17 C 22/2022

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl soudcem Mgr. Janem Uhlířem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zrušení věcného práva,

I. Žaloba se v celém rozsahu zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení v plné výši částku 10 164 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo zrušeno věcné břemeno užívání ze dne [datum], právní účinky vkladu ke dni [datum], povolené rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj č. [anonymizováno]: [číslo], Z [číslo] k nemovitosti, k pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] – občanská vybavenost v části obce Český Dub I, tak, jak je toto věcné právo zatěžující nemovitost zapsáno na [list vlastnictví] pro katastrální území Český Dub, obec Český Dub, u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště Liberec, dále jen předmětná nemovitost. Dále žalobce navrhoval, aby mu byla uložena povinnost zaplatit žalovanému za zrušení věcného břemene přiměřenou náhradu ve výši, kterou soud určí.

2. Žalobce odůvodnil žalobu následujícím způsobem. Žalobce je výlučným vlastníkem předmětné nemovitosti, na které vázne věcné břemeno užívání ze dne [datum], které bylo zřízeno kupní smlouvou [číslo] ze dne [datum] v čl. VII. v následujícím znění: Kupující umožní prodávajícímu užívání místností nacházející se v 1. nadzemním patře domu [adresa] v [obec] pro zabezpečení místních služeb, a to místností o výměře 1 x 18 m2, 1 x 24 m2, 1 x 19 m2, 1 x 4,5 m2, 1 x 22,90 m2, 1 x 25,20 m2 a 1 x 17 m2 Tyto místnosti je prodávající oprávněn užívat k zabezpečení místních služeb. K tomuto účelu může užívat společně s kupujícím chodbu a schodiště k těmto místnostem, jakož i WC v mezipatře a 1. patře. Za zřízení tohoto věcného břemene bude prodávající kupujícímu ročně poukazovat částku v celkové výši 17 000 Kč, kterou se zavazuje hradit prodávající ročně předem do 31. 3. každého kalendářního roku. Žalobce má za to, že v současné době nastaly skutečnosti, se kterými počítá dnes platný zákon, tj. občanský zákoník v § [číslo] odst. 2, tedy, že došlo ke změně, která vyvolává hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku. Žalobce nemá v úmyslu neumožnit pronájem podnikatelům, kteří zajišťují v předmětných prostorách služby pro občany [obec], nicméně má za to, že za roční úplatu v částce 17 000 Kč, kterou žalovaný za služebnosti ročně platí, je jeho omezení nepřiměřené. Žalobce má doloženo, že plnění, které je ze strany jednotlivých nájemců vypláceno žalovanému, několikanásobně převyšuje částku, kterou hradí za služebnost. Žalobce se pokoušel vyřešit situaci uzavřením dohody o tom, že služebnost bude zrušena na základě dohody a žalobce se zaváže žalovanému zaplatit řádnou náhradu za zrušení služebnosti, která by mohla být stanovena oboustranně odsouhlaseným znalcem. Dopisem ze dne [datum] navrhl v tomto směru prostřednictvím svého právního zástupce zahájit jednání v této věci. Žalovaný reagoval tak, že dle rozhodnutí rady [územní celek] nebude uzavřena dohoda o zrušení věcného břemene a rada vyčká rozhodnutí soudu. Žalobce proto nemá jinou možnost než se domáhat zrušení věcného břemene soudní cestou. Žalobce vyhází z tohoto, že [datum] bylo břemeno zřizováno proto, aby v předmětné nemovitosti byly zajištěny nezbytné služby pro občany [územní celek]. V mezidobí došlo ke změně podmínek, skladbě služeb, změně v nabídce nebytových prostor a dle žalobce již není třeba, aby zajištění služeb ze strany obce bylo zajišťováno formou služebnosti, protože nabídka i v rámci [územní celek] převyšuje poptávku nebo je minimálně vyrovnaná a není problém příslušný prostor pro podnikání zajistit na základě smluvního vztahu. Rovněž došlo ke změně, pokud jde o hodnotu nájmu a služebnosti a v tomto směru úplata, která byla sjednána v roce 1992, je nyní neaktuální a žalobce má za to, že je v rozporu s dobrými mravy za situace, kdy žalovaný pronajímá majetek žalobce za násobnou cenu proti náhradě, kterou žalobce od žalovaného dostává. Jsou tak naplněny podmínky § 1299 odst. 2 občanského zákoníku a žalobce se může domáhat zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu.

3. Žalovaný vyjádřil se žalobou nesouhlas, neboť nejsou splněny podmínky § 1299 odst. 2 občanského zákoníku, jelikož nedošlo k vyvolání hrubého nepoměru mezi zatížením služebné věci a výhodou oprávněného. Na základě kupní smlouvy ze dne [datum] prodal žalovaný předmětnou nemovitost společnosti [právnická osoba] za částku 1 500 000 Kč a bylo sjednáno shora uvedené věcné břemeno s tím, že bude ročně hrazena částka 17 000 Kč, která nebude měněna, pokud tak budou umožňovat obecně závazné právní předpisy. Dle článku VII. smlouvy pak bylo také ujednáno, že místními službami se rozumí služby [anonymizováno 5 slov] a [anonymizováno] nebo služby obdobné. Žalovaný byl následně informován, že předmětná nemovitost byla dle kupní smlouvy ze dne [datum] prodána žalobci. Žalobce byl upozorněn, že na něho přechází také právo žalovaného využívat věcné břemeno. Žalovaný nebytové prostory v souladu se zřízeným věcným břemenem užíval, respektive přenechával do nájmu jednotlivým nájemcům, a to na základě nájemních smluv. Jedná se o nájemní smlouvu ze dne [datum] s [jméno] [příjmení] s nájemným 1 507 Kč, nájemní smlouvu ze dne [datum] s [jméno] [příjmení] s nájemným 12 458,73 Kč, nájemní smlouvu ze dne [datum] s [jméno] [příjmení] s nájemným 17 940 Kč a nájemní smlouvu ze dne [datum], včetně dodatku, se [právnická osoba], k.s. s nájemným 21 458, 88 Kč. Jiné nájemní smlouvy uzavírány nejsou. Žalovaný je přesvědčen, že nedošlo k hrubému nepoměru, neboť dodržuje podmínky zřízeného věcného břemene a o nemovitost se fakticky stará. Pokud by žalobce využil ujednání ve smlouvě, tedy článku VII., když došlo ke změně závazné právní úpravy, mohla být stanovena výše věcného břemene adekvátně mezi žalobcem a žalovaným na základě např. znaleckého posudku. Proto žalobce není přesvědčen o tom, že je naplněna podmínka hrubého nepoměru, neb žalobce nijak neprojevil zájem tuto problematiku v předchozím období řešit, například zvýšením částky. Mírná odlišnost tak vznikla spíše liknavostí žalobce. Pokud soud dojde k závěru, že smlouva je platná, pak by měl stanovit výši přiměřené náhrady za zrušení věcného břemene na základě znaleckého posudku. Žalovaný je připraven předmětnou nemovitosti, ve které zajišťuje poskytování služeb pro [územní celek], od žalobce převzít zpět na základě řádné kupní smlouvy, kdy uhradí žalobci cenu dle znaleckého posudku. Na základě shora uvedených skutečností proto žalovaný nárok neuznává a navrhuje zamítnutí žaloby.

4. Žalovaný i v průběhu jednání zopakoval svá tvrzení o tom, že ve vyjádření uvedené nájemní smlouvy jsou aktuální a žádné jiné smlouvy neexistují. Žalovaný nepřistoupil k valorizaci nájemného, neboť je rád, že vůbec takovéto služby jsou ve městě poskytovány, např. služby obuvníka anebo služby [právnická osoba] k.s. Tyto služby jsou ve prospěch občanů dané obce, a proto nebyl důvod nájemné zvyšovat. Smlouva o převodu předmětné nemovitosti ohledně věcného břemene obsahuje taktéž dovětek a služby obdobné, a proto je zřejmé, že daňové poradenství lze podřadit pod tyto obdobné služby a je tak splněn požadavek dle předmětné smlouvy.

5. Žalobce dále doplnil, že nejnovější nájemní smlouvy jsou staré cca 10 let, a proto není zřejmá aktuální výše nájemného. Až po předložení nájemních smluv s aktuální výší nájemného bude zřejmé, jakou výši nájemného pobírá strana žalovaná, a tedy i bude zřejmý hrubý nepoměr, který nastal v neprospěch žalobce, neboť dochází k nárůstu příjmů žalované za pronájem prostor oproti skutečnosti, že žalobce ročně za omezení vlastnického práva dostává pouze částku 17 000 Kč. Ohledně služeb poskytovaných v předmětné nemovitosti žalobce dále tvrdil, že v místě působil [anonymizováno], avšak na jeho místo nastoupil nový nájemce prodávající [anonymizováno], což není služba pro místní občany a nejedná se tak o místní službu. Je pravděpodobné, že byla uzavřena nová nájemní smlouva. Co se týká [právnická osoba] k.s., tak je to vydělávající společnost zabývající se [anonymizováno] a [anonymizováno] a k tomu pravděpodobně bude odpovídat nájemné. Žalobce nepopírá, že pokud přijde zájemce z [obec] o služby v oblasti [anonymizováno], tyto budou zřejmě poskytnuty, avšak společnost je těžce vydělávající. Kupní smlouva uvádí konkrétní služby a je otázka, zda např. [anonymizováno] a [anonymizováno] činnosti je podřaditelná pod [anonymizováno] služby uvedené ve smlouvě s tím, že daná smlouva ohledně věcného břemene obsahuje i možnost zrušení tohoto břemene, pokud dojde ke změně. Co se týká nepoměru, tak je dán tím, že žalobce pobírá ročně pouze částku 17 000 Kč, avšak je povinen pronajatý prostor udržovat, např. co se týká záchodů, aby nezatékalo střechou apod. a vzhledem k výši platby se jedná o nepřiměřené omezení vlastníka. Pokud by strana žalovaná souhlasila s navýšením platby na tržní ceny, tak žalobce by neměl žádný problém stávající věcné břemeno nerušit, neboť je jedno, zda platbu obdrží přímo od nájemníků anebo prostřednictvím strany žalované.

6. Mezi účastníky je nesporné, že žalobce je výlučným vlastníkem předmětné nemovitosti, která je zatížena věcným břemenem zapsaným v katastru nemovitostí ve prospěch žalovaného, a to dle smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Dále není mezi účastníky sporu o tom, že je žalovaný povinen žalobci hradit za zřízení tohoto věcného břemene částku 17 000 Kč.

7. Z kupní smlouvy ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaný prodal předmětnou nemovitost společnosti [právnická osoba] za částku 1 500 000 Kč. Součástí této smlouvy bylo také ujednání o zřízení věcného břemene zatěžující předmětnou nemovitost. Konkrétně bylo v bodě VII. smlouvy sjednáno, že kupující umožní prodávajícímu užívání místností nacházející se v 1. nadzemním patře domu [adresa] v [obec] pro zabezpečení místních služeb, a to místností o výměře 1 x 18 m2, 1 x 24 m2, 1 x 19 m2, 1 x 4,5 m2, 1 x 22,90 m2, 1 x 25,20 m2 a 1 x 17 m2 Tyto místnosti je prodávající oprávněn užívat k zabezpečení místních služeb. K tomuto účelu může užívat společně s kupujícím chodbu a schodiště k těmto místnostem, jakož i WC v mezipatře a 1. patře. Za zřízení tohoto věcného břemene bude prodávající kupujícímu ročně poukazovat částku v celkové výši 17 000 Kč, kterou se zavazuje hradit prodávající ročně předem do 31. 3. každého kalendářního roku. Uvedená částka nebude měněna, pokud tak budou umožňovat obecně závazné právní předpisy. Místními službami se rozumí služby [anonymizováno 5 slov] a [anonymizováno], nebo služby obdobné. Změna skladby těchto služeb může být provedena pouze se souhlasem kupujícího. V případě ukončení některé z uvedených služeb, a pokud nedojde k dohodě smluvních stran ve smyslu předcházejícího odstavce smlouvy, dohodly se smluvní strany, že uzavřou smlouvu o zrušení věcného břemene, v rozsahu odpovídajícím poskytnuté službě, podle § 151 písm. p) občanského zákoníku Náklady spojené s užíváním těchto místností pro služby, zejména spotřebu elektrické energie ve společných prostorách, vody a tepla bude hradit prodávající na účet kupujícího v rozsahu odpovídajícímu věcnému břemenu ze svých prostředků, a to na základě ročního zúčtování do 14 dnů po obdržení faktury kupujícím. V článku VIII. smlouvy bylo dále sjednáno, že náklady spojené s údržbou a opravami převáděných nemovitostí včetně okamžité nezbytné rekonstrukce hradí kupující. Drobné náklady spojené s údržbou a opravami místností uvedených v čl. VII. pro místní služby do výše 3 000 Kč hradí jednotliví uživatelé těchto místností. Stavební úpravy těchto místností související s předmětem užívání jednotlivými uživateli musí být provedeny se souhlasem kupujícího a budou hrazeny v plné výši příslušným uživatelem.

8. Z dopisu ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobce žalovaného požádal o uzavření dohody o zrušení věcného břemene v celém rozsahu s tím, že došlo ke změně, která vyvolává hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku. Hrubý nepoměr má spočívat v tom, že žalobce inkasuje od žalovaného úplatu ve výši 17 000 Kč, avšak žalovaný dostává od nájemců plnění, které několikanásobně převyšuje tuto částku.

9. Dopisem ze dne [datum] žalovaný žalobci sdělil, že nebude uzavřena dohoda o zrušení věcného břemene.

10. Ze smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaný uzavřel s nájemcem [jméno] [příjmení] nájemní smlouvu, na základě které si nájemce pronajal nebytový prostor v prvním patře předmětné nemovitosti za účelem provozování [anonymizována dvě slova]. Nájemné bylo stanoveno na částku 1 956 Kč ročně (82,50 Kč/m2). Dodatkem nájemní smlouvy byla ode dne [datum] částka nájemného zvýšena na 95 Kč Kč/m2.

11. Ze smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaný uzavřel s nájemcem - [právnická osoba], k.s. nájemní smlouvu, na základě které si nájemce pronajal na dobu neurčitou nebytový prostor v prvním patře předmětné nemovitosti za účelem zajišťování [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] služeb. Nájemné bylo stanoveno na částku 21 458,88 Kč ročně s tím, že každoročně dochází k navýšení na základě inflačního koeficientu stanoveného ČSÚ. Již v předchozí době, konkrétně dne [datum], byla dodatkem k nájemní smlouvě ze dne [datum] sjednána mezi těmito subjekty inflační doložka. Výpočtový list [číslo] obsahuje výši roční úhrady nájemného 18 012 Kč.

12. Ze smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaný uzavřel s [jméno] [příjmení] nájemní smlouvu, na základě které si pronajala na dobu neurčitou nebytový prostor v prvním patře předmětné nemovitosti pro [anonymizováno] a obdobné služby. Nájemné spolu s náklady na služby je povinna hradit v částce 17 940 Kč ročně.

13. Ze smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaný uzavřel s [jméno] [příjmení] nájemní smlouvu, na základě které si nájemce pronajal na dobu neurčitou nebytový prostor v prvním patře předmětné nemovitosti a zavázal se tento prostor užívat za účelem své podnikatelské činnosti. Podpis nájemce je opatřen razítkem obsahující jméno a příjmení nájemce a dále označení podnikatelské činnosti - [anonymizována tři slova]. Nájemné bylo sjednáno na částku 12 458,73 Kč ročně.

14. Ze sdělení [obec] [anonymizováno] ze dne [datum] vyplývá, že tato společnost informovala žalovaného, že předmětnou nemovitost prodala žalobci s tím, že prodejem přešlo na žalobce i právo žalovaného užívat za 17 000 Kč místnosti ve II. NP, jak vyplývá z kupní smlouvy uzavřené mezi žalovaným a [anonymizována dvě slova] ze dne [datum]. Na toto právo užívání (věcné břemeno) bylo upozorněno i v kupní smlouvě ze dne [datum] uzavřené mezi žalobcem a [právnická osoba]

15. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobce je na základě kupní smlouvy ze dne [datum] výlučným vlastníkem předmětné nemovitosti. Na žalobce nabytím vlastnického práva přešla taktéž povinnost umožnit žalovanému užívat místnosti v 1. patře předmětné nemovitosti tak, jak bylo sjednáno v článku VII. smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Toto věcné právo zatěžující nemovitost bylo zapsáno do katastru nemovitostí a žalovaný byl zároveň v nabývacím titulu na existenci tohoto věcného práva upozorněn. Konkrétně se jedná o právo užívat sedm místností v 1. patře předmětné nemovitosti, přičemž žalovaný je oprávněn tyto místnosti využívat pouze k zabezpečení místních služeb, a to služeb [anonymizováno 5 slov] a [anonymizováno] nebo služby obdobné. Smlouva ze dne [datum] taktéž obsahuje možnost změnit skladbu těchto služeb pouze za souhlasu vlastníka předmětné nemovitosti s tím, že pokud nebude souhlas dán, dojde k zániku věcného břemene v rozsahu odpovídajícím zaniklé službě. Žalovaného dále stíhá povinnost hradit náklady spojené s užíváním předmětných místností, přičemž žalobce nenese ani náklady na stavební úpravy místností (úpravy však musí být z jeho strany předem odsouhlaseny) a náklady na údržbu a opravy místností do výše 3 000 Kč. Na žalobce kupní smlouvou ze dne [datum] zároveň přešlo právo inkasovat od žalovaného 17 000 Kč ročně za zřízení tohoto věcného břemene. Předmětné místnosti jsou pronajímány žalovaným, přičemž mezi uživateli místností jsou jak nájemci poskytující služby uvedené ve smlouvě ze dne [datum], tak služby, které článek VII. této smlouvy neobsahuje. Zároveň některé z nájemních smluv obsahují inflační doložku, o kterou se nájemné zvyšuje. Celková výše nájemného, které je žalovanému placeno, převyšuje částku, která je hrazena žalobci za zatížení jeho nemovitosti. Tento stav platil i v době uzavření kupní smlouvy.

16. Podle § 1299 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o.z., při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu.

17. Z výše uvedeného ustanovení vyplývá možnost zrušit věcné břemeno – služebnost za náhradu v případě, kdy trvalou změnou poměrů vznikl hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného. Rozhodující je přitom porovnání stavu v době rozhodování soudu se stavem v době, kdy bylo věcné břemeno zřízeno, přičemž je třeba brát v úvahu všechny okolnosti věci. To znamená, že musí být prokázána trvalá změna poměrů a poté musí soud posoudit, nakolik tato změna měla vliv na způsob výkonu práva, odpovídajícího věcnému břemeni, jak se projevila na užívání nemovitosti věcným břemenem zatížené, a je třeba vzít do úvahy újmu, která oprávněnému nastane v důsledku omezení nebo zrušení věcného břemene za náhradu, a porovnat ji s případnou újmou, která vznikla vlastníkům zatíženého pozemku v důsledku změny poměrů (obdobně například usnesení NS sp. zn. [spisová značka] ze dne 27. 6. 2018).

18. V daném případě žalobce tvrdí, že změna poměrů odůvodňující zrušení věcného břemene spočívá ve skutečnosti, že žalovaný inkasuje od nájemců ročně částku, která převyšuje částku, kterou od žalovaného na základě smlouvy o věcném břemeni dostává. Předně je třeba uvést, že žalobce při uzavírání kupní smlouvy měl k dispozici veškeré informace o existenci závady váznoucí na předmětné nemovitosti, přičemž již v době uzavření kupní smlouvy inkasovala strana žalovaná na nájemném částku převyšující 17 000 Kč. Bylo zcela na žalobci, zda za této situace uzavře kupní smlouvu s prodávajícím a případně ve sjednané kupní ceně zohlední toto omezení. Žalobci při uzavření kupní smlouvy muselo být zřejmé, že nebude mít příjem z pronájmu předmětných nebytových prostor ve výši, která odpovídá tržnímu nájemnému. Tento rozdíl se navíc nadále zvyšoval a při nezměněné situaci zvyšovat bude. Tuto skutečnost však v daném případě není možné podřadit pod trvalou změnu poměrů ve smyslu § 1299 odst. 2 o.z. Smyslem zřízení věcného břemene bylo zajistit v daném místě zachování vyjmenovaných služeb bez ohledu na jakoukoli změnu vlastníka předmětné nemovitosti, a to za současného omezení vlastníka, které fakticky spočívá v nemožnosti vlastníka s předmětnými nebytovými prostory nakládat dle vlastní vůle. Není přitom podstatné, zda a jakou částku žalovaný získává za užívání nebytových prostor třetími subjekty (proto ani v tomto nebylo třeba doplnit dokazování), neboť tato skutečnost sama o sobě se nijak na způsobu výkonu práva, odpovídajícího věcnému břemeni, či na užívání nemovitosti věcným břemenem zatížené, neprojevuje. Neboli se nijak nemění omezení žalobce, který nadále nemůže užívat pouze nebytové prostory označené ve smlouvě ze dne [datum], a taktéž mu nevznikla žádná nová povinnost. Zároveň žalovanému nevzniklo žádné další oprávnění na úkor zatížené předmětné nemovitosti. Pokud žalobce tvrdí, že částka 17 000 Kč nepokryje náklady na udržování pronajatých prostor, např. záchodů, aby nezatékalo střechou apod., tak je třeba uvést, že dle smlouvy ze dne [datum] náklady spojené s užíváním předmětných nebytových prostor hradí žalovaný a dle nájemních smluv uzavřených s jednotlivými nájemci platí náklady spojené s udržováním nebytových prostor tito nájemci. Lze si představit situaci, kdy by nutnost vynaložit vysoké finanční prostředky na opravu předmětné nemovitosti ze strany žalobce mohla vyvolat hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou oprávněné osoby, která by se zároveň odmítla na opravě finančně podílet, avšak pouze hypotetická možnost, že k nutnosti vynaložení finančních prostředků v budoucnu dojde, k naplnění podmínek dle § 1299 odst. 2 o.z. nepostačuje.

19. Co se týká druhé tvrzené změny, a to změny spočívající k poskytování služeb neodpovídajících místním službám dle článku VII. smlouvy ze dne [datum], tak v daném případě se sice jedná ohledně nájemce [jméno] [příjmení] o změnu služby (nelze ji podřadit pod služby vyjmenované ve smlouvě ze dne [datum]), avšak ani tato změna nevyvolává hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou oprávněné osoby ve smyslu dle § 1299 odst. 2 o.z. odůvodňující zrušení věcného břemene. Změnou skladby služby se nijak nerozšiřuje omezení žalobce, který nadále nemůže užívat pouze nebytové prostory označené ve smlouvě ze dne [datum], a nevzniká mu žádná nová povinnost. Zároveň žalovanému nevzniká žádné další oprávnění na úkor zatížené předmětné nemovitosti. Uvedené platí i o tvrzené změně v nabídce nebytových prostor ve městě [obec]. Ke změně služby poskytované v nebytových prostorech je však třeba dodat, že ve smlouvě ze dne [datum] byl sjednán mechanismus pro zrušení věcného břemene v případě, že má nastat změna na službu neuvedenou ve smlouvě ze dne [datum]. Žalovaný totiž nemůže bez souhlasu žalobce měnit typ služby poskytované v předmětných prostorech. V případě, že souhlas není dán, je následkem zrušení věcného břemene zřízeného smlouvou ze dne [datum], a to bez náhrady, avšak pouze v rozsahu zrušené služby, tedy pro místnost či místnosti, kde byla původní služba poskytována. Žalobce tak může ovlivnit nejen skladbu služeb, ale například podmínit souhlas k dalšímu užívání nebytového prostoru novým subjektem zvýšením platby ze strany žalovaného či sjednáním inflační doložky. V tomto řízení se však jedná o odlišný tvrzený skutkový stav neumožňující soudu se shora uvedeným zabývat a případně tak rozhodovat o důvodnosti žaloby i jen ve vztahu k části nebytových prostor. Soud však nadto k tomuto poznamenává, že nájemní smlouva s [jméno] [příjmení] byla uzavřena již dne [datum], tedy v období, kdy předmětnou nemovitost vlastnil právní předchůdce žalobce.

20. S ohledem na shora uvedené soudu nezbylo než žalobu v celém rozsahu jako nedůvodnou zamítnout.

21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal procesně úspěšnému žalovanému nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 164 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 9 odst. 3 písm. c) a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen a.t., z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč, a to v částce 2 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, vyjádření k žalobě a účasti při jednání (jiné vyjádření ve věci není součástí spisu a za účast právního zástupce žalovaného u zapsaného mediátora náhradu nákladů přiznat nelze – viz např. usnesení IV. ÚS 3658/17 ze dne [datum]), tři paušální náhrady výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty 21% z částky 8 400 Kč, tedy ve výši 1 764 Kč. Povinnost k zaplacení náhrady nákladů stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.