19 C 153/2022

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Štěpánkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o: zaplacení částky 3 293,69 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci</b> <b>-) částku 3 293,69 Kč,</b> <b>-) úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 293,69 Kč od 13. 4. 2021 do zaplacení,</b> <b>-) kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 359,15 Kč,</b> <b>-) kapitalizovaný úrok ve výši 3 503,14 Kč,</b> <b>-) náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 545 Kč,</b> <b>a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 489 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobce se domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit částku 3 293,69 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], a žalovaným byla prostřednictvím elektronické komunikace uzavřena dne [datum] smlouva o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy byl žalovanému na jeho bankovní účet poskytnut úvěr ve výši 5 000 Kč, který měl být spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 178 Kč, který představoval vedle poplatku za poskytnutí úvěru rovněž kapitalizovaný úrok, splacen nejpozději dne 27.2.2020. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak po uvedeném datu splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Žalobce požaduje za žalovaným zaplacení pohledávky skládající se z nesplacené jistiny úvěru 3 293,69 Kč, poplatku 2 178 Kč, poplatků za upomínání 500 Kč, nákladů na vymáhání 545 Kč a úroků 825,14 Kč. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou dluhu žalobce rovněž požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobce, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena. Před podáním žaloby žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky dopisem odeslaným dne [datum].

2. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.

4. Soud učinil následující skutkový a právní závěr. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, a to podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Předmětná smlouva o úvěru byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena distančním způsobem prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku (§ 1824 o.z.). Bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru žalovanému potvrzením o platbě z bankovního účtu předchůdce žalobce, který měl žalovaný vrátit. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátil, popř. že dluh zanikl jinak (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008). Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení úvěru neprokázal. Proto bylo žalobě vyhověno.

5. Aktivní legitimace žalobce k podání žaloby je dána smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem (§ 1879, § 1880 odst. 1 o.z.).

6. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1970 o.z., kdy po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 293,69 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

8. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. uvedl soud v odůvodnění rozsudku pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci, když proti rozsudku není přípustné odvolání.

9. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.