17 C 228/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl soudcem Mgr. Janem Uhlířem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 2 412 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 412 Kč a 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit částku 2 412 Kč, neboť žalovaný je povinen hradit žalobkyni pojistné dle § 12 vyhlášky č. 125/1993 Sb. Podle § 12 odst. 2 vyhlášky pojistné si vypočítává zaměstnavatel ze základu stanoveného shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle zvláštního zákona. Základem pro výpočet pojistného je souhrn vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, které v tomto období zaměstnavatel zaměstnával. K výpočtu použije sazbu uvedenou v příloze této vyhlášky pro příslušnou kategorii určenou podle převažující základní činnosti tvořící předmět podnikání zaměstnavatele. Převažující činností vykonávanou žalovaným je OKEČ PSČ Silniční nákladní doprava se sazbou pro uvedený výpočet 8,4 promile. Žalovanému nastala splatnost pojistného 898 Kč a zvýšeného pojistného 1 514 Kč dle ust. § 12 odst. 9 vyhlášky, tedy celkem v částce 2 412 Kč za období od 2. čtvrtletí 2019 do 2. čtvrtletí 2020. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 16. 2. 2021 a 22. 3. 2021, avšak žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyně dále požaduje uhradit částku 1 200 Kč coby náklady spojené s uplatněním pohledávky.

2. Žalovaný se k výzvě soudu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání nevyjádřil, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Žalovanému byla tato výzva spolu se žalobou doručena náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o.s.ř.).

3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný byl zaměstnavatelem zaměstnance jméno celé jméno žalovaného nejméně za období od května 2019 do května 2020. Předmět činnosti žalovaného je silniční motorová doprava - nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí. Žalovaný byl vyzván žalobkyní k úhradě dlužného pojistného za období od 2. čtvrtletí 2019 do 2. čtvrtletí 2020 v celkové částce 2 321 Kč, a to na účet číslo.

4. Soud po právní stránce posoudil následujícím způsobem. Na právní vztah účastníků dopadá vyhláška ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, přičemž žalovaný byl povinen hradit pojistné dle § 12, a to v případě zaměstnavatele příslušného k žalobkyni na účet číslo uvedený ve výzvě žalobkyně, přičemž žalovaný dlužné pojistné za období od 2. čtvrtletí 2019 do 2. čtvrtletí 2020 v celkové částce 2 321 Kč neuhradil. Žalovaný pak byl v průběhu řízení nečinný a netvrdil, ani neprokázal, že by jeho povinnost k úhradě pojistného nevznikla, případně zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto vyhověl žalobě v celém rozsahu. Jelikož dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč, byl žalovaný zavázán taktéž k úhradě částky 1 200 Kč představující paušální částku nákladů žalobkyně spojených s uplatněním pohledávky.

5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a dvou úkonů spočívající v podané žalobě a předžalobní výzvě ve výši dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v celkové výši 200 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.