17 C 242/2019

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl soudcem Mgr. Janem Uhlířem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o vypořádání společného jmění manželů

I. Ze společného jmění účastníků se přikazují do výlučného vlastnictví žalovaného: 1) pozemek p. p. [číslo] o výměře 340m2, trvalý travní porost, pozemek p. p. [číslo] o výměře 64m2, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa], rodinný dům, vše nacházející se v k. ú. [anonymizována tři slova], [územní celek], tak, jak je zapsáno na [list vlastnictví], v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] pro shora uvedené katastrální území a obec. 2) Hodnota zůstatku podílového účtu, dle pojistné smlouvy [číslo] [ulice] penze [anonymizováno] - Důchodový program s bonusem, vedeném u společnosti [právnická osoba], [část názvu právnické osoby], na jméno [celé jméno žalovaného], [datum narození], ke dni 16. 11. 2018, ve výši 61 596 Kč. 3) Hodnota zůstatku na běžném účtu č. [bankovní účet] vedeném u společnosti [právnická osoba] na jméno [celé jméno žalovaného], [datum narození], ke dni 16. 11. 2018, ve výši 48 096,89 Kč.

II. Ze společného jmění účastníků se přikazují do výlučného vlastnictví žalobkyně: 1) Hodnota zůstatku na běžném účtu č. [bankovní účet] vedeném u společnosti [právnická osoba], na jméno [celé jméno žalobkyně], [datum narození], ke dni 16. 11. 2018, ve výši 36 745,53 Kč. 2) Hodnota zůstatku na účtu penzijního připojištění, dle smlouvy [číslo] [rok], vedeném u [právnická osoba] [anonymizováno] společnost na jméno [celé jméno žalobkyně], [datum narození], ke dni 16. 11. 2018, ve výši 50 986,06 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vypořádání podílu ze zaniklého společného jmění částku 749 321,15 Kč do 4 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů.

V. Žalobce je povinen zaplatit ČR - [název soudu] na nákladech řízení částku 5 118 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit ČR - [název soudu] na nákladech řízení částku 5 118 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo vypořádáno společného jmění manželů s tím, že manželství žalobkyně a žalovaného bylo uzavřeno dne [datum] a rozvedeno dne [datum]. Předmětem vypořádání učinila žalobkyně pozemek p. p. [číslo] o výměře 340m2, trvalý travní porost, pozemek p. p. [číslo] o výměře 64m2, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa], rodinný dům, vše nacházející se v k. ú. [anonymizována tři slova], [územní celek], tak, jak je zapsáno na [list vlastnictví], v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] pro shora uvedené katastrální území a obec, dále jen předmětná nemovitost. Dále byly předmětem vypořádání označeny finanční prostředky na běžných účtech účastníků (vedených společnosti [právnická osoba] a společnosti [právnická osoba]), na účtech životního pojištění a důchodového připojištění žalovaného vedených u společnosti [právnická osoba], [část názvu právnické osoby] a účtu důchodového připojištění žalobkyně vedeného u [právnická osoba] [anonymizováno] společnost. Konkrétně se jednalo o zůstatek podílového účtu, dle pojistné smlouvy [číslo] [ulice] penze [anonymizováno] - Důchodový program s bonusem, vedeném u společnosti [právnická osoba], [část názvu právnické osoby], na jméno žalovaného, zůstatek na běžném účtu č. [bankovní účet] vedeném u společnosti [právnická osoba] na jméno žalovaného, zůstatek na běžném účtu č. [bankovní účet] vedeném u společnosti [právnická osoba], na jméno žalobkyně a zůstatek na účtu penzijního připojištění, dle smlouvy [číslo] [rok], vedeném u [právnická osoba] [anonymizováno] společnost na jméno žalobkyně. Žalovaný dále navrhl, aby předmětem vypořádání byly dluhy ze smluv o zápůjčkách uzavřených s otcem žalovaného v celkové částce 3 099 800 Kč s tím, že peněžní prostředky byly použity na výstavbu předmětné nemovitosti. Konkrétně se jedná o smlouvu o zápůjčce ve výši 350 000 Kč uzavřenou dne [datum] a smlouvu o zápůjčce ve výši 1 000 000 Kč uzavřenou dne [datum], přičemž tyto peněžní prostředky obdrželi účastníci v hotovosti a byl jimi uhrazen rezervační poplatek na pořízení předmětné nemovitosti a faktura [číslo] vyzývající k úhradě zálohy na stavbu předmětné nemovitosti. Další částky v celkové výši 1 749 800 Kč byly zaslány otcem žalovaného z jeho bankovního účtu přímo na účet společnosti [právnická osoba] zajišťující výstavbu předmětné nemovitosti, a to dle vystavených faktur (konkrétně se jednalo dle faktury [číslo] o částku 250 000 Kč zaslanou dne [datum], dle faktury [číslo] o částku 729 800 Kč zaslanou dne [datum], dle faktury [číslo] o částku 270 000 Kč zaslanou dne [datum] a dle faktury [číslo] o částku 500 000 Kč zaslanou dne [datum]). Dále žalovaný předmětem vypořádání učinil dluh ze smlouvy o půjčce uzavřené s otcem žalovaného dne [datum] v částce 200 000 Kč, přičemž původní výše půjčky činila částku 1 000 000 Kč, avšak z této částky byla otci vrácena částka 800 000 Kč dne [datum], tedy již v průběhu manželství. Peněžní prostředky byly určeny na nákup členských práv spojených s užíváním bytu v ulici [ulice] v [obec]. V průběhu řízení žalovaný doplnil, že zbývající částka 200 000 Kč dle smlouvy o půjčce uzavřené s otcem žalovaného dne [datum] byla žalovaným vrácena dne [datum] a téhož dne byla vrácena částka 250 000 Kč na úhradu faktury [číslo] uhrazené otcem žalovaného dne [datum]. Žalovaný dále navrhl zohlednit ve vypořádacím podílu částku 196 236 Kč představující výlučné prostředky žalovaného získané z [anonymizováno] družstevního podílu ze zaniklého družstva [příjmení] [jméno], který žalovaný získal před uzavřením manželství. Částka byla připsána na účet žalovaného dne [datum] a zaslána dne [datum] na úhradu faktury [číslo] vystavené společností [právnická osoba] na částku 300 000 Kč. Dalším vnosem, který žalovaný navrhuje zohlednit při vypořádání je částka 59 167 Kč představující přeplatek na sociálním zabezpečení z doby před vznikem společného jmění manželů. Peněžní prostředky tvořily výlučný majetek žalovaného a [anonymizováno] [obec a číslo] je poukázala na účet žalovaného 12 dní po uzavření manželství. Částka 59 167 Kč pak byla použita na nákup členských práv spojených s užíváním bytu v ulici [ulice] v [obec]. Žalovaný taktéž navrhl, aby předmětem vypořádání byla částka 124 250 Kč, která byla vyplacena bratrovi manželky, panu [jméno] [příjmení], a to na jeho úvěrový účet u [anonymizováno] č. [bankovní účet] s tím, že žalobkyně měsíčně zasílala bratrovi od března [rok] do ledna [rok], tj. 71 měsíců, částku 1 750 Kč. Dále je předmětem částka 200 000 Kč ze spoření žalobkyně u [právnická osoba] dle smlouvy [číslo] neboť žalobkyně naspořenou částku z prostředků ve společném jmění převedla dne [datum] na účet své matky. Konečně předmětem vypořádání žalovaný označil investice v celkové částce 605 565 Kč. Jedná se o peněžní prostředky vynaložené ze společného jmění na výlučný majetek žalobkyně, které náleží členská práva v [anonymizováno] družstvu [ulice] spojené s užíváním bytu [číslo] v [anonymizováno] ulici v [obec]. Konkrétně se jedná o částku 390 525 Kč představující platby družstvu za období od srpna [rok] do října [rok] (od srpna [rok] do června [rok] částka 2 245 Kč měsíčně, od července [rok] do května [rok] částka 2 442 Kč měsíčně, od června [rok] do května [rok] částka 2 437 Kč měsíčně a od června [rok] do října [rok] částka 2 149 Kč měsíčně) a částku 215 040 Kč představující splátky úvěru dle úvěrové smlouvy [číslo] uzavřené žalobkyní se [právnická osoba] před uzavřením manželství. Žalovaná na tento úvěr hradila z prostředků ve společném jmění od srpna [rok] do července [rok] částky 2 240 Kč měsíčně, tedy celkem za 96 měsíců částku 215 040 Kč.

2. Mezi účastníky je nesporné, že jejich manželství trvalo ode dne [datum] do dne [datum]. Mezi účastníky je taktéž nesporné, že předmětná nemovitost byla součástí společného jmění účastníků, že žalobkyně je výlučným vlastníkem družstevního podílu v [anonymizováno] družstvu [ulice], se sídlem [adresa], a s tím spojené právo nájmu bytu [číslo] v [anonymizováno] ulici [adresa], [obec], a že pravidelně hradila družstvu částky 2 240 Kč měsíčně. Žalobkyně také shodně s tvrzením žalovaného tvrdila, že v průběhu manželství zaslala svému bratrovi celkem částku 124 250 Kč, a to po měsíčních částkách ve výši 1 750 Kč, a své matce zaslala částku 200 000 Kč. Účastníci souhlasně dále tvrdili, že v průběhu manželství převedli svá členská práva a povinnosti ve [anonymizováno] bytovém družstvu [anonymizována dvě slova] [obec], a to za částku 2 090 000 Kč.

3. Žalobkyně dále souhlasila s tím, že v průběhu manželství poskytl otec žalovaného účastníkům částku 1 350 000 Kč na základě smlouvy o půjčce, avšak zároveň popřela, že by se jednalo o půjčky dle smluv předložených žalovaným, neboť tyto v roce [rok] neexistovaly (to se týká také příjmových dokladů), a taktéž sporovala, že by se jednalo o částku, která je součástí smlouvy o půjčce v celkové částce 1 749 800 Kč s tím, že smlouva nebyla uzavřena. K této částce zaslané z účtu otce žalovaného dále uvedla, že není zřejmé, z jakého titulu byly částky zaslány, zda a kdy byla smlouva o půjčce uzavřena, a zda se nejedná o platby ze společného jmění. Účastníci také měli dostatek peněžních prostředků na výstavbu rodinného domu, neboť získali částku 2 090 000 Kč ve [anonymizováno 5 slov], a proto půjčku nepotřebovali. Získané prostředky z převodu členského podílu do značné míry pokryly cenu za rodinný dům. K částce 1 350 000 Kč žalobkyně doplnila, že smlouva byla uzavřena ústně s otcem žalovaného, a to na výstavbu rodinného domu, poskytnuta bezhotovostně, avšak žalobkyně nebyla schopna sdělit, na co konkrétně částka byla použita s tím, že nebyla poskytnuta na úhradu faktur [číslo] [číslo] které se v součtu shodují s výší půjčky. Součástí vypořádacího podílu dále nemůžou být měsíční platby ve výši 2 240 Kč na splátky úvěru dle úvěrové smlouvy [číslo] uzavřené žalobkyní se [právnická osoba] ani platby družstvu za období od srpna [rok] do října [rok], neboť část těchto prostředků byla darem otce žalobkyně, část darem od bratra žalobkyně, který v období od [datum] do ledna [rok] zasílal žalobkyni pravidelně 9 500 Kč měsíčně s tím, že od této částky byla odečtena částka nájemného a zbývající částka byla dar, který vyplývá z ústní smlouvy, kterou uzavřeli v roce [rok] v souvislosti s tím, že se žalobkyně vzdala možného dědického vypořádání k bytu na adrese [ulice] [obec], který byl převeden do vlastnictví bratra žalobkyně. Zbývající část byla hrazena z nájmu ve výlučném vlastnictví žalobkyně, který tak není součástí společného jmění. K částce 124 250 Kč zaslané bratrovi žalobkyně uvedla, že tyto peněžní prostředky byly převáděny zpět na žalobkyni a zkonzumovány na běžné spotřeby. Částka 200 000 Kč zaslaná matce žalobkyně nemůže být součástí společného jmění, protože se jedná o navrácení půjčky poskytnuté matkou žalobkyně před uzavřením manželství.

4. Žalobkyně v podání ze dne [datum] nově tvrdila, že částka 800 000 Kč byla úhradou na uznanou zápůjčku ve výši 1 350 000 Kč.

5. Žalovaný v podání ze dne [datum] dále k tvrzení žalobkyně o neexistenci půjček, nevědomosti o půjčkách a neexistenci souhlasu se smlouvami o půjčkách uvedl, že žalovaný v celém rozsahu půjčky uznal a zavázal se je rodičům splatit a odkázal na rozsudek NS ČR ze dne 9. 12. 2020, sp. zn. 31 Cdo 2008/2020 s tím, nechť jsou závazky z půjček zohledněny v disparitě podílů.

6. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] a jeho doplnění ze dne [datum] bylo prokázáno, že cena předmětné nemovitosti činí částku 5 600 000 Kč (k ocenění viz rozsudek NS ČR ze dne 28. 4. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1205/2019).

7. Ze sdělení společnosti [právnická osoba], [část názvu právnické osoby], bylo prokázáno, že hodnota zůstatku podílového účtu, dle pojistné smlouvy [číslo] [ulice] penze [anonymizováno] - [anonymizována dvě slova] s [anonymizováno], vedeném na jméno žalovaného činila ke dni [datum] částku 61 596 Kč.

8. Ze sdělení společnosti [právnická osoba] bylo prokázáno, že hodnota zůstatku na běžném účtu č. [bankovní účet] (dříve [bankovní účet] – společnost [anonymizováno]) vedeném na jméno žalovaného činila ke dni [datum] částku 48 096,89 Kč.

9. Ze sdělení společnosti [právnická osoba], bylo prokázáno, že hodnota zůstatku na běžném účtu č. [bankovní účet] vedeném na jméno žalobkyně činila ke dni 16. 11. 2018 částku 36 745,53 Kč.

10. Ze sdělení [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] bylo prokázáno, že hodnota zůstatku na účtu penzijního připojištění, dle smlouvy [číslo] [rok], vedeném na jméno žalobkyně činila ke dni 16. 11. 2018 částku 50 986,06 Kč.

11. Z výslechu [jméno] [celé jméno žalovaného], otce žalovaného, a [jméno] [příjmení], vyplývá, že tito shodně uvedli, že zapůjčili účastníkům v roce [rok] částku 1 000 000 Kč na pořízení členských práv a povinností ve [anonymizováno 5 slov], a s tím spojené právo nájmu bytu v ulici [ulice], [obec]. Část půjčky ve výši 800 000 Kč jim byla vrácena v roce [rok]. Z výslechu [jméno] [celé jméno žalovaného], otce žalovaného, se dále podává, že tento vypověděl, že poskytli účastníkům v roce [rok] další půjčku v hotovosti ve výši 1 350 000 Kč a bezhotovostně ve výši 1 749 800 Kč na výstavbu předmětné nemovitosti.

12. Ze smlouvy o převodu členských práv a povinností ze dne [datum] se podává, že žalobkyně nabyla v průběhu manželství práva a povinnosti spojené se členstvím v bytovém družstvu [ulice] bytové družstvo [anonymizována dvě slova] a spolu se členstvím nabyla právo nájmu bytové jednotky v ulici [ulice] v [obec] Cena byla stanovena na částku 1 380 000 Kč s tím, že částka 50 000 Kč byla zaplacena před podpisem smlouvy a částka 1 330 000 Kč bude zaplacena do [datum].

13. Ze smlouvy o převodu členských práv a povinností ze dne [datum] vyplývá, že účastníci s účinností ke dni [datum] převedli svá členská práva a povinnosti ve [anonymizováno 5 slov] [obec], a s tím spojené právo nájmu bytu v ulici [ulice], [obec], a to za částku 2 090 000 Kč. Ve smlouvě je dále uvedeno, že z ceny za převod byla uhrazena částka 90 000 Kč v hotovosti do rukou žalobkyně při podpisu smlouvy a částka 2 000 000 Kč bude uhrazena do 60 dnů od podpisu smlouvy na depozitní účet [právnická osoba] s.r.o. a po převodu členských práv na nabyvatele bude převedena na účet žalobkyně.

14. Z výpisu z běžného účtu žalovaného (č.l. 312 spisu) bylo prokázáno, že dne [datum] byla na jeho účet připsána částka 2 000 000 Kč s poznámkou [příjmení] [jméno]. Z výpisu se dále podává, že z účtu žalovaného byly po celou dobu manželství každý měsíc prováděny platby či činěny výběry v hotovosti na běžnou spotřebu domácnosti (elektřina, plyn, SIPO, internet, školka apod.), a to v řádech tisícikorun. Dále každý měsíc byly na účet žalovaného připisovány platby v řádech tisícikorun.

15. Z výpisu z běžného účtu žalovaného ze dne [datum] se podává, že žalovaný zaslal svému otci částku 800 000 Kč s popisem jednorázová úhrada taťkovi.

16. Z výpisu z účtu běžného žalovaného ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný zaslal svému otci dne [datum] částku 200 000 Kč s poznámkou - doplatek půjčky na byt v [anonymizováno].

17. Ze smlouvy o dílo ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela smlouvu o dílo se se společností [právnická osoba] za účelem výstavby rodinného domu za částku 2 776 400 Kč s DPH s tím, že cena je stanovená dle platné sazby DPH. Cenu za zhotovení díla uhradí žalobkyně na základě faktur, které zhotovitel vystaví a odešle (předá) objednateli.

18. Z faktury [číslo] ze dne [datum] vystavené společností [právnická osoba] bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] vyzvala žalobkyni k zaplacení částky 350 600 Kč s datem splatnosti [datum] s označením záloha [číslo] rezervační poplatek. Z příjmového dokladu ze dne [datum] se podává, že společnost [právnická osoba] vydala potvrzení, že přijala od předávajícího částečnou úhradu faktury [číslo] ve výši 250 600 Kč s tím, že společnost potvrzuje úplné uhrazení rezervačního poplatku. Z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] se podává, že [právnická osoba] 4 [právnická osoba] přijala od žalobkyně částku 100 000 Kč s uvedením účelu platby – jistina rezervačního poplatku RS [číslo]. Taktéž z prohlášení [právnická osoba] 4 [právnická osoba] vyplývá, že tato prohlásila, že dne [datum] byla přijata částka 100 000 Kč představující jistinu rezervačního poplatku ve výši 100 000 Kč.

19. Z faktury [číslo] ze dne [datum] vystavené společností [právnická osoba] bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] vyzvala žalobkyni k zaplacení částky 250 000 Kč s datem splatnosti [datum] s označením záloha [číslo] základová deska včetně ležatých rozvodů. Z výpisu z účtu [jméno] [celé jméno žalovaného], otce žalovaného, se podává, že dne [datum] byla zaslána částka 250 000 Kč společnosti [právnická osoba] s variabilním symbolem [číslo]. Z výpisu z účtu žalovaného ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný zaslal svému otci dne [datum] částku 250 000 Kč s poznámkou – splátka bezhotovostní půjčky na [anonymizováno] za fakturu [číslo].

20. Z faktury [číslo] ze dne [datum] vystavené společností [právnická osoba] bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] vyzvala žalobkyni k zaplacení částky 270 000 Kč s datem splatnosti [datum] s označením záloha [číslo] hrubá stavba fáze I. Z výpisu z účtu [jméno] [celé jméno žalovaného], otce žalovaného, se podává, že dne [datum] byla zaslána částka 270 000 Kč společnosti [právnická osoba] s variabilním symbolem [číslo].

21. Z faktury [číslo] ze dne [datum] vystavené společností [právnická osoba] bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] vyzvala žalobkyni k zaplacení částky 500 000 Kč s datem splatnosti [datum] s označením záloha [číslo] hrubá stavba fáze I. - doplatek, hrubá stavba fáze II. - částečná úhrada. Z výpisu z účtu [jméno] [celé jméno žalovaného] (č.l. 84 spisu), otce žalovaného, se podává, že dne [datum] byla zaslána částka 500 000 Kč společnosti [právnická osoba] s variabilním symbolem [číslo].

22. Z faktury [číslo] ze dne [datum] vystavené společností [právnická osoba] bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] vyzvala žalobkyni k zaplacení částky 1 000 000 Kč s datem splatnosti [datum] s označením záloha [číslo] hrubá stavba fáze II. - částečná úhrada. Z příjmových pokladních dokladů ze dne [datum], [datum] a [datum] se podává, že společnost [právnická osoba] potvrdila přijetí částek 300 000 Kč, 350 000 Kč a 300 000 Kč na úhradu faktury [číslo].

23. Z kupní smlouvy ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela se společností [právnická osoba] kupní smlouvu, jejímž předmětem byl pozemek p.p. [číslo] v k.ú. [anonymizována tři slova] za kupní cenu 729 800 Kč s tím, že kupní cena bude uhrazena do advokátní úschovy JUDr. [jméno] [příjmení].

24. Z faktury [číslo] ze dne [datum] vystavené společností [právnická osoba] bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] vyzvala žalobkyni k zaplacení částky 729 800 Kč s datem splatnosti [datum] a variabilním symbolem [číslo], s označením Řadový rodinný dům [číslo] pozemek p.p. [číslo] částku uhraďte na účet advokátní úschovy č. [bankovní účet].

25. Z výpisu z účtu [jméno] [celé jméno žalovaného] ([číslo listu] spisu), otce žalovaného, se podává, že dne [datum] byla zaslána částka 729 800 Kč na číslo účtu [bankovní účet] s variabilním symbolem [číslo].

26. Ze sdělení společnosti [právnická osoba] ([číslo listu] spisu) se podává, že účet [číslo] [bankovní účet] byl založen dne [datum], majitelem byla žalobkyně, a účet byl vypořádán dne [datum]. Z výpisu z tohoto účtu stavebního spoření bylo prokázáno, že na účet byly měsíčně žalobkyní zasílány částky 1 500 Kč, resp. 1 700 Kč. Dne [datum] byla na běžný účet žalobkyně převedena z tohoto účtu celkem částka 214 040,82 Kč. Dále byla téhož dne vyplacena částka 2 500 Kč [jméno] [celé jméno žalovaného], částka 2 500 Kč [jméno] [celé jméno žalobkyně] a částka 5 000 Kč na novou smlouvu žalobkyně o stavebním spoření. Z výpisu z běžného účtu žalobkyně vyplývá, že dne [datum] odeslala žalobkyně na účet č. [bankovní účet] částku 200 000 Kč s popisem splátka půjčky mamka.

27. Z výpisu [anonymizována dvě slova] [jméno] bylo prokázáno, že žalovaný dne [datum], tedy před uzavřením manželství, uhradil na účet [anonymizována dvě slova] [jméno] částku 239 201 Kč. Ze seznamu podílů členů družstva se podává, že hodnota členského podílu žalovaného v [anonymizována dvě slova] [jméno] činila částku 196 236, 58 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného ([číslo listu] spisu) bylo prokázáno, že z účtu [anonymizována dvě slova] [jméno] byla žalovanému dne [datum] zaslána částka 196 236 Kč.

28. Z faktury [číslo] ze dne [datum] vystavené společností [právnická osoba] bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] vyzvala žalobkyni k zaplacení částky 300 000 Kč s datem splatnosti [datum] s označením dokončovací práce. Z výpisu z běžného účtu žalovaného ([číslo listu] spisu a [číslo listu] spisu) bylo prokázáno, že z účtu žalobce byla zaslána dne [datum] částka 300 000 Kč s variabilním symbolem [číslo]. Z výpisu se dále podává, že za období ode dne [datum] do dne [datum] bylo odečteno z účtu žalovaného dalších 14 položek přesahujících celkem částku 30 000 Kč. Téhož dne ([datum]) pak byla z účtu žalovaného odečtena další částka v celkové výši 106 205 Kč a v tomtéž měsíci byly odečteny další částky přesahující celkem částku dalších 100 000 Kč s tím, že na účet žalovaného přitom dne [datum] byla připsána částka 2 000 000 Kč náležející do společného jmění manželů, která nebyla do dne [datum] spotřebována ani z jedné poloviny.

29. Z výpisu z běžného účtu žalovaného ze dne [datum] bylo prokázáno, že na účet žalovaného byla připsána částka 59 167 Kč s poznámkou [anonymizována dvě slova] [obec a číslo]. Jak bylo uvedeno výše, tak smlouva o převodu členských práv a povinností v bytovém družstvu [ulice] bytové družstvo [anonymizována dvě slova] byla uzavřena dne [datum].

30. Z výpisu běžného účtu žalobkyně bylo prokázáno, že žalobkyně zasílala měsíčně na účet č. [bankovní účet] částku 1 750 Kč. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] se podává, že účet byl veden na jméno [jméno] [příjmení], přičemž byl poskytnut úvěr ve výši 131 418,80 Kč. Z e-mailu ze dne [datum] vyplývá, že [jméno] [příjmení], bratr žalobkyně, žalobkyni sdělil, že na doplacení jeho úvěru jí zbývá poslední splátka. Ze sdělení společnosti [právnická osoba] se podává, že částka 131 418,80 Kč byla na úvěrový účet stavebního spoření č. [bankovní účet] převedena [datum] z meziúvěrového účtu č. [bankovní účet] a úvěr byl splacen ke dni [datum]. Dle sdělení společnosti [právnická osoba] byl majitelem meziúvěrového účtu č. [bankovní účet] [jméno] [příjmení]. Z výslechu [jméno] [příjmení] vyplývá, že peněžní prostředky zasílané žalobkyní na jeho účet stavebního spoření č. [bankovní účet] byly vráceny zpět žalobkyni.

31. Z měsíčního předpisu nájemného a úhrady za plnění poskytována s užíváním bytu v ulici [ulice], [obec], ze dne [datum] ([číslo listu] spisu) bylo prokázáno, že žalobkyně byla povinna hradit na splátky hypotečního úvěru částku 2 245 Kč měsíčně. Z oznámení [anonymizována dvě slova] [ulice] ze dne [datum] ([číslo listu] spisu = [číslo listu] spisu) vyplývá, že žalobkyně, co by člen družstva, byla povinna hradit na splácení dalšího členského vkladu nově částku 2 419 Kč měsíčně od července [rok] do června [rok]. Splatnost byla stanovena vždy k 15. dni v měsíci. Z oznámení [anonymizována dvě slova] [ulice] ze dne [datum] se podává, že žalobkyně byla povinna hradit na splácení dalšího členského vkladu nově částku 2 437 Kč měsíčně od června [rok]. Z měsíčního předpisu nájemného a úhrady za plnění poskytována s užíváním bytu v ulici [ulice], [obec], ze dne [datum] ([číslo listu] spisu) bylo prokázáno, že ode dne [datum] byla žalobkyně povinna hradit na splátky hypotečního úvěru částku 2 149 Kč měsíčně. Z měsíčního předpisu nájemného a úhrady za plnění poskytována s užíváním bytu v ulici [ulice], [obec], ze dne [datum] ([číslo listu] spisu) vyplývá, že výše splátek hypotečního úvěru zůstala v částce 2 149 Kč měsíčně. Dle sdělení [právnická osoba] [anonymizováno], akciová společnost, ([číslo listu] spisu) bylo prokázáno, že žalobkyně byla od [datum] členkou družstva a do [datum] uhradila celkem částku 386 989 Kč ve splátkách na další členský vklad bytu [číslo] v [anonymizováno] ulici, [obec]. Z výpisu z běžného účtu žalobkyně konečně vyplývá, že výše pravidelných měsíčních plateb byla do právní moci rozsudku o rozvod manželství stále 2 149 Kč měsíčně. Z uvedeného vyplývá, že žalobkyně za trvání manželství (od [datum] do [datum]) uhradila celkem částku 408 479 Kč (složená z částky 386 989 Kč a částky 21 149 Kč (2 149 Kč x 10 měsíců - únor až listopad [rok])).

32. Ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] ze dne [datum] ([číslo listu] spisu) bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela před uzavřením manželství smlouvu s [právnická osoba] smlouvu o meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření za účelem získání družstevního bytu. Žalobkyně byla dle smlouvy zavázána k úhradě dluhu ve splátkách na číslo účtu [číslo]. Z výpisů z účtu č. [bankovní účet] se podává, že žalobkyně hradila pravidelně částku 2 240 Kč měsíčně a dle oznámení o splacení úvěru byl úvěrový účet splacen ke dni [datum]. Platba splátek 2 240 Kč měsíčně je taktéž prokazována výpisem z běžného účtu žalobkyně. Na běžný účet přitom zásadně byly připisovány platby z [anonymizována dvě slova] v [obec] a platby dle podnájemních smluv. Taktéž byly činěny z účtu měsíčně platby na běžnou spotřebu. Od uzavření manželství do splacení úvěru byla uhrazena celkem částka 215 040 Kč (96 měsíců x 2 240 Kč).

33. Z výzvy ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně navrhovala mimosoudní vypořádání účastníků s tím, že součástí společného jmění je předmětná nemovitost s tím, že na pořízení předmětných nemovitostí se podílel otec žalovaného částkou 1 350 000 Kč.

34. Z e-mailů ze dne [datum] se podává, že žalovaný mimo jiné žalobkyni napsal, že již dříve souhlasila s vnosem, že otec žalovaného účastníkům půjčil hotovost 1 350 000 Kč na úhradu rezervačního poplatku a platbu faktury [číslo]. Na to žalobkyně odpověděla, že tento vnos otce nazýval půjčkou a ona to takto akceptuje.

35. Z ostatních důkazních prostředků nebylo zjištěno ničeho rozhodného ve věci. Soud pro nadbytečnost zamítl návrhy na provedení dalších důkazů, neboť z výše uvedených provedených důkazních prostředků ve spojení s tvrzeními účastníků lze dospět k závěru o skutkovém stavu a rozhodnout ve věci, přičemž tyto další navržené důkazní prostředky na tomto závěru nemohou ničeho změnit.

36. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Manželství účastníků trvalo ode dne ode dne [datum] do dne [datum]. Součástí společného jmění manželů byla předmětná nemovitost, jejíž obvyklá cena činila částku 5 600 000 Kč, hodnota zůstatku podílového účtu, dle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené žalovaný se společností [právnická osoba], [část názvu právnické osoby], která činila ke dni [datum] částku 61 596 Kč, hodnota zůstatku na běžném účtu č. [bankovní účet] vedeném společností [právnická osoba] na jméno žalovaného, která činila ke dni [datum] částku 48 096,89 Kč, hodnota zůstatku na běžném účtu č. [bankovní účet] vedeném společností [právnická osoba] na jméno žalobkyně, která činila ke dni [datum] částku 36 745,53 Kč a hodnota zůstatku na účtu penzijního připojištění, dle smlouvy [číslo] [rok], vedeném [právnická osoba] Penzijní společnost na jméno žalobkyně, která činila ke dni [datum] částku 50 986,06 Kč.

37. Žalobkyně uhradila za trvání manželství částku 215 040 Kč na dluh vzniklý před uzavřením manželství, konkrétně na dluh dle smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] ze dne [datum] uzavřené se společností [právnická osoba] za účelem získání družstevního podílu v [anonymizována dvě slova] [ulice] a s tím spojeného práva nájmu bytu [číslo] v [anonymizována dvě slova] [adresa], [obec]. Dále uhradila v průběhu manželství na další členský vklad v tomto bytovém družstvu částku 408 479 Kč. Žalobkyně také zaslala svému bratrovi [jméno] [příjmení] v průběhu manželství celkem částku 124 250 Kč, která jí byla bratrem vrácena. Konečně žalobkyně zaslala za trvání manželství (dne [datum]) své matce částku 200 000 Kč, přičemž dne [datum] byla na účet žalobkyně připsána částka 214 040,82 Kč po ukončení stavebního spoření žalobkyně.

38. Co se týká navrhovaných vnosů žalobce, tak žalovanému byla dne [datum] zaslána částka 196 236 Kč představující hodnotu jeho členského podílu v [anonymizováno] družstvu [jméno], který nabyl před uzavřením manželství. Žalobce zaslal dne [datum] na účet společnosti [právnická osoba] částku 300 000 Kč na úhradu prací na předmětné nemovitosti, avšak vzhledem k počtu odchozích a příchozích částek a výši zůstatku převyšující násobně částku dle faktury nelze dospět k závěru, že by právě výlučnými peněžními prostředky žalovaného byla uhrazena předmětná faktura. To platí i u výlučných prostředků žalovaného v částce 59 167 Kč, které obdržel dne [datum], a to i vzhledem k výši částky a zejména pro značnou časovou prodlevu mezi datem připsání této částky na účet žalovaného a uzavřením smlouvy o převodu členských práv a povinností v bytovém družstvu [ulice] bytové družstvo [anonymizována dvě slova].

39. Ohledně pasiv je třeba uvést, že provedenými důkazy nebylo prokázáno, že by součástí společného jmění byly dluhy ze smluv o půjčkách v celkové výši 3 099 800 Kč, a to ani co se týká celé částky 1 350 000 Kč. Účastníci sice shodně tvrdili, že jim byla otcem žalovaného poskytnuta půjčka ve výši 1 350 000 Kč, avšak nebyly schopni se shodnout na tom, kdy byla smlouva o půjčce uzavřena, jakým způsobem byly předány finanční prostředky a k jakému účelu byly finanční prostředky použity. Vzhledem k uvedenému a změnám tvrzení v průběhu řízení, nemohl soud vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků ohledně smlouvy o půjčce v celé částce 1 350 000 Kč, tedy dospět k závěru, zda a dle jaké smlouvy o půjčce je celá částka 1 350 000 Kč součástí peněžních prostředků dle tvrzených smluv o půjčkách v celkové výši 3 099 800 Kč. Toto nebylo prokázáno ani provedenými písemnými důkazy navrženými žalovaným, ke kterým soud nadto nemohl přihlížet. V průběhu řízení totiž bylo prokázáno, že žalovaný k prokázání svých tvrzení ohledně předání finančních prostředků dle smluv o půjčkách předložil pokladní doklady, které však v době tvrzeného předání nemohly existovat. Soud proto nepřihlížel ani k důkazním prostředkům bezprostředně se vztahujícím k těmto pokladním dokladům, a to smlouvám o půjčkách podepsaných žalovaným a otcem žalovaného. Z ostatních provedených důkazů je však zcela zřejmé, že za trvání manželství byla z účtu otce žalovaného, tedy bezhotovostně, zaslána na úhradu nákladů spojených s výstavbou předmětné nemovitosti částka 1 749 800 Kč. Žalobkyně dále tvrdí, že byla za trvání manželství poskytnuta otcem na výstavbu rodinného domu částka 1 350 000 Kč, a to bezhotovostně. Bylo by tak možno dospět k závěru, že dané dluhy vznikly za trvání manželství, jsou zásadně součástí společného jmění, a bylo na místě provádět dokazování ohledně obrany žalobkyně, avšak vzhledem ke změně tvrzení žalovaného, kdy tento nyní tvrdí, že se jedná o jeho výlučné závazky (dluhy), za které byl pořízen majetek ve společném jmění, je předmětem dokazování toliko pouze to, zda výlučný závazek existuje/oval a zda za něj byl získán majetek rozšiřující masu společného jmění, a k tomuto případně přihlédnout při vypořádání společného jmění. Byť tak nebylo prokázáno, že by žalovaným tvrzené závazky byly součástí společného jmění, z provedených důkazů vyplývá, že peněžní prostředky získané jak bezhotovostně, tak v hotovosti, od otce žalovaného, byly použity na získání majetku, který je součástí společného jmění. Toto vyplývá jak z výpisu z běžného účtu otce žalovaného, tak z potvrzení společnosti [právnická osoba] o převzatých platbách za situace, kdy účastníci nedisponovali finančními prostředky na pořízení předmětné nemovitosti, jak se podává z výpisů z účtů účastníků, přičemž v okamžiku předmětných plateb nedisponovali ani částkou za převod členských práv a povinností ve [anonymizováno 5 slov] [obec], neboť k němu došlo až později. Skutečnost, že částka získaná za převod těchto členských práv nebyla použita na úhradu faktur [číslo] [číslo] vyplývá také přímo z výpisu z běžného účtu žalovaného. Žalovaný je tak ze smluv o půjčkách zavázán sám, a tedy je povinen tyto uhradit pouze on a nikoli žalobkyně, neboť tyto závazky nejsou součástí společného jmění. Nejedená se přitom ani o vnos z výlučného na společný majetek (viz rozsudek NS ČR sp. zn. 31 Cdo 2008/2020, ze dne 9. 12. 2020).

40. Soud po právní stránce posoudil věc následujícím způsobem. Na daný případ dopadá zejména ustanovení § 740 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o.z., který určuje, že nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Pravidla pro vypořádání pak upravuje ustanovení § 742 odst. 1 a odst. 2 o.z., které mimo jiné stanovuje v odst. 1 písm. a), že podíly obou manželů jsou stejné, v odst. 1 písm. b) upravuje postup pro vypořádání tzv. investic, kdy každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, a v odst. 1 písm. c) upravuje postup pro vypořádání tzv. vnosů tak, že každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek. Dále je pro daný případ důležitý § 709 odst. 2 o.z., který stanovuje, že součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů.

41. Vzhledem k výše uvedenému soud vypořádal společné jmění tak, že předmětnou nemovitost přikázal, v souladu s návrhy účastníků, žalovanému. Protože byla předmětná nemovitost přikázána žalovanému, tento je povinen zaplatit žalobkyni na vypořádací podíl polovinu hodnoty nemovitosti (§ 742 odst. 1 písm. a) o.z.), tedy 2 800 000 Kč a stejně tak byly žalovanému přikázány peněžní prostředky na účtech vedených na jeho jméno ve výši ke dni [datum], tedy celkem v částce 109 692,89 Kč, a proto by byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 54 846,45 Kč. Naopak žalobkyni byly přikázány peněžní prostředky na účtech vedených na její jméno ve výši ke dni [datum], tedy celkem v částce 87 731,59 Kč, a proto by byla žalobkyně povinna zaplatit žalovanému částku 43 865,80 Kč.

42. Jelikož každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek (§ 742 odst. 1 písm. a) o.z.), tak žalobkyně je povinna nahradit žalovanému jak částku 215 040 Kč, představující celkovou částku splátek úvěru dle smlouvy s [právnická osoba], získaného za účelem nabytí členských práv a povinností v [anonymizována dvě slova] [ulice], tak částku 408 479 Kč splacenou na další členský vklad. V daném případě byl závazek ze smlouvy s [právnická osoba] výlučným závazkem žalobkyně, neboť smlouva byla uzavřena před uzavřením manželství. Žalobkyně splácela tento úvěr v průběhu manželství, a to měsíčními splátkami ze svého běžného účtu ve výši 2 240 Kč. Jedná se přitom o částku, která je součástí společného jmění. Na běžný účet byly měsíčně připisovány platby z [anonymizována dvě slova] v [obec] a platby dle podnájemní smlouvy a z účtu taktéž zasílány platby na běžnou spotřebu. I kdyby byla část plateb zasílaných bratrem žalobkyně darem, tak by došlo ke smísení výlučných prostředků žalobkyně s prostředky náležejících do společného jmění, a proto by i tak všechny peněžní prostředky byly součástí společného jmění. Totéž platí i pro případný dar otce žalobkyně, kdy se nadto z výpisu z účtu žalobkyně ničeho takového nepodává. Stejně tak nemohly být splátky hrazeny z příjmů z podnájemních smluv, neboť za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, jakékoli výnosy či užitky byly součástí společného jmění manželů, bez ohledu na to, zda věc sama byla či nebyla součástí společného jmění manželů (viz například Cpj [číslo], ze dne 3. 2. 1972). I platby na další členský vklad byly platbami ze společného jmění manželů. Byť nyní již nepatří do společného jmění celé výnosy, ale pouze zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů (§ 709 odst. 2 o.z.), přičemž ziskem se rozumí částka nákladů na zachování, údržbu, správu apod. výlučného majetku odečtená od výnosu, tak platby na další členský vklad (§ 733 a § 742 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech) nejsou onou částkou, která by se odečítala od částky získané z podnájemní smlouvy. Platby na další členský vklad jsou stejně jako platby členského vkladu platbami na pořízení výhradního majetku žalobkyně a pokud je tvrzeno, že jsou hrazeny z příjmů z podnájemní smlouvy, tak tato část příjmů není platbou na zachování, údržbu, správu apod. výlučného majetku. Proto je na místě celou částku uhrazenou v průběhu manželství na další členský vklad v [anonymizována dvě slova] [ulice] vypořádat. Žalobkyně by tak byla povinna zaplatit žalovanému částku 107 520 Kč (215 040 Kč) a částku 204 239,50 Kč (408 479 Kč), tedy celkem 311 759,50 Kč. Dále je žalobkyně povinna nahradit žalovanému jak částku 200 000 Kč, kterou zaslala v průběhu manželství své matce, neboť částka 200 000 Kč byla součástí společného jmění a touto částkou byl uhrazen výlučný závazek žalované, jak tvrdí sama žalovaná. Žalobkyně by tak byla povinna zaplatit žalovanému částku 100 000 Kč (200 000 Kč).

43. Tvrzené vnosy žalovaného v částkách 196 236 Kč a 59 167 Kč nemohly být vzhledem ke smísení těchto částek s prostředky ve společném jmění zohledněny a stejně tak nemůže být součástí vypořádání společného jmění částka 124 250 Kč zaslaná bratrovi žalobkyně, neboť tento předmětnou částku v průběhu manželství vrátil a stala se tak opět součástí společného jmění. Soud však v souladu s aktuální judikaturou (rozsudek NS ČR sp. zn. 31 Cdo 2008/2020, ze dne 9. 12. 2020) zohlednil částku 3 299 800 Kč, která představovala dluh z výlučného závazku žalovaného, neboť majetek získaný na základě tohoto výlučného závazku se stal součástí společného jmění, přičemž dluh z tohoto závazku (částečně již žalovaným splacený) tíží pouze žalovaného. Soud však nepřistoupil k disparitě podílů, což uvádí jako jednu z možností předmětný rozsudek, ale překonal tuto nespravedlnost tak, že polovinu částky výlučného závazku žalovaného, tedy částku 1 649 900 Kč, zohlednil ve vypořádacím podílu.

44. Vzhledem k výše uvedenému bylo žalovanému uloženo, aby žalobkyni na vypořádacím podílu uhradil částku ve výši 749 321,15 Kč. Z důvodu výše vypořádacího podílu byla stanovena lhůta k zaplacení do 4 měsíců od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1, věta za středníkem, o.s.ř.).

45. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy povaha žalovaného nároku (tzv. iudicium duplex) neumožňuje rozhodnout dle procesního úspěchu v řízení (obdobně viz nález Ústavního soudu II. ÚS 572/19 ze dne 12. 12. 2019 zabývající se otázkou náhrady nákladů řízení v řízení o vypořádání spoluvlastnictví), a proto je na místě rozhodnout tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

46. Náklady spojené s vypracováním znaleckého posudku činily celkem částku 10 236 Kč. Žalobkyně neuhradila na zálohu na zpracování znaleckého posudku ničeho a žalovaný uhradil zálohu na zpracování znaleckého posudku v částce 5 000 Kč. Soud proto v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 o.s.ř. uložil žalobkyni, aby státu zaplatila na náhradě nákladů řízení částku 5 118 Kč (výrok V.), a žalovanému uložil, aby státu zaplatil na náhradě nákladů řízení částku 118 Kč (výrok VI.).