

15. Z čestného prohlášení , jméno FO, ze dne , datum, bylo zjištěno, že jmenovaný v , Anonymizováno, 2025 před domem na adres , adresa, //, Anonymizováno, potkal žalovanou spolu s jejím přítelem, patrně se vraceli z nákupu a vše nasvědčovalo tomu, že se vracejí do společné domácnosti. Před domem byl společně majitelkou nemovitosti-žalobkyní , Jméno žalobkyně, , byli kontrolovat, zda nedochází k černému odběru elektřiny, na který bylo důvodné podezření. Žalovaná s panem , jméno FO, na žalobkyni hrubě pokřikovali, když jim řekla, že v domě nemají již co dělat a že neplatí nájemné více než rok. Čestné prohlášení bez podpisu.

16. Z SMS komunikace mezi žalobkyní a osobou označenou „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ bylo zjištěno, že žalobkyně komunikovala ohledně vystěhování žalované a jejího přítele z předmětného bytu. Z komunikace mj. vyplývá, že přítel žalované v bytě přebývá a odmítá ho opustit „do doby majetkového vypořádání žalobkyně s bývalým manželem „ ,zpochybňuje vlastnictví žalobkyně a existenci nájemního vztahu.

17. Z čestného prohlášení , Jméno žalované, , , jméno FO, a , jméno FO, ze dne , datum, , bylo zjištěno, že tito prohlásili, že , Jméno žalované, , nar. , Datum narození žalované, /, Anonymizováno, .

18. Soud pro nadbytečnost zamítl návrh žalobkyně na doplnění dokazování svědeckým výslechem , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , kteří mohli potvrdit, že žalovaná se v bytě dlouhodobě nezdržuje a nebydlí zde. Soud toto odůvodňuje tím, že má k dispozici dostatek důkazů a projevů účastníků řízení pro posouzení věci. Nadto pro posouzení věci je rozhodující, zda došlo k faktickému předání bytu a umožnění užívání bytu žalobkyni, a to po ukončení nájemního vztahu mezi žalobkyní a žalovanou.

19. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a po přihlédnutí všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, dospěl soud k těmto skutkovým a právním závěrům:

20. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

21. Podle ustanovení § 2213 o. z. nájemce je i bez zvláštního ujednání povinen užívat věc jako řádný hospodář k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému, a platit nájemné.

22. Podle ustanovení § 2230 odst. 1 o. z. užívá-li nájemce věc i po uplynutí nájemní doby a pronajímatel ho do jednoho měsíce nevyzve, aby mu věc odevzdal, platí, že nájemní smlouva byla znovu uzavřena za podmínek ujednaných původně. Byla-li původně nájemní doba delší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na jeden rok; byla-li kratší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na tuto dobu.

23. Podle ustanovení § 2285 o. z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.

24. Podle ustanovení § 2286 odst. 1 o. z. výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně.

25. Podle ustanovení § 2291 odst. 1 o. z. poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu.

26. Podle ustanovení § 2291 odst. 2 o. z. nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno.

27. Podle ustanovení § 2291 odst. 3 o. z. neuvede-li pronajímatel ve výpovědi, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, k výpovědi se nepřihlíží.

28. Podle ustanovení § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný v den, kdy nájem skončil.

29. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byl nájemní vztah, a to na základě nájemní smlouvy ze dne , datum, . Žalovaná se za užívání předmětného bytu zavázala platit nájemné ve výši 10 000 Kč měsíčně a dále zálohy na služby související s užíváním bytu ve výši 6 000 Kč měsíčně. Žalovaná na základě smlouvy užívala předmětný byt. Nájem byl ve smlouvě sice sjednán na dobu určitou do , datum, , ale vzhledem k tomu, že žalovaná byt po uplynutí této doby dál užívala žalobkyně ji nevyzvala k jeho vyklizení, tak dle § 2285 o. z. nastala fikce opětovného ujednání nájmu na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve. Nájemní vztah tedy trval i po , datum, a žalovaná byla nadále povinna platit nájemné dle smlouvy ze dne , datum, . S námitkou žalované, že nájem skončil uplynutím doby sjednané ve smlouvě se tedy soudu neztotožnil. Nájemní vztah účastnic skončil výpovědí danou podle ustanovení § 2291 o. z. z důvodu neplacení nájemného a nákladů na služby za dobu alespoň tří měsíců bez výpovědní doby. Výpovědi nájemní smlouvy předcházela písemná výzva k zaplacení dlužného nájemného. Výpověď byla žalované řádně doručena. Žalovaná nesporovala platnost výpovědi a tuto nenapadla žalobou na neplatnost výpovědi. Výpověď nájemní smlouvy je tedy platná a nájemní vztah skončil doručením výpovědi. Žalovaná byla dle ustanovení § 2291 odst. 1 o. z. povinna v den, kdy nájem končí, byt odevzdat žalobkyni nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu, tedy od doručení výpovědi, jak vyplývá jak ze zákona, tak z textu výpovědi smlouvy o nájmu bytu. Odevzdáním bytu se dle ustanovení § 2292 o. z. mimo jiné rozumí, předání bytu, předání klíčů a umožnění užívání bytu pronajímateli. Ustanovení § 2292 o. z. obsahuje rovněž vyvratitelnou právní domněnka odevzdání bytu pronajímateli, která se se uplatní po skončení nájmu, ke dni, kdy ho nájemce opustil způsobem, jímž dal jednoznačně najevo, že zanechává užívání bytu s úmyslem se tam již nevrátit.

30. Žalovaná byla v průběhu řízení vyzvána dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 a § 120 o. s. ř. k doplnění skutkových tvrzení týkajících se tvrzení o ukončení nájemního vztahu v rámci uplynutí sjednané doby nájmu, tedy doplnění tvrzení a jejich doložení důkazy k tomu, od jaké doby předmětný byt neužívá, jakým způsobem o ukončení nájemního vtahu s pronajímatelkou komunikovala a jednala, zda došlo k faktickému předání bytu, pokud ano, tak jakým způsobem a jakou formou, k těmto tvrzením pak doložit nebo navrhnout důkazy, případně doložit způsob a formu hrazení nájemného za předmětnou bytovou jednotku. Žalovaná ani na základě poučení netvrdila ani neprokázala, že by byt žalobkyni po skončení nájmu předala nebo že by učinila jednání, na základě kterého lze nájem bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený. Žalovaná naopak výslovně uvedla, že k předání bytu či klíčů z její strany nedošlo a v bytě stále bydlí pan , jméno FO, .

31. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žalovaná po skončení nájmu neodevzdala byt zákonem předpokládaným způsobem, tedy odevzdáním klíčů a umožněním přístupu do bytu a jeho užívání žalobkyni. Žalovaná výslovně uvedla, že nedošlo k žádnému předání bytu a klíčů a nebyl proveden žádný písemný záznam. Žalovaná pak netvrdila ani neprokázala, že nastaly okolnosti, ze kterých bylo zřejmé, že žalovaná nehodlá byt v budoucnu nadále užívat, že by tedy došlo ke konkludentnímu jednání vztahující se k odevzdání bytu pronajímateli, aby s ním mohl disponovat. Za takové jednání nelze v projednávané věci považovat ani vystěhování se žalované z bytu, neboť byt je stále obývaný panem , jméno FO, , žalobkyně nebyla o vystěhování se žalované informována. Vůči žalobkyni se tudíž nic nezměnilo. V projednávané věci tedy se tedy vyvratitelná domněnka odevzdání bytu pronajímateli neuplatní. V řízení rovněž nebylo prokázáno, že by se žalovaná do bytu nastěhovala k osobě, která měla k bytu uzavřenou nájemná smlouvu dříve, prokázána byla pouze existence nájemního vztahu mezi žalobkyní a žalovanou, který skončil výpovědí z nájmu bytu. Povinnost odevzdat po skončení nájmu žalobkyni tak vznikla žalované.

32. Vzhledem k tomu, že žalovaná, přestože došlo k platnému vypovězení nájemní smlouvy ze strany žalobkyně, žalobkyni předmětnou bytovou jednotku nepředala a neumožnila jí její užívání, soud žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost bytovou jednotku vyklidit.

33. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 o. s. ř. v délce 15 dnů, neboť se jedná o vyklizení bytu. Soud neshledal žádné okolnosti k prodloužení lhůty.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 118 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), ve znění do 31. 12. 2024 sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., ve znění do 31. 12. 2024, odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), ve znění od 1. 1. 2025 sestávající z částky 2 300 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (vyjádření ve věci samé, účast na jednání dne 9. 7. 2025) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., ve znění od 1. 1. 2025, a DPH z odměny advokáta a paušálních nákladů ve výši 1 911 Kč. Žalobkyni dále náleží v souvislosti s cestou jejího právního zástupce na jednání soudu realizovanou dne , datum, náhrada cestovních nákladů za cestu hromadnou dopravou ve výši 207 Kč dle doložených jízdenek a náhrada za zameškaný čas dle § 14 odst. 1, 3 a.t., ve znění od 1. 1. 2025 ve výši 900 Kč za 6 zameškaných půlhodin. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

35. Lhůtu k plnění nákladů řízení stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.