19 C 2/2023

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Štěpánkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa, PSČ obec a číslo zastoupený: Mgr. jméno příjmení, advokát sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa zastoupenému: JUDr. jméno příjmení, advokát sídlem adresa o zaplacení 37 320 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení: -) částky ve výši 20 000 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši od datum do zaplacení, -) částky ve výši 1 200 Kč jakožto nákladů spojených s uplatněním předmětné pohledávky, -) smluvní pokuty z prodlení ve výši 16 120 Kč.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 37 984,03 Kč, k rukám právního zástupce žalovaného, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum se žalobce domáhal zaplacení částky částky ve výši 20 000 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši od datum do zaplacení, částky ve výši 1 200 Kč jakožto nákladů spojených s uplatněním předmětné pohledávky a smluvní pokuty ve výši 16 120 Kč.

2. Žalobu odůvodnil tím, že na základě smlouvy o užívání dopravního prostředku číslo uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne datum si žalovaný od žalobce zapůjčil vozidlo anonymizována dvě slova, registrační značka Součástí smlouvy byly rovněž ulice podmínky užívání automobilů právnická osoba V době, kdy měl žalovaný vozidlo zapůjčeno, se dopustil dvou dopravních přestupků. Žalovaný byl dále účastníkem dvou dopravních nehod, kdy došlo k poškození zapůjčeného vozidla. Po opravě a likvidaci pojistné události právnická osoba byla žalovanému účtována spoluúčast na těchto dopravních nehodách ve výši 10 000 Kč za každou nehodu (pojistnou událost) a částka 5 795 Kč představující pokuty a poplatek za vyřízení dvou dopravních přestupků. Spoluúčast a pokuty byly vyúčtovány žalovanému fakturou č. anonymizováno číslo znějící na částku 25.795 Kč splatnou datum. Z vyúčtované částky bylo žalovaným zaplaceno 5.795 Kč Částku 20 000 Kč představující spoluúčast žalovaný nezaplatil. Na předžalobní výzvu ze dne datum žalovaný nijak nereagoval. Vedle jistiny žalobce požadoval po žalovaném také zaplacení příslušenství dlužné částky ve smyslu ustanovení § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a to zákonných úroků z prodlení z částky 20.000 Kč od datum do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním předmětné pohledávky, jejichž výše je stanovena v § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v částce 1.200 Kč. Žalobce dále požadoval po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení dle odst. 1.

6. Obchodních podmínek užívání automobilů právnická osoba, a to ve výši 16.120 Kč.

3. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že žalobou uplatněný nárok ani zčásti neuznává. Dle žalovaného není zřejmé, z čeho žalobce svůj nárok dovozuje. Žalobce pouze doložil, že žalovaný měl pronajato vozidlo registrační značka od datum do datum a při vrácení vozidla toto bylo určitým způsobem poškozeno. Nijak nedokládá zavinění žalovaného na vzniklé škodě. Žalobce rovněž nedokládá skutečný vznik škody v podobě zaplacení spoluúčasti pojišťovně z jeho strany. Nedoložil ani pojistnou smlouvu, z níž by bylo patrno, zda a v jaké výši se vůči pojišťovně zavázal k úhradě spoluúčasti v rámci tvrzeného havarijního pojištění, ani důkazy k tomu, že skutečně tuto spoluúčast zaplatil. Žalovaný dále uvedl, že žalobce uplatňuje žalovaný nárok na základě čl. 4 odst. 2 Obchodních podmínek užívání automobilů právnická osoba anonymizováno číslo (dále jen„ OP“), dle kterého„ V případě nehody zaviněné uživatelem (resp. jeho zaměstnancem) či odcizení automobilu se uživatel zavazuje zaplatit spoluúčast ve výši uvedené v záhlaví smlouvy. Uživatel je dále povinen uhradit právnická osoba anonymizováno veškeré oprávněné nároky či případné srážky určené pojišťovnou.“ Žalovaný je přesvědčen, že povinnost uživatele v citované klauzuli v případě zavinění nehody nelze vykládat jako závazek zaplatit stanovenou částku bez dalšího, nýbrž pouze jako povinnost k zaplacení„ spoluúčasti“ v určité výši. Tuto spoluúčast přitom nelze interpretovat jinak než jako spoluúčast sjednanou žalobcem v rámci jeho pojištění odpovědnosti za škodu, což vyplývá i z čl. 4 OP. Jedná se tedy o nárok na náhradu (skutečné) škody ve smyslu § 2894 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve formě spoluúčasti dle čl. 4 OP, tedy předem dané částky, a to na základě subjektivní odpovědnosti žalovaného. Žalobce však netvrdí ani neprokazuje základní předpoklady vzniku povinnosti žalovaného k náhradě tvrzené škody, tj. protiprávní jednání žalovaného, vznik škody a příčinnou souvislost mezi nimi, ani zavinění nehod ze strany žalovaného, které mělo být příčinou vzniku škod, resp. podmínkou vzniku povinnosti zaplatit spoluúčast v určité výši. Dovolává-li se tedy žalobce klauzule 4.2 OP, a zakládá na něm žalovaný nárok, je na místě, aby zavinění nehod ze strany žalovaného a vznik škody na své straně prokázal.

4. Vzhledem k tomu, že soud shledal námitky žalovaného důvodnými, vyzval žalobce při prvním jednání ve věci dne datum dle ust. § 118a odst. 1 a 3. o.s.ř., aby doplnil svá skutková tvrzení a důkazní návrhy týkající se tvrzeného zavinění ze strany žalovaného a výše škody, která žalobci skutečně vznikla. Žalobce byl v průběhu jednání soudem zcela konkrétně upozorněn, že v tomto směru neunáší břemeno tvrzení ani důkazní a byl poučen, že to může mít vliv na výsledek sporu.

5. Přes uvedené poučení a výzvu ze strany soudu žalobce svá skutková tvrzení a důkazní návrhy patřičným způsobem nedoplnil, a to ani v rámci pokračování prvního jednání dne datum, kdy bylo první jednání skončeno a účastníci poučeni dle ust. § 114c a § 118b o.s.ř., ani v dodatečné poskytnuté lhůtě 14 dnů.

6. Při dalším jednání dne datum soud již doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů nemohl připustit, a to s ohledem na koncentraci řízení, o které byli účastníci řádně poučeni při skončení prvního jednání dne datum.

7. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané následující skutečnosti:

8. Mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o užívání dopravního prostředku číslo na základě které si žalovaný od žalobce zapůjčil vozidlo anonymizována dvě slova, registrační značka. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky žalobce verze číslo ze dne datum, které byly přílohou smlouvy číslo.

9. Předmětné vozidlo bylo žalovanému předáno při podpisu smlouvy, o čemž byl pořízen protokol, který tvoří přílohu číslo smlouvy, ze kterého vyplývá, že vozidlo bylo předáno žalovanému v nepoškozeném stavu.

10. Vozidlo bylo žalovaným vráceno žalobci dne datum, o čemž byl pořízen protokol o vrácení vozidla, ze kterého vyplývá, že vozidlo bylo v době jeho vrácení žalovaným poškozeno. Po střetu s jiným vozidlem byly poškozené levé přední a levé zdaní dveře, levý práh a levý zadní blatník. Dále byla poškozena kapota.

11. Ze záznamu o škodné události ze dne datum podepsaného žalovaným bylo zjištěno, že k poškození levé strany vozidla mělo dle žalovaného dojít při odbočování vlevo, kdy do něj měl zezadu narazit jiný automobil. Ze záznamu o škodné události ze dne datum podepsaného žalovaným bylo zjištěno, že žalovaný po příchodu k vozidlu zjistil poškození přední kapoty v rozsahu jedné větší a čtyř menších promáčklin. Shora uvedená poškození předmětného vozidla byla prokázána také fotodokumentací předloženou žalobcem.

12. E-mailovou komunikací ze dne datum a datum bylo prokázáno, že žalobce se snažil s žalovaným věc řešit pokud možno dohodou, k dohodě však, jak plyne z níže uvedeného, nedošlo.

13. Daňovým dokladem č. anonymizováno číslo ze dne datum bylo prokázáno, že žalobce vyúčtoval žalovanému celkem částku 25 795 Kč. Žalovanému byla vyúčtována dvakrát částka 10 000 Kč jako spoluúčast za dvě pojistné události (nehody) a částka 5 795 Kč představující pokuty uhrazené za žalovaného žalobcem a poplatky za vyřízení přestupků. Mezi účastníky bylo nesporným, že žalovaný uhradil na tuto fakturu pouze částku 5 795 Kč odpovídající pokutám a souvisejícím poplatkům.

14. Předžalobní upomínkou ze dne datum spolu s připojenou dodejkou bylo prokázáno, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k zaplacení žalovaných částek.

15. Rámcovou smlouvou o nájmu dopravního prostředku ze dne datum vč. dodatku číslo ze dne datum, uzavřenou mezi společností právnická osoba jako pronajímatelem a žalobcem jako nájemce bylo prokázáno, že vlastníkem předmětného vozidla byla společnost právnická osoba Vozidlo pak bylo společností pojištěno u právnická osoba na základě flotilové pojistné smlouvy číslo ze dne datum.

16. Daňovým dokladem číslo ze dne datum bylo prokázáno, že společnosti právnická osoba byla vyúčtována oprava kapoty předmětného vozidla ve výši 23 115 Kč.

17. Informačním dopisem právnická osoba ze dne datum bylo prokázáno, že pojišťovna vyplatila společnosti právnická osoba na opravu kapoty (daňový doklad číslo) pojistné plnění ve výši 13 115 Kč, představující náklady na opravu po odečtení částky 10 000 Kč jako spoluúčasti.

18. Daňovým dokladem číslo ze dne datum bylo prokázáno, že společnosti právnická osoba byla vyúčtována oprava poškozené levé části vozidla ve výši 80 149 Kč.

19. Informačním dopisem právnická osoba ze dne datum bylo prokázáno, že pojišťovna vyplatila společnosti právnická osoba na opravu poškozené levé části vozidla (daňový doklad číslo) pojistné plnění ve výši 70 149 Kč, představující náklady na opravu po odečtení částky 10 000 Kč jako spoluúčasti.

20. Shora uvedenými listinnými důkazy bylo tedy prokázáno, že společnosti právnická osoba vznikla škoda ve výši 20 000 Kč, neboť právnická osoba jí jako vlastníku vozidla vyplatila pojistné plnění představující náklady na opravu předmětného vozidla ve výši snížené o spoluúčast ve výši 10 000 Kč za každou pojistnou událost, tj. celkem o 20 000 Kč.

21. Přes výzvu a poučení ve smyslu ust. § 118a o.s.ř., kterého se žalobci ze strany soudu dostalo v průběhu prvního jednání ve věci, však žalobce nedoplnil skutková tvrzení a důkazy k prokázání skutečnosti, že žalující společnosti skutečně vznikla škoda ve výši 20 000 Kč. Vnik škody na straně žalobce pak nelze mít za prokázaný pouze tím, že společnost právnická osoba jako vlastník vozidla a pronajímatel předmětnou spoluúčast uhradila, resp. obdržela pojistné plnění snížené o tuto spoluúčast. Žalobce netvrdil, ani nedoložil, že by společnost právnická osoba předmětnou částku žalobci vyúčtovala a že by žalobce tuto částku skutečně uhradil. S ohledem na koncentraci řízení pak již soud při jednání dne datum nemohl další doplňování skutkových tvrzení a důkazů ze strany žalobce připustit.

22. Listinnými důkazy týkajícími se dopravních přestupků se soud v odůvodnění podrobněji nezabýval, neboť mezi účastníky bylo nesporným, že žalovaný odpovídající částku 5.795 Kč vyúčtovanou žalovanému fakturou č. anonymizováno číslo uhradil a tuto nečinil spornou.

23. Vzhledem k tomu, že žalobcem nebyl prokázán vznik škody, nezabýval se soud dále podrobněji ani důkazy směřujícím k prokázání zavinění žalovaného (záznamy chorvatské policie o dopravní nehodě).

24. Na základě provedeného dokazování a hodnocení důkazů, kdy soud dle ust. § 132 o.s.ř. hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti a přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, soud dospěl k těmto skutkovým a právním závěrům:

25. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky dvakrát 10 000 Kč s příslušenstvím přestavující spoluúčast žalovaného sjednanou ve smlouvě o užívání dopravního prostředku číslo uzavřené mezi účastníky dne datum.

26. Ve smlouvě samotné bylo ujednání o spoluúčasti žalovaného (uživatele) sjednáno velmi stručně, kdy v záhlaví smlouvy v části„ Doplňky a služby“ bylo uvedeno:„ Havarijní pojištění jméno (10% 10 000 Kč)“. V čl. IV. odst. 5 smlouvy pak bylo výslovně odkazováno na čl. 4 až 4.

5. OP, které jsou nedílnou součástí smlouvy.

27. V čl. 4 OP je uvedeno, že„ V případě nehody zaviněné uživatelem (resp. jeho zaměstnancem) či odcizení automobilu se uživatel zavazuje zaplatit spoluúčast ve výši uvedené v záhlaví smlouvy. Uživatel je dále povinen uhradit právnická osoba anonymizováno veškeré oprávněné nároky či případné srážky určené pojišťovnou.“ 28. Z uvedeného je zřejmé, že podmínkou pro vznik odpovědnosti žalovaného k úhradě sjednané spoluúčasti je zavinění žalovaného, nikoliv pouhý vznik pojistné události (nehody).

29. Ustanovení čl. 4 OP je koncipováno tak, jako by žalobce byl smluvní stranou pojistné smlouvy. V řízení však bylo prokázáno, že žalobce smluvní stranou pojistné smlouvy ani vlastníkem předmětného vozidla není. Tímto je ve skutečnosti společnost právnická osoba, která předmětné vozidlo žalobci pronajala. Žalobce nebyl v dané věci pojistníkem, ani příjemcem pojistného plnění. Pokud tedy došlo k vyúčtování spoluúčasti ze strany pojišťovny a srážce v rámci výplaty pojistného plnění ve výši dvakrát 10 000 Kč ve vztahu ke společnosti právnická osoba, nemohl vzniknout nárok na plnění ve smyslu čl. 4 OP (případně čl. 4 OP) přímo žalobci.

30. Soud se ztotožňuje s názorem žalovaného, že povinnost žalovaného v citovaném ustanovení OP, v případě zavinění nehody, nelze vykládat jako závazek zaplatit stanovenou částku bez dalšího, nýbrž pouze jako povinnost k zaplacení spoluúčasti v určité výši, pokud tato spoluúčast byla žalobcem (a nikoliv třetí osobou) skutečně uhrazena. Jedná se tedy dle názoru soudu o nárok na náhradu (skutečné) škody ve smyslu § 2894 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve formě spoluúčasti dle čl. 4 OP, tedy předem dané částky, a to na základě subjektivní odpovědnosti žalovaného. Jednou z nezbytných podmínek pro vznik povinnosti žalovaného proto je, aby žalobci (a nikoliv společnosti právnická osoba) škoda v podobě uhrazené spoluúčasti (srážky z pojistného plnění) skutečně vznikla.

31. Vzhledem k tomu, že žalobce vznik škody na své straně přes výzvu a poučení ze strany soudu netvrdil ani neprokázal (např. dokladem o uhrazení předmětné spoluúčasti pronajímateli právnická osoba), nemohl být se svým nárokem úspěšný. Soudu proto nezbylo než žalobu zamítnout, a to včetně žalobcem požadovaného příslušenství, které sdílí osud hlavního nároku.

32. Poněvadž žalobce neprokázal vznik škody, soud se již dále, s ohledem na zásadu ekonomie řízení, nezabýval případným zaviněním nehod (pojistných událostí) ze strany žalovaného. Nicméně považuje za vhodné zmínit, že zavinění žalovaného dle názoru soudu dosud prokázáno nebylo. V případě poškození kapoty, kdy povaha poškození ukazuje spíše na vandalismus, je pak otázkou, zda je prokázání zavinění žalovaného vůbec reálné.

33. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když náhradu nákladů řízení přiznal ve věci zcela úspěšnému žalovanému. Náklady řízení činí celkem 37 984,03 Kč anonymizováno a jsou tvořeny náklady právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 7 úkonů právní služby po 2 620 Kč (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření datum, jednání datum, vyjádření datum, jednání datum, vyjádření datum, jednání datum) a 1 úkon ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny (vyhlášení rozsudku datum), tj. 19 650 Kč Při stanovení výše odměny soud vycházel z tarifní hodnoty 37 320 Kč. Dále žalovanému náleží náhrada hotových výdajů právního zástupce za 8 úkonů právní služby (režijní paušál) po 300 Kč, tj. 2 400 Kč, a náhrada za ztrátu času za čtyři cesty k jednání, vždy 6 půlhodin po 100 Kč, tj. 2 400 Kč. Žalovanému byla rovněž přiznána náhrada cestovních výdajů právního zástupce v celkové výši 6 941,76 Kč. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalovaného je plátcem DPH, byla přiznána rovněž náhrada DPH ve výši 6 592,27 Kč. Proti tomuto rozsudku se lze odvolat ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem - pobočce v obec, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat písemně, dvojmo. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.