18 C 356/2020

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Kamilem Podholou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 20 717,90 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 717,90 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 717,90 Kč od 24. 7. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 7 756 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalováno ve věci bylo 27. 10. 2020 s tím, že žalobce jako poskytovatel se žalovaným jako uživatelem uzavřeli dne [datum] rámcovou smlouvu o členství v systému [název systému]. V této smlouvě jsou upraveny smluvní podmínky členství v systému, umožňující krátkodobý pronájem konkrétního vozidla ve vlastnictví žalobce za nájemné uvedené v ceníku, nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné podmínky systému [název systému]. Po uzavření smlouvy (a splnění všech povinných podmínek) žalovaný od žalobce obdržel čipovou kartu spolu s PIN kódem k této kartě. Tato nepřenosná čipová karta umožňuje konkrétnímu uživateli systému, aby po předchozí rezervaci konkrétního vozidla ve vlastnictví žalobce toto vozidlo prostřednictvím své čipové karty odemkl, užíval a poté uzamkl. Vozidlo je vybaveno specifickým elektronickým zařízením, které prostřednictvím čipové karty uživatele zaznamená přesnou dobu pronájmu vozidla a za tuto dobu pronájmu je žalobcem uživateli následně vystavena faktura (v souladu s platným ceníkem žalobce) .Dle [odstavec] rámcové smlouvy je tato čipová karta nepřenosná a je vydána výhradně osobě uživatele. Dle [odstavec] rámcové smlouvy uživatel učiněním rezervace automobilu vyslovuje vždy souhlas s aktuálně platným ceníkem a Všeobecnými podmínkami systému [název systému]. Podrobnosti ohledně ceny za užívání automobilu (nájemné) jsou podrobně uvedeny v [číslo článku] Všeobecných podmínek. Žalovaný provedl v systému rezervaci vozidla ve vlastnictví žalobce, toto vozidlo pak v konkrétním termínu (rezervace [číslo]) užíval. Následně mu pak byla žalobcem za tento pronájem vystavena faktura: fa [anonymizováno] [číslo] ze dne 16.7.2019 na částku 20.717,90 Kč, splatná byla dne 23.7.2019. Na tuto fakturu nebylo žalovaným uhrazeno ničeho. Žalovaný byl o zaplacení upomenut. Ve věci bylo rozhodnuto v písemném řízení podle § 115a o.s.ř. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil, nárok nezpochybnil, zaplacení neprokázal. Žalovaný doložil to, co tvrdí, tedy, že mezi stranami byla uzavřena rámcová smlouva o členství v systému žalobce, který funguje tak jak žalobce jej popsal. Následně byly poskytnuty služby podle této smlouvy, která se řídí doloženými všeobecnými obchodními podmínkami. Služby pak byly vyfakturovány předmětnou fakturou, která byla v souladu se žalobcovými tvrzeními doložena a konečně byla doložena výzva k zaplacení před podáním žaloby. Žalobce tedy splnil to, co bylo potřeba, aby byl ve věci úspěšný, tedy zejména prokázal skutkově vznik svého nároku a plnění poskytnuté podle uzavřené smlouvy. Právně se dle názoru soudu věc posuzuje podle § 1746 OZ, tedy mezi stranami byla uzavřena nepojmenovaná smlouva, která má nicméně znaky smlouvy nájemní, pokud došlo k užívání předmětného vozidla a základním znakem nájmu, tak jak vyplývá z obecného ustanovení § 2201 OZ, resp. pokud jde o pronájem vozidla § 2321 OZ a stejně by vyplývalo i z podnikatelského nájmu věcí movitých podle § 2316 OZ, kdy všechny tyto smluvní typy bylo možné s různou přesností na uvedený vztah použít, tedy základním znakem nájemní smlouvy je zaplatit nájemné za možnost užívání a pokud toto nebylo zaplaceno, tak bylo žalobě vyhověno co do základu, tak zákonného příslušenství odvíjející se od splatnosti faktury a to stanovené způsobem dle nař. vl. č. 351/2013 Sb., tedy zákonný úrok z prodlení. Úspěšný žalobce má právo podle § 142 o.s.ř. na náhradu nákladů řízení a to dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a ve spojení s nálezem Ústavního soudu č. 116/2013 Sb., a to za 3 úkony právní služby po 1 940 Kč a 3 paušály po 30Kč dle AT, zvýšeno o 21% DPH dle § 137 o.s.ř. a za zaplacený soudní poplatek 829 Kč, celkem jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.