17 C 322/2020

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl soudcem Mgr Janem Uhlířem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 17 240,48 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 240,48 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 240,48 Kč od 17. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 8 495,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 17 240,48 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 13. 9. 2019 byla ze strany obchodníka ukončena smlouva na dodávku elektrické energie do odběrného místa na adrese [adresa], přičemž žalobkyně jakožto provozovatelka distribuční soustavy následně udělila příkaz k demontáži elektroměru, ta však nemohla být z důvodu nepřístupnosti odběrného místa provedena. Odebíraná elektřina byla měřena nainstalovaným elektroměrem [číslo]. Dne 18. 11. 2019 bylo kontrolou [číslo] zjištěno, že žalovaná provádí na adrese [adresa] (dále jen energetický zákon). Následkem výše uvedeného jednání žalované vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody v souladu s § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění pozdějších předpisů. Stav elektroměru při přerušení dodávky elektřiny byl určen stanovením náhradních hodnot, a to [anonymizováno 9 slov]. Stav zjištěný při kontrole techniky ze dne 18. 11. 2019 činil [anonymizováno 9 slov]. Množství neoprávněně odebrané elektřiny představuje rozdíl uvedených stavů, tedy [anonymizována tři slova]. Výpočet škody za neoprávněný odběr elektřiny se provede vynásobením množství odebrané elektrické energie a ceny odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovenou pro případ zjištění neoprávněného odběru ve výši podle příslušných cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Tedy ( ([anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]) [anonymizováno] ([anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno])) x 5, 68748 Kč/kWh = 6 125,42 Kč. Dále dle vyhlášky má provozovatel distribuční soustavy právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky. Náklady související se zjištěním neoprávněného odběru byly vyčísleny dle ceníku dodavatelské společnosti platného ke dni zjištění neoprávněného odběru. Celkovou částku nákladů ve výši 11 115,06 Kč vč. DPH představuje souhrn služeb poskytnutých externí společností. Náklady pracovníků dodavatelské společnosti byly vyúčtovány žalobkyni. Neoprávněným odběrem elektřiny byla tedy žalobkyni způsobena škoda v celkové výši 17 240,48 Kč. Celková způsobená škoda se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 6 125,42 Kč vč. DPH vypočítané dle vyhlášky a z nákladů za zjištění neoprávněného odběru ve výši 11 115,06 Kč vč. DPH. Žalobkyně žalované vystavila dne 25. 11. 2019 fakturu [číslo] splatnou dne 16. 12. 2019.

2. Žalobkyně dále doplnila, že žalovaná v době neoprávněného odběru elektřiny měla na odběrném místě bydliště, poštovní schránku měla označenou svým jménem, pobyt žalované v předmětném bytě potvrdila rovněž majitelka bytu. K uvedenému žalobkyně předložila fotodokumentaci, kterou žalobkyni doložila žalovaná.

3. K dotazu soudu pak pronajímatelka předmětného bytu na adrese [adresa], že v době od 4. 2. 2017 do 1. 12. 2019, tedy i v žalovaném období, byt pronajímala žalované, a tato byt v uvedeném období užívala.

4. Žalovaná se k výzvě soudu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání nevyjádřila, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Žalované přitom byla tato výzva spolu se žalobou doručena náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o.s.ř.).

5. Z protokolu o kontrole odběrného místa [číslo] ze dne 18. 11. 2019 a z oznámení o výsledku kontroly ze dne 18. 11. 2019, se shodně podává, že dne 18. 11. 2019 byla provedena kontrola odběrného místa a odběrné místo bylo zajištěno a zaplombováno a elektroměr byl demontován. Stav elektroměru činil ke dni provedení kontroly [anonymizováno 7 slov].

6. Z prohlášení pronajímatelky bytu na adrese [adresa], že žalovaná byt v předmětném období užívala, a to na základě nájemní smlouvy.

7. Ze stanovení výpočtu náhrady škody vyplývá, že náhrada škody za neoprávněný odběr elektřiny činí 6 125,42 Kč - ( ([anonymizováno 15 slov])) x 5, 68748 Kč/kWh, a náklady spojené se zjišťováním a nápravou důsledků neoprávněného odběru elektřiny činí 11 115,06 Kč.

8. Z daňového dokladu ze dne 25. 11. 2019 [číslo] vyplývá, že žalobkyně vyúčtovala žalované částku 17 240,48 Kč se splatností dne 16. 12. 2019, přičemž předmětem vyúčtování byla náhrada škody za dobu trvání neoprávněného odběru na odběrném místě [ulice a číslo], [obec] a náklady spojené se zjišťováním neoprávněného odběru. Žalovaná byla upozorněna na neoprávněný odběr elektřiny do uvedeného odběrného místa upomínkou ze dne 20. 11. 2019, k zaplacení dlužné částky 17 240,48 Kč pak byla upomínána upomínkou ze dne 7. 1. 2020.

9. Podle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Podle § 9 odst. 1 vyhl. č. 82/2011 Sb. při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny.

10. Soud dospěl k následujícímu závěru. Žalovaná na odběrném místě [ulice a číslo], [obec] odebírala elektřinu, přestože k tomuto odběrnému místu byla ke dni 13. 9. 2019 ukončena smlouva o dodávkách a distribuci elektřiny, a to v období od 13. 9. 2019 do 18. 11. 2019, kdy tak byla elektrická energie odebírána neoprávněně podle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona. Při kontrole dne 18. 11. 2019 v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 vyhl. č. 82/2011 Sb. bylo zjištěno množství neoprávněně odebrané elektřiny [anonymizována dvě slova] kWh, tedy v částce 6 125,42 Kč. Žalobkyni dále náleží podle § 9 odst. 12 vyhl. č. 82/2011 Sb. nárok na úhradu prokazatelných nákladů vynaložených na zjišťování a přerušení neoprávněného odběru elektřiny v částce 11 115,06 Kč. Žalovaná pak neoznačila a nepředložila žádný důkaz, že by žalovanou částku uhradila, případně že její povinnost k úhradě žalované částky nevznikla či zanikla na základě jiné skutečnosti.

11. Vzhledem k tomu, že z žalobkyní předložených listinných důkazů vyplývají tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Jelikož žalovaná nezaplatila žalovanou částku do dne splatnosti vystaveného daňového dokladu, ocitla se s placením dluhu v prodlení, a proto soud žalobkyni přiznal i úroky z prodlení v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012, občanský zákoník, dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 495,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 240,48 Kč sestávající z částky 1 820 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 360 Kč ve výši 1 335,60 Kč.