19 C 174/2023

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Štěpánkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 34 281 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci</b> <b>-) částku 29 104 Kč</b> <b>s úrokem ve výši 28,17 % ročně z částky 29 104 Kč od 26. 2. 2023 do zaplacení</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 29 104 Kč od 26. 2. 2023 do zaplacení,</b> <b>-) částku 1 982 Kč,</b> <b>-) částku 300 Kč,</b> <b>-) částku 1 497 Kč,</b> <b>-) částku 1 398 Kč,</b> <b>a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 3 550 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 34 281 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobcem smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“). Nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky. Na základě této smlouvy poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, a to tak že částka 27 500 Kč byla převedena na účet určený žalovaným a částka 2 500 Kč byla převedena na účet zprostředkovatele jako jeho provize. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s příslušenstvím, tedy celkem částku ve výši 40 000 Kč, a to v pravidelných 25 měsíčních splátkách po 1 600 Kč splatných vždy k 20. dni kalendářního měsíce, počínaje [datum]. Žalovaný byl v prodlení s úhradou jedné splátky nebo její části, tedy úvěr nesplácel řádně a včas, došlo proto k zesplatnění úvěru. Žalobce odeslal žalovanému upomínky ze dne 26.12.2022, 25.1.2023 a zesplatňující dopis ze dne 25.2.2023, přičemž za každou upomínku či dopis je žalovaný povinen uhradit žalobci náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč, tj. v tomto případě celkem 300 Kč. Ke dni zesplatnění 25.2.2023 byl žalovaný v prodlení s úhradou částky 31 086 Kč, z toho nesplacená jistina činila 26 287 Kč, 4 799 Kč pak činil dluh na splátkách. Ve smlouvě si strany ujednaly rovněž roční zápůjční úrokovou sazbu ve výši 28,17 %, smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení a smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každý případ prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru. V důsledku prodlení žalovanému vznikla povinnost zaplatit mluvní pokutu ze splatné, avšak nezaplacené částky úvěru ve výši 31 086 Kč za období od 26.2.2023 do 11.4.2023 ve výši 1 398 Kč, a rovněž smluvní pokutu z prodlení s úhradou tří měsíčních splátek v celkové výši 1 497 Kč. Žalovanému rovněž vznikla povinnost k úhradě úroku z úvěru do data zesplatnění tj. ve výši 1 982 Kč a dále z částky 29 104 Kč ve výši 28,17 % ročně od 26.2.2023 až do zaplacení. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalobce dne 25.2.2023 žalovanému odeslal předžalobní výzvu k plnění.

2. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.

4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci. Ze smlouvy o úvěru [číslo] má soud za zjištěné, že žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobcem smlouvu o úvěru, v níž se žalobce zavázal poskytnout žalovanému částku 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit celkem částku 40 000 Kč, a to v 25 měsíčních splátkách po 1 600 Kč, vždy k 20. dni kalendářního měsíce, počínaje první splátkou splatnou [datum]. Úroková sazba byla sjednána ve výši 28,17 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky. Smluvní strany si v úvěrové smlouvě ujednaly rovněž smluvní pokutu za prodlení žalovaného ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru a smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každý případ prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru a povinnost žalovaného nahradit výdaje spojené s upomínáním ve výši 100 Kč za každou upomínku. Z potvrzení o provedení úhrad bylo zjištěno, že žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky v souladu se smlouvou. Z listiny označené jako tabulka umoření byla zjištěna splatnost jednotlivých splátek a jejich započtení na jistinu a úrok. Z listiny označené bonita smlouvy pak bylo zjištěno, jak žalovaný dluh umořoval. Z upomínek zaslaných žalovanému žalobcem má soud za prokázané, že žalobce žalovanému odeslal 2 upomínky a to dne 12.12.2022, 25.1.2023. Oznámením o zesplatnění úvěru ze dne 25.2.2023 došlo k zesplatnění úvěru k témuž dni. Žalobci rovněž vzniklo právo požadovat výdaje spojené s upomínáním a oznámením zesplatnění ve výši 300 Kč Žalovaný nesplatil jistinu ve výši 31 086 a splátky ve výši 4 799 Kč, smluvní pokuta z neuhrazeného zůstatku úvěru za období od 26.2.2023 do 11.4.2023 činí 1 398 Kč a dále 3x 499 Kč. Úrok z úvěru do data zesplatnění činil 1 982 Kč Celková dlužná částka činí 34 281 Kč.

5. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

7. Podle ustanovení § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Žalovaný svůj závazek neuhradil řádně a včas, žalobce je tedy oprávněn požadovat smluvní pokutu.

8. Na základě zjištěného skutkového stavu a předložených důkazů ze strany žalobce soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru žalovanému, který měl žalovaný vrátit spolu se sjednaným úrokem. Na základě včleňovací doložky ve smlouvě se její součástí staly i obchodní podmínky předchůdce žalobce a sazebník (§ 1751 o.z.). Žalovaný tyto předložené listiny nezpochybnil, ani nenamítal, že by se s nimi neseznámil a nebyly součástí smlouvy. Bylo na žalovaném aby prokázal, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátil, popř. že dluh zanikl jinak (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008). Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení úvěru neprokázal. Žalovaný se ve smlouvě zavázal rovněž k hrazení nákladů na upomínání. Ani ohledně tohoto dluhu žalovaný žádné námitky nevznesl, ani netvrdil a neprokázal, že by dlužné poplatky uhradil či dluh jinak zanikl. Soud tedy vycházel z žalobního tvrzení, že dluh nebyl žalovaným dosud uhrazen ani nezanikl jinak a uložil žalovanému vyčíslenou dlužnou částku žalobci zaplatit.

9. Stejně tak shledal soud za oprávněnou žalobcem požadovanou smluvní pokutu za jednotlivé případy prodlení s úhradou splátek ve výši 1 497 Kč (3x 499 Kč), a dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, když ustanovení o těchto smluvních pokutách je obsaženo přímo ve Smlouvě (čl. IV. bod 2) a jejich výše není vzhledem k výše poskytnutých prostředků nepřiměřená, nemravná a ani ujednání o nich nebylo shledáno jako nepřiměřenou smluvní podmínkou.

10. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1970 o.z., kdy po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., soud tedy žalobci přiznal i tento nárok.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 550 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 372 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 281 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.

12. Soud při stanovení výše náhrady nákladů řízení aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Z úřední činnosti soudu je známo, že žalobce v obdobných případech, tedy žalobách z titulu smluv o úvěru, využívá vzorových dokumentů, které mají stejnou strukturu a odlišují se od sebe jen v minimální míře. Z obsahu návrhu je zjevné, že jednotlivá podání žalobce jsou rozdílná pouze co do číselných údajů a identifikace žalovaného, které jsou však nezbytné pro individualizaci věci, bez níž by vůbec návrh nemohl být podán. Ostatní tvrzení zůstávají neměnná a text žaloby tak lze považovat za podaný na ustáleném vzoru. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Při vyhotovení takového podání jsou náklady obecně nižší než při právně složitějších věcech. V dané věci je tedy naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, tarifní hodnota navíc nepřevyšuje 50 000 Kč.

13. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.