18 C 272/2023

Plný text

název soudu rozhodl anonymizována dvě slova celé jméno řešitele ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená anonymizováno údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 47 500 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 47 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 47 500 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 12 051,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalováno ve věci bylo dne datum s tím, že žalobce anonymizováno právnická osoba, IČO, se sídlem adresa žalobkyně (dále již jen„ žalobce“) je společně se žalovaným anonymizováno celé jméno žalovaného, datum narození, bytem adresa žalovaného (dále již jen„ žalovaný“) anonymizováno těchto nemovitých věcí: - anonymizována tři slova obec u obec anonymizována dvě slova, jehož součástí je anonymizována dvě slova adresa, které jsou zapsané v katastru nemovitostí anonymizována dvě slova stát. instituce, stát. instituce, na anonymizováno číslo to pro anonymizováno obec u obec, územní celek (dále již jen„ anonymizováno“, anebo„ anonymizována dvě slova“). právnická osoba má na těchto anonymizována dvě slova anonymizováno o velikosti číslo a žalovaný anonymizována dvě slova o velikosti číslo. Žalobce nabyl uvedený anonymizováno podíl na uvedených nemovitostech anonymizováno smlouvami: - ze dne datum, právní účinky zápisu anonymizována dvě slova k okamžiku datum, zápis proveden dne datum, anonymizována dvě slova: anonymizováno číslo, - ze dne datum, právní účinky zápisu anonymizováno práva k okamžiku datum, zápis proveden dne datum, anonymizována dvě slova: anonymizováno číslo. Z právního hlediska se má za to, že podstata (anonymizována dvě slova spočívá v tom, že každý ze anonymizováno se podílí na právech a povinnostech vyplývajících ze anonymizováno v rozsahu, jaký odpovídá velikosti jeho anonymizováno podílu, přičemž jde o tzv. anonymizováno podíl, nikoli o anonymizováno vymezení vztahující se k určité části anonymizováno věci. Spoluvlastník, který anonymizováno nemovitost užívá nad rámec svého anonymizováno podílu, nemusí ostatním anonymizováno poskytovat anonymizováno náhradu (ekonomickou protihodnotu užívání) pouze tehdy, prokáže-li existenci smlouvy o bezúplatném užívání anonymizováno nemovitosti. Neprokáže-li, že je oprávněn anonymizováno nemovitost užívat nad rámec svého anonymizováno podílu bezúplatně, vzniká mu bezdůvodné obohacení, za které musí ostatním anonymizováno poskytnout peněžitou náhradu jako ekonomickou protihodnotu toho, co nemůže být vráceno. Vztah z bezdůvodného obohacení je přitom právní úpravou i judikaturou pojímán jako objektivní (směřující k tomu, aby se nikdo neobohacoval na úkor druhého bez právem aprobovaného titulu). Povinnost vydat nabytý majetkový prospěch totiž stíhá toho, kdo jej získal způsobem předvídaným v ustanovení pr. předpisu (s účinností od datum ustanovením ustanovení pr. předpisu, přičemž samotný vznik bezdůvodného obohacení není ve své podstatě ovlivněn ani subjektivními okolnostmi na straně ochuzeného a ani obohaceného.

2. Má-li každý anonymizováno právo k celé věci, je jeho právo omezeno stejným právem každého dalšího anonymizováno (např. ustanovení pr. předpisu. To znamená, že anonymizováno nemůže„ bez dalšího“ užívat anonymizováno věc nad rámec svého anonymizováno podílu, a to na úkor dalších anonymizováno; samotná existence anonymizováno ke společné věci není právním důvodem k takovému užívání. Lze tedy uzavřít, že užívání anonymizováno věci nad rámec anonymizováno podílu představuje užívání cizí hodnoty, čímž (sc. anonymizováno si užitné hodnoty anonymizováno věci nad anonymizováno podíl) vzniká bezdůvodné obohacení. V režimu občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. šlo o bezdůvodné obohacení bez právního důvodu (ustanovení pr. předpisu jde o konkrétní skutkovou podstatu bezdůvodného obohacení (anonymizováno číslo anonymizována dvě slova). V návaznosti na výše uvedení lze shrnout, že z anonymizováno podílu sice nevyplývá právo užívat pouze konkrétní část věci, nicméně anonymizováno je oprávněn užívat věc jen v rámci svého podílu (není-li tu právní důvod pro užívání v jiném rozsahu). Jinak řečeno, to, že anonymizováno je (v rámci svého podílu) oprávněn užívat anonymizováno věc, ještě neznamená, že ji může bez dalšího užívat nad rámec anonymizováno na úkor anonymizována dvě slova. Majetkový prospěch dosažený tímto užíváním považuje judikatura tradičně za obohacení získané bez právního důvodu; dovolací soud neshledává podmínky a nezná přesvědčivé důvody pro odklon od tohoto judikatorně ustáleného závěru. Užívá-li tudíž spoluvlastník bez právního důvodu (zejména bez rozhodnutí většiny spoluvlastníků nebo bez dohody anonymizováno anebo bez rozhodnutí soudu) anonymizováno věc nad rámec svého anonymizováno podílu, je povinen vydat to, oč se takovým užíváním obohatil, ostatním anonymizováno podle pravidel o vydání bezdůvodného obohacení (ustanovení pr. předpisu“.

3. V tomto případě je situace skutkově postavena tak, že anonymizováno nemovitosti shora specifikované žalovaný užívá jako anonymizováno nad rámec svého podílu (číslo) na úkor žalobce bez právního důvodu, když doposud neučinil žalovaný ničeho, čímž by užívaní svého anonymizováno podílu nad jeho rámec, tj. nad rámec podílu číslo) legalizoval, resp. legitimizoval. Jinak řečeno, anonymizováno nemovité věci žalovaný užívá žalovaný bez dohody, resp. bez jiného právního titulu, i na úkor žalobce anonymizováno právnická osoba, a to nejpozději od datum. Uvedené užívání anonymizováno věcí jako celku – nad rámec spoluvlastnického podílu žalovaného – tak zakládá právo žalobce společnosti právnická osoba proti žalovanému na poskytnutí peněžité náhrady, a to v rozsahu jeho podílu anonymizována dvě slova (číslo), které je obvyklé vzhledem k času i místu, a to ve výši částka (anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova) za každý měsíc plynoucí ode dne datum do zaplacení. Žalovaný tak k dnešnímu dnu dluží žalobci včetně měsíce anonymizováno rok peněžitou částku částka (slovy: anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova), což odpovídá anonymizováno měsícům x číslo - anonymizováno měsíčně. Uvedená částka je podle názoru žalobce cena obvyklá.

4. Žalovaný byl na základě předžalobní výzvy (dle §142a, odst. 1 o.s.ř.) ze dne datum vyzván k úhradě dlužné částky ve výši částka představující peněžitou náhradu za bezdůvodné obohacení spočívající v anonymizována dvě slova bez právního důvodů. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne datum. Dle informací k sledovaným zásilkám anonymizována dvě slova žalobce zjistil, že zásilka byla pro žalovaného na anonymizováno z důvodu jeho nezastižení uložena do datum a pak opakovaně doručována a následně dne datum žalovanému dodána do domovní schránky. Zásilka se tedy pokládá ze doručenou dnem datum, kdy byla zásilka žalovanému dodána do domovní schránky a měl možnost se s jejím obsahem seznámit.

5. Žalovanému byl zároveň ve smyslu § 1968 - § 1970 občanského zákoníku, tj. v návaznosti na nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kalkulován i úrok z prodlení, a to od prvního dne prodlení po uplynutí lhůty od doručení předžalobní výzvy. Žalovaný se dostal do prodlení uplynutím sedmi denní lhůty ode dne, kdy se předžalobní výzva považovala za doručenou (datum), tedy dne datum byl žalovaný v prodlení. Žalobce tak vedle dlužné částky požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to zákonného úrok z prodlení ve výši 15,00 % p.a. z částky částka ode dne datum do zaplacení. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani ve lhůtě určené v předžalobní výzvě, ani se k předžalobní výzvě nijak v této lhůtě nevyjádřil.

6. Ve věci bylo rozhodnuto v písemném řízení podle § 115a o.s.ř. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil, nárok nezpochybnil, zaplacení neprokázal.

7. Své anonymizováno, respektive anonymizováno, žalobce doložil, výpisem se anonymizována tři slova. Dále byly doloženy anonymizována dvě slova smlouvy podporující žalobní tvrzení, která byla pro úspornost citována z žaloby a převzata do odůvodnění shora. Soud tedy uzavírá, že skutkový stav byl doložen tak, jak žalobce uvádí.

8. Pokud jde o citovaný právní titul, respektive právní úpravu, tak tato byla rovněž převzatá, je správná, a soud na ní odkazuje, uvedená shora. S ohledem na uvedené, bylo důvodné žalobě vyhověno, co do základu, tak zákonného příslušenství, tedy úrok z prodlení dle nař. vl. č. 351/2013 Sb.

9. Úspěšný žalobce má právo podle § 142 o.s.ř. na náhradu nákladů řízení a to dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a ve spojení s nálezem Ústavního soudu č. 116/2013 Sb., a to za 3 úkony právní služby po 3 020 Kč (převzetí, žaloba, výzva k plnění s právním rozborem včetně rozboru skutkového) dle § 7 AT a 3 paušály po 300 Kč § 13 AT, zvýšeno o 21 % DPH dle § 137 o.s.ř. a za zaplacený soudní poplatek 1 900 Kč, celkem jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.