17 C 554/2020

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl soudcem Mgr. Janem Uhlířem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o vypořádání společného jmění manželů,

I. Žalované se přikazuje -) hodnota zůstatku na účtu č. [bankovní účet] vedené na jméno žalované u společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], ke dni 3. 1. 2018, ve výši 6 832,92 Kč.

II. Žalobci se přikazuje -) hodnota zůstatku na účtu č. [bankovní účet] vedené na jméno žalobce u společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], ke dni 3. 1. 2018, ve výši 20 464,11 Kč.

III. Žalobce je povinen na vypořádacím podílu zaplatit žalované částku 161 619,60 Kč, a to do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal žalobou doručenou soudu dne [datum] vydání rozhodnutí, kterým by bylo vypořádáno společné jmění manželů, a to konkrétně hodnota zůstatku na účtu žalované č. [bankovní účet] u společnosti [právnická osoba] ke dni [datum], kdy bylo pravomocně rozvedeno manželství účastníků uzavřené dne [datum]. Žalobce dále uvedl, že účastníci sice spolu uzavřeli dne [datum] pod sp. zn NZ [anonymizováno] 2018, formou notářského zápisu, dohodu o vypořádání zaniklého společného jmění manželů, avšak dohodou jsou vypořádány pouze vypočtené nemovitosti, movité věci a dluhy. Dohoda je dohodou o vypořádání pouze části společného jmění, neboť opomněla aktivum zaniklého společného jmění představující zůstatek na účtu u společnosti [právnická osoba]

2. Žalovaná učinila podáním doručeným soudu dne [datum] předmětem vypořádání hodnoty zůstatků na účtech vedených na jméno žalobce u společnosti [právnická osoba] (i účty vedené na jméno fyzické osoby podnikatele), [právnická osoba], [anonymizována tři slova] a [anonymizována dvě slova] pojišťovna [anonymizováno], pobočka pro Českou republiku (č. pojistky [číslo]).

3. Žalobce dále v průběhu jednání uvedl, že se dohodl se žalovanou na vypořádání některých položek společného jmění manželů nejprve ústně, a proto například životní pojištění, podniky obou účastníků jako fyzických osob podnikajících a prostředky na běžných účtech účastníků se nestaly součástí notářského zápisu o vypořádání společného jmění. To však s výjimkou účtu žalované č. [bankovní účet] u [právnická osoba], na který měly být převedeny finanční prostředky v roce [rok] ze [příjmení] [příjmení] [jméno], o kterých se účastníci nebyli schopni dohodnout. Žalobce ctil ústní dohodu se žalovanou, proto nevypořádal obě životní pojištění a jiné prostředky na účtech návrhem k soudu. Žalobce konečně nepodal žalobu o vypořádání společného jmění ani těsně před uplynutím tříleté lhůty k vypořádání, ale žalované poskytnul prostor pro včasné uhrazení prostředků, které ze [příjmení] [příjmení] [jméno] přešly na účet žalované. Žalobce si nechtěl podáním žaloby před uplynutím lhůty k vypořádání počínat nemravně, avšak žalovaná tak bez výzvy vůči žalobci učinila a vypořádání společného jmění rozšířila o položky, na kterých byly ústně dohodnuti anebo které nejsou součástí společného jmění. Žalovaná žalobci sdělila, že prý žádné prostředky ze [příjmení] [příjmení] [jméno] neobdržela, respektive se nich odmítala dále bavit. Žalobce se dozvěděl od svých synů, že tvrzení žalované o nevyplacení prostředků ze [příjmení] [příjmení] [jméno] není pravdivé a žalované byla vyplacena částka kolem 700 000 Kč. Jelikož na účtu u [příjmení] [příjmení] [jméno] byly i prostředky synů, synové účastníků se o výplatu těchto prostředků zajímali a usilovali. Žalobkyně je synům se značnou prodlevou nakonec vyplatila. Žalovaná navíc nemá právo na vypořádací podíl, neboť v daném řízení se jedná o obdobný skutkový stav, jaký byl zjištěn v řízení, které bylo skončeno rozhodnutím [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Tímto rozhodnutím nebylo žalobci přiznáno právo na vypořádací podíl s odůvodněním, že žaloba byla podána bezprostředně před uplynutím tříleté zákonné lhůty za situace, kdy účastníci delší dobu neúspěšně jednali o vypořádání a žalovaná měla za to, že dojde k vypořádání ze zákona. Žalobce však takto podanou žalobou zabránil žalované zahrnout do vypořádání i další věci, když záměrně uvedl pouze ty věci a práva, kterými disponuje žalovaná, a naopak opomněl zmínit movité věci a zůstatky na účtech, které byly vedeny na jeho jméno.

4. Žalovaná shodně s tvrzením žalobce uvedla, že jejich manželství bylo uzavřeno dne [datum] a pravomocně rozvedeno dne [datum] s tím, že uzavřeli dne [datum] pod sp. zn. NZ [anonymizováno] [rok], formou notářského zápisu, dohodu o vypořádání zaniklého společného jmění manželů, avšak odmítá, že by byla uzavřena jakákoliv ústní dohoda o vypořádání aktiv a pasiv společného jmění účastníků, které nebyly označeny v notářském zápise.

5. Ze sdělení společnosti [právnická osoba] bylo prokázáno, že zůstatek na účtu č. [bankovní účet], který byl veden na jméno žalované, činil ke dni [datum] částku 6 832,92 Kč.

6. Z odpovědi [právnická osoba], spořitelní družstvo, bylo prokázáno, že zůstatek na účtu [číslo] který byl veden na jméno žalobce coby fyzické osoby podnikatele, činil ke dni [datum] částku 30 366, 24 Kč. Tato společnost dále sdělila, že žalobce byl také jednatelem ve [právnická osoba] s.r.o. a zůstatek vedený na účtu této společnosti činil ke dni [datum] částku 2 470, 64 Kč.

7. Ze sdělení společnosti [právnická osoba] se podává, že tato společnost se do roku [rok] zabývala investičním zprostředkovatelstvím a nevedla účty svých klientů. Z odpovědi společnosti [právnická osoba] (nástupce společnosti [právnická osoba]) vyplývá, že tato nedisponuje žádnými informacemi o tom, jaké investiční produkty byly prostřednictvím společnosti nakoupeny žalobcem.

8. Ze výpisu společnosti [právnická osoba] bylo prokázáno, že ke dni [datum] byl veden na jméno žalobce – fyzické osoby účet č. [bankovní účet] se zůstatkem 20 464, 11 Kč a na jméno žalobce – fyzické osoby podnikatele účet č. [bankovní účet] se zůstatkem 2 690, 17 Kč.

9. Z informace společnosti [právnická osoba] se podává, že ke dni [datum] nebyl u této společnosti veden účet na jméno žalobce.

10. Ze zprávy [právnická osoba] [anonymizováno] pojišťovna [anonymizováno], pobočka pro Českou republiku, vyplývá, že žalobce coby pojistník uzavřel dne [datum] smlouvu o kapitálovém životním pojištění [číslo] tato smlouva byla ukončena ke dni [datum], a že dále uzavřel dne [datum] smlouvu [číslo] přičemž zůstatek činil ke dni [datum] částku 309 608 Kč s tím, že tato smlouva byla ukončena.

11. Z notářského zápisu ze dne [datum], sp. zn. NZ [anonymizováno] 2018, bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli dohodu o vypořádání zaniklého společného jmění manželů, jejímž předmětem neučinili hodnoty zůstatků, které jsou předmětem tohoto řízení.

12. Při výslechu žalobce uvedl, že se účastníci před setkáním u notářky dohodli na tom, co si každý ponechá a co se bude řešit v rámci notářského zápisu. Ohledně účtů pojišťoven a penzijního připojištění apod., tak tyto měli shodně, a proto se dohodli, že každý si je ponechá a nebudou součástí notářského zápisu. Totéž se týkalo firem, které byly založeny ještě před manželstvím. Ústní dohoda musela být sjednána, neboť by jinak nemohl být tak bezproblémově uzavřen notářský zápis. Co se týká ústní dohody, tuto spolu řešili dvakrát, ve společném bydlišti a v kavárně v [obec], a to v lednu roku [rok] Dohoda byla uzavřena pouze mezi účastníky a nikdo další uzavření dohody přítomen nebyl. Jediný sporný byl účet, na který měly být připsány prostředky ze [příjmení] [příjmení] [jméno]. Na účtu a podúčtech u této banky byly jak společné prostředky, tak oddělené prostředky synů. [příjmení] banka skončila a měly se převést peníze do [anonymizováno] banky, cca 540 000 Kč, které se měly rozdělit. Žalobci bylo sděleno, že žádné prostředky nejsou a že není co rozdělovat, přičemž důvod, proč začal situaci řešit, byly oddělené prostředky synů, které byly zadržovány. Tyto chtěl vypořádat, tedy zajistit, aby jim byly převedeny, což se nakonec po cca třech letech podařilo.

13. Z ostatních provedených důkazů nebylo prokázáno ničeho podstatného pro rozhodnutí ve věci.

14. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Manželství účastníků trvalo ode dne ode dne [datum] a do dne [datum]. Účastníci uzavřeli formou notářského zápisu dne [datum] dohodu o vypořádání zaniklého společného jmění manželů, jejímž předmětem neučinily hodnoty zůstatků, které jsou předmětem tohoto řízení. Součástí společného jmění, které nebylo notářským zápisem vypořádáno, tak byla hodnota zůstatku na účtu č. [bankovní účet] u společnosti [právnická osoba], který byl veden na jméno žalované, ve výši 6 832,92 Kč, [anonymizováno] zůstatku na účtu č. [bankovní účet] u společnosti [právnická osoba], který byl veden na jméno žalobce, ve výši 20 464, 11 Kč, a hodnota zůstatku na účtu dle smlouvy [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalobcem a [právnická osoba] [anonymizována tři slova], pobočka pro Českou republiku, ve výši 309 608 Kč.

15. Žalobci se, přes poučení soudu dle § 118a odst. 3 o.s.ř. i o následcích nevyhovění výzvy, nepodařilo prokázat tvrzení o uzavření dohody, na základě které by předmětem řízení o vypořádání společného jmění mohla být pouze hodnota zůstatku na účtu č. [bankovní účet] u společnosti [právnická osoba], který byl veden na jméno žalované. Mezi účastníky sice bylo nesporné, že část aktiv a pasiv náležejících do společného jmění byla vypořádána dohodou ve formě notářského zápisu, avšak žalobce nepředložil a neoznačil žádný důkaz prokazující uzavření dohody vylučující uplatnění zbývajících částí aktiv a pasiv společného jmění žalobou. Výslech žalobce k tomuto nepostačuje, neboť žalobce má zájem na výsledku řízení, nestíhá ho žádná sankce při nesplnění výzvy dle § 131 o.s.ř. a bez dalšího důkazu, který by prokazoval či alespoň podporoval tvrzení žalobce, nelze dospět k závěru, že výpověď žalobce je v tomto věrohodná. Věrohodnost nepodporuje skutečnost, že tvrzení žalobce o existenci ústní dohody neobsahuje žaloba, ale je až reakcí na podání žalované, která označila další aktiva, která mají být předmětem vypořádání společného jmění. Naopak v žalobě je uvedeno, že účastníci jsou vypořádáni pouze ohledně aktiv a pasiv vypočtených v notářském zápisu. Pokud chtěl žalobce předejít nastalé procesní situaci, bylo namístě předmětná aktiva a pasiva zahrnout do notářského zápisu, případně jakoukoli jinou dohodu účastníků sepsat či uzavřít před svědky.

16. Podle § 740 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen občanský zákoník, nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

17. Soud po právní stránce posoudil věc následujícím způsobem. Soud podle ustanovení § 740 občanského zákoníku vypořádal společné jmění manželů tak, že přikázal žalované hodnotu zůstatku na účtu č. [bankovní účet] u společnosti [právnická osoba] ve výši 6 832,92 Kč a žalobci přikázal hodnotu zůstatku na účtu č. [bankovní účet] u [právnická osoba] obchodní banka ve výši 20 464,11 Kč. Soud naopak nepřikázal žalobci hodnotu zůstatku na účtu u [právnická osoba] [anonymizována tři slova], pobočka pro Českou republiku, dle smlouvy uzavřené mezi touto společností a žalobcem dne [datum], ve výši 309 608 Kč, neboť ke dni rozhodování soudu již byl smluvní vztah mezi žalobcem a touto společností na základě smlouvy ze dne [datum] ukončen. Zůstatek však byl zohledněn ve výši vypořádacího podílu, jak uvedeno níže. Součástí společného jmění naopak nemůže být zůstatek na účtu, který je veden na jméno žalobce – fyzické osoby podnikatele, protože předmětem vypořádání nemohou být jednotlivé položky podniku coby hromadné věci (viz například rozsudek NS ČR ze dne 27. 9. 2004, sp. zn. 22 Cdo 684/2004). Nadto ani předmětný podnik by nemohl být předmětem vypořádání společného jmění, neboť se nikdy nestal součástí společného jmění. Žalobce začal podnikat na základě živnostenského oprávnění ze dne [datum], ve smyslu ustanovení § 143 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění [účinnost], tak podnik nebyl součástí bezpodílového spoluvlastnictví manželů, a proto se ani nemohl stát součástí společného jmění.

18. Jelikož zůstatek na běžném účtu vedený na jméno žalované byl přikázán žalované, má žalobce nárok na vyplacení poloviny hodnoty zůstatku na tomto účtu, tedy na částku 3 416,46 Kč. Naopak žalovaná má nárok na polovinu hodnoty na běžném účtu přikázanému žalobci, tedy ve výši 10 232,06 Kč, a dále na polovinu hodnoty na účtu dle smlouvy [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalobcem a [právnická osoba] [anonymizována tři slova], pobočka pro Českou republiku, tedy ve výši 154 804 Kč. Na vypořádání této hodnoty má žalovaná nárok, přestože neoznačila k vypořádání hodnotu zůstatku na této konkrétní smlouvě, neboť nelze klást k tíži žalované, že neměla přesné informace o tom, která ze smluv uzavřených s touto společností ke dni zániku společného jmění existovala. Nelze ani přisvědčit obraně žalobce, že by neměla být žalované přiznána žádná částka k vypořádání, neboť neinformovala předem žalobce o tom, že hodlá podat žalobu a učinila tak bezprostředně před uplynutím zákonné tříleté lhůty dle § 741 občanského zákoníku. Z žádného právního předpisu totiž nevyplývá, že by neinformování protistrany o tom, že se chystá podat žalobu o vypořádání společného jmění, mělo za následek sankci spočívající v nepřiznání vypořádacího podílu. Stejně tak nelze sankcionovat v tomto smyslu žalovanou za podání žaloby bezprostředně před uplynutím tříleté zákonné lhůty, a to navíc za situace, kdy sám žalobce podal žalobu těsně před uplynutím této lhůty.

19. Vzhledem k výše uvedenému byla žalobci uložena povinnost zaplatit žalované na vypořádacím podílu částku 161 619,60 Kč (154 804 Kč + 10 232,06 Kč – 3 416,46 Kč). Z důvodu výše vypořádacího podílu byla stanovena lhůta k zaplacení do 3 měsíců od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1, věta za středníkem, o.s.ř.).

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy povaha žalovaného nároku (tzv. iudicium duplex) neumožňuje rozhodnout dle procesního úspěchu v řízení (obdobně viz nález Ústavního soudu II. ÚS 572/19 ze dne 12. 12. 2019 zabývající se otázkou náhrady nákladů řízení v řízení o vypořádání spoluvlastnictví), a proto je na místě rozhodnout tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.