17 C 265/2019

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl soudcem Mgr. Janem Uhlířem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa o zaplacení částky 14 000 000 Kč s příslušenstvím - náhrada újmy na zdraví v podobě vytrpěných bolestí a ztížení společenského uplatnění

I. Žaloba se v celém rozsahu zamítá.

II. Žalované se náhrada nákladů nepřiznává.

1. Právní předchůdkyně žalobce (dále označená též jako„ poškozená“) se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovaná zavázána zaplatit částku 14 000 000 Kč s příslušenstvím z titulu nároku na náhradu újmy na zdraví v podobě vytrpěných bolestí a ztížení společenského uplatnění. Svůj nárok odůvodnila následovně. Poškozená se na radiodiagnostickém oddělení provozovaném žalovanou podrobila dne 24. 1. 2018 v 8:13 hod. plánovanému intervenčně-radiologickému zákroku v podobě coilingu aneuryzmatu (výdutě) v povodí arteria cerebellaris posterior inferior (zadní dolní mozečkové tepny vpravo), spočívajícímu v proniknutí do této výdutě instrumentáriem přes cévní lumen a ve vyřazení výdutě z oběhu pomocí jejího uzávěru spirálkami s tvarovou pamětí. Po zasondování pravé arteria vertebralis (páteřní tepny) a sondáži pravé arteria cerebellaris posterior inferior však byla lékařem provádějícím výkon způsobena ruptura vaku aneurysmatu (protržení výdutě), následkem čehož došlo u poškozené k rozsáhlému subarachnoideálnímu krvácení. Devastaci tkáně mozku neodvrátil urgentní coiling aneuryzmatu (výdutě), implantace remodelačního stentu, ani následná zevní komorová drenáž pro těžký hydrocefalus a dekompresní kraniektomie nad pravou mozečkovou hemisférou. Po jisté stabilizaci klinického stavu byla poškozená přeložena na JIP Oblastní nemocnice [obec], kde byly opakovaně řešeny zánětlivé a interní komplikace, které navzdory terapii progredovaly v septický stav s nutností podpory oběhu vasopresory a diuretiky. Dne 20. 3. 2018 byla poškozená se zavedenou tracheostomickou kanylou přeložena na [příjmení] [jméno] nemocnice [právnická osoba] Neurologický stav byl od té doby v zásadě beze změn, poškozená trpěla v důsledku devastace mozkové tkáně těžkou encefalopatií, byla sice při vědomí, byla ale spavá a apatická. Na podněty z okolí příliš nereagovala, byť intermitentně byla schopna reagovat na výzvu např. vypláznutím jazyka. Až na náznaky artikulace v zásadě nebyla schopna komunikace s okolím či polykacího aktu, pročež jí byla provedena perkutánní endoskopická gastrostomie, kterou přijímala veškerou výživu. Poškozená byla prakticky kvadruparetická, imobilní a byla upoutána na nemocniční lůžko, v důsledku čehož vyžadovala kontinuální intenzivní léčebnou i ošetřovatelskou péči. Její stav byl setrvalý a prognóza z dlouhodobého hlediska nepříznivá, přičemž zlepšení stavu nebylo možné předpokládat. Protržení aneurysmatu (výdutě) mozkové tepny v průběhu intervenčně-radiologického zákroku není postupem souladným s příslušnými profesními standardy takového operačního zákroku, když přirozeně cílem tohoto zákroku je integritu stěny aneuryzmatu (výdutě) naopak neporušit. Protržení aneuryzmatu (výdutě) mozkové tepny v průběhu intervenčně-radiologického zákroku je naopak postupem jsoucím jednoznačně v rozporu s příslušnými profesními povinnostmi a standardy provádění takového zákroku a tudíž jednáním protiprávním. Výše uvedené ostatně plně koresponduje se závěry znaleckého posudku z oboru zdravotnictví odvětví radiologie, zobrazovací metody, intervenční radiologie zpracovaného prof. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc., [příjmení], EBIR dne 26. 4. 2019, ve kterém znalec mimo jiné doporučil odškodnění pacientky. Následkem protiprávního jednání žalované přitom poškozená trpěla jednak bolestí, jednak u ní došlo k mimořádně závažnému výše popsanému ztížení společenského uplatnění. Vzhledem odpovědnosti žalované za závažnou újmu na zdraví poškozené v podobě vytrpěných bolestí a mimořádně závažného ztížení společenského uplatnění, považuje poškozená za přiměřenou a spravedlivou peněžitou náhradu, odpovídající zásadám slušnosti ve smyslu ustanovení § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) úhrnem částku ve výši 14 000 000 Kč, sestávající z částky ve výši 2 000 000 Kč z titulu vytrpěných bolestí a částky ve výši 12 000 000 Kč z titulu ztížení jejího uplatnění ve společnosti. Žalovaná, nejen že poškozené žádnou náhradu dodnes nezaplatila, svoji odpovědnost neuznala, a neprojevila byť náznak lítosti nad stavem poškozené, ale ve svém dopisu ze dne 5. 8. 2019 v naprostém rozporu se stanoviskem poškozené i závěrem znaleckého posudku prof. [příjmení], že„ ruptura aneurysmatu při jeho coilingu resp. postup k ruptuře vedoucí postupem objektivně souladným s žádnými profesními standardy provádění takového výkonu samozřejmě není“ opřela svůj odmítavý postoj k odškodnění poškozené o zcela protichůdné, a nadto na první pohled nelogické tvrzení, že nesdílí názor, že„ postup operujícího lékaře nebyl souladný s příslušnými profesními standardy takového operačního zákroku“ Poškozená byla se zřetelem ke svému zdravotnímu stavu rozsudkem Okresního soudu v Nymburce ze dne 10. 9. 2018, č. j. 15 Nc 754/2018-34, omezena ve svéprávnosti a jejím opatrovníkem byl jmenován její manžel pan [celé jméno žalobce], [datum narození].

2. Žalovaná ve lhůtě podala proti platebnímu rozkazu odpor. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznává, neboť nebyly naplněny předpoklady vzniku povinnosti žalované k náhradě újmy na zdraví poškozené. Je nesporné, že poškozená podstoupila ve zdravotnickém zařízení žalované dne 24. 1. 2018 endovaskulární intervenční výkon, jehož cílem bylo vyřadit z oběhu léčby aneurysma (výduť) na mozkové tepně poškozené. Je rovněž nesporné, že v průběhu tohoto výkonu došlo k prasknutí výdutě a k poškození zdraví poškozené. Ze strany žalované nedošlo k žádnému protiprávnímu jednání a tím nebyl naplněn první z předpokladů vzniku povinnosti k náhradě újmy poškozené. Poškozená v listopadu 2017 prodělala mozkovou příhodu se vznikem krátkodobé (cca 30 minutové) levostranné hemiparesy s dysartrií, jež se spontánně upravila. Provedená CT angiografie diagnostikovala jako náhodný nález, jež s výše psanou prodělanou mozkovou příhodou nesouvisel, vakovité aneurysma (výduť) na posledním úseku vertebrální (zadní krční) tepny v místě odstupu zadní dolní mozečkové tepny ([příjmení]) o velikosti 8,5 x 7 x 7 mm. Mozkové aneurysma (výduť) je diagnózou velice rizikovou. Aneurysma (výduť) je slepý váček vznikající v místě oslabení cévní stěny, nejčastěji v místě tepenného větvení, typicky s výrazně zeslabenou stěnou, jež může být tvořena i pouhými několika řadami buněk, a tak je extrémně křehká. Každá výduť ohrožuje člověka její rupturou (prasknutím). Prasknutí takovéto výdutě, kdy se proud krve řine z prasklé výdutě do subarachnoidálních (pavučnicových) prostor kolem mozku, či přímo proudem drtí přilehlou mozkovou tkáň, představuje devastující událost v životě každého jedince i jeho rodiny. I přes veškerou proběhlou léčebnou a rehabilitační péči bývají následky proběhlého krvácení často těžké a trvalé. [jméno] úmrtí přesahuje 40 - 65 % do půl roku, trvalé následky u přeživších jsou velmi časté. Časté jsou poruchy kognitivních funkcí či neuropsychologické následky. Celková úmrtnost/ nemocnost subarachnoidálního krvácení tak dosahuje 70 - 80 %. Léčba po prasknutí výdutě neřeší již bohužel následky proběhlé ataky, pouze vyřazuje výduť z oběhu a zabraňuje tak opakovanému krvácení (tzv. reruptuře). Ani sebelepší intenzivní péčí či rehabilitací po prasknutí výdutě v případě, že pacient na následky rovnou neumírá, není možné předejít následkům na zdraví pacienta. Podle proběhlých randomizovaných studií je riziko prasknutí dříve neprasklého aneurysmatu (výdutě) mezi 0,5 - 3 % dle velikosti výdutě, přičemž aneurysmata (výdutě) ve vertebrobasillárním povodí (vertebrální a basillární tepna) mají riziko podstatně vyšší, než v povodí karotickém (vnitřní krkavice). Na základě poznatků studií je hranice velikosti výdutě 7 mm považována za kritickou pro rupturu aneurysmatu (prasknutí výdutě). Až 50 % krvácení je však způsobeno rupturou výdutě menší než 5 mm. Z uvedeného je zřejmé, že většina výdutí nikdy v průběhu života nepraskne. Každá léčba mozkové výdutě je tak ve skutečnosti léčbou preventivní a není podstatné, jedná-li se o léčbu chirurgickou, nebo endovaskulární. Ani jedna z metod není totiž bez rizika vzniku komplikací. Avšak následky prasknutí výdutě jsou zpravidla pro život a zdraví pacienta natolik fatální, že v případě kumulace rizikových faktorů je často přikročeno k de facto preventivní léčbě, spočívající ve vyřazení výdutě z oběhu ještě před jejím prasknutím. V případě poškozené bylo přítomno několik rizikových faktorů, které zvyšují pravděpodobnost prasknutí výdutě: 1. velikost výdutě nad 7 mm, 2. lokalizaci v zadní jámě ve vertebrobasillárním povodí, 3. široký krček výdutě, 4. vysoký krevní tlak – hypertensi, 5. pohlaví (riziko ruptury je větší u žen). Vzhledem k tomu jí bylo doporučeno provedení endovaskulární léčby výdutě. Obvyklý průběh endovaskulární léčby výdutě na mozkové tepně, jež se provádí v celkové anestesii pro zabránění nechtěného pohybu pacienta, je vyplnění vaku výdutě tenkými odpoutatelnými spirálkami. To byl i případ poškozené. Typickou periprocedurální komplikací endovaskulárního výkonu je pak prasknutí vaku aneurysmatu (ruptura výdutě) při kontaktu stěny vaku s vyplňující spirálkou, mikrokatetrem či mikrovodičem. Další komplikací bývá trombotický uzávěr přívodné tepny, či eventuálně jiné tepny v okolí výdutě, jež může způsobit odúmrtí mozkové tkáně v jejím povodí. Riziko komplikací je snaha co možná minimalizovat, a to např. použitím speciálního mikroinstrumentaria či preventivní protisrážlivou léčbou. Bohužel však rizikovost výkonu u konkrétního pacienta nelze předpovědět a výskytu komplikací tak není možné se zcela vyvarovat. V případě poškozené byl endovaskulární výkon prováděn podle všech pravidel lékařské vědy. Výkon byl zahájen zavedením vodícího katetru do vertebrální tepny. Následně, vzhledem k tomu, že výduť byla lokalizovaná v odstupu důležité zadní dolní mozečkové tepny (PICA), mělo následovat„ ochranné“ nasondování této tepny, ve které by po celou dobu výkonu zůstal zavedený mikrovodič, jenž by bránil eventuálnímu uzávěru tepny. Poté by byla nasondována výduť mikrokatetrem a vyplněn vak spirálkami. Vzhledem k širokému krčku aneurysmatu (výdutě) se předpokládalo možné zavedení remodelačního stentu do vertebrální tepny. Bohužel stěna aneurysmatu (výdutě) byla natolik tenká, že při pouhém minimálním kontaktu jemného mikrovodiče při sondování PICA došlo k prasknutí výdutě. Operatér MUDr. [příjmení] okamžitě zareagoval na vzniklou situaci, ihned medikamentosně zrušil protektivní antikoagulační léčbu podáním Protaminu, anestesiolog snížil krevní tlak pro snížení krvácení do subarachnoidálního prostoru a operatér urgentně vyplnil krvácející vak spirálkami a naložením remodelačního stentu do přívodné tepny. Komplikaci řešil tedy neprodleně, dle všech pravidel, a dle záznamu navíc v extrémně krátkém čase. Po výkonu poté na sále neurochirurg provedl implantaci komorové drenáže. Následně vzhledem k přechodnému uzávěru PICA došlo k odúmrti části parenchymu pravé mozečkové hemisféry, které bylo řešeno po několika dnech operačně kraniektomií a odstraněním neživé tkáně. Týden poté, dne 30. 1. 2018, pak byl proveden druhý, definitivní, neurointervenční výkon s doplněním vaku dalšími spirálkami a implantací dalšího remodelačního stentu. Poškozená, jak žalovaná podrobně vysvětluje výše, měla v hlavě svého druhu„ časovanou bombu“ – výduť, která mohla v kteroukoli chvíli spontánně prasknout, což by vedlo u poškozené ke krvácení do mozku a s vysokou mírou pravděpodobnosti k závažnému poškození jejího zdraví, ne-li k úmrtí. Poškozená navíc splňovala hned několik kritérií naznačujících vysokou míru rizika prasknutí výdutě. Z tohoto důvodu, jak již bylo uvedeno, bylo poškozené žalovanou doporučeno podstoupení endovaskulární léčby výdutě, spočívající v pokusu vyřadit výduť z oběhu, což by hrozící ruptuře a následnému krvácení do mozku u poškozené zamezilo. Zdravotní služby se (až na výjimky u stavů nouze či povinného léčení) poskytují se svobodným a informovaným souhlasem pacienta. Pacient je před podstoupením zákroku poučen (mimo jiné) o jeho rizicích a možných komplikacích tak, aby mohl sám uvážit, zda i přes toto riziko zákrok podstoupí. Komplikace výkonu je tak z hlediska práva přípustným rizikem, které se může manifestovat i při odborně správném (lege artis) postupu poskytovatele zdravotních služeb. Jestliže se pacient rozhodne podstoupit navrhovaný zákrok i při seznámení s jeho možnými riziky (komplikacemi), přijímá toto riziko na sebe a jeho případné naplnění jde pak k jeho tíži. Poškozená byla seznámena se všemi okolnostmi jejího zdravotního stavu, riziky plynoucími z neřešení výdutě (možná spontánní ruptura) i s možnostmi léčby. Poškozené byl podrobně vysvětlen i průběh výkonu a možná rizika léčby, a to nejen ošetřujícím lékařem na oddělení, ale především operatérem – intervenčním radiologem MUDr. [jméno] [příjmení] při osobním pohovoru. Poškozená měla možnost věc s lékaři podrobně prodiskutovat a získat všechny potřebné informace, provedením výkonu po vysvětlení všeho výše uvedeného včetně rizik a možných komplikací souhlasila a svůj souhlas písemně potvrdila podpisem formuláře informovaného souhlasu. Poškozená tvrdí, že žalovaná postupovala non lege artis tím, že způsobila prasknutí výdutě, což je stav nežádoucí, jehož nemělo být při výkonu dosaženo. Žalovaná naproti tomu tvrdí, že v případě poškozené postupovala při poskytování zdravotních služeb odborně správně (lege artis), přičemž u poškozené došlo bohužel k naplnění komplikace, které žalovaná nemohla zabránit, která však byla z její strany neprodleně a odborně správně řešena. Poškozená byla přitom před podstoupením zákroku podrobně poučena, mimo jiné právě i o možnosti této komplikace, k níž později bohužel u poškozené došlo, a toto riziko na sebe dobrovolně svým rozhodnutím zákrok podstoupit převzala. Ve vztahu k požadované výši náhrady újmy pak žalovaná namítá, že tato zjevně nekoresponduje s pravidly nastavenými Metodikou Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 o. z.). Vzhledem k výše uvedenému žalovaná navrhuje, aby shora nadepsaný soud žalobu v celém rozsahu zamítl a přiznal žalované náhradu nákladů řízení.

3. Z lékařských zpráv (č.l. 10 – 28 spisu) bylo prokázáno, že poškozená byla hospitalizována ode dne 24. 1. 2018 do dne 1. 2. 2018 v Krajské nemocnici [obec]. Poškozené byla diagnostikována výduť (aneurysma) na zadní dolní mozečkové tepně (PICA) o velikosti 8 x 6 mm a byla indikována k tzv. coilingu, tedy k uzavření vaku výdutě kovovými spirálkami. Dne 24. 1. 2018 bylo počato s prováděním colingu, avšak v 8:13 hodin došlo při sondáži k ruptuře vaku výdutě a v důsledku toho ke krvácení do mozku poškozené. Bezprostředně byl proveden urgentní coiling vaku a implantován remodelační stent. Ode dne 20. 3. 2018 byla poškozená hospitalizována v [nemocnice] a byla léčena po kombinované mozkové příhodě ze dne 24. 1. 2018 s následkem těžké poruchy stavu vědomí a hybnosti. Prognóza poškozené byla nepříznivá.

4. Z rozsudku Okresního soudu v Nymburce ze dne 10. 9. 2018, č. j. 15 Nc 754/2018, se podává, že poškozená byla omezena ve svéprávnosti, neboť po prodělané operaci mozku došlo ke komplikacím, které vedly k poškození mozku poškozené. Poškozená nevnímá okolí, návštěvy sleduje očima, ale nevědomky. Jejím opatrovníkem byl ustanoven [celé jméno žalobce], [datum narození], tj. manžel poškozené a zároveň právní nástupce žalobkyně.

5. Ze znaleckého posudku prof. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc., [příjmení] [jméno] z oboru zdravotnictví, zobrazovací metody, intervenční radiologie ze dne 26. 4. 2019 bylo prokázáno, že poškozená zadala vypracování znaleckého posudku, ve kterém měl znalec odpověď na otázky, zda během výkonu coilingu aneurismatu byla lékařem provádějícím výkon způsobena ruptura aneurysmatu, a zda je tato ruptura postupem objektivně souladným s příslušnými profesními standardy. Znalec potvrdil, že na vyšetření ze dne 24. 1. 2018 je patrné aneurysma na [příjmení], které bylo řešenou coilingem. Dále znalec uvedl, že během výkonu dne 24. 1. 2018, což je patrné na dodané obrazové dokumentaci a popsáno v popisu vyšetření, byla lékařem provádějícím výkon způsobena závažná komplikace v podobě ruptury (protržení) tohoto aneurysmatu (výdutě), patrně katétrem při sondáži aneurysmatu, a v důsledku toho k rozsáhlému krvácení do mozku. Ruptura aneurysmatu (výdutě) při jeho coilingu resp. postup k ruptuře vedoucí postupem objektivně souladným s žádnými profesními standardy provádění takového výkonu samozřejmě není. Cílem výkonu je naopak integritu stěny tepny resp. aneurysmatu neporušit. V opačném případě hrozí život ohrožující krvácení. Ruptura aneurysmatu (výdutě) při jeho coilingu je naopak nežádoucí a v literatuře dobře popsanou a obávanou komplikací takového výkonu, byť způsobenou pochopitelně neúmyslně. Znalec dále uvedl, že výkon embolizace aneurysmatu byl indikovaný. Doporučuje odškodnění pacientky, jehož výši nechť stanoví znalec s příslušným oprávněním. Aneurizma bylo finálně správně uzavřeno a komplikace, stejně jako postup výkonu, byla v popise správně popsaná.

6. Při výslechu znalec prof. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc., [příjmení] zopakoval, že ruptura aneurysmatu (protržení výdutě) je obávanou a nežádoucí komplikací, ke které však v některých případech dochází, a je popsaná v literatuře. V případě aneurysmat (výdutí) se sejde odborná komise, která posoudí všechny faktory, a zvolí tomu odpovídající metodu. V daném případě zvolený postup je postupem nejstandardnějším a volí se ve zhruba v 90 % případů. [nemocnice], kde k výkonu došlo, měla příslušnou kvalifikaci a lékař měl potřebnou atestaci a odpovídající zkušenosti. K výkonu bylo použito odpovídající instrumentárium. Byl taktéž použit odpovídající technický způsob provedení výkonu. Znalec uvedl, že není zcela jisté, zda by došlo ke stejnému výsledku, pokud by při zvolení stejného instrumentaria prováděl výkon jiný lékař, anebo by výkon prováděl stejný lékař s jiným instrumentáriem, avšak dle názoru znalce nemohlo být provedeno ničeho jinak, aby se ještě více snížilo riziko výsledku, ke kterému došlo v daném případě. Operatér neprovedl žádnou chybu či zanedbání. Dále znalec doplnil, že v dnešní době neexistuje instrumentárium, které by při dotyku nebylo schopno prorazit stěnu aneuryzmatu (výdutě). Stěnu aneurysmatu (výdutě) může poškodit mikrokatetr i samotná spirála. Není přitom dána žádná možnost zjistit pevnost stěny výdutě před operací. Propíchnutí aneurysmatu (výdutě) samo o sobě není problém, neboť tento nastane, pokud nedojde k zastavení krvácení. U aneurysmat (výdutí) může docházet i k samovolnému krvácení, může dojít i k jeho prasknutí, a jedná se tak o život ohrožující onemocnění. Je na vůli pacienta, poté, co je informován o komplikacích, zda se rozhodne operaci podstoupit. Poškozené byla vysvětlena rizika onemocnění i operace, a též byly zohledněny přitěžující faktory jejího stavu. Z tohoto důvodu by i znalec přistoupil k operaci poškozené. Nelze říci, jakého rozsahu bylo poranění aneurysmatu (výdutě), ale pokud by bylo rozerváno, pak by poškozená vykrvácela ihned. Neexistuje nic, co by v daném případě k zakrvácení nevedlo, leda, že by zákrok nebyl uskutečněn. Ve znaleckém posudku doporučil odškodnění pacientky, neboť to tak činí vždy, když se objeví komplikace.

7. Při výslechu svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], lékař provádějící předmětný výkon, uvedl, že poškozená byla jeho pacientkou Onemocnění poškozené spočívalo v aneurysmatu (výduti) na mozkové tepně. Jedná se o vysoce rizikové onemocnění, které může způsobit jak závažné zdravotní komplikace, tak i smrt pacientky. U poškozené byly dány některé rizikové faktory, a to velikost výdutě, její uložení v zadní jámě, pohlaví pacientky. Poškozená byla o průběhu a rizicích operace informována a vše jí bylo vysvětleno. Současné medicínské postupy upřednostňují léčit výduť, neboť riziko při léčení je menší, než riziko, pokud by k léčbě nedošlo. Byla shoda na tom, že se výduť musí v případě poškozené ošetřit, přičemž zvolení konkrétního postupu léčby je týmové rozhodnutí. Existují dvě základní metody léčby aneurysmatu (výdutě). Jedna je pro pacienta více zatěžující, a v případě výdutě nacházející se v zadní jámě, se v zásadě neprovádí, a to pro její komplikovanost a rizikovost. U poškozené byla použita druhá metoda, konkrétně postupem intervenční radiologie. Existují dva druhy výdutí, a to jednoduchá a komplexní, kterou trpěla poškozená. V případě komplexní výdutě je třeba při operaci použít další pomůcky, neboť kovové spirálky v ní samy nedrží, jako tomu je u jednoduché výdutě. Bylo použito remodelační zařízení, konkrétně stent. K zavedení spirálek do výdutě se používá mikrokatetr, který však neplave v prostředku výdutě, ale opře se o jednu z jejích stěn. Výkon nelze provést bez toho, aniž by se mikrokatetr dotkl stěny výdutě (mj. stěny se dotknou kovové spirálky). Aby spirálky vydržely ve výduti, musí mít její stěna určitou bazální pevnost. Stabilitu stěny není možné předem nijak zjistit. V případě poškozené se tento mikrokatetr o stěnu neopřel, ale prošel její stěnou a způsobil krvácení. Samotný mikrokatetr je velmi jemný a zakončený tzv. atraumatickým koncem. Poté co došlo k zakrvácení pacientky, byl dán pokyn anesteziologovi, aby snížil její tlak, který se velmi rychle zvyšoval. Dále byl dán pokyn k vyvázání heparinu, aby se nepotencovalo krvácení. Následně bylo třeba co nejrychleji ucpat místo krvácení, které se povedlo zastavit. Krvácení bylo původem zhoršení stavu pacientky, ke kterému však přistoupily další faktory. Svědek s poškozenou hovořil před výkonem, v den nástupu na pokoj a těsně před jejím uvedením do anestezie. Bavili se o rizicích v průběhu výkonu, bylo uvedeno také jedno z rizik krvácení s možným následkem na zdraví či způsobení smrti. [příjmení] léčené aneurysma (výduť), žádnou anomálii, která by bránila v přístupu cévami, či samotnému výkonu, svědek neshledal. Mikrokatetr byl zaveden v tepně, a při výkonu, když zastavovali krvácení, byl zaveden druhý katetr, kterým byl na místo umístěn remodelační stent. Následně prvním katetrem byly umístěny kovové spirálky. Ischemie mozečku byla způsobena obětováním dolní mozečkové tepny při řešení urgentního stavu. Před výkonem byla poškozená bezpříznaková, ve stavu odpovídajícímu jejímu věku. Trpěla předmětným aneurysmatem (výdutí), které je v podstatě časovaná bomba, a k ruptuře může dojít při jakémkoli zvýšení či snížení tlaku pacientky. V případě poškozené byla velikost výdutě 7 mm a vzhledem k jejímu umístění v zadní jamce se jednalo o rizikovou výduť. V daném místě je riziková každá výduť nad 5 mm. Dalším rizikovým faktorem je ženské pohlaví a vysoký tlak, kterým v jejím věku trpí 60 % populace. Kdyby k provedení výkonu nedošlo, dle statistických údajů a stavu poškozené, by ve velmi krátké době došlo k ruptuře výdutě. V takovém případě je 50 % případů spojeno s invaliditou, ve 30 % dochází k úmrtí pacienta a ve 20 % nedochází k závažným následkům. Pokud by se svědek mohl opětovně rozhodnout, zda by přistoupil k předmětnému výkonu i poté, co je mu je nyní známo o stavu pacientky, uvedl, že by se přesto pokusil léčit pacientku, neboť pokud by ji neléčil, tak je pouze 20 % šance, že nebude mít žádné závažné následky. Naopak při výkonu je pouze 3 % šance, že dojde k ruptuře. Ruptura aneurysmatu (výdutě) při předmětné operaci je známé riziko a musí se s ním počítat. Předejít komplikacím lze dodržováním postupů, použitím odpovídajících instrumentů a maximální zkušeností operatéra, avšak i poté je zde faktor náhody. Jedná se o relativně vzácné onemocnění, kterým trpí zhruba 4 % dospělé populace. V České republice dochází zhruba ke 200 operacím ročně. Svědek osobně provedl zhruba 300 až 400 obdobných zákroků a je autorem knihy o léčbě tohoto onemocnění. Obdobné zkušenosti, jako svědek, má zhruba 10 lékařů v České republice. Výkony provádí zhruba od roku 2007. Činnost vykonával 2 roky v [anonymizována dvě slova] nemocnici, 1 rok v [nemocnice] v [obec] a 10 let měl workshopy po Evropě. Předmětný výkon je specializací svědka. Provedený zákrok lze považovat za složitý až velmi složitý. S rupturou výdutě se svědek setkal zhruba 4 x, přičemž četnost ruptur výdutě odpovídá větším nemocnicím ve světě. Pracoviště svědka je srovnatelné s dobrými pracovišti ve světě.

8. Z vyjádření revizní komise [obec] lékařské komory Okresního sdružení v [obec] ze dne 12. 12. 2019 bylo zjištěno, že dne 22. 8. 2018 podal žalobce [celé jméno žalobce] stížnost proti MUDr. [jméno] [příjmení] pro podezření na odborné pochybení při provádění neurointervenčního výkonu poškozené. Komise dospěla k závěru, že disciplinární řízení nebude zahájeno, jelikož obviněný lékař je nevinen. Postup lékaře byl v daném případě řádný a v souladu s pravidly lékařské vědy a uznávanými postupy. Lékař neporušil při výkonu žádnou z povinností uložených mu zákony či jinými právními předpisy ani žádnou z povinností stanovených mu řády komory a nedopustil se disciplinárního provinění.

9. Z odborného posudku oborové komise pro radiodiagnostiku Vědecké rady [obec] Lékařské komory ze dne 4. 11. 2019 se podává, že Vědecká rada posuzovala zdravotní péči poskytnutou poškozené při intervenčním neuroradiologickém zákroku MUDr. [jméno] [příjmení], při které došlo k intrakraniálnímu krvácení. Komise dospěla k závěru, že postup lékaře byl v souladu s pravidly lékařské vědy a uznávanými postupy. K žádnému porušení pravidel nedošlo. Uvedená komplikace je rizikem výkonu.

10. Soud pro nadbytečnost zamítl návrh na provedení dalších důkazů, neboť z již provedených důkazů lze dospět k rozhodnutí ve věci.

11. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Poškozené byla žalovanou diagnostikována výduť na zadní dolní mozečkové tepně o velikosti 8 x 6 mm a následně byla poškozená indikována k uzavření vaku výdutě kovovými spirálkami. Žalovaná správně zjistila existenci výdutě u poškozené, a taktéž správně rozhodla o tom, že je třeba upřednostnit pokus o vyléčení poškozené uzavřením vaku výdutě. Pro uzavření vaku výdutě poškozené byla zvolena nejstandardnější metoda spočívající v uzavření výdutě kovovými spirálkami. Dne 24. 1. 2018 v 8:13 hodin došlo v průběhu prováděné operace k protržení výdutě, a to v okamžiku, kdy se mikrokatetr dotkl stěny výdutě, čímž došlo ke krvácení do mozku poškozené, které i přes bezprostřední zásah operatéra (urgentní coiling vaku a implantování remodelačního stentu) vedlo k trvalým závažným následkům na zdraví poškozené. K ruptuře výdutě došlo přesto, že lékařský výkon byl prováděn na lékařském oddělení s odpovídající kvalifikací, lékařem s potřebnou atestací a zkušenostmi a nástroji odpovídajícími danému výkonu. Před započetím výkonu přitom nebylo možné určit pevnost stěny výdutě, a tedy před započetím výkonu rozpoznat, zda stěna výdutě je dostatečně pevná, aby při kontaktu instrumentária se stěnou výdutě nedošlo k jejímu protržení. Uzavření vaku výdutě ani nelze provést bez toho, aby se instrumentárium nedotklo vaku výdutě. Stejně tak nebylo možné se protržení výdutě vyvarovat tím, že by bylo použito instrumentárium, které by při dotyku nebylo schopno prorazit stěnu výdutě, neboť takovýto mikrokatetr v současné době neexistuje. Před započetím výkonu byla poškozená seznámena s riziky neléčení výdutě i riziky průběhu výkonu, tedy i s možností ruptury výdutě a s tím spojenými fatálními následky. [příjmení] výkon byl učiněn odpovídajícím technickým způsobem, přičemž operatér ničeho nezanedbal a neprovedl žádnou chybu (jak uvedl sám znalce oslovený stranou žalující).

12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce následovně. Mezi poškozenou a žalovanou byla uzavřena v souladu s § 2636 a n. o. z. smlouva o péči o zdraví, kterou se žalovaná zavázala poškozené poskytnout zdravotní péči, konkrétně provést zákrok spočívající v coilingu aneurysmatu, a to s péčí řádného odborníka a v souladu s pravidly svého oboru (srov. § 2643 o. z. a § 2645 o. z.). Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Úprava posouzení porušení smluvní povinnosti podle § 2913 o. z. ve spojení s § 2645 o. z. je postavena na odpovědnosti objektivní. Předpokladem vzniku povinnosti k náhradě újmy je porušení smluvní povinnosti, vznik újmy a příčinná souvislost mezi nimi. Zavinění ke vzniku odpovědnosti je irelevantní. Tyto předpoklady musí být splněny současně, přičemž byť jeden z nich není naplněn, povinnost k náhradě újmy nevzniká. Povinností poskytovatele zdravotních služeb je přitom postupovat při jejich poskytování v souladu se zákonem č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (dále jen„ zákon o zdravotních službách“). Jednou ze základních povinností je podle § 45 odst. 1 zákona o zdravotních službách poskytovat zdravotní služby na náležité odborné úrovni, vytvořit podmínky a opatření k zajištění uplatňování práv a povinností pacientů a dalších oprávněných osob, zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků při poskytování zdravotních služeb. Nedodržení těchto pravidel je protiprávním jednáním. Náležitou odbornou úroveň (tj. lege artis) definuje zákon o zdravotních službách v § 4 odst. 5 jako poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti. Zdravotní služby jsou pacientům poskytovány na základě jejich svobodného a informovaného souhlasu. Poškozená byla seznámena se všemi okolnostmi jejího zdravotního stavu, s riziky plynoucími z neléčení jejího onemocnění, s možnostmi léčby a též s možnými komplikacemi, které mohou léčbu doprovázet a v jejím průběhu se vyskytnout. Odpovědnost v souvislosti s poskytováním lékařské péče je třeba chápat jako odpovědnost za provedení zákroku s péčí řádného odborníka, tedy v souladu se smlouvou o péči o zdraví, nikoli odpovědností za výsledek. Každou konkrétní situaci je třeba posuzovat individuálně, a to s ohledem na konkrétní podmínky každého jednotlivého případu a s přihlédnutím k charakteru nemoci a osobě pacienta, kdy lékařská věda disponuje různými a různě účinnými a bezpečnými postupy k provedení konkrétního léčebného zákroku. Je třeba zvážit, zda zvolený postup byl adekvátní charakteru nemoci, šetrný k pacientovi a zda způsob provedení byl bez vad. Za jednání v rozporu s náležitou odbornou úrovní (tzv. non lege artis) lze považovat pouze situaci, pokud by lékař při prováděném zákroku vybočil z rámce uplatňovaného vědou a z uznávaných medicínských postupů, při stanovaných mezích daných rozsahem jeho úkolů podle pracovního zařazení i konkrétních podmínek a objektivních možností. Takovým jednáním je například zvolení objektivně nesprávného postupu, použití k tomu nevhodných nástrojů, či chyba operatéra, které se mohl vyvarovat. Nicméně, ne každý postup, který skončí negativním výsledkem, je postupem non lege artis. Nejvyšší soud ve své judikatuře uvádí že, samotný negativní výsledek zdravotnického výkonu nemusí být nutně vyvolán postupem, který není v souladu s dostupnými lékařskými poznatky, neboť při zásazích do lidského organismu působí mnoho faktorů, které v konečném výsledku mohou vést k nedosažení předpokládaného stavu či dokonce k jeho zhoršení, tj. k újmě na zdraví (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 18. 4. 2019, sp. zn. 25 Cdo 3386/2018). Pokud tedy v průběhu prováděné operace, došlo k naplnění komplikace, takovou skutečnost nelze samu o sobě hodnotit jako protiprávní jednání lékaře. Shodně též rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 23. 11. 2020, sp. zn. 25 Cdo 2163/2020, kde soud dospěl k závěru, že nelze dovodit chybný postup operatéra v rozporu s lege artis, pokud operace byla provedena zkušeným operatérem, nevyšly najevo žádné odchylky od standartního průběhu daného typu operace a ani nebyly zjištěny žádné nedostatky, kdy chybný následek představoval jedno z přípustných rizik prováděného zákroku.

13. Soud posoudil věc podle výše uvedených hledisek a dospěl k závěru, že v průběhu operace u poškozené bohužel došlo k naplnění komplikace, kterou nebylo možné vyloučit jiným způsobem, přičemž zdravotnický výkon byl odborně zvolen jako správný, proveden zkušeným operatérem, standardní metodou, odpovídajícími nástroji a nebyly zjištěny ani žádné odchylky od standardního průběhu daného typu operace. Soud proto dospěl k závěru, že výkon lékařského zákroku byl prováděn lege artis, tím nebyly naplněny předpoklady pro vznik povinnosti žalované k náhradě škody, neboť nedošlo k porušení povinnosti žalované stanovené smlouvou o péči o zdraví podle § 2636 a n. o. z., protože žalovaná postupovala s péčí řádného odborníka. Jelikož nebyl splněn jeden z předpokladů odpovědnosti za škodu, soud se již dále nezabýval otázkou naplnění ostatních předpokladů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2005, sp. zn. 25 Cdo 773/2004). Vzhledem k výše uvedenému soudu nezbylo, než žalobu v celém rozsahu zamítnout.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 150 o.s.ř., neboť jsou dány důvody hodné zvláštního zřetele pro nepřiznání náhrady nákladů řízení žalované. I když byla žalovaná procesně úspěšná a měla by zásadně nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů, je nutné přihlédnout k předmětu řízení i okolnostem případu. Předmětem řízení je náhrada nemajetkové újmy, která byla způsobena žalované při léčebném zákroku, který však nevedl k očekávanému vyléčení poškozené, ale naopak k újmě na zdraví poškozené, jejíž kvalita života tím byla zásadním způsobem omezena. Poškozená byla vyřazena v podstatě ze všech sfér uplatnění ve společnosti, což se muselo projevit negativním způsobem i v rodinném životě, a tedy v taktéž v životě žalobce. Soud vzal v potaz, že poškozená byla v oboru zdravotnictví laikem, přičemž však obdržela znalecký posudek, který výslovně doporučoval odškodnění pacientky. Soud dále přihlédl ke skutečnosti, že v tomto řízení je rozhodnutí o výši nároku ponecháno na úvaze soudu, a pokud by bylo v jakémkoli rozsahu, i minimálním, žalobě vyhověno, je vždy strana žalovaná povinna nahradit náklady řízení. Je tak zřejmá snaha v těchto řízeních nesankcionovat při neúspěchu (částečném) stranu žalující. Vzhledem k uvedenému se jeví přiznání náhrady nákladů žalované jako nepřiměřeně tvrdé a průběh tohoto řízení a povaha věci odůvodňují použití ustanovení § 150 o.s.ř. Aplikace ustanovení § 150 o.s.ř. zároveň nebude mít negativní dopad do majetkové sféry žalované. Soud proto rozhodl tak, že nepřiznal žalované náhradu nákladů řízení.