17 C 171/2020

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl soudcem Mgr. Janem Uhlířem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 42 900 Kč s příslušenství

I. Žaloba se v celém rozsahu zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplati žalované na náhradu nákladů řízení částku 11 325,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobce se domáhal žalobou podanou k soudu dne 30. 3. 2020 vydání rozhodnutí, kterým by bylo uloženo žalované zaplatit žalobci částku 42 900 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil následovně. Žalobce je otcem a žalovaná matkou nezletilé [jméno] [příjmení], narozené 27. 3. 2014, bytem [adresa] O výkonu rodičovské odpovědnosti k nezletilé dceři [jméno] bylo naposledy rozhodováno rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 10. 4. 2017 č. j. [číslo jednací], a to v souvislosti s rozchodem rodičů a ukončením vedení společné domácnosti (listopad 2016), kterým bylo mimo jiné rozhodnuto tak, že nezletilá dcera [jméno] se svěřuje do péče matky (žalované), kdy bylo též rozhodnuto o styku otce (žalobce) s nezletilou [jméno], a to tak, že je oprávněn stýkat se s nezletilou dcerou [jméno] každý sudý týden v roce od soboty od 9:00 hodin do úterý 17:30 hodin a v každém lichém týdnu v roce od pondělí od 8:00 hodin do středy do 17:00 hodin. Účastníci řízení, jako rodiče nezletilé dcery [jméno] se v průběhu doby po vyhlášení rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou několikrát dohodli na úpravě styku nezletilé [jméno] s otcem (žalobcem), a to odchylně od režimu určeného rozhodnutím soudu, kdy víceméně byl nastaven režim tak, že otec (žalobce) se bude s nezletilou dcerou [jméno] stýkat v každém sudém týdnu v roce v celku (tj. 14 dnů v měsíci, vždy po týdnu střídavě s matkou). Takto nastavený režim styku otce (žalobce) s nezletilou je realizován doposud. Nezletilá dcera [jméno] je osobou, které s ohledem na její [anonymizováno] stav (vrozený [anonymizováno], nemá [anonymizována čtyři slova]), vznikl nárok na příspěvek na péči ve smyslu ustanovení § 7 a následující zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění, dále jen zákon o sociálních službách. Od listopadu roku 2016 je příjemcem (žadatelem) této dávky žalovaná, matka nezletilé dcery [jméno]. Vychází-li pak otec z toho, že poskytovaný příspěvek na péči je primárně určen na zajištění pomoci nezletilé dceři [jméno] třetí osobou při zvládání každodenních potřeb (ustanovení § 7 odst. 2 zákona o sociálních službách) a je-li otec osobou, která celodenně polovinu měsíce (tedy polovinu roku) pečuje o nezletilou dceru [jméno], pak je přesvědčen, že mu náleží polovina příspěvku na péči, na který nezletilé dceři [jméno] vznikl nárok a jehož příjemcem je žalovaná. Oporu jeho názoru žalobce shledává v ustanovení § 21 odst. 2 písm. d) zákona o sociálních službách, podle kterého je příjemce příspěvku povinen využívat příspěvek na zajištění potřebné pomoci třetí osobou. Taktéž správní orgán, který rozhoduje o poskytnutí této dávky, vyslovil závěr, že žalobce jako otec nezletilé dcery [jméno] má za situace, kdy se na péči nezletilé dcery [jméno] podílí rovným dílem, nárok na část vyplaceného příspěvku. Žalobce žalovanou opakovaně vyzýval k tomu, aby žalovaná žalobci poskytla (vyplatila) a do budoucna vyplácela polovinu jí, jako příjemci, již vyplaceného a vypláceného příspěvku na péči poskytovaného nezletilé dceři [jméno] jako oprávněné. Žalovaná na výzvy žalobce nereagovala, požadovanou poměrnou část příspěvku na péči poskytovaného nezletilé dceři [jméno] jako oprávněné žalobci nikdy nevyplatila. Žalobci je známo (byť žalovaná žalobci odmítá jakékoliv informace v této souvislosti sdělovat), že nezletilé [jméno] v minulosti vznikl nárok na příspěvek na péči (který byl vyplacený žalované) takto: v období 3/ 2019 do 12/ 2019 ve výši celkem 66 000 Kč a v období od 1/ 2020 do 3/ 2020 ve výši 19 800 Kč. Žalobce se tedy podanou žalobou domáhá po žalované zaplacení poměrné části, tj. poloviny jí (jako příjemci) vyplaceného příspěvku na péči poskytovaného nezletilé dceři [jméno] tak, jak tento jí byl vyplacen v období od 3/ 2019 do 3/ 2020 příslušnou krajskou pobočkou úřadu práce v celkové výši 85 800 Kč, kdy nárok žalobce činí polovinu celkové výše vyplaceného příspěvku za dané období, tj. částku 42 900 Kč.

2. Žalobce vzal žalobu částečně zpět, a to co do částky 11 200 Kč představující dlužnou část příspěvku za měsíce leden až březen 2020 a část dlužné částky za měsíc březen 2019 ve výši 1 300 Kč. Žalovaná uhradila žalobci před podáním žaloby dne 20. 1. 2020 částku 3 400 Kč, dne 19. 2. 2020 částku 3 400 Kč a dne 20. 3. 2020 částku 3 400 Kč, přičemž se jedná vždy o částku 3 300 Kč představující polovinu vyplaceného příspěvku na péči v daném měsíci a částku 100 Kč co by splátku na předcházející dluh. Částky po 3 400 Kč měsíčně jsou žalovanou hrazeny žalobci pravidelně od ledna 2020 dodnes, a proto bylo na polovinu příspěvku na péči za měsíc 2019 uhrazeno již 1 300 Kč. Předmětem řízení tak zůstává žalobcem tvrzený dluh za měsíc březen 2019 v částce 2000 Kč a za duben 2019 až prosinec 2019 po částkách 3 300 Kč měsíčně, tedy celkem částka 31 700 Kč.

3. Žalovaná vyjádřila se žalobou nesouhlas s tím, že nárok žalobce považuje za nedůvodný a rozporný s dobrými mravy a nadále narušující vzájemné vztahy obou účastníků řízení. Žalobce je otcem nezletilé dcery účastníků [jméno] [příjmení], [datum narození], avšak od jejího narození vykonává svoji rodičovskou odpovědnost způsobem odporujícímu zájmům nezletilé i soudním rozhodnutím. Nezletilá je na základě rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 10. 4. 2017, č.j. [číslo jednací], svěřena do výlučné péče žalované. Rozsudek nebyl ohledně péče do dnešního dne jakkoliv změněn. Žalobce nicméně odmítá dodržovat styk stanovený rozsudkem (každý sudý týden sobota 9:00 – úterý 17:30 a každý lichý týden pondělí 8:00 – středa 17:30) a zcela svévolně, v rozporu se souhlasem žalované jako matky nezletilé, si mění rozsah styku s nezletilou. Z toho důvodu bylo žalovanou zahájeno i vykonávací řízení týkající se dodržování styku žalobce s nezletilou dle rozsudku. Nezletilá žije s žalovanou ve společné domácnosti, a to na adrese trvalého bydliště žalované. Žalobce v roce 2018 požádal žalovanou, zda by nezkusili režim střídání po týdnech o letních prázdninách. Žalovaná na to přistoupila s tím, že po letních prázdninách se režim vrátí do mezí stanovených rozsudkem, což však žalobce odmítl a tvrdil (a i v žalobě tvrdí), že střídání nezletilé po týdnech bylo domluveno jako stálý režim. Žalobce odmítá přes nesčetné urgence ze strany žalované dodržovat rozsudkem stanovený styk s nezletilou, kdy svévolně a přes výslovný a opakovaný nesouhlas žalované předává nezletilou žalované libovolně, jak sám chce, když zcela ignoruje soudem stanovenou úpravu. Jedná se o režim v rozporu s rozsudkem, bez souhlasu žalované a v rozporu s nejlepším zájmem nezletilé. Žalobce tedy fakticky o nezletilou pečuje v rozsahu 1/2 kalendářního měsíce, jde však z jeho strany o jednání v rozporu se závazným rozhodnutím nadepsaného soudu, které nemůže požívat žádné právní ochrany. Žalovaná nesporuje, že nezletilá s ohledem na svůj hendikep skutečně pobírá příspěvek na péči dle zákona o sociálních službách. Je však nutné posoudit, kdo je skutečně příjemcem příspěvku na péči dle zákona o sociálních službách a co je účelem výplaty tohoto příspěvku. Příspěvek na péči je měsíčně se opakující nároková dávka ze systému sociálních služeb, která je podle § 7 zákona o sociálních službách poskytována osobám v případě, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebují pomoc při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti v takovém rozsahu, který odůvodňuje jejich zařazení do některého ze čtyř stupňů závislosti na péči jiné fyzické osoby. Rozhodujícím kritériem pro výplatu příspěvku na péči je proto pouze a jedině péče o nezletilou, přičemž opatrovnický rozsudek nebyl v tomto směru jakkoliv modifikován, a nadále je nezletilá svěřena do výlučné péče žalované. Pokud je žalobce na základě rozsudku oprávněn stýkat se s nezletilou (jde o styk, nikoliv o výkon péče), pak mu nemůže náležet příspěvek na péči ani částečně, natož aby mu náležel ve výši ½. Nezletilá není svěřena do střídavé péče obou rodičů, jde o péči výlučnou, a to na straně žalované, příjemcem příspěvku na péči je proto pouze a jedině nezletilá (§ 19 odst. 1 zákona o sociálních službách), resp. žalovaná jako osoba, které byla nezletilá svěřena do péče (§ 19 odst. 2 písm. b) zákona o sociálních službách). Výlučnou péčí je třeba rozumět takový stav, kdy je nezletilá svěřena do péče matky, žalované. Zároveň je to tedy žalovaná, se kterou má nezletilá jako s primárním pečovatelem žít v rodinné domácnosti, a která má primární odpovědnost za nezletilou, resp. je primárním nositelem rodičovské odpovědnosti. Žalobce jako otec nezletilé zůstává pouze dalším nositelem rodičovské odpovědnosti. Je-li žalobce oprávněn dle rozsudku se s nezletilou stýkat, lze tomu rozumět pouze toliko jako možnost pobytu nezletilé u něj a možnost se s nezletilou v souladu se závazným právním rozhodnutím stýkat. Příspěvek na péči je nicméně příspěvkem, jehož příjemcem je žalovaná jako osoba výlučně pečující o nezletilou. Jakékoliv jiné závěry příslušného správního orgánu jsou přitom v tomto ohledu zcela irelevantní. Kromě toho je však příspěvek na péči výlučně měsíční dávkou, což jinými slovy znamená, že i když v některých případech by oprávněná osoba splňovala podmínky nároku jen po část kalendářního měsíce, poskytne se jí příspěvek za celý kalendářní měsíc. Oprávněná osoba může obdržet příspěvek na péči buď za celý kalendářní měsíc, nebo žádný příspěvek neobdrží (§ 13 odst. 3 zákona o sociálních službách, shodně rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. sp. zn. 3 Ads 145/2011 ze dne 23. 11. 2011). Jakékoliv jeho dělení je proto vyloučeno.

4. Při jednání žalobce doplnil, že žádosti žalobce na vyplácení části příspěvku na péči o nezletilou nebylo správním orgánem vyhověno, jelikož o žádosti na vyplacení příspěvku již bylo rozhodnuto tak, že příjemcem je žalovaná. Žalobce tak se snažil po veřejnoprávní linii domoci svého nároku, avšak neúspěšně. Dne 1. 6. 2017 účastníci podepsali novou dohodu o styku s nezletilou odlišnou od opatrovnického rozsudku a poté uzavřeli ústní dohodu tak, že se budou ve styku s nezletilou střídat po jednom týdnu od počátku prázdnin 2018. Žalovaná později se vrátit k původnímu styku, avšak nakonec ustoupila, a proto střídavá péče pokračovala dále po týdnu.

5. Při jednání žalovaná doplnila, že správní orgán vyplácející příspěvek na péči má za to, že by měla žalovaná poskytnout část příspěvku žalobci, s čímž však žalovaná nesouhlasí, avšak na základě názoru správního orgánu žalovaná od ledna 2020 platí žalobci polovinu příspěvku na péči, neboť pokud by tak nečinila, byl by příspěvek odebrán. V dané věci se jedná o veřejnoprávní nárok, příjemce příspěvku na péči je dán ze zákona a úřad práce potvrdil, že příspěvek nelze rozdělit více příjemcům příspěvku, ale příspěvek může být vyplácen pouze jednomu příjemci, a to žalované. Dohoda účastníků ze dne 1. 7. 2016 nezakotvuje žádné střídání týden a týden a pouze lehce modifikuje opatrovnický rozsudek. Žádná následná ústní dohoda mezi účastníky uzavřena nebyla.

6. Z rodného listu bylo prokázáno, že účastníci jsou rodiče nezletilé [jméno] [příjmení], narozené dne [datum].

7. Z rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 10. 4. 2017, č.j. 30 Nc 4118/2016-45, který nabyl právní moci dne 10. 4. 2017, bylo prokázáno, že nezletilá [jméno] [příjmení], narozená dne [datum], byla svěřena do výlučné péče žalované. Rozsudkem byla dále uložena žalobci povinnost přispívat na výživu nezletilé a upraven styk žalovaného s nezletilou tak, že tento je oprávněn se s nezletilou stýkat každý sudý týden v roce od soboty od 9:00 hodin do úterý 17:30 hodin a v každém lichém týdnu od pondělí od 8:00 hodin do středy do 17:30 hodin.

8. Z dohody o úpravě styku otce s nezl. dcerou se podává, že účastníci podepsali dne 1. 6. 2017 dohodu, ve které je uvedeno, že se dohodli na úpravě styku otce s nezletilou odchylně od úpravy určené rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 10. 4. 2017, č.j. [číslo jednací], tak, že otec je oprávněn se stýkat s nezletilou každý sudý kalendářní týden vždy od pondělí 8:00 hodin do středy 17:30 hodin a vždy od soboty 9:00 hodin v sudém týdnu do úterý 17:30 hodin následujícího lichého týdne.

9. Ze záznamu Úřadu práce ČR – krajská [pobočka] ze dne 25. 3. 2019 vyplývá, že byla sepsána kontrolní zpráva, ve které je mimo jiné uvedeno, že na péči se podílí oba rodiče, kdy nezletilá je týden u žalobce a týden u žalované s tím, že žalovaná byla poučena o tom, že pokud se žalobce podílí o péči rovným dílem, má právo na část příspěvku na péči. Ve zprávě je dále uvedeno, že oprávněná [jméno] [příjmení] pobírá příspěvek ve výši 6 600 Kč měsíčně.

10. Z usnesení Úřadu práce ČR – krajská [pobočka] ze dne 2. 5. 2019, [číslo jednací], se podává, že bylo zastaveno řízení o přiznání příspěvku na péči zahájené na základě žádosti podané dne 29. 4. 2019 žadatelkou [jméno] [příjmení], narozenou 27. 3. 2014, zastoupené žalobcem. Důvodem zastavení řízení byla skutečnost, že v téže věci již bylo zahájeno dne 30. 3. 2015 řízení vedené pod [číslo jednací] a ukončeno vydáním rozhodnutí o přiznání příspěvku na péči pod [číslo jednací] ze dne 4. 6. 2015.

11. Ze zprávy Centra intervenčních a psychosociálních služeb bylo prokázáno, že tato příspěvková organizace sepsala dne 13. 5. 2019 zprávu, ve které mimo jiné uvedla, že účastníci zavedli přes léto 2018 střídání po týdnu. Dále je ve zprávě uvedeno, že otec chtěl pokračovat po prázdninách, ale matka chtěla nechat původní režim, ale nakonec ustoupila. Střídavá péče o dceru v režimu týden a týden tak pokračovala dál.

12. Z potvrzení Úřadu práce ČR – krajská [pobočka] ze dne 3. 10. 2019 se podává, že žalobci bylo vydáno potvrzení o tom, že poskytuje péči [jméno] [příjmení], narozené 27. 3. 2014, a to v období od 30. 3. 2015 do 4. 12. 2016 a od 12. 3. 2019. Příspěvek na péči byl přiznán od března 2015 s tím, že od března 2019 do října 2019 byla vyplacena částka celkem 52 800 Kč.

13. Z protokolu Úřadu práce ČR – krajská [pobočka] ze dne 13. 1. 2020 bylo prokázáno, že Úřad práce ČR v protokole uvedl, že pan [celé jméno žalobce] žádá o pozastavení PNP, než rozhodne soud, anebo ať je přesměrováno PNP na třetí osobu. V protokolu Úřadu práce ČR – krajská [pobočka] ze dne 20. 7. 2020 je dále uvedeno, že žalovaná je poučena, že je povinna polovinu příspěvku na péči předat vždy žalobci.

14. Z ostatních provedených důkazních prostředků nebylo zjištěno ničeho rozhodného pro rozhodnutí ve věci.

15. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Nezletilá [jméno] [příjmení], narozená dne [datum], dcera účastníků, byla svěřena v roce 2017 do výlučné péče žalované. Na základě žádosti, podané prostřednictvím žalované, byl nezletilé [jméno] [příjmení], narozené dne 27. 3. 2014, dále jen oprávněná, přiznán od března 2015 nárok na příspěvek na péči s tím, že příjemcem příspěvku na péči je žalovaná. Rozhodnutí o přiznání příspěvku na péči bylo vydáno Úřadem práce ČR – krajská [pobočka] pod [číslo jednací] dne 4. 6. 2015. V žalovaném období, tedy od března 2019 do prosince 2019, činila výše příspěvku na péči částku 6 600 Kč měsíčně. Příspěvek na péči byl v žalovaném období vyplácen měsíčně oprávněné, přičemž příjemcem příspěvku na péči byla žalovaná. V žalovaném období byla nezletilá v domácnosti vždy jeden týden u otce a jeden týden u matky. Žádosti oprávněné o přiznání příspěvku na péči, podané prostřednictvím žalobce dne 29. 4. 2019, nebylo vyhověno, neboť o přiznání příspěvku na péči již bylo rozhodnuto rozhodnutím o přiznání příspěvku na péči pod [číslo jednací] dne 4. 6. 2015.

16. Co se týká právního posouzení věci a aplikace správné hmotněprávní normy na prokázaný skutkový stav, tak je třeba uvést, že žalobce netvrdí, že by žalovaná porušila smlouvu uzavřenou mezi účastníky či jiný závazek z právního jednání účastníků, ani závazek vzniklý z deliktu žalované. Žalobce se taktéž nedomáhá přezkumu rozhodnutí orgánu veřejné správy. Žalobce se žalobou dožaduje, aby mu žalovaná, co by příjemkyně příspěvku na péči, uhradila polovinu již vyplaceného příspěvku na péči o oprávněnou, které vznikl nárok na příspěvek na péči dle ustanovení § 7 a násl. zákona o sociálních službách s tím, že mu polovina příspěvku náleží, neboť pečuje polovinu měsíce o oprávněnou. Dle obsahu žaloby tedy žalobce tvrdí, že se bez legitimního důvodu žalobkyně obohatila na úkor žalobce a navrhuje, aby mu tyto neoprávněně nabyté finanční prostředky vydala. Žalobce se tak domáhá vydání tzv. bezdůvodného obohacení dle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o.z. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bez spravedlivého důvodu pak znamená například bez uzavřené smlouvy, bez rozhodnutí soudu či bez rozhodnutí jiného orgánu, tedy také případně krajské pobočky Úřadu práce rozhodující o předmětném příspěvku na péči (§ 7 odst. 4 zákona o sociálních službách). V dané věci však rozhodnutí o přiznání příspěvku na péči vydáno bylo, a proto již z tohoto důvodu se nemůže jednat o bezdůvodné obohacení, a žalobě být vyhověno. I kdyby žádné rozhodnutí vydáno nebylo, tak by nebylo možné žalobě vyhovět i z toho důvodu, že žalobce ani žalovaná není osobou, které náleží příspěvek na péči. Bezdůvodné obohacení se totiž musí vydat pouze tomu subjektu, kterému byla způsobena majetková ztráta, tedy tzv. ochuzenému. Příspěvek na péči však náleží osobě, o kterou má být pečováno, tedy dceři účastníků (§ 7 odst. 1 zákona o sociálních službách), a nikoliv osobě, která péči zajišťuje, a která je tak pouhým příjemcem příspěvku na péči. Na tom nemění nic ani skutečnost, že dcera účastníků je dosud nezletilá. S ohledem na uvedené pak nemůže být ani dána příčinná souvislost mezi neoprávněným nabytím majetkového prospěchu obohaceným a majetkovou ztrátou ochuzeného.

17. Soud navíc uvádí, že pokud žalobce má za to, že by mělo být určeno, že žalobce je příjemcem příspěvku na péči či její části (byť toto nebylo předmětem tohoto soudního řízení), nemůže být o tomto vůbec v řízení před okresními soudy rozhodováno. O příspěvku na péči rozhoduje příslušná krajská pobočka Úřadu práce (§ 7 odst. 4 zákona o sociálních službách), přičemž součástí rozhodnutí je i určení příjemce příspěvku na péči, a pokud žalobce chce osobu příjemce změnit, je třeba k tomu použít odpovídající právní instrumenty.

18. Vzhledem k výše uvedenému soudu nezbylo, než žalobu v celém rozsahu zamítnout.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 325,60 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen a. t. z tarifní hodnoty ve výši 42 900 Kč sestávající z částky 2 820 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis vyjádření, účast na jednání) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 360 Kč ve výši 1 965,60 Kč.