17 C 71/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl soudcem Mgr. Janem Uhlířem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 8 133,76 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 133,76 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 133,76 Kč od 16. 10. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení 8 133,76 Kč. Uplatněný nárok plyne z mezi účastníky uzavřené účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací – pevný internet do zásuvky [číslo] ze dne 28. 3. 2019, kterou byl sjednán pronájem koncového zařízení sériové [číslo] (dále jen Zařízení 1) a účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací – T-Mobile TV [číslo] ze dne 28. 3. 2019, kterou byl sjednán pronájem koncového zařízení sériové číslo [anonymizováno] (dále jen Zařízení 2). Žalobkyně na základě smluv poskytovala služby elektronických komunikací a zprostředkovávala za splnění smluvních podmínek přístup ke službám třetích stran, které žalovanému následně vyúčtovala spolu s nájemným za koncová zařízení. Součástí smluvního ujednání bylo též ujednání o smluvní pokutě ve výši 4 000 Kč pro případ nevrácení pronajatého zařízení ve lhůtě 30 ode dne ukončení Smlouvy. Za období od 20. 3. 2019 do 5. 6. 2019 žalovaný žalobkyni dle vyúčtování neuhradil celkem 133,76 Kč, přičemž z toho žalobkyně nárokuje částku 68,61 Kč za pronájem Zařízení 2, částku 41,15 Kč za pronájem Zařízení 1 a částku 24 Kč za SMS platbu. Smlouvy byly vypovězeny ze strany žalobkyně dne 9. 7. 2019. Jelikož žalovaný ve stanovené lhůtě koncová zařízení nevrátil, nárokuje žalobkyně též částku smluvní pokuty ve výši 4 000 Kč (po 2 000 Kč). Konkrétně byly dlužné částky vyčísleny ve vyúčtování [číslo].

2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaný se k výzvě soudu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání nevyjádřil, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen o.s.ř., a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Žalovanému byla tato výzva spolu se žalobou doručena náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o.s.ř.).

3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Účastníci mezi sebou uzavřeli účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne 14. 3. 2018, na základě které žalobkyně žalovanému poskytovala služby třetích stran. Dále byla mezi účastníky uzavřena účastnická smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací – pevný internet do zásuvky [číslo] ze dne 28. 3. 2019, kterou byl sjednán pronájem koncového zařízení sériové [číslo]. Nakonec byla mezi účastníky uzavřena účastnická smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací – T-Mobile TV [číslo] ze dne 28. 3. 2019, kterou byl sjednán pronájem koncového zařízení sériové číslo [anonymizováno]. Pro případ nevrácení koncových zařízení ve lhůtě 30 dnů ode dne ukončení smlouvy, byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta ve výši 2 000 Kč. Za období od 20. 3. 2019 do 5. 6. 2019 byl žalovanému vyúčtován pronájem Zařízení 2 celkem ve výši 68,61 Kč, pronájem Zařízení 1 celkem ve výši 41,15 Kč a částka 24 Kč za SMS platbu (služby třetích stran). Konkrétně se jedná o vyúčtování [číslo] Žalobkyně pro dlouhodobé neplnění závazků žalovaným dne 9. 7. 2019 vypověděla uzavřené účastnické smlouvy. Smluvní pokuta za nevrácená koncová zařízení ve výši 4 000 Kč (po 2 000 Kč) byla žalovanému vyčíslena ve vyúčtování [číslo] se splatností dne 15. 10. 2019.

4. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu věci soud po právní stránce věc posoudil následovně. Pokud jde o služby třetích stran, žalovaný byl ve smyslu § 1939 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) jako poukázaný vůči poskytovatelům služeb třetích stran, tedy poukazatelům, povinen plnit ve prospěch žalobkyně, jako poukazníka, neboť poskytovatelé služeb třetích stran umožnili žalobkyni, aby platby od účastníků vybírala. Pokud jde o koncová zařízení, žalovaný v obou případech uzavřel s žalobkyní smlouvu o nájmu dle § 2201 a násl. o. z., na základě kterých žalobkyně žalovanému přenechala koncová zařízení a žalovaný se za ně zavázal hradit nájemné. Jelikož žalovaný pronajatá zařízení po ukončení smluvního vztahu nevrátil, je povinen též uhradit smluvní pokutu ve výši 4 000 Kč (po 2 000 Kč) sjednanou dle § 2048 o.z. Protože žalovaný v průběhu řízení nepředložil ani neoznačil žádný důkaz, který by prokazoval úhradu dlužné části kupní ceny za předmětné koncové zařízení, případně jinou skutečnost, na základě které by jeho povinnost zanikla, soud shledal žalobu důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl.

5. Povinnost zaplatit úrok z prodlení soud vyslovil s ohledem na ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., jelikož se žalovaný ocitl v prodlení se zaplacením svého peněžitého dluhu.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „a. t., sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.