17 C 119/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Uhlířem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem 8. března 21, PSČ obec V - Kristiánov o zaplacení částky 44 403,96 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v celém rozsahu zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 17 605,50 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 44 403,96 Kč s příslušenstvím spočívajícím v zákonném úroku z prodlení. Svůj návrh odůvodnila následovně. Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o obchodním zastoupení, na základě které se žalovaný zavázal vyvíjet činnost spočívající ve vyhledávání zájemců o uzavření smluv o finančních produktech, případně zájemce o změnu takových smluv či jejich zrušení, a to mezi partnerskými institucemi žalobkyně a třetími osobami (dále také jako„ klienti“). Za tuto činnost žalovanému vzniklo právo na provizi, která mu byla vyplácena zálohově dopředu, a to za předpokladu, že nenastanou důvody, které jsou důvodem zániku práva na provizi nebo její části. Žalovaný pak nesl odpovědnost za vrácení provize či její části. V rámci smlouvy poskytovala žalobkyně za žalovaného i další plnění spojená s předmětem jeho činnosti, kdy se může jednat například o úhrada poplatku za registraci u [obec] národní banky a další poplatky, přičemž se žalovaný zavázal tyto následně uhradit. Dle čl. 6 Smlouvy se žalovaný zavázal neprodleně vyrovnat zápornou výši provizních příjmů, což neučinil. Žalobkyně přitom v souladu s čl. 6 smlouvy vyplatila žalovanému provize zálohově s tím, že v případě předčasného ukončení smlouvy o finančním produktu byl zavázán vrátit část této provize. Skladba celkové výše dlužných provizí vyplývá z přiloženého provizního příjmu. Výše provize z jednotlivých uzavřených smluv o finančním produktu, stejně tak jako výše části provize, kterou je žalovaný povinen vrátit, se řídí jednotlivými podmínkami sjednaných smluv, kdy žalovaný byl o těchto provizích neustále informován pomocí interního systému žalobkyně, ke kterému měl přístup, neboť v opačném případě by nemohl jednotlivé smlouvy uzavírat. Žalovaná částka představuje nevrácené provize a další úhrady, které učinila žalobkyně za žalovaného. Jednotlivé částky a důvod vzniku je specifikován v provizních příjmech (č.l. 47 spisu), a to včetně jejich vzniku. V provizních příjmech žalovaného za období ode dne [datum] do dne [datum] je specifikováno 8 smluv uzavřených klienty se společností [pojišťovna], s označením produktu [anonymizováno]. Provizní příjem obsahuje dále čísla smluv, identifikaci klientů a poznámky. Konkrétně [číslo] ze dne [datum] na jméno [příjmení] [jméno] (s poznámkou: výpis z [číslo]), [číslo] ze dne [datum] na jméno [anonymizována dvě slova] (s poznámkou: výpis z [číslo]), [číslo] ze dne [datum] na jméno [příjmení] [jméno] (s poznámkou: výpis z [číslo]), [číslo] ze dne [datum] na jméno [příjmení] [jméno], (s poznámkou: výpis z [anonymizováno] 2015), [číslo] ze dne [datum], na jméno [příjmení] [jméno] (s poznámkou: výpis z [anonymizováno] 2015), [číslo] ze dne [datum] na jméno [anonymizováno] [obec] (s poznámkou: výpis z [anonymizováno] 2015), [číslo] ze dne [datum] na jméno [příjmení] [jméno] (s poznámkou: provize nebyla vyplacena, jelikož vznikala storna, která tyto částky pojímala), [číslo] ze [anonymizováno] 3. 5. 2015 na jméno [příjmení] [jméno] (s poznámkou: provize nebyla vyplacena, jelikož vznikala storna, která tyto částky pojímala) a [číslo] ze dne [datum] na jméno [příjmení] [jméno] (s poznámkou: provize nebyla vyplacena, jelikož vznikala storna, která tyto částky pojímala).

2. Žalobkyně v podání ze dne [datum] konkretizovala způsob výpočtu provizí a jejich„ vratek“ následujícím způsobem. Bod 6.1 smlouvy stanoví, že nárok na provizi vznikne po uplynutí 6 měsíců od uzavření smlouvy, pokud je smlouva řádně plněna. Tento bod dále stanoví, že provize je vyplácena zálohově, přičemž zanikne-li toto právo na provizi po dobu odpovědnosti za storna, vznikne povinnost poměrnou část provize vrátit. Pro výpočet provizí pak tento článek odkazuje na vnitřní předpis žalobkyně„ Pravidla odměňování – Ceník provizí“ (dále jen„ Pravidla odměňování“). Pravidla odměňování pak v sekci„ Základní pojmy“ vymezují„ Provizi za vlastní obchod“, jako provizi, která vzniká spolupracovníkovi za zprostředkování smlouvy o finančním produktu s partnerskou společností žalobkyně (dále jen„ získatelská provize“). Výpočet získatelské provize se pak odvíjí od parametrů zprostředkované smlouvy a smluvních ujednání mezi žalobkyní a partnerskými společnostmi. Na základě smluv s partnerskými společnostmi jsou žalobkyní vydány provizní listiny, dle kterých se provede konkrétní výpočet provize. V sekci„ Vznik nároku na provize dle Smlouvy o obchodním zastoupení“ Pravidel odměňování je uvedena povinnost spolupracovníka vrátit poměrnou část provize, na kterou zanikne nárok. Konkrétní výpočet storna provize se provede opět dle příslušné provizní listiny. Konkrétní provizní listina pak stanoví dobu odpovědnosti za storno. Vyplacená provize se rozpočítá poměrně dle tohoto období a dojde-li k zániku pojistné smlouvy v tomto období, nárok na provizi v poměrné části zanikne za tu část období, ve kterém již smlouva netrvá. Jelikož se provize dle smlouvy vyplácí zálohově předem, vznikne žalobkyni právo na vrácení vyplacené části zálohy, na kterou nárok spolupracovníka zanikl. Konkrétní smlouvy, ze kterých plynou záporné provize, jsou [číslo] [příjmení] [jméno], [datum], [číslo] Stoyka [anonymizováno], [datum], [číslo] [příjmení] [jméno], [datum], [číslo] [příjmení] [jméno], [datum], [číslo] [anonymizováno] [obec], [datum], [číslo] [příjmení] [jméno], [datum], [číslo] [příjmení] [jméno], [datum], [číslo] [příjmení] [jméno], [datum], [číslo] [příjmení] [jméno], [datum]. Z podrobného provizního výpisu vyplývá číslo smlouvy, jméno klienta, datum vzniku smlouvy a výše záporné provize, vypočítané v souladu s výše uvedenými pravidly. V tomto rozpise je zřetelně specifikováno, z jakých částek se skládá částka žalovaná. Výpisy z účtu pak dokládají výplaty jednotlivých provizí a jejich výši, kdy je tedy doložen způsob výplaty, tj. bezhotovostním převodem na účet, datum platby a její výše. V těchto výpisech se vždy jedná o variabilní symbol [číslo] což bylo identifikační číslo žalovaného, coby zprostředkovatele, přičemž tyto vyplacené částky korespondují s přiloženými provizními výpisy. Zároveň žalobkyně dokládá i tabulku, kde je každý z celkem tří výpisů z účtu přiřazen ke konkrétní smlouvě, kdy žalovanému byla vyplacena jedna částka za určitý měsíc. Zároveň žalobkyně přikládá provizní výpisy za období [anonymizováno] – [anonymizováno] roku 2015, kdy v uvedeném rozpise je vždy uvedena u konkrétní smlouvy částka provize vyplacená. U smluv klientů [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno] a [příjmení] [jméno] nebyla provize vyplacena, neboť vznikala storna, která částky pojímala. Dále z porovnání provizních výpisů a výpisů z účtu pro období [anonymizováno] a [anonymizováno] 2015 na první pohled plyne, že žalovanému byla vyplacena částka o 1 000 Kč nižší. Nešlo ovšem o nedůvodné krácení výplaty žalovanému. Tato skutečnost plyne z prohlášení žalovaného ze dne [datum], kdy mu z provizního konta byla strhávána vždy částka 1 000 Kč, jako splátka za poplatek pro registraci u ČNB, který za žalovaného žalobkyně zaplatila. Smlouvami samotnými, jejich ukončením či skutečnostmi, které byly příčinnou vzniku záporné provize, žalobkyně nedisponuje a uvádí, že je bez své viny nemůže uvést, neboť byly zasílány přímo pojišťovně (žalobkyně nebyla smluvní stranou). Žádost žalobkyně o zaslání těchto smluv pro účely dokazování byla předmětnou pojišťovnou odmítnuta s odkazem na skutečnost, že tuto smluvní dokumentaci není možné poskytnout právnímu zástupci ani žalobkyni bez vědomí a souhlasu smluvních stran (pojistníků).

3. V podrobném provizním výpisu (č.l. 41-42 spisu) za období ode dne [datum] do dne [datum]) je uvedeno devět řádů s označením partnera – [právnická osoba], produktu [anonymizováno], čísla smluv, označení klientů a data sepsání smlouvy shodná z provizním výpisem (viz výše). Dále obsahuje podrobný provizní výpis sloupec BJ celkem, NJ za provizi, částku k výplatě (celková částka je shodná s žalovanou), celková provize (celková částka je shodná s žalovanou) a typ provize (v každém řádku je uvedeno, že se jedná o získatelskou provizi, u třech klientů je uvedeno, že dochází ke snížení o 30% (sběr dat), a u [příjmení] [jméno] naopak zvýšení o 30 % (sběr dat)).

4. V podrobných provizních výpisech (č.l. 48-53 spisu) za období ode dne [datum] do dne [datum]) jsou uvedeni partneři žalobkyně a u [právnická osoba] označen produkt [anonymizováno], čísla smluv, označení klientů a data sepsání smlouvy shodné s provizním výpisem (viz výše). Dále obsahuje taktéž sloupec BJ celkem, NJ za provizi, částka do účtu SR, částka k výplatě, celková provize a typ provize.

5. V podání ze dne [datum] žalobkyně sdělila, že není schopna doložit výpočty u předmětných smluv, protože výši provizí, stejně tak výši storna provize, poskytuje třetí subjekt - v tomto případě [právnická osoba] - žalobkyni, která konkrétní čísla (respektive částky v jednotkách Kč) pouze zapracovává do provizních výpisů. Obecný postup, který by měl být aplikován na výpočet provize, například u pojistné smlouvy [číslo] klient [anonymizována dvě slova], je následující. Na předmětnou smlouvu se vztahuje provizní listina partnera [příjmení] pojišťovna, verze platná od [datum] (s ohledem na skutečnost, že smlouva byla sjednána dne [datum], a platnost další listiny nastává až dnem [datum]). Dle ceníku provizí, který uvádí příklad výpočtu provize, jsou dva způsoby, jak dospět k výši provize za danou smlouvu. První způsob spočívá v procentuálním vyjádření: v provizní listině je nutné najít pojistný produkt. Zde se jedná o produkt [anonymizováno] BN perspektiva (str. 3 dokumentu). Ve sloupci, který je druhý zprava, je nutné zjistit základ pro výpočet provize. Dle uvedeného dokumentu je základem pro výpočet provize % DP x RP, kdy ve vysvětlivkách, nalézajících se na str. 4 dokumentu, je možno zjistit, že uvedené koeficienty znamenají„ DP x RP = délka pojištění x celkové pojistné za rok“. Zde ovšem nastává problém, jelikož u doby pojištění není jisté, které číslo aplikovat (zda v letech, měsících, či dnech). Následně je nutné dle kariérního zařazení žalovaného (Vedoucí reprezentant – v tabulce R3) zjistit procentuální podíl žalovaného – v tomto případě se jedná o 2,52 %. Výsledná provize by se tak vypočetla jako Základ provize x 2,52 %. Uvedené číslo by však vycházelo příliš vysoké, kdy právní zástupce žalobkyně nemá k dispozici potřebné podklady ke správnému výpočtu provize. Co se druhého způsobu výpočtu týče, v tomto žalobkyně odkazuje na dokument Ceník provizí, který přikládala dne [datum], str. 3, bod b) – tímto způsobem se dochází ke stejnému výsledku, jako v prvním případě. Žalobkyně proto navrhla, aby si výpočty provizí a storen k předmětným smlouvám vyžádal od [právnická osoba], jelikož jedině tak bude zachována naprostá správnost výpočtů, když partnerské společnosti jsou ty, které žalobkyni dávají čísla (částky v Kč) za tu kterou konkrétní smlouvu, kdy tyto údaje žalobkyně pouze přejímá do provizních výpisů, které má následně zprostředkovatel k dispozici.

6. Žalobkyně doplnila dne [datum] tvrzení o výpočet žalované částky tak, že při výpočtu vratky provize je nutné vyjít z listin, které žalobkyně dokládala k doplnění žaloby, tj.„ Provizní listina OVB [anonymizováno] partner – [anonymizována dvě slova]“, a to z časové verze, která platí vždy pro tu kterou smlouvu. Žalobkyně dodala k podání tři listiny – časovou verzi platnou od [datum], od [datum] a od [datum]. Žalobkyně pro jistotu dodává, že ve všech třech listinách jsou podmínky stejné, jelikož se jedná o produkty uvedené vždy na třetí straně provizní listiny OVB, konkrétně produkt 7 BN PERSPEKTIVA. U každého produktu je v druhém sloupci zprava uveden„ základ pro výpočet provize“. U produktu 7 BN PERSPEKTIVA je uvedena zkratka % DP x RP. Tato zkratka má vysvětlení na str. 4 dokumentu, a uvádí se jako součin Délky pojištění x celkové pojištění za rok. Dále je nutné vyjít z provizních výpisů, které udávají, kolik bylo na provizi vyplaceno obchodníkovi za konkrétní smlouvu. Z této částky se počítá storno. Z dokumentu, který dodala [právnická osoba], je pak nutné vzít další veličinu – skutečně zaplacené pojistné za dobu pojištění. Výsledná výše vratky se pak následně spočítá: Délka pojištění x celkové pojištění za rok = částka, kterou by pojistník/pojištěný zaplatil do konce pojistné smlouvy (dožití věku – X let). Tato částka představuje 100%. Pojistné reálně zaplacené pojistníkem/pojištěným pak tvoří poměrnou část vyjádřenou procenty, v poměru k celkové částce, kterou účastník pojistné smlouvy měl zaplatit do jejího konce. Tato procenta jsou pak odečtena od 100%, např. 100% - 5% (pojistné skutečně uhrazené za dobu trvání smlouvy) = 95%, kdy toto číslo představuje, v jakém poměru je žalovaný jako obchodník povinen vracet provizi, kterou obdržel. 1) Pojistná smlouva [číslo] klient [příjmení] [jméno]. Pojistné v této smlouvě bylo sjednáno na částku 1 100 Kč. Roční pojistné = 1 100 Kč x 12 = 13 200 Kč roční pojistné. Smlouva byla sjednána do 70 let věku pojistníka, tj. na 48 let. [příjmení], která by pojistníkem byla do konce pojištění zaplacena, je pak vypočtena po dosazení konkrétních čísel takto: 48 x 13 200 Kč =\ 633 600 Kč. Reálně pak byla pojistníkem zaplacena částka 23 760 Kč, která tvoří 4,17 % částky, kterou by pojistník zaplatil při trvání smlouvy až do konce. Nyní je třeba vzít v úvahu provizi, která byla za tuto smlouvu žalovanému vyplacena. Tato se nachází v provizním výpise nesoucím označení 2015. Vyplacena byla ve výši 4 989,60 Kč. Těchto 4 989,60 Kč = 100 %. Uhrazených 23 760 Kč z celkově vypočtených 633 600 Kč pak tvoří 4,17%. Po odečtení 100 % - 4,17 % dostáváme 95,83. 95,83 % z částky 4 989,60 Kč (vyplacená provize za smlouvu) = 4 781,70 Kč storno provize. Tato informace může být ověřena z provizního výpisu 2020, kde také toto storno bylo vyúčtováno. 2) Pojistná smlouva [číslo] klient [příjmení] [jméno]. Pojistné v této smlouvě bylo sjednáno na částku 1 170 Kč. Roční pojistné = 1 170 Kč x 12 = 14 040 Kč roční pojistné. Smlouva byla sjednána do 70 let věku pojistníka, tj. na 39 let. [příjmení], která by pojistníkem byla do konce pojištění zaplacena, je pak vypočtena po dosazení konkrétních čísel takto: 39 x 14 040 Kč = 547 560 Kč. Reálně pak byla pojistníkem zaplacena částka 25 272 Kč, která tvoří 4,17 % částky, kterou by pojistník zaplatil při trvání smlouvy až do konce. Nyní je třeba vzít v úvahu provizi, která byla za tuto smlouvu žalovanému vyplacena. Tato se nachází v provizním výpise nesoucím označení 2015. Vyplacena byla ve výši 5 307,12 Kč. Těchto 5 307,12 Kč = 100 %. Uhrazených 25 272 Kč z celkově vypočtených 547 560 Kč pak tvoří 4,17%. Po odečtení 100 % - 4,17 % dostáváme 95,83 % 95,83 % z částky 5.307,12 Kč (vyplacená provize za smlouvu) = 5 085,99 Kč storno provize. Tato informace může být ověřena z provizního výpisu 2020, kde také toto storno bylo vyúčtováno. 3) Pojistná smlouva [číslo] klient [příjmení] [jméno]. Pojistné v této smlouvě bylo sjednáno na částku 490 Kč. Roční pojistné = 490 Kč x 12 = 5 880 Kč roční pojistné. Smlouva byla sjednána do 80 let věku pojistníka, tj. na 15 let. [příjmení], která by pojistníkem byla do konce pojištění zaplacena, je pak vypočtena po dosazení konkrétních čísel takto: 15 x 5 880 = 88 200 Kč. Reálně pak byla pojistníkem zaplacena částka 5 927 Kč, která tvoří 4,17 % částky, kterou by pojistník zaplatil při trvání smlouvy až do konce. Nyní je třeba vzít v úvahu provizi, která byla za tuto smlouvu žalovanému vyplacena. Tato se nachází v provizním výpise nesoucím označení 2015. Vyplacena byla ve výši 1 778,10 Kč. Těchto 1 778,10 Kč = 100 %. Uhrazených 5.927 Kč z celkově vypočtených 88 200 Kč pak tvoří 4,17%. Po odečtení 100 % - 4,17 % dostáváme 95,83 % 95,83 % z částky 5 307,12 Kč (vyplacená provize za smlouvu) = 1 704 Kč storno provize. Tato informace může být ověřena z provizního výpisu 2020, kde také toto storno bylo vyúčtováno. Žalobkyně dále soudu sdělila, že k pojistným smlouvám [číslo] není v jejích silách výpočty přesně doložit, neboť tyto soubory byly poškozeny zřejmě při přenosu dat, kdy právní zástupce nemá k nim přístup, a nelze spočítat pojistnou dobu, tedy chybí podstatná veličina pro výpočet storna provize. Výše uvedený postup by se však aplikoval u všech pojistných smluv – typově stejných produktů – proto se žalobkyně domnívá, že dostatečně doložila rozhodné skutečnosti, a považuje proto svůj nárok za oprávněný.

7. Dne [datum] žalobkyně doplnila výpočet žalované částky následujícím způsobem. 4) Pojistná smlouva [číslo] klient [příjmení] [jméno]. Pojistné v této smlouvě bylo sjednáno na částku 940 Kč. Roční pojistné = 940 Kč x 12 = 11 280 Kč roční pojistné. Smlouva byla sjednána do 70 let věku pojistníka, tj. na 43 let. Celková částka, která měla být pojistníkem uhrazena 485 040 Kč. Reálně byla pojistníkem uhrazena částka 20 304 Kč, která tvoří 4,17 % částky, kterou by pojistník zaplatil při trvání smlouvy až do konce. Nyní je třeba vzít v úvahu provizi, která byla za tuto smlouvu žalovanému vyplacena. Tato se nachází v provizním výpise nesoucím označení 2015. Vyplacena byla ve výši 4 263,84 Kč. Těchto 4 263,84 Kč = 100 %. Uhrazených 20 304 Kč z celkově vypočtených 485 040 Kč pak tvoří 4,17 %. Po odečtení 100 % - 4,17 % dostáváme 95,83 % 95,83 % z částky 4 263,84 Kč (vyplacená provize za smlouvu) = 4 086,18 Kč storno provize. Tato informace může být ověřena z provizního výpisu 2020, kde bylo také storno vyúčtováno. 5) Pojistná smlouva [číslo] klient [příjmení] [jméno]. Pojistné v této smlouvě bylo sjednáno na částku 1 190 Kč. Roční pojistné = 1 190 Kč x 12 = 14 280 Kč roční pojistné. Smlouva byla sjednána do 70 let věku pojistníka, tj. na 43 let. Celková částka, která měla být pojistníkem uhrazena 614 040 Kč. Reálně byla pojistníkem uhrazena částka 25 704 Kč, která tvoří 4,17 % částky, kterou by pojistník zaplatil při trvání smlouvy až do konce. Nyní je třeba vzít v úvahu provizi, která byla za tuto smlouvu žalovanému vyplacena. Tato se nachází v provizním výpise nesoucím označení 2015. Vyplacena byla ve výši 7 711,20 Kč. Těchto 7 711,20 Kč = 100 %. Uhrazených 25 704 Kč z celkově vypočtených 614 040 Kč pak tvoří 4,17 %. Po odečtení 100 % - 4,17 % dostáváme 95,83 % 95,83 % z částky 7 711,20 Kč (vyplacená provize za smlouvu) = 7 389,90 Kč storno provize. Tato informace může být ověřena z provizního výpisu 2020, kde bylo také storno vyúčtováno. 6) Pojistná smlouva [číslo] klient [anonymizováno] [obec]. Pojistné v této smlouvě bylo sjednáno na částku 1 440 Kč. Roční pojistné = 1 440 Kč x 12 = 17 280 Kč roční pojistné. Smlouva byla sjednána do 70 let věku pojistníka, tj. na 43 let. Celková částka, která měla být pojistníkem uhrazena 743 040 Kč. Reálně byla pojistníkem uhrazena částka 31 104 Kč, která tvoří 4,17 % částky, kterou by pojistník zaplatil při trvání smlouvy až do konce. Nyní je třeba vzít v úvahu provizi, která byla za tuto smlouvu žalovanému vyplacena. Tato se nachází v provizním výpise nesoucím označení 2015. Vyplacena byla ve výši 9 331,20 Kč. Těchto 9 331,20 Kč = 100 %. Uhrazených 31 104 Kč z celkově vypočtených 743 040 Kč pak tvoří 4,17 %. Po odečtení 100 % - 4,17 % dostáváme 95,83 % 95,83 % z částky 9 331,20 Kč (vyplacená provize za smlouvu) = 8 942,40 Kč storno provize. Tato informace může být ověřena z provizního výpisu 2020, kde bylo také storno vyúčtováno.

8. Pojistné smlouvy [číslo] byly, dle sdělení [právnická osoba], fiktivní smlouvy. Odúčtované provize za tyto smlouvy jsou tvořeny částkami (vypsané v pořadí dle čísel smluv): 5 651,10 Kč + 5 589 Kč + 1 173,69 Kč = 12 413,79 Kč. Přičtou-li se k těmto storno provizím za fiktivně sjednané smlouvy provize výše vypočtené, a vypočtené v předchozím vyjádření, vychází dohromady částka 12 413,79 + 31 990,17 Kč = 44 403,96 Kč, coby žalovaný nárok.

9. Žalovaný vyjádřil v odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu nesouhlas se žalobou s tím, že žalobkyně neuvedla žádné skutečnosti, které mají být důvodem zániku práva žalovaného na provizi či její části. Dále neuvedla, kdy a v jaké výši měly být provize žalovanému vyplaceny, a na základě jaké skutečnosti žalobkyně dospěla k závěru o splatnosti dlužné částky právě dne [datum]. Žalobkyně taktéž nespecifikovala, z čeho se dlužná částka skládá. Žalovaný rovněž vznesl námitku promlčení.

10. Co se týká splatnosti pohledávky, tak žalobkyně doplnila, že splatnost provizí plyne z posledního dne daného vyúčtovaného období. Žalobkyně, ač by úroky z prodlení mohla požadovat dříve, pro přehlednost a jednotnost požaduje úroky z prodlení ode dne [datum], protože den splatnosti za toho období byl dne [datum]. Žalobkyně tak požaduje úroky výhodněji pro žalovaného.

11. K námitce promlčení žalobkyně uvedla, že nárok není promlčený, neboť nelze vycházet z vyplacených provizí, ale až ze vzniku první záporné provize. V provizním výpisu je uvedené datum zúčtování provizí za období [datum] – [datum] Počátek vzniku se vzhledem k zaúčtování vztahuje na předchozí zúčtovací období, to znamená na [anonymizováno], maximálně [anonymizováno] roku [rok]. I kdyby první provize vznikla v období [anonymizováno] roku [rok], žalobkyně stále uplatnila svůj nárok v zákonné promlčecí lhůtě. Z logiky věci nemůže žalobkyně požadovat nárok, který v dané době ještě ani neexistoval, ale až od doby, kdy vznikl.

12. Ze smlouvy o obchodním zastoupení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o obchodním zastoupení, na základě které se žalovaný zavázal vyvíjet činnost spočívající ve vyhledávání zájemců o uzavření smluv o finančních produktech, a to mezi partnerskými institucemi žalobkyně a třetími osobami. Za tuto činnost žalovanému vznikl nárok na provizi (čl. 6 1 smlouvy), a to po uplynutí 6 měsíců od uzavření smlouvy, pokud je smlouva řádně plněna. Tento článek dále stanovil, že provize je vyplácena zálohově dopředu s tím, že vniklo-li na provizi právo, které následně po dobu odpovědnosti za storno zanikne, je žalovaný povinen vrátit žalobkyni poměrnou část provize. Výpočet poměrné části provize a splatnost vyplácení provize je uvedeno ve vnitřním předpise žalobkyně„ Pravidla odměňování – Ceník provizí“. Doba odpovědnosti za storno je ve smlouvě (čl. 2) definována jako doba uvedená ve vnitřním předpise žalobkyně, po kterou musí být smlouva o finančním produktu klientem řádně plněna.

13. Vnitřní předpis žalobkyně„ Pravidla odměňování – Ceník provizí“ obsahuje shodně se smlouvou o obchodního zastoupení povinnost žalovaného vrátit žalobkyni poměrnou část získatelské provize vyplacenou za smlouvu o finančním produktu zpět, vzniklo-li žalovanému na získatelskou provizi právo, které následně po dobu odpovědnosti za storno zanikne. Vnitřní předpis dále obsahuje shodnou definici doby odpovědnosti za storno a stanovuje, že délka doby odpovědnosti za storno a výpočet poměrné části získatelské provize za storno k jednotlivému finančnímu produktu je specifikována v příslušné provizní listině ke konkrétnímu finančnímu produktu. Provizní listina je pak definována jako aktuální provizní listina partnerské společnosti pro jednotlivý finanční produkt vztahující se k době zprostředkování smlouvy o finančním produktu spolupracovníkem (žalovaným).

14. Z pojistných smluv [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] jejichž uzavření zprostředkoval žalovaný, bylo prokázáno, že byly uzavřeny v období ode dne [datum] do dne 3. 5. 2015, a to všechny s pojistitelem [pojišťovna], přičemž předmětem všech těchto smluv bylo životní pojištění označené jako Perpektiva podle sazby 7 BN.

15. Z provizních listin žalobkyně vztahující se ke společnosti [pojišťovna], za období od [datum], od [datum] a od [datum] bylo prokázáno, že údaje ve všech třech provizních listinách vztahující s k finančnímu produktu označenému jako 7 [anonymizována dvě slova] jsou shodné. Provizní listiny obsahují hodnoty rozhodné pro výpočet provize za zprostředkování uzavření smlouvy o životním pojištění 7 BN [anonymizováno], přičemž v souladu s tvrzením žalobkyně se jedná o součin procentní délky pojištění a celkového pojištění za rok (zkratka % DP x RP). Dále obsahují provizní listiny u produktu 7 BN PERSPEKTIVA ve sloupci poznámky číslice 1, 3, 6, 7, 9, 15, 17, 21 a 99. Pod bodem [číslo] jsou specifikovány storno podmínky s tím, že zanikne-li pojištění odstoupením pojišťovny od smlouvy, odmítnutím pojistného plnění nebo výpovědí v prvních dvou měsících pojištění, nenáleží žádná provize. Zanikne-li pojištění z důvodů pojistné události nebo zániku poj. rizika, náleží obchodnímu zástupci poměrná část získatelské provize, a to za dobu od počátku do konce pojistného období, za které bylo zaplaceno pojistné. Zanikla-li pojistná smlouvy z jiných důvodů v prvních dvou letech pojištění, náleží obchodnímu zástupci poměrná část získatelských provizí, která se vypočte podle metody [číslo]. Dle poznámky [číslo] je DP (délka pojištění) maximálně 25 let. Dle poznámky [číslo] obchodnímu zástupci vzniká nárok na provizi vždy nejdříve poté, kdy dle smlouvy mezi žalobkyní a její partnerskou společností vznikne nárok na provizi žalobkyni a kdy je tato provize partnerskou společností vyplacena.

16. Z tabulky zaslané společností [pojišťovna], se podává výše vyplacených a stornovaných provizí u smluv [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] přičemž dle sdělení této společnosti byly smlouvy ukončeny na základě storna ze strany klienta a došlo tak k zániku pojištění dohodnou. Smlouvy [číslo] [číslo] [číslo] byly zpětně ukončeny z důvodu, že pojistná smlouva nebyla s pojistníkem uzavřena (fiktivní smlouvy) s tím, že pojištění bylo uhrazeno pouze do [datum] u smluv [číslo] [číslo] resp. do [datum] u smlouvy [číslo].

17. Z podrobných provizních výpisů (č.l. 48-53 spisu) vyplývá výše žalobkyní stanovených provizí za období ode dne [datum] do [datum] za to, že žalovaný zprostředkoval uzavření smluv, a to mimo jiné pojistných smluv [číslo] klient [příjmení] [jméno] (provize 4 989,60 Kč), [číslo] klient [příjmení] [jméno] (provize 5 307,12 Kč), [číslo] klient [příjmení] [jméno] (provize 1 778,10 Kč), [číslo] klient [příjmení] [jméno] (provize 4 263,84 Kč), [číslo] klient [příjmení] [jméno] (provize 7 711,20 Kč), a [číslo] klient [anonymizováno] [obec] (provize 9 331,20 Kč). Celkem se jedná o částku 33 381,06 Kč. Celková částka k výplatě pak činí 30 042,96 Kč (po odpočtu částek do účtu SR).

18. Z výpisu z účtu bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum] částku 28 481,54 Kč, dne [datum] částku 17 207, 51 Kč a dne [datum] částku 13 781,18 Kč. V těchto platbách jsou zahrnuty i platby uvedené v podrobných provizních výpisech vztahující se ke smlouvám uvedeným v odst. 17 odůvodnění rozsudku, tedy i částky v celkové výši 30 042,96 Kč.

19. Z ostatních důkazů nebylo prokázáno ničeho rozhodného ve věci.

20. Předně má soud za to, že je na místě k tvrzením žalobkyně sdělit následující. Žalobkyně doplnila neúplná tvrzení v návrhu na vydání elektronického rozkazu o výpočet žalované částky podáními, ve kterých také odkázala na další listiny rozhodné pro výpočet žalované částky. Žalobkyně přitom může dostát své povinnosti vylíčit úplně rozhodující skutečnosti (§ 79 odst. 1 o.s.ř.) i tak, že neuvede svá tvrzení v žalobním návrhu a odkáže na konkrétní listinu či listiny přiložené k návrhu či podání, kterými tato tvrzení doplňuje. V daném případě žalobkyně odkazovala na provizní příjmy, podrobné provizní výpisy či provizní listiny. V listině označené jako provizní příjmy se však, oproti tvrzení žalobkyně v návrhu na vydání elektronického obsahu, nenacházejí jednotlivé částky představující výši provize, kterou je žalovaný povinen vrátit, a ani důvod jejich vzniku. Podrobný provizní výpis pak nekonkretizuje způsob výpočtu žalované částky. Je v něm sice uvedeno číslo smlouvy, jméno klienta, datum vzniku smlouvy i z jakých částek se skládá částka žalovaná, avšak nikoli, jak konkrétně byla výše záporné provize vypočtena. Soud navíc v tomto uvádí, že pro to, aby mohla být žalobkyně se žalobou úspěšná, by tento výpočet musel korespondovat se smlouvou uzavřenou mezi účastníky. Žalobkyně tvrdí, že byla záporná provize vypočtena v podrobném provizním výpisu v souladu s pravidly uvedenými v podání ze dne [datum]. Tedy v tomto podání a přiložených listinách konkretizuje způsob výpočtu žalované částky, a to tak, že pro výpočet částky, kterou byl žalovaný povinen vrátit, je důležitá výše provize, na kterou měl žalovaný nárok za zprostředkování uzavření všech 8 smluv, a jejíž výpočet se odvíjí od parametrů zprostředkované smlouvy a smluvních ujednání mezi žalobkyní a partnerskými společnostmi. Na základě smluv s partnerskými společnostmi pak žalobkyně vydala provizní listiny, dle kterých se provede konkrétní výpočet provize. V podání ze dne [datum] k tomuto doplnila, že existují dva způsoby výpočtu provize, přičemž žalobkyně nemá k dispozici potřebné podklady ke správnému výpočtu provize. Konkrétní výpočet storna provize se provede opět dle příslušné provizní listiny. Provizní listina pak stanoví dobu odpovědnosti za storno. Vyplacená provize se rozpočítá poměrně dle tohoto období a dojde-li k zániku pojistné smlouvy v tomto období, nárok na provizi v poměrné části zanikne za tu část období, ve kterém již smlouva netrvá. Výpočet storno provize byl podrobně konkretizován u pojistných smluv [číslo] klient [příjmení] [jméno], [číslo] klient [příjmení] [jméno] [číslo] klient [příjmení] [jméno] [číslo] klient [příjmení] [jméno], [číslo] klient [příjmení] [jméno], a [číslo] klient [anonymizováno] [obec]. U pojistných smluv [číslo] [číslo] [číslo] žalobkyně neuvedla způsob výpočtu storno provize s tím, že se jedná o fiktivní smlouvy, odúčtované provize za tyto smlouvy jsou tvořeny částkami 5 651,10 Kč + 5 589 Kč + 1 173,69 Kč = 12 413,79 Kč a výsledná částka činí právě žalovanou částku 12 413,79 + 31 990,17 Kč = 44 403,96 Kč.

21. K závěru o skutkovém stavu soud uvádí toto. Účastníci uzavřeli smlouvu o obchodním zastoupení, na základě které se žalovaný zavázal vyvíjet činnost spočívající ve vyhledávání zájemců o uzavření smluv o finančních produktech mezi partnerskými institucemi žalobkyně a třetími osobami. Účastníci si sjednali, že za zprostředkování uzavření smlouvy o finančním produktu mezi partnerskou společností žalobkyně a třetí osobu bude žalovanému vyplacena zálohově provize. Dále si účastníci dohodli podmínky, za kterých bude muset žalovaný vrátit provizi či její poměrnou část, a to v případě, že právo na provizi po tzv. dobu odpovědnosti za storno zanikne.

22. Z uvedeného tak mimo jiné vyplývá, že podmínkou pro to, aby žalobkyně mohla nárokovat vrácení provize či její části, je vyplacení provize, resp. její zálohy, žalovanému. Již z tvrzení žalobkyně (i předložených podrobných provizních výpisů a výpisů z účtů) vyplývá, že žádná provize, resp. záloha, nebyla žalovanému za zprostředkování uzavření smluv [číslo] [příjmení] [jméno], [číslo] [příjmení] [jméno], a [číslo] [příjmení] [jméno], vyplacena, a proto nemůže být žalobkyni přiznán nárok na zaplacení částek 5 651,10 Kč, 5 589 Kč a 1 173,69 Kč, tedy celkem 12 413,79 Kč, z titulu tvrzené povinnosti dle čl. 6 smlouvy. Nadto není nadále, přes poučení soudu, zřejmé, jak konkrétně žalobkyně k jejich výši dospěla.

23. Co se týká zbývající části nároku, tak nárok na vrácení zálohově vyplacených provizích závisí na tom, jakou smlouvu o finančním produktu mezi partnerskou institucí žalobkyně a třetí osobou žalovaný zprostředkoval, jaká je výše provize za zprostředkování uzavření této smlouvy a jaké jsou tzv. storno podmínky, které v tomto případě závisí na důvodu zániku smlouvy a na době trvání smluvního vztahu. Dále v závislosti na důvodu zániku smlouvy může být podstatné pro určení částky, kterou je žalovaný povinen vrátit, zda a jaká částka byla klientem v průběhu trvání zprostředkované smlouvy zaplacena. Účastníci se přitom v dohodli, že toto vše bude konkretizováno v tzv. provizních listinách žalobkyně o konkrétním finančním produktu. K tomuto soud uvádí, že za situace, kdy si účastníci sjednají konkrétní podmínky pro výpočet žalovaného nároku, nemůže jít k tíži žalovaného, že partnerskou institucí žalobkyně není poskytnut údaj důležitý pro tento výpočet (například důvod skončení smluvního vztahu partnerskou institucí žalobkyně a třetí osobou či údaj o výši uhrazených plateb třetí osobou). Tento nedostatek pak nemůže být doplňován prostřednictvím soudu, jak žádala žalobkyně. Je naopak na žalobkyni, zda a jak sjedná se svojí partnerskou institucí poskytování rozhodných údajů.

24. Byť žalobkyně na základě dat ve spise doplnila u zbývajících smluv výpočet tzv. storno provize, tak tento není souladný s předmětnými provizními listinami a ani údaji společnosti [pojišťovna]. Předně u všech pojistných smluv, dle uvedeného výpočtu, by povinnost k vrácení provize trvala po celou dobu pojistného vztahu. Z provizních listin však vyplývá, že dochází ke krácení získatelských provizí pouze v případě zániku pojištění z důvodu pojistné události či zániku pojistného rizika, a to za dobu od počátku do konce pojistného období, za které bylo zaplaceno pojistné. V případě zániku pojistné smlouvy z jiných důvodů je maximální doba, kdy je povinnost vrátit poměrnou část provize, pouze dva roky. Výjimku tvoří případy, kdy pojištění zanikne odstoupením pojišťovny od smlouvy, odmítnutím pojistného plnění nebo výpovědí v prvních dvou měsících pojištění, neboť v tomto případě nenáleží žádná provize. Taktéž je v rozporu s výpočtem stanovena dle provizní listiny, právě pro výpočet provize, maximální délka DP 25 let, a ve výpočtu uvedené platby pojistníků nejsou úhradami pojistného, jak tvrdí žalobkyně, ale jedná se o částky představující výši provize vyplacené společností [pojišťovna] (v každém jednotlivém případě se jedná vždy o 4,17 % z částky, kterou by pojistník zaplatil při trvání pojistné smlouvy).

25. Z výše uvedeného tak vyplývá, že žalobkyně zcela konkretizovala svá tvrzení ohledně výpočtu žalované částky. Svá tvrzení, přestože byla vyzvána dle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby označila a předložila důkaz k doplněným skutkovým tvrzením, a byla poučena o následcích nevyhovění výzvy, se jí však prokázat nepodařilo. Soudu proto soudu nezbylo než žalobu v celém rozsahu zamítnout.

26. Soud navíc uvádí, že by žalobě nemohl vyhovět ani v případě, pokud by žalobkyně v průběhu řízení tvrdila, že má nárok na vrácení provize, neboť smluvní vztahy klientů se společností [pojišťovna], zanikly v průběhu dvou měsíců od uzavření smlouvy. V tomto případě by i u nejzazšího data zániku smluvního vztahu dne [datum] byl nárok promlčen (§ 609, § 619 odst. 2 a § 629 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 605,50 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna ve výši 13 050 Kč stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 44 403,96 Kč sestávající z částky 2 900 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, odpor, vyjádření se k výzvě soudu k podání žalobkyně s přílohami ze dne 21. 5. 2021 a účast na jednání dne 23. 11. 2022) a částky 1 450 Kč za účast zást. žalovaného na základě předvolání k jednání dne 21. 9. 2022, které se nekonalo dle § 11 odst. 2 písm. f), odst. 3 a. t.). Za nahlédnutí do spisu dne 25. 2. 2021 nebyla náhrada přiznána, neboť nahlédnutí do spisu lze považovat za součást úkonu spočívajícího v přípravě a převzetí zastoupení. Dále žalobkyni náleží pět paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tedy celkem 1 500 Kč, a DPH z částky 14 550 kč, tedy v částce 3 055,50 Kč.