18 C 155/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Kamilem Podholou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 2 575 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 2 575 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 2 575 Kč od 26. 8. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku. <b>Zkrácené odůvodnění:</b> 1. Žalováno ve věci bylo dne 8. 7. 2020 s tím, že žalobce spravuje povinné ručení v České republice. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobce ze Zákonem předepsaného procesu, upraveného v ustanovení § 15 odst. 1 až 3 Zákona č. 168/1999. Žalobce zjistil, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla UI590156 (dále pouze„ vozidlo“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalobce obdržel od Ministerstva dopravy dálkovým způsobem informaci, že žalovaný je zapsán v registru silničních vozidel jako vlastník/provozovatel vozidla, č. j. 13093463. Podle § 4 odst. 2 Zákona se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Žalobce na základě Zákona vychází z informací poskytnutých Ministerstvem dopravy z registru silničních vozidel a je oprávněn považovat je za správné. Žalobce si dovoluje zdvořile navrhnout soudu, aby si případně sám vyžádal výpis z registru silničních vozidel.

2. Žalovaný, coby vlastník/provozovatel, neměl ode dne 8.1.2019 do dne 11.2.2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 Zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 35 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobci tak dle ustanovení § 4 odst. 1 Zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ustanovení § 4 odst. 3 Zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ust. § 4 odst. 4 Zákona platí, že:„ Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Žalobce v souladu s § 4 odst. 6 Zákona zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne 25.8.2019. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na předmětnou výzvu nereagoval a ničeho neuhradil, žalovanému tak byla dne 5.6.2020 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 15 dnů od odeslání této upomínky, 3. S ohledem na výše uvedené žalobce požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 2575 Kč, která se skládá: - Ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (a to dle ust. § 2 odst. 1, písm. H) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, konkrétně 65 Kč), která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 35 dní, celkem ve výši 2275 Kč, a dále - z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 Zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.

4. Ve věci bylo rozhodnuto v písemném řízení podle § 115a o.s.ř. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil, nárok nezpochybnil, zaplacení neprokázal.

5. Ve zkráceném odůvodnění soud uvádí, že skutkový stav, který byl shora citován z žaloby, byl také zjištěn, s odkazem na uvedenou právní úpravu bylo důvodné žalobě vyhověno včetně zákonného příslušenství dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

6. Úspěšný žalobce má právo podle § 142 o.s.ř. na náhradu nákladů řízení a to dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a ve spojení s nálezem Ústavního soudu č. 116/2013 Sb., a to za 3 úkony právní služby po 200 Kč (§ 14b AT) a 3 paušály po 100 Kč (§ 14b AT), zvýšeno o 21% DPH dle § 137 o.s.ř. a za zaplacený soudní poplatek 400 Kč, celkem jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.