19 C 238/2023

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Štěpánkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, Anonymizováno bytem Adresa žalobkyně zastoupené: Jméno Zástupce, advokátem sídlem Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného A, Anonymizováno bytem Adresa žalovaného A zastoupenému: Jméno žalovaného B, advokát sídlem Jméno advokáta Anonymizováno o vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného ke společným věcem, kterými jsou (i) jednotka č. Anonymizováno – byt, vymezená v budově č. p. Anonymizováno – bytovém domě, postavené na pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, k níž náleží spoluvlastnický podíl na společných částech výše uvedené budovy o velikosti id. Anonymizováno z celku, a (ii) spoluvlastnický podíl na pozemku parc. č. Anonymizováno o velikosti Anonymizováno spojený s vlastnictvím této jednotky, vše v katastrálním území jméno FO, obci adresa, části obce adresa, zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Anonymizováno kraj, Katastrálním pracovištěm adresa pro katastrální území jméno FO na listech vlastnictví č. hodnota a Anonymizováno, a tyto společné věci se přikazují žalovanému do jeho výlučného vlastnictví.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vypořádání jejího podílu na společných věcech částku částka, a to do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna nahradit státu – České republice na účet Okresního soudu v Liberci náklady řízení ve výši částka, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaný je povinen nahradit státu – České republice na účet Okresního soudu v Liberci náklady řízení ve výši částka, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ke společným věcem, kterými jsou (i) jednotka č. Anonymizováno – byt, vymezená v budově č. p. Anonymizováno – bytovém domě, postavené na pozemku parc. č. Anonymizováno, k níž náleží spoluvlastnický podíl na společných částech výše uvedené budovy o velikosti id. Anonymizováno z celku, a (ii) spoluvlastnický podíl na pozemku parc. č. Anonymizováno o velikosti Anonymizováno spojený s vlastnictvím této jednotky, vše v katastrálním území jméno FO, obci adresa, části obce adresa, zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Anonymizováno kraj, Katastrálním pracovištěm adresa pro katastrální území jméno FO na listech vlastnictví č. hodnota a Anonymizováno 2. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný jsou na základě usnesení Okresního soudu v Anonymizováno, č.j. spisová značka o vypořádání SJM při zániku manželství smrtí, ze dne datum s právní mocí ode dne datum pro Jméno žalobkyně, a na základě usnesení Okresního soudu v Anonymizováno č.j. spisová značka o dědictví, ze dne datum s právní mocí ode dne datum pro jméno FO, podílovými spoluvlastníky shora uvedených nemovitostí, kdy žalobkyně i žalovaný jsou vlastníky každý id. ½ uvedených nemovitostí. Žalobkyně bydlí v adresa. Nechce ani nemůže užívat shora uvedený byt nebo jeho část. Z dispozice předmětného bytu vyplývá, že není možné, aby bytovou jednotku užívali oba spoluvlastníci společně nebo odděleně. Proto je nejvhodnějším způsobem zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, neboť přednostní zákonný způsob řešení rozdělením věci ve smyslu § 1144 NOZ není s ohledem na podstatu věci možný. Jediný možný způsob vypořádání v rámci zrušení podílového spoluvlastnictví je přikázání věci za náhradu do výlučného vlastnictví jednomu z podílových spoluvlastníků. Vzhledem k tomu, že byt v současnosti užívá žalovaný, bylo by dle žalobkyně nejvhodnějším způsobem vypořádání přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví žalovaného a vyplacení odpovídajícího vypořádacího podílu žalobkyni. Nicméně pro případ, že by žalovaný o byt zájem neměl, souhlasí žalobkyně s přikázáním věci za náhradu do jejího výlučného vlastnictví. Žalobkyně se již v minulosti pokusila oslovit žalovaného, který věc získal z titulu svěřeneckého nástupnictví po zemřelém vlastníku jméno FO a následně zemřelém závětním dědicovi jméno FO, a to dopisem ze dne datum. Žalovaný však na tento dopis nijak nereagoval. Žalobkyni proto nezbývá než domáhat se zrušení podílového spoluvlastnictví soudní cestou.

3. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že nárok žalobkyně neuznává, neboť tato není k podání žaloby aktivně legitimována. Žalobkyně není dle názoru žalovaného podílovou spoluvlastnicí předmětných nemovitostí. Jediným a výlučným vlastníkem je žalovaný, který měl tyto nemovité věci nabýt v rámci dědického řízení jako jediný právoplatný dědic. Předmětné nemovitosti dle žalovaného nikdy nebyly předmětem společného jmění a manželů, a proto nemohly být předmětem vypořádání společného jmění manželů při zániku manželství. Původní vlastník nabyl tyto nemovitosti v roce Anonymizováno z vlastních prostředků a úspor, které získal a nabyl před uzavřením manželství, když tyto prostředky nikdy nebyly součástí společného jmění manželů. S ohledem na výše uvedené žalovaný navrhoval, aby žaloba byla zamítnuta.

4. Na základě provedeného dokazování a hodnocení důkazů, kdy soud dle ust. § 132 o.s.ř. hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti a přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, soud dospěl k těmto skutkovým a právním závěrům:

5. Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí každý se spoluvlastnickým podílem ve výši id. ½. Takto jsou také v současnosti zapsáni v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Anonymizováno kraj, Katastrálním pracovištěm adresa pro katastrální území jméno FO na LV č. hodnota, což žalobkyně doložila výpisem z katastru nemovitostí ze dne datum.

6. Jak plyne z žalobkyní předložené výzvy, žalobkyně před podáním žaloby vyzvala dne datum žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k jednání o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví dohodou. Vzhledem k tomu, že bytovou jednotku užívá výlučně žalovaný, navrhovala žalobkyně, aby tento převzal nemovitosti do svého výlučného vlastnictví a žalobkyni vyplatil vypořádací podíl ve výši jedné poloviny jejich obvyklé ceny stanovené posudkem nezávislého znalce. Dle výpisu sledování zásilky právnická osoba byla výzva doručena žalovanému dne datum.

7. Žalovaný v řízení namítal, že předmětné nemovitosti měl v dědickém řízení vedeném u Okresního soudu v Anonymizováno pod sp.zn. spisová značka nabýt do výlučného vlastnictví. Žalobkyně proto dle jeho názoru není jejich podílovou spoluvlastnicí a není ve věci aktivně legitimována. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že tato námitka žalovaného je nedůvodná.

8. Z dědického spisu Okresního soudu v Anonymizováno sp.zn. spisová značka ve věci pozůstalosti po zemř. jméno FO, nar. datum, zemř. datum, bylo zjištěno, že předmětné nemovitosti byly nabyty na základě kupní smlouvy ze dne datum uzavřené mezi jméno FO jako prodávajícím a jméno FO jako kupujícím, a to za trvání manželství jméno FO a žalobkyně (manželství bylo uzavřeno v roce Anonymizováno). Žalobkyně v dědickém řízení uvedla, že nemovitosti byly nabyty za prostředky ve společném jmění manželů a tyto jsou součástí společného jmění manželů. Skutečnost, že do katastru nemovitostí byl na základě kupní smlouvy zapsán pouze jméno FO je nepodstatná.

9. Z dědického spisu dále vyplývá, že dědickým soudem bylo v řízení považováno za nesporné, že předmětné nemovitosti byly součástí společného jmění manželů zemř. jméno FO a žalobkyně. Proti tomu pak nebylo v průběhu dědického řízení adekvátně brojeno účastníky dědického řízení, a to závětním dědicem jméno FO ani svěřenským nástupcem jméno FO, tj. žalobcem. Nejedná se proto o tzv. sporné aktivum, ohledně kterého by mohli dědicové v průběhu či po skončení dědického řízení podávat u civilních soudů žaloby.

10. Nutno proto uzavřít, že otázka, zda předmětné nemovitosti byly součástí společného jmění manželů, byla ve vztahu k účastníkům dědického řízení pravomocně vyřešena rozhodnutími v dědickém řízení (usnesení čl. j. spisová značka ze dne datum, usnesení č. j. spisová značka ze dne datum a usnesení č. j. spisová značka ze dne datum). Tuto již proto nelze mezi účastníky dědického řízení v současnosti znovu otevírat, a to ani v rámci posuzování tzv. předběžných otázek v probíhajícím řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků.

11. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že nemovitosti jsou v podílovém spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného (každý se spoluvlastnickým podílem ve výši id. ½), kdy právnímu stavu odpovídá i stav zápisu v katastru nemovitostí.

12. Dle § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

13. Dle § 1141 o.z. se spoluvlastnictví zrušuje dohodou všech spoluvlastníků. Dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu. Spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních.

14. Dle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

15. Dle § 1144 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci. Věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

16. Dle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě. V odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

17. Žalovaný se v průběhu řízení vyjádřil tak, že souhlasí, aby předmětné nemovitosti byly případně přikázány do jeho výlučného vlastnictví. S tímto způsobem vypořádání vyslovila souhlas také žalobkyně. Pro případ, že by žalovaný převzetí nemovitostí odmítal, žalobkyně uvedla, že je připravena nemovitosti převzít do svého výlučného vlastnictví a žalovanému vyplatit odpovídající vypořádací podíl.

18. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že jsou splněny podmínky dle § 1140 o.z. ve spojení s § 1143 o.z. pro zrušení podílového spoluvlastnictví soudem.

19. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že předmětné nemovitosti (bytová jednotka) jsou reálně nedělitelné (§ 1144 o.z.). Na prodeji nemovitostí ve veřejné dražbě pak neměl zájem žádný z účastníků. Jediným možným řešením proto bylo přikázání nemovitostí (bytové jednotky) do výlučného vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků dle § 1147 o.z.

20. Vzhledem k tomu, že žalovaný požadoval přikázání nemovitostí do svého výlučného vlastnictví a žalobkyně s tímto řešením souhlasila, rozhodl soud o zrušení podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem a jejich přikázání do výlučného vlastnictví žalovaného. Soud vzal rovněž v úvahu, že žalovaný předmětnou bytovou jednotku v současnosti výlučně užívá.

21. Žalovanému pak byla uložena povinnost vyplatit žalobkyni vypořádací podíl ve výši částka, která představuje ½ obvyklé ceny předmětných nemovitostí. Lhůtu k plnění stanovil soud v délce 3 měsíců, a to s ohledem na výši částky, aby měl žalovaný případně dostatečný prostor zajistit financování např. prostřednictvím hypotečního úvěru.

22. Při stanovení výše vypořádacího podílu vycházel soud ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO č. č. účtu ze dne datum, kterým byla cena předmětných nemovitostí (bytové jednotky) stanovena na částku částka. Vůči postupu znalce ani závěrům znaleckého posudku nebyly ze strany účastníků vzneseny žádné relevantní námitky, které by postup znalce či jeho závěry zpochybňovaly. V postupu znalce a jeho závěrech pak neshledal žádných pochybení ani soud.

23. Námitka žalovaného, že měl být znalcem oceněn pouze jeho spoluvlastnický podíl, a nikoliv nemovitosti (bytová jednotka) jako celek, je zjevně nepřípadná, neboť v tomto řízení se nevypořádává pouze spoluvlastnický podíl žalovaného, ale podílové spoluvlastnictví k nemovitostem (bytové jednotce) jako celku. Je proto třeba při vypořádání vycházet z ocenění celku a vypořádací podíl stanovit zlomkem z celkové hodnoty dle výše spoluvlastnického podílu.

24. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že v řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví se jedná o tzv. iudicium duplex, v němž mají oba účastníci postavení žalobce i žalovaného, nelze v daném případě hovořit o úspěchu či neúspěchu některého z účastníků. Mimořádné důvody pro odchýlení se od této zásady ve smyslu § 150 o.s.ř. soudem shledány nebyly. Sama skutečnost, že žalovaný se odmítal na vypořádání mimosoudně dohodnout a v průběhu řízení vznášel námitky proti postupu soudu, nemůže být důvodem pro přiznání náhrady nákladů řízení žalovanému.

25. Obdobně pak soud rozhodl podle ust. § 148 o.s.ř. o náhradě nákladů řízení státu, když jejich náhradu uložil oběma účastníkům jednou polovinou. Tyto náklady představuje znalečné uhrazené soudem za znalecký posudek vypracovaný v průběhu řízení za účelem ocenění předmětných nemovitostí. Soudem byla na znalečném zaplacena celkem částka částka za znalecký posudek č. č. účtu vypracovaný tituly před jménem jméno FO. Každému z účastníků proto soud uložil povinnost nahradit státu na nákladech řízení jednu polovinu uvedené částky, tj. částka. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku se lze odvolat ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem - pobočce v Liberci, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat písemně, dvojmo. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.