17 C 205/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl soudcem Mgr. Janem Uhlířem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 1 080 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 080 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 110,49 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 1 080 Kč spolu s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení. Žalobu odůvodnila zejména tím, že se žalovaná stala držitelem televizního přijímače, čímž jí vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku. Tuto svou povinnost splnila dne 31. 1. 2018. Zároveň jí vznikla i povinnost platit televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaná povinnost platit televizní poplatek od října 2018 do července 2019 neplnila a dluží proto částku 1 080 Kč, která nebyla ani přes výzvu uhrazena. Žalobkyně kapitalizovala úrok z prodlení do dne podání žalobního, návrhu tj. 15. 4. 2020 ve výši 110,49 Kč a tento úrok požaduje po žalované spolu s nezaplacenými televizními poplatky v celkové výši 1 080 Kč.

2. Žalovaná se k věci samé a žalobě nijak nevyjádřila, v řízení zůstala zcela nečinná.

3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Po skutkové stránce dospěl soud k závěru, že žalovaná byla jako fyzická osoba držitelem rozhlasového přijímače v počtu 1 kusu a držela jej po dobu delší než jeden měsíc. Televizní poplatek v období od října 2018 až do července 2019 však řádně neplatila. Žalobkyně doložila, že žalované k zaplacení poplatků písemně vyzvala, když jí zaslala výzvu, a to s přiměřenou lhůtou k jejich úhradě. Ani poté však žalovaná ničeho neuhradila. Žalované byla následně zaslána předžalobní výzva k plnění. Na základě tohoto závěru o skutkovém stavu posuzoval soud věc po právní stránce podle níže uvedených ustanovení.

5. Dle § 2 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZRTP“), se televizní poplatek platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů. Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu. Poplatníkem televizního poplatku je dle § 3 odst. 2 ZRTP fyzická nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Dle § 5 odst. 1 ZRTP poplatník, který je fyzickou osobou, platí rozhlasový poplatek z jednoho rozhlasového přijímače a televizní poplatek z jednoho televizního přijímače, a to i v případě, že jich vlastní, drží nebo z jiného právního důvodu užívá více včetně rozhlasového nebo televizního přijímače, který je příslušenstvím jím provozovaného dopravního prostředku. Výše televizního poplatku dle § 6 ZRTP činí 135 Kč měsíčně. Dle § 7 odst. 2 ZRTP je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Dle § 10 ZRTP nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.

6. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

7. V daném případě v souladu s výše citovanými ustanoveními má soud za to, že žalovaná nesplnila svoji zákonnou povinnost řádně hradit televizní poplatky, byť byla držitelem televizního přijímače. Žalobkyně v řízení prokázala jak existenci pohledávek, tak i jejich výši. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, neuvedla na svoji obranu ničeho, nesporovala tvrzení žalobkyně, pokud jde o zaplacení dlužných částek ani netvrdila jiný způsob zániku dluhu. Netvrdila ani, že by povinnost k úhradě poplatku nevznikla nebo že by tato povinnost zanikla na základě jiné skutečnosti. Jelikož soud shledal pohledávku žalobkyně oprávněnou, zavázal žalovanou uhradit žalobkyni částku 1 080 Kč (poplatky za období od října 2018 až do července 2019, tj. 8 × 135 Kč). Šestnáctým dnem každého měsíce, v němž žalovaná řádně televizní poplatky nehradila, se dostávala s úhradou měsíční platby do prodlení. Protože žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve výši souladné s nař. vl. č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl a přiznal žalobkyni kapitalizovaný úrok ve výši 110,49 Kč (prokázáno specifikací výpočtu úroku z prodlení).

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů účastníka, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř. a kterému náleží odměna stanovená dle § 137 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., za dva úkony (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé), tedy celkem ve výši 200 Kč (srov. I ÚS 3344/12). Náhrada nákladů je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta, který zatupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení.

9. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.

10. Protože jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné, soud v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení (§ 157 odst. 4 o. s. ř.).