17 C 216/2020

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl soudcem Mgr Janem Uhlířem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 13 412,80 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 412,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13 412,80 Kč od 18. 10. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 7 914,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 13 412,80 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne [datum] byla ze strany obchodníka ukončena smlouva o sdružených službách dodávky elektrické energie do odběrného místa na adrese [adresa], žalobkyně, jako provozovatelka distribuční soustavy, následně udělila příkaz k demontáži elektroměru, ta však nemohla být z důvodu nepřístupnosti odběrného místa provedena. Odebíraná elektřina byla měřena nainstalovaným elektroměrem [číslo]. Dne [datum] bylo kontrolou [číslo] zjištěno, že žalovaná provádí na adrese [adresa] (dále jen energetický zákon). Následkem výše uvedeného jednání žalované vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody v souladu s § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění pozdějších předpisů. Stav elektroměru při přerušení dodávky elektřiny činil 3 356 kWh, s tímto stavem byla i ukončena smlouva ze strany obchodníka s elektřinou. Stav zjištěný při kontrole techniky ze dne [datum] činil 3 760 kWh. Množství neoprávněně odebrané elektřiny představuje rozdíl uvedených stavů, tedy 404 kWh. Výpočet škody za neoprávněný odběr elektřiny se provede vynásobením množství odebrané elektrické energie a ceny odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovenou pro případ zjištění neoprávněného odběru ve výši podle příslušných cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Tedy 404 kWh x 5, 68748 Kč/kWh = 2 297,74 Kč. Dále dle vyhlášky má provozovatel distribuční soustavy právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky. Náklady související se zjištěním neoprávněného odběru byly vyčísleny dle ceníku dodavatelské společnosti platného ke dni zjištění neoprávněného odběru. Celkovou částku nákladů ve výši 11 115,06 Kč vč. DPH představuje souhrn služeb poskytnutých externí společností. Náklady pracovníků dodavatelské společnosti byly vyúčtovány žalobkyni. Neoprávněným odběrem elektřiny byla tedy žalobkyni způsobena škoda v celkové výši 13 412,80 Kč. Celková způsobená škoda se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 2 297,74 Kč vč. DPH vypočítané dle vyhlášky, a z nákladů za zjištění neoprávněného odběru ve výši 11 115,06 Kč vč. DPH. Žalobkyně žalované vystavila dne 26. 9. 2019 fakturu [číslo] splatnou dne 17. 10. 2019.

2. Žalobkyně dále doplnila, že povinnost žalované k úhradě neoprávněně odebrané elektřiny vyplývá ze skutečnosti, že žalovaná měla na adrese odběrného místa sjednaný nájem bytu. Dále soudu předložila výzvu k narovnání vztahu a výzvu ke zpřístupnění odběrného místa.

3. Žalovaná se k výzvě soudu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání nevyjádřila, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Žalované byla tato výzva spolu se žalobou doručena náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o.s.ř.).

4. Z nájemní smlouvy k bytové jednotce na adrese [ulice a číslo], [obec] uzavřené s žalovanou dne [datum] s dobou nájmu na dobu určitou do [datum] s možností prolongace se podává, že žalovaná byla nájemkyní bytu v uvedeném období. Dle potvrzení pronajímatele v žalovaném období žalovaná byt užívala. Z protokolu o kontrole odběrného místa a z oznámení o výsledku kontroly odběrného místa bylo zjištěno, že dne [datum] byla provedena kontrola odběrného místa a odběrné místo bylo zajištěno a zaplombováno a elektroměr demontován. Stav elektroměru činil ke dni provedení kontroly 3 760 kWh. Ze stanovení výpočtu náhrady školy se podává, že náhrada škody za neoprávněný odběr elektřiny činí 2 297,74 Kč (404 kWh x 5, 68748 Kč) a náklady spojené se zjišťováním a nápravou důsledků neoprávněného odběru elektřiny činí částku 11 115,06 Kč. Z daňového dokladu ze dne 26. 9. 2019 [číslo] vyplývá, že žalobkyně vyúčtovala žalované částku 13 412,80 Kč se splatností dne 17. 10. 2019, přičemž předmětem vyúčtování byla náhrada škody za dobu trvání neoprávněného odběru na odběrném místě [ulice a číslo], [obec] a náklady spojené se zjišťováním neoprávněného odběru. Žalovaná byla upozorněna na neoprávněný odběr elektřiny do uvedeného odběrného místa upomínkou ze dne 27. 5. 2019 a ze dne 10. 6. 2019. K zaplacení dlužné částky 13 412,80 Kč byla žalovaná upomínána upomínkou ze dne 20. 9. 2019, též upomínkou ze dne 29. 10. 2019.

5. Podle § 51 odst. 1 písm. a) zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“) neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Podle § 9 odst. 1 vyhl. č. 82/2011 Sb. při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny.

6. Soud dospěl k následujícímu závěru. Žalovaná na odběrném místě [ulice a číslo], [obec] odebírala elektřinu, přestože k tomuto odběrnému místu byla ke dni [datum] ukončena smlouva o dodávkách a distribuci elektřiny, a to v období ode dne 24. 5. 2019 do dne 18. 9. 2019, kdy tak byla elektrická energie odebírána neoprávněně podle § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Při kontrole dne 18. 9. 2019 v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 vyhl. č. 82/2011 Sb. bylo zjištěno množství neoprávněně odebrané elektřiny 404 kWh, tedy v částce 2 297,74 Kč. Žalobkyni dále náleží podle § 9 odst. 12 vyhl. č. 82/2011 Sb. nárok na úhradu prokazatelných nákladů vynaložených na zjišťování a přerušení neoprávněného odběru elektřiny v částce 11 115,06 Kč. Žalovaná neoznačila pak neoznačila a nepředložila žádný důkaz, že by žalovanou částku uhradila, případně že její povinnost k úhradě žalované částky nevznikla či zanikla na základě jiné skutečnosti.

7. Vzhledem k tomu, že z žalobkyní předložených listinných důkazů vyplývají tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Jelikož žalovaná nezaplatila žalovanou částku do dne splatnosti vystaveného daňového dokladu, octla se s placením dluhu v prodlení, a proto soud žalobkyni přiznal i úroky z prodlení v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012, občanský zákoník a dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 914,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 412,80 Kč sestávající z částky 1 660 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 880 Kč ve výši 1 234,80 Kč.