19 C 20/2026

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Štěpánkem ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši částka, k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou po žalovaném domáhal zaplacení částky částka s příslušenstvím, představující nesplněné závazky žalovaného ze smlouvy o úvěru č. hodnota, kterou žalovaný uzavřel dne datum s právním předchůdcem žalobce, právnická osoba., IČO IČO. Na základě této Smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, a žalovaný byl povinen poskytnutý úvěr, sjednané úroky a poplatky splatit ve 24měsíčních splátkách s konečnou splatností ke dni datum. Žalovaný se ovšem dostal do prodlení se splácením úvěru, a proto došlo dne datum k zesplatnění veškerých závazků vyplývajících ze Smlouvy. Úvěr byl úročen smluvním úrokem ve výši 75,59 % p.a. Žalobce požaduje tento úrok pouze od data poskytnutí úvěru do jeho zesplatnění, tedy za období od datum do datum a v kapitalizované výši tak činí částka. Pohledávka vyplývající z uvedené Smlouvy byla ze strany právnická osoba. na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena žalobci jako novému věřiteli.

2. Právní předchůdce žalobce před uzavřením Smlouvy provedl posouzení úvěruschopnosti žalovaného, který mu v této souvislosti předložil zejména fotokopii originálu platného osobního dokladu, doklady o příjmu (výplatní listy či případně výpisy z bankovního účtu žalovaného) a další doklady a informace požadované žalobcem nezbytné pro posouzení jeho úvěruschopnosti. Současně právní předchůdce žalobce lustroval žalovaného v registrech SOLUS a NRKI, o čemž pořídil příslušný záznam. V souhrnném hodnocení žalovaného jsou vedle jeho příjmů a výdajů uvedeny rovněž informace o zaměstnání žalovaného.

3. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobcem písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění odeslanou dne datum. Celková výše nároků žalobce po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalovaného ve výši částka činí celkem částka nejpozději splatných dne datum.

1. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.

3. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího skutkového stavu. Mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba., a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Z listin předložených žalobcem soud dále zjistil, že před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobce posuzoval úvěruschopnost žalovaného podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a to na základě údajů poskytnutých žalovaným a informací z příslušných registrů. Z potvrzení o platbě z bankovního účtu právního předchůdce žalobce soud zjistil, že žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit ve 24 pravidelných měsíčních splátkách spolu se sjednaným úrokem ve výši 75,59 % ročně. Právní předchůdce žalobce svou povinnost poskytnout žalovanému úvěr splnil, žalovaný však svou povinnost řádně a včas splácet sjednané splátky neplnil. Proto došlo dne datum k zesplatnění dluhu ze smlouvy. Dlužná částka je tvořena nesplacenou jistinou ve výši částka a kapitalizovaným úrokem za dobu od poskytnutí úvěru do zesplatnění, tedy od datum do datum, ve výši částka. Žalovaný v řízení netvrdil žádné skutečnosti, z nichž by bylo možno dovodit, že dluh splnil nebo že jeho závazek zanikl jiným způsobem, a k žalobě se věcně nebránil.

4. Aktivní věcná legitimace žalobce je dána postoupením pohledávky z právního předchůdce žalobce na žalobce podle § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z.

5. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1968 a násl. o.z., kdy dlužník, který svůj dluh nesplní řádně a včas, je v prodlení. Je-li v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

7. Soud aplikoval § 14b AT, neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobce opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vepisuje. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobcem podávané návrhy v druhově totožných věcech mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Je tak evidentní, že žalobce vychází při sepisování návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze vzoru, který je u něj ustálený v těchto druhově shodných věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Tuto individualizaci je třeba učinit u každého návrhu. Pokud by provedení takovéto individualizace uplatněného nároku mělo vylučovat aplikaci § 14b AT, pak by ustanovení § 14b AT postrádalo jakýkoliv smysl (bylo od začátku obsolentní), neboť s ohledem na to, že každou pohledávku je třeba individualizovat, by v praxi nemohlo být nikdy použito, což tvůrce předpisu jistě nezamýšlel. Takový výklad by byl proti smyslu právní úpravy, což je nepřípustné (srov. analog. § 2 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb.). Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit § 14b AT.

8. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.