18 C 143/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Kamilem Podholou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 23 969 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 23 969 Kč spolu s úrokem z prodlení, a to z částky 2 687 Kč ve výši 10,00 % ročně od 1. 8. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení, a to z částky 3 817 Kč ve výši 10,00 % ročně od 1. 9. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení, a to z částky 3 817 Kč ve výši 10,00 % ročně od 1. 10. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení, a to z částky 3 690 Kč ve výši 10,00 % ročně od 1. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení, a to z částky 9 958 Kč ve výši 8,25 % ročně od 1. 9. 2020 do zaplacení a to v pravidelných měsíčních splátkách počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku a splatných vždy k 15. dni v měsíci v částce minimálně 1 000 Kč měsíčně a to až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek.

II. Zamítá se žaloba ve výši 1,75 % ročně na úroku z prodlení z částky 9 958 Kč od 1. 9. 2020 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna uhradit žalobci náklady řízení ve výši 1 199 Kč, a to vše do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku. Žalováno ve věci bylo dne 4. 5. 2021 a to s tím, že žalobce je na základě kupní smlouvy vlastníkem domu [adresa] v ulici [ulice] v [obec], kde se mimo jiné nachází byt č. 42 o velikosti 1+1, ve 8. NP tohoto domu. Žalovaná užívala byt č. 42 o velikosti 1+1, v 8 NP domu [adresa] v ulici [ulice] v [obec] na základě nájemní smlouvy NS 285-42/11/ sepsané dne 1. 3. 2011. Tato nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 31. 5. 2011 (nájemní vztah byl tak prodloužen 9. dodatkem z roku 2011 až do 31. 8. 2019). Protože žalobce žalovanou nevyzval písemně, aby byt opustila, platí, že nájem byl ujednán znovu ve smyslu ustanovení § 2285 o.z., a tedy stále trval. K ukončení předpisu nájmu a předání bytu došlo dne 29. 11. 2019. Žalovaná si zažádala o splátkový kalendář, který jí byl umožněn. Žalovaná stanovené splátky nedodržela. Dne 30. 9. 2020 žalovaná uznala dlužnou částku. Pro předmětný byt byly předepsané měsíční platby v celkové výši 5 694 Kč a to 3 724 Kč nájem a 1 970 Kč úhrady za užívání bytu (služby). Změnou rozpisu úhrad ze dne 2. 3. 2018 byla na základě rozhodnutí majitele, byla upravena výše nájemného o inflační nárůst, a to na částku 2 872 Kč (platná od 1. 4. 2020). Z přehledu evidence předpisu a plateb vyplývá, že žalovaná nezaplatila nájemné, a to část za měsíc srpen 2019 ve výši 2 687 Kč, září 2019 ve výši 3 817 Kč, říjen 2019 ve výši 3 817 Kč, listopad 2019 ve výši 3 690 Kč. Dále žalovaná obdržela vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním bytu v období od 1. 1. 2019 do 29. 11. 2019, ze kterého vyplývá, že žalovaná byla povinna zaplatit na zálohách částku 21 603 Kč. Skutečné náklady činí částku 25 718 Kč. Žalovaná za služby uhradila celkem částku 15 760 Kč. Po žalované žalobce požaduje rozdíl ve výši 9 958 Kč a příslušenstvím. Splatnost je k 1. 8. 2020. Ve věci bylo rozhodnuto v písemném řízení podle § 115a o.s.ř. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila, nárok nezpochybnila, zaplacení neprokázala. Žalobce doložil to, co tvrdí, nicméně dluh je uznán, ale je doložena nájemní smlouva prokazující nájemní vztah, tato je doprovázena evidenčním listem a je prokázáno ukončení nájemního vztahu do předložení dohody s tím, že následuje splátkový kalendář a uznání dluhu, kde dluh je uznán co do důvodu a výše žalovanou. Nájemní vztah blíže není třeba hodnotit, ale je upraven § 2201 a násl. o. z. Pokud jde o splátkový kalendář, tak jde fakticky o nepojmenovanou smlouvu podle § 1746 o. z. v případě uznání dluhu toto je pak písemně, tak jak uvedeno shora s náležitostmi dle § 2053 o. z. I v řízení se žalovaná vyjádřila souhlasně a s ohledem na projednací zásadu a zjištění skutkový stav a právní posouzení shora soud žalobě vyhověl jako důvodné co do základu tak zákonného příslušenství s odkazem na splatnost úroku z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o lhůtu k plnění tak standardně je do 3 dnů podle § 160 o.s.ř., žalovaná požádala o splátkový kalendář, kdy uvedla, že platí půjčky pro vnuka, které si vnuk vzal bez jejího vědomí, tj. že má špatnou sociální situaci, uvedla soudu nízký důchod a výdaje s tím, že požádala o částku 500 Kč měsíčně. Soud v této souvislosti uvádí, že takto nízké splátky nelze přiznat, neboť podle soudní praxe je třeba, aby dluh byl splacen minimálně do dvou let. Soud tedy přiznal splátky ve výši 1 000 Kč jako maximum, které lze žalované přiznat a to pod ztrátou výhody splátek, tj. že při nezaplacení jakékoliv jediné splátky se stane okamžitě splatný celý dluh a s ohledem na výše uvedené byla i prodloužena lhůta k zaplacení nákladů řízení. Žaloba byla částečně zamítnuta, protože došlo ke snížení úroku z prodlení. Náklady řízení byly přiznány podle § 142 o.s.ř. úspěšné žalobkyni a to fakticky za zaplacený soudní poplatek.