19 C 138/2023

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Štěpánkem ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem datum , PSČ obec V - anonymizováno proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované o zaplacení částky 58 487 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobcům společně a nerozdílně částku 58 487 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 58 487 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobcům společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 15 988,80 Kč, k rukám právního zástupce žalobců, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] žalobci nárokovali k zaplacení částku 58 487 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od [datum] do zaplacení s tím, že dne [datum] byla mezi žalobci a žalovanými uzavřena nájemní smlouva, kterou se žalobci, jakožto pronajímatelé a zároveň výluční vlastníci pozemku parcelní [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], bytový dům v obci [obec], na adrese [adresa], ve kterém se nachází bytová jednotka, zavázali přenechat nájemcům k užívání nájemní byt [číslo] o velikosti [anonymizováno] [výměra], ve [anonymizováno] nadzemním podlaží. Žalovaní se zavázali platit nájemné ve výši 9 500 Kč vždy do 5. dne běžného měsíce spolu se zálohou na služby spojené s užíváním bytu ve výši 1 500 Kč s tím, že budou tyto zálohy vyúčtovány v nadcházejícím období. Celkově se tak žalovaní zavázali k platbám ve výši 11 000 Kč měsíčně. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum]. Od měsíce ledna [rok] však žalovaní řádně a včas nehradili sjednané nájemné a zálohy na služby spojené s nájmem bytu, a to až do konce měsíce března [rok], kdy byl nájem uplynutím sjednané doby ukončen. Na nájemném tak žalovaným vznikl dluh ve výši 15 500 Kč. Dále vznikl žalovaným dluh na nedoplatcích za spotřebu plynu ve výši 15 444 Kč, spotřebu elektřiny 5 498 Kč a revizi kotle 1 665 Kč. Žalobci dále za žalovanými nárokují náklady, které vynaložili na opravy škod vzniklých na bytu, kdy se konkrétně jedná o náklady na opravu stropních světel 456 Kč, vyklizení, uklizení bytu a likvidace odpadu 3 900 Kč, revizi plynu – osazení plynoměru 1 210 Kč, úklidové prostředky 718 Kč, nový zámek k bytu 389 Kč, opravu dveří, výměnu zámků a vložek 2 480 Kč, zasklení okna 900 Kč a za převod bytu 22 000 Kč. Na výše uvedené dlužné částky byla žalovaným započítána kauce složená dne [datum] ve výši 11 000 Kč a přeplatek za vyúčtování služeb ve výši 673 Kč. Celkově tak žalobcům vůči žalovaným vznikl dluh ve výši 58 487 Kč. Žalovaní žalobcům ničeho nezaplatili, přestože byli opakovaně vyzýváni, naposledy dne [datum] prostřednictvím výzvy k úhradě dluhu odeslanou právním zástupcem žalobců.

2. Žalovaní zůstali v řízení nečinní, jejich stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] má soud za zjištěný vznik nájmu k předmětnému bytu, účastníci ujednali nájem na dobu určitou do [datum] a ujednali nájemné ve výši 9 500 Kč splatné vždy do 5. dne běžného měsíce, spolu s nájemným byly splatné i zálohy na služby ve výši 1 500 Kč. Jako nájemci jsou v nájemní smlouvě označeni oba žalovaní, oba také smlouvu podepsali. K ukončení nájmu došlo uplynutím sjednané doby. Z vyúčtování dlužných částek plyne celkový nedoplatek na nájemném ve výši 15 500 Kč. Z předžalobní výzvy k plnění bylo zjištěno, že žalovaní byli vyzvání k úhradě dluhu na nájemném do [datum].

5. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Předmětem nájmu v dané věci byl byt, uplatní se tak zvláštní ustanovení podle § 2235 o. z. a násl.

6. Podle ustanovení § 2270 o. z. uzavře-li nájemní smlouvu s pronajímatelem více osob, stanou se společnými nájemci bytu (odst. 1). Co platí o nájemci, platí obdobně o společných nájemcích, není-li dále stanoveno jinak (odst. 2).

7. Podle ustanovení § 2271 o. z. se na společný nájem bytu v dalších otázkách přiměřené použijí ustanovení o společnosti, tj. § [číslo] až [číslo], z právních jednání týkajících se společného nájmu jsou společní nájemci vůči pronajímateli a třetím osobám oprávněni a zavázáni společně a nerozdílně (§ 2736 o. z.). Společná a nerozdílná (solidární) zavázanost vůči pronajímateli (tzv. pasivní solidarita) znamená to, že společní nájemci jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Pronajímatel (jako věřitel) může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech společných nájemcích, jen na některých, nebo na kterémkoli ze společných nájemců (§ 1872 odst. 1).

8. Nárok žalobců na zaplacení dlužného nájemného nachází oporu v ustanovení § 2201 o. z., žalobci jako pronajímatelé přenechali žalovaným jako nájemcům byt k dočasnému užívání, žalovaní však neplnili svůj závazek platit za to žalobcům nájemné. Nájemné bylo splatné vždy k 5. dni daného měsíce, ode dne následujícího jsou žalovaní s plněním v prodlení (§ 1968 o. z.). Žalobce má proto právo na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., žalobce jej však požadoval až od [datum] do zaplacení.

9. Podle ustanovení § 2247 o. z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2 (odst. 1). Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis (odst. 3).

10. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, dále jen„ zákon č. 67/2013 Sb.“, poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu.

11. Podle ustanovení § 7 zákona č. 67/2013 Sb. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období (odst. 1). Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování (odst. 2).

12. Z vyúčtování dlužných částek vyplynul nedoplatek ve výši 15 444 Kč (plyn) a 5 498 Kč (elektřina). Splatnost v tomto případě nebyla účastníky ujednána, ani stanovena jinak, žalovaní proto byli povinni plnit k výzvě žalobce (§ 1958 odst. 1 o. z.), a to k výzvě ze dne [datum], jež se do sféry dispozice žalovaných dostala prostřednictvím pošty na adresách známých žalobci z nájemní smlouvy. Žalobce požadoval plnění do [datum], ode dne následujícího jsou žalovaní s plněním v prodlení a žalobce má právo na úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

13. Podle ustanovení § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

14. Podle ustanovení § 2293 odst. 1 o. z. nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel.

15. Podle ustanovení § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Podle ustanovení § 2915 odst. 1 o. z. pak základním typem odpovědnosti více osob je společná a nerozdílná povinnost k náhradě.

16. Pokud není byt ve stavu, v jakém ho nájemce převzal (např. vyskytují se v něm poškození, která nebyla odstraněna, ačkoli k tomu nájemce byl povinen), může pronajímatel po nájemci žádat náhradu způsobené škody (§ 2910, § 2913 o. z.). Žalobci vynaložili náklady na opravy zařízení bytu a jeho úklid po skočení nájemního vztahu. Žalobci rovněž provedli, a to namísto smluvené povinnosti žalovaných, periodickou kontrolu plynových spotřebičů odborným pracovníkem. Žalobcům tak vznikl nárok na náhradu škody, kdy celkem na opravy a revizi vynaložili částku 33 718 Kč. Tato částka pak byla ve vyúčtování ponížena o částku 11 000 Kč (složená kauce) a částku 673 Kč (přeplatek za vyúčtování služeb). Splatnost i v tomto případě nebyla účastníky ujednána, ani stanovena jinak, žalovaní proto byli povinni plnit k výzvě žalobce ze dne [datum]. Žalobce požadoval úhradu dluhu do [datum], žalovaní takto neučinili, ode dne následujícího jsou proto s plněním v prodlení a žalobce má právo na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

17. Vzhledem k tomu, že se žalobcům předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 988,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 340 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 58 487 Kč sestávající z částky 3 460 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 280 Kč ve výši 2 368,80 Kč.

19. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.