17 C 229/2020

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl soudcem Mgr. Janem Uhlířem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o žalobě na určení vlastnictví

I. Určuje se, že žalobkyně není výlučným vlastníkem osobního automobilu tovární značky Volkswagen [registrační značka], [příjmení] kód: [anonymizováno].

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 8 292 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se svým podáním domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že není výlučným vlastníkem osobního automobilu tovární značky Volkswagen [registrační značka], [příjmení] kód: [anonymizováno]. Svůj návrh odůvodnila následovně. Žalobkyně s žalovaným dne 12. 2. 2019 uzavřela kupní smlouvu, na základě které prodala žalovanému osobní automobil tovární značky Volkswagen [registrační značka], [příjmení] kód: [anonymizováno], žalovaný vozidlo převzal a uhradil sjednanou kupní cenu, žalovaná tak od 12. 2. 2019 předmětný automobil neužívá. Žalovaný se dále zavázal, že v registru motorových vozidel provede změnu zápisu osoby vlastníka předmětného automobilu, nicméně do dnešního dne tak neučinil. Žalovaná je proto nadále vedena jako vlastník předmětného automobilu a je nucena hradit správní poplatky a pokuty vyměřené ve spojení s užíváním vozidla. Změna zápisu osoby vlastníka osobního automobilu není u správního orgánu možná bez součinnosti žalovaného. Žalovaný na výzvy žalobkyně k součinnosti nijak nereagoval. Naléhavý právní zájem na určení vlastnictví předmětného vozidla žalobkyně spatřuje ve skutečnosti, že bez soudem výslovného určení, zda právní vztah či právo existuje, by bylo ohroženo právo žalobkyně a její postavení se stalo nejistým, přičemž pro své nejisté postavení by mohla žalobkyně být vystavena újmě.

2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil.

4. Soud nařídil jednání ve věci na den 9. 6. 2021, přičemž předvolání bylo žalovanému doručeno náhradním způsobem v souladu s § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalovaný se k jednání nedostavil ani včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, soud proto věc projednal a rozhodl bez jeho účasti dle § 101 odst. 3 o.s.ř.

5. Z kupní smlouvy uzavřené mezi stranami dne 12. 2. 2019 soud zjistil, že se žalovaná jakožto prodávající zavázala žalovanému prodat osobní automobil [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], žalovaný se za to zavázal uhradit žalobkyni částku 3 000 Kč s tím, že kupní cena bude zaplacena v hotovosti při podpisu smlouvy. Vlastnické právo pak přechází na kupujícího okamžikem zaplacení kupní ceny. Kupní smlouva byla podepsána dne 12. 2. 2019 jak prodávající, tak kupujícím.

6. Z dopisu ze dne 20. 4. 2020 bylo prokázáno, že žalovaný byl ke změně zápisu osoby vlastníka osobního automobilu upomínán, přičemž dopis byl odeslán žalovanému dle podací stvrzenky dne 22. 4. 2020.

7. Z usnesení [stát. instituce] ze dne 6. 1. 2020 se podává, že žalobkyně podala dne 6. 12. 2019 žádost o zápis změny vlastníka i provozovatele vozidla [registrační značka] v registru silničních vozidel. Řízení o této žádosti bylo zastaveno, neboť žalovaná nedoložila protokol o evidenční kontrole ne starší 30 dní, ačkoli k tomu byla [stát. instituce] vyzvána.

8. Z příkazu [stát. instituce] ze dne 14. 11. 2019, příkazů [stát. instituce] ze dne 13. 11. 2019 a ze dne 16. 3. 2020 a výzev [stát. instituce] ze dne 19. 11. 2019 a ze dne 3. 12. 2019 vyplývá, že žalobkyni byly vyměřeny pokuty za přestupky, neboť je v centrálním registru vozidel vedena jako provozovatel motorového vozidla zn. Volkswagen, [registrační značka].

9. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Mezi žalobkyní, co by prodávajícím, a žalovaným, co by kupujícím, byla dne 12. 2. 2019 uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl osobní automobil [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], a to za kupní cenu 3 000 Kč. Vlastnické právo k předmětu koupě přešlo na kupujícího dne 12. 2. 2019. Žalovaný neprovedl přehlášení vozidla v evidenci motorových vozidel, byť k tomu byl žalobkyní vyzýván. Žalobkyně podala ke správnímu orgánu žádost o zápis změny vlastníka i provozovatele v registru silničních vozidel, avšak řízení bylo zastaveno, neboť k žádosti nebyly doloženy doklady vyžadované zákonem a nebyla zajištěna osobní účast nového vlastníka vozidla.

10. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Žalobkyně se domáhá určení, že není výlučným vlastníkem předmětného osobního automobilu, za situace, kdy je zapsána v evidenci silničních vozidel a technickém průkazu jako jeho držitelka a vlastník, přestože kupní smlouvou vlastnictví vozidla nabyl žalovaný. Žalobkyně má proto ve smyslu § 80 o. s. ř. naléhavý právní zájem na navrhovaném určení, neboť bez tohoto určení nelze dosáhnout změny údajů v registru silničních motorových vozidel a soudní rozhodnutí je tak jediným podkladem k tomu, aby mohlo dojít příslušným správním orgánem ke změně zápisu vlastníka vozidla.

11. Mezi účastníky byla platně uzavřena kupní smlouva dle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen občanský zákoník, na jejímž základě žalobkyně převedla vlastnické právo k předmětnému vozidlu na žalovaného. Vlastnické právo bylo převedeno ve smyslu § 1099 občanského zákoníku zaplacením kupní ceny, tedy dne 12. 2. 2019. V rozporu s ustanovením § 4 odst. 2 písm. a) o podmínkách provozu na pozemních komunikacích je v registru silničních vozidel jako vlastník předmětného vozidla zapsána žalobkyně.

12. Jelikož je žalovaná, ač tato není vlastníkem předmětného vozidla, v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník, a nemůže se změny zápisu domoci bez ingerence žalovaného, který tuto součinnost neposkytl, bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 292 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 000 Kč (kupní cena vozidla) sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby a účast při jednání), včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 200 Kč ve výši 1 092 Kč.