18 C 7/2020

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Kamilem Podholou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 72 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, podle které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni 72 000 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované na nákladech řízení částku 41 431 Kč k rukám právního zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalováno ve věci bylo [datum] s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně [celé jméno původní účastnice] uzavřela [datum] smlouvu o přechodném ubytování v části jejího bytu v [ulice] ul. [adresa] v [obec] se žalovanou a jde o byt v jejím vlastnictví a dohodly si užívání od [datum] do konce roku. Byt byl pak po rekonstrukci a vybavený. Za žalovanou jednala jednatelka paní [příjmení] a byl zde závazek v čl. I, že zde ubytuje 4 osoby, které bude sama střídat a evidovat a bude zajišťovat obsazenost bytu a od září [rok] pak žalovaná přestala platit paušální cenu za ubytování a nebyla zde žádná písemná výpověď, byt nebyl ani vyklizen, nebyl ani předán. Pouze byly vhozeny, a takto bylo ubytování ukončeno, klíče do poštovní schránky na jméno jednoho z ubytovaných svědka [příjmení]. Mezi stranami byl v čl. II smlouvy ujednán písemný styk. Žalobkyně užívala schránku na místě trvalého pobytu v ulici [obec a číslo] v [obec]. Bylo potvrzeno zaslání SMS zprávy žalobkyni žalovanou [datum] s textem byt je prázdný, klíče má pan [příjmení] [datum] byla zaslána SMS zpráva, byly vám vhozeny klíče do schránky za přítomnosti svědků. Žalobkyně reagovala dopisem [datum], kde žalovanou vyzvala k uhrazení za září a trvala na smlouvě do konce roku. Nebyla tedy uzavřena dohoda o ukončení smlouvy, byt nebyl předán protokolárně. Ze strany žalované bylo odkázáno na SMS zprávu a na mail. Další pronájem byl pak znemožněn, neboť zde byly škody, které se odstraňovaly do prosince 2019 řemeslníky. Není zde žádný důvod k ukončení nájemního vztahu. Bylo pro srovnání poukázáno na to, že v [obec] se za ubytování platí více než bylo dohodnuto mezi stranami. Bylo potvrzeno, že byl ze strany žalované zaslán e-mail s fotografiemi bytu. [datum] převzala pak jednatelka žalobce výpověď, kterou dala žalobkyně žalované a dle této se ukončil nájemní vztah ke konci r. [rok], tedy tak jak měl původně být ukončen. Byt byl zrekonstruován a cena 18 000 Kč, tedy 4x 4 500 Kč, je dle žaloby odpovídající. Ze strany žalované bylo navrženo žalobu zamítnout, neboť žalovaná předmětný byt prokazatelně vyklidila k [datum] a [datum] za přítomnosti svědků vhodila klíče od předmětného bytu do poštovní schránky. Zde tento úkon byl dán do souvislosti s právní úpravou § 2292 OZ, podle kterého nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí a byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoliv pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned. Bylo poukázáno na to, že ze strany žaloby nebyla k předání bytu poskytnuta dostatečná součinnost. Byt byl tedy vyklizen k [datum], byly vhozeny klíče a žalobkyně měla do 5 dnů po zjištění nedoplatku ceny možnost nechat z bytu vyklidit všechny ubytované osoby, tak jak uvádí smlouva. Jak vyplývá z čl. V smlouvy, není povinností jednatelky, ale ubytovaných osob odevzdat klíče od domu a není zde zakotvena povinnost odevzdat klíče do bydliště žalobkyně. Bylo poukázáno na § 2330 a 2331 OZ, kde žalobkyně má za povinnost prokázat, že nemohla zabránit škodě, která by jí vznikla předčasným zrušením ubytovací smlouvy a toto žalobkyně neprokázala. Na tomto místě soud uvádí, že v tomto smyslu bylo dáno příslušné poučení. Bylo poukázáno na čl. VII smlouvy, podle kterého lze jednostranně odstoupit a byt vyklidit dle čl. II smlouvy a v čl. II smlouvy bylo ujednáno, že obě strany mohou ukončit smluvní vztah během doby určité bez uvedení důvodu kdykoliv jednostranným odstoupením pokud nebudou smluvní strany plnit podmínky smlouvy. Datum ukončení smlouvy pak v případě nedohody mohou oznámit druhé straně odesláním oznámení o datu ukončení poštou na adresu protistrany uvedené v záhlaví smlouvy nebo do datové schránky. Od smlouvy bylo tedy žalovanou jednostranně odstoupeno dle čl. VII písm. c) smlouvy a dle čl. II odst. 2 smlouvy žalovaná oznámila žalobkyni datum ukončení smluvního vztahu. Oznámení bylo zasláno na kontaktní údaje žalobkyní uvedené v záhlaví smlouvy, tedy telefonní číslo a e-mailová adresa. Bylo poukázáno na specifikum úpravy smlouvy o ubytování, kdy podle § 2328 OZ ubytovaný má vždy právo vypovědět ubytování bez výpovědní doby podle § 2330 OZ a v těchto případech nepřichází v úvahu právo ubytovatele na náhradu škody. A bylo poukázáno na komentář k § 2330 OZ, který poukazuje na to, že je zde volnost ubytovaného v možnosti ukončit ubytování a to i v případě ubytování na dobu určitou. Pokud pak jde o ust. § 2330 odst. 2 OZ, kde jsou podmínky zakotvující povinnost ubytovaného nahradit škodu ubytovateli, pokud bylo předčasně zrušeno ubytování, pokud vznikla škoda a pokud škodě nešlo zabránit. V tomto případě soud odkazuje na poučení uvedené shora a dále se zde připojuje argument žalované strany, že žalobkyně byla do konce období roku pasivní, nevynaložila žádnou snahu přenechat ubytovaný prostor jinému ubytovanému. Bylo poukázáno na SMS zprávy žalované žalobkyni: [datum]:„ [anonymizováno] bychom Vám předali klíče od bytu“, SMS z [datum]:„ my k nim neodmítáme dát lidi, ale s nimi bydlet nikdo nechce“, SMS z [datum]:„ chlapi mají jiné ubytování k [datum] bude byt připraven k předání“, SMS z [datum]:„ byt je prázdný klíče má pan [příjmení]“, SMS z [datum]:„ byly vhozené klíče do schránky za přítomnosti svědků“. A dále bylo poukázáno na e-mail z [datum], kterým žalovaná na adresu žalobkyně oznámila o tom, že byt byl vyklizen k [datum] s tím, že klíče od bytu může jednatelka ihned odevzdat žalobkyni. Bylo poukázáno na to, že strany mezi sebou standardně komunikovaly SMS. Ubytování samo o sobě, resp. uzavření uvedené smlouvy, nebylo mezi účastníky sporováno, nicméně touto smlouvou byl proveden důkaz. Ze smlouvy vyplývá, že byla uzavřena do konce r. [rok], byly zde maximálně 4 osoby k ubytování a tyto mají povinnost předat byt a klíče proti písemnému tvrzení s tím, že při vyklizení jsou osoby zde ubytované povinny uvolnit místnosti a předat klíče, jak uvedeno. Ve vztahu k předání bylo v průběhu jednání ze strany žalované argumentováno tak, jak v jejím vyjádření, že zde žalobkyně neposkytla součinnost, byla nekontaktní. K datu předání byla zaslána SMS, byla vyzývána k převzetí klíče od bytu. Vlastnické právo k předmětnému bytu bylo pro žalobkyni potvrzeno z výpisu z katastru nemovitostí. Zakladatelskou listinou byl proveden důkaz podpisu jednatelky, což ovšem nebylo sporováno. Dále byla k důkazu čtena obálka o dokladu bydliště žalobkyně v ulici [obec a číslo], kam měly být vhozeny klíče od bytu jednatelky společnosti, tak jak tvrdí žaloba. Výzvou z [datum], na kterou odkazovala žaloba a byla to reakce na SMS z [datum], žalobkyně trvala na tom, že smlouva je platná a bude ukončena až koncem roku [rok]. A k této výzvě jako doklad o odeslání byl čten podací lístek. K tvrzením žalobkyně, že žalovaná mohla a měla byt obsadit, tak byla čtena příloha k účetní závěrce, která prokazovala, že ke konci r. [rok] žalovaná měla asi 90 zaměstnanců. K obdobnému sloužil důkaz, tedy daňové přiznání žalované za uvedené období. K tvrzením žalobkyně o přiměřenosti ceny za ubytování byla čtena smlouva o ubytování z ubytovny [obec], zde 4 270 Kč za osobu. Dále byla čtena k důkazu fotografie ze září [rok], kdy jednatelka se vyfotila v zrcadle s tím, že toto měl být důkaz o vyklizení bytu, jak uvádí žaloba. Žalobkyně tvrdila, že neměla přístup k schránce, do které byly vhozeny klíče. K tomu pak byl doložen doklad zámečníka o opravě této poštovní schránky z [datum], kdy tedy k tomuto datu žalobkyně se dostala ke klíčům od bytu. K osobě jednatelky, předmětu podnikání, tedy jednatelka [příjmení], pro žalovanou byl čten důkaz z obchodního rejstříku, tak jak žalobkyně uvedla ve svých argumentech citovaných shora, byla dána žalované výpověď [datum] s ukončením ke konci roku, tak jak byla dohodnutá smlouva. E-mailem z [datum] bylo zjištěno, že jednatelka žalované paní [příjmení] oznámila vyklizení bytu k [datum] a upozorňovala na nekomunikaci ze strany žalobkyně s tím, že klíče může odeslat ihned a přílohou pak byla fotografie vyklizeného bytu. Ze strany žaloby naopak byly doloženy fotografie, tak jak uvedeno shora, když se dostaly do bytu v květnu [rok], tak fotili poničené dřevěné části ze dvou dřevěných lůžek, skříňku v koupelně s osobními věcmi, pánskou bundu na věšáku v chodbě, pánské hodinky v kuchyni, flek na zdi u postele, basa od piva, poškozený protikus vchodových dveří, poškozená dlažba v koupelně, svazek klíčů ve schránce, tak jak byl zámečníkem, viz shora, objeven při otevření schránky. Dále byly provedeny z mobilního telefonu žalobkyně [příjmení] konverzace s paní [příjmení] a zde bylo konstatováno, že od března do července se zprávy týkají platebních otázek, povlečení apod., což není třeba hodnotit. SMS z 20. 8. potvrzuje to, co uvedla strana žalovaná. [datum] jednatelka žalované sděluje, že volá žalobkyni, že to chce řešit, odpovědí žalobkyně je že řešit není co, z bytu se nikdo stěhovat nechce, smlouva je mezi stranami sporu (resp. mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou) a to do [datum]. Žalobkyně pokračuje, že obsazený byt nelze předávat, lze pouze doplnit obsazenost dvěma osobami. Ze strany [příjmení] je odpověď: Z bytu se stěhovat budou, musí, firma nebude platit 18 000 Kč za dva. Když jsme mluvili naposled, říkala jste něco jiného. Je mi líto, že po tak dlouhé spolupráci najednou jsou problémy. Chtěla jsem Vám napsat výpověď, ale [příjmení] mamka řekla, že je to po naší domluvě. Žalobkyně odpovídá: Oni se nechtějí v žádném případě stěhovat. Nemůžu je vyhodit na ulici jenom proto, že k nim odmítáte na pokoje dát další dvě osoby. Na tomto místě soud uvádí, že k dotazu žalobkyně uvedla, že svědek [příjmení] jí řekl, že se nechce stěhovat z bytu. Na tomto místě lze uvést, že ze svědecké výpovědi pana [příjmení] toto potvrzeno nebylo. [příjmení] tedy odpovídá v konverzaci, jak je zaznamenána č. l. 95 spisu:,,Příští měsíc už nájem platit nebudu a k [anonymizováno] bude byt prázdný.“ Následuje SMS [datum] [příjmení] uvádí, tak jak uvedla žalovaná shora, že není odmítáno dát k nim lidi a nikdo k nim nechce, z téhož dne odpověď žalobkyně, která argumentuje, že všichni se dohodnou a jsou zde i dražší ubytovny. A opět jako vedle žalovaná shora je potvrzena SMS z [datum] [příjmení] píše, že chlapi mají jiné ubytování k [anonymizováno] ve 14 hodin bude byt připraven k předání., proč mi neberete telefon. Spolupracovali jsme 3 roky. Myslel jsem, že jsme se vždy dokázali dohodnout. Najednou je problém. Otočil jste o 180 stupňů. Nechápu to.“ [datum] bylo potvrzeno SMS, tak jak uváděla žalovaná strana a uvedeno shora, byt je prázdný, klíče má pan [příjmení]. K tomuto a obecně k vytýkané ze strany žalované nedostatečné součinnosti, respektive aktivitě ze strany žaloby bylo ze strany žaloby sděleno, že v [obec] žalobkyně její zástupkyně nežijí, bydlí v [obec]. A konečně byla SMS [datum] od paní [anonymizováno] den. Nereagujete na dopis ani na email. (Zde žaloba uvedla, že žádný dopis nebyl.) Dnes Vám byli vhozeny klíče do schránky za přítomnosti svědků.“ V tomto smyslu soud uvádí, že opět bylo potvrzeno tvrzení žalované. Žalobkyně se vyjádřila k dotazu soudu, že si nepamatuje, jestli ji bylo telefonováno, že by nebrala telefon k datu předání. Ze strany žalované tedy bylo zopakováno při jednání, že k [datum] se paní [příjmení] s ubytovanými dostavili na místo, tak jak bylo avizováno uvedeno shora, k předání bytu a bylo telefonováno žalobkyni, která nezvedala telefon. Dále je zde mail z [datum] sdělující: Byt je prázdný. [příjmení] má pan [příjmení]. Zde k dotazu soudu bylo ze strany žaloby potvrzeno, že neměli v úmyslu se do bytu k předání dostavit, neboť žijí v [obec]. Poslední maily z [datum], kde paní [příjmení] sděluje žalobkyni, že nereaguje na dopis, na email a (žalobou potvrdila pouze email) a byly vhozeny klíče za přítomnosti svědků. Pokud tedy jde o užívání bytu a předávání bytu byli slyšeni – jednatelka žalované, tedy již shora zmiňovaná paní [příjmení], která potvrdila, že přes telefon se již na začátku prázdnin domluvili s žalobkyní, že byt bude předán a nájem ukončen k [datum], protože 18 000 Kč za náhrady v případě neobsazeného bytu byli příliš vysoké a žalobkyně nechtěla slevit z nájmu, kdy sleva se probírala – telefonicky. Bylo potvrzeno to, co bylo zjištěno i z SMS shora, že k datu předání se žalobkyně nedostavila a nebrala telefony. Komunikovala pouze SMS. Chtěla především, aby pokračovala smlouva. K předání pak bylo potvrzeno, že byt byl vyklizený, byli se svědky [příjmení] [příjmení] přítomni v bytě a následně byla žalobkyně, tak jako vedeno shora, informována mailem a byt a klíč byl vhozen do schránky. Firma pak oba svědky převezla do [obec] na penzion [anonymizováno], tedy na jiné ubytování. Byt byl dle názoru jednatelky nepřiměřený k požadované částce, neboť kuchyň, která byla zamčená a ubytovaní si fakticky vařili v chodbičce na dvou plotýnkovém vařiči. Ve svědecké výpovědi [jméno] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že zde byl ubytován s [jméno] [příjmení]. Žalobkyni viděl asi 2x, ale nebyla u předávání. [jméno] byli pouze, jak už bylo mnohokrát uvedeno, paní [příjmení] a pan [příjmení]. Byt byl připraven k převzetí, byl vyklizen, následně pak byli vhozeny klíče do schránky a byla potvrzena zamčená kuchyň. Stejně tak svědek [jméno] [příjmení] potvrdil, že k datu předání zde žalobkyně nebyla, nebrala telefony. Následně byly klíče vhozeny do schránky. Žalobkyně měla telefonický hovor v určitou dobu před vyklizením s tímto svědkem, kdy zjišťovala, proč se chtějí odstěhovat. Každopádně svědek potvrdil, že žalobkyně věděla, že jdou pryč. Ubytování upraveno v § 2326 a následující obč. zákoníku. Pokud jde o charakter a podstatu ubytování, tedy že bylo poskytnuto přechodné ubytování na ujednanou dobu, tedy do konce roku, jak uvedeno, o tom nebylo mezi stranami sporu. Pokud jde o placení ubytování, tak žaloba byla koncipována tak, že ubytování trvalo až do konce roku a k tomu také sloužila její výpověď s výpovědní lhůtou, tak jak je uvedeno shora, do konce roku [rok], kdy před tímto datem nedošlo k platnému ukončení uvedeného vztahu. Ze strany žalované pak bylo argumentováno úpravou ukončení podle § [číslo], podle které ubytovaný může smlouvu vypovědět před uplynutím ujednané doby a ubytovatel má nárok na škodu, která mu nevznikla předčasným zrušením ubytování ze strany ubytovaného, pokud této škodě nemohl zabránit. Pokud pak jde o odstoupení od smlouvy na základě ustanovení ve smlouvě, tedy to, co je možné podle § 2001 obč. zákoníku, tak v článku II. je možnost pro obě strany ukončit smluvní vztah během doby určité bez uvedení důvodu a to kdykoliv jednostranným odstoupením v případě, že nebudou smluvní strany plnit podmínky smlouvy. A dle názoru soudu tato možnost je tedy oboustranná, pokud strana žalovaná viděla, že není schopna obsadit byt, kdy podle předcházejícího ustanovení se zavázala dodržet počet osob 4, tak jí vzniklo právo odstoupit od smlouvy. Pokud jde o předání bytu, tak je zde povinnost žalované při skončení ubytování předat byt, movité věci a klíče ubytovatelce proti písemnému potvrzení. Zde tuto povinnost byla strana žalovaná, tak jak bylo prokázáno shora, připravena splnit, ale nebyla ji poskytnuta řádná součinnost ze strany žaloby, tzn. následné vhození klíče do schránky, nemůže jít k její tíži. Je zde sjednána výpovědní lhůta a ta je dvouměsíční. V případě odstoupení od smlouvy bez uvedení důvodu a zde bylo potvrzeno z výpovědi zejména jednatelky, ale i nepřímo vyplývá z výpovědi pana [příjmení], že žalobkyně věděla o odstoupení od smlouvy na začátku prázdnin, tzn., dvouměsíční lhůta byla dodržena. Pokud jde o předání klíčů je zde další povinnost specifikována týkající se ubytovaných osob, které jsou povinny uvolnit místnosti, což bylo potvrzené jak svědeckými výpověďmi, tak uvedenou fotografií s vyklizeným bytem. Dále je zde povinnost předat klíče, kde platí to, co bylo uvedeno shora o nedostatku součinnosti ze strany žaloby. Jsou zde další ustanovení týkající se neplacení, k čemuž došlo od [anonymizováno] [rok], tedy do 5 dnů možnost vyklizení ubytovatelem předmětného bytu a zde bylo argumentováno, že ze smlouvy tedy měla žaloba povinnost jednat, pokud nebylo placeno za ubytování. Soud se domnívá, že tato povinnost v daném případě nenastupuje, neboť bylo prokázáno, že strana žalovaná postupovala dle smlouvy a ubytování bylo řádně ukončeno odstoupením od smlouvy k [datum] a byt byl již vyklizený. Nebylo tedy potřeba, aby ubytovatelka přistupovala k vyklizení na základě právě uvedeného ustanovení smlouvy v čl.

V. Stejně tak není třeba blíže se zabývat, i když pouze okrajově soud může říct, že žalobkyně nevyvinula po zbytek roku žádnou snahu byt obsadit, až v květnu se k bytu dostavila a byl za pomoci zámečníka získán klíč ve schránce. Jinými slovy, není třeba řešit otázku předvídanou v § 2330 obč. zákoníku, tedy odvracení škody, neboť ubytování neskončilo výpovědí, ale jednostranným odstoupením od smlouvy a uvedené ustanovení se tedy na daný případ nevztahuje. Čl. V zavádí další povinnost, respektive specifikuje již uvedenou povinnost týkající se předání klíčů, s tím že hovoří se o protokolu při předávání bytu. Soud k tomuto uvádí, že tento protokol nemohl být sepsán, neboť pro nedostatek součinnosti, jak již bylo opakovaně uvedeno shora ze strany žaloby. Možnost ukončit ubytování jednostranným odstoupením dle čl. II je souhrnně zopakován v čl. VII, kde je výpověď zmiňována, jako další jiný způsob ukončení od smlouvy je evidentní, že se v daném případě nepostupuje podle § 2330 obč. zákoníku a neřeší se tedy eventuální škoda, které mohla či nemohla žaloba zabránit, tedy nárok nelze posuzovat alternativně ani jako nárok z trvání nájmu ani jako nárok na náhradu škody v případě výpovědi. Z uvedených důvodů byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Úspěšná žalovaná strana má právo podle § 142 o.s.ř. na náhradu nákladů řízení a to dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a ve spojení s nálezem Ústavního soudu č. 116/2013 Sb., a to za 8 úkonů právních služeb dle advokátního tarifu po 3 980 Kč, tedy celkem 31 840 Kč + 2 400 Kč paušály po 300 Kč dle advokátního tarifu, tedy 34 240 Kč a včetně DPH 21% dle § 137 o. s. ř. to činní 41 431 Kč (úkony: převzetí, odpor, 2x vyjádření, odvolání, 3x jednání), celkem jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.