19 C 26/2022

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Štěpánkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 12 139,65 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 12 139,65 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 8 920,12 Kč od 23. 9. 2011 do zaplacení, s úrokem ve výši 12,86 % ročně z částky 8 420,12 Kč od 23. 9. 2011 do zaplacení, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2 252 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 12 139,65 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel dne 3. 7. 2007 s původním věřitelem společností [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba] anebo [právnická osoba] anebo [právnická osoba] anebo [právnická osoba]), [IČO] (dále jen„ [příjmení]“ či„ předchůdce žalobce“), Smlouvu o úvěru - konkrétně Smlouva o úvěru na úhradu kupní ceny vozidla [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání byly součástí Smlouvy také Všeobecné obchodní podmínky smlouvy o úvěru (dále jen„ VOP“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl předchůdce žalobce žalovanému, finanční prostředky - úvěr ve výši 134 900 Kč za účelem financování koupě motorového vozidla blíže specifikovaného ve Smlouvě. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal splatit poskytnutý úvěr spolu s úroky a poplatky formou 48 pravidelných měsíčních splátek, každá ve výši 4 998,54 Kč. Výše splátek a doba jejich splatnosti byla sjednána přímo ve Smlouvě a popř. rovněž ve splátkovém kalendáři, který tvořil její přílohu a nedílnou součást. Žalovaný se v průběhu trvání Smlouvy dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek úvěru a neplnil tak řádně a včas své závazky ze Smlouvy. Žalovaný uhradil poslední splátku dne 1. 7. 2011. Žalobce tedy využil svého oprávnění a od smlouvy odstoupil ke dni 22. 9. 2011. Žalovaný byl ze strany [příjmení] opakovaně písemně vyzýván k úhradě dlužné částky po ukončení Smlouvy. Úroková sazba úroku z úvěru byla sjednána ve výši sazba 12,86 % a odpovídá výši úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých klientům bankami ke dni uzavření Smlouvy. Z důvodu prodlení žalovaného měla banka nárok rovněž na zákonný úrok z prodlení z dlužných částek. [příjmení] [příjmení] nárokovala po žalovaném zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny úvěru a z dlužných poplatků.

2. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy s veškerým příslušenstvím a právy s pohledávkou spojenými byla ze strany [příjmení] postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2019, a to s účinností ke dni 15. 3. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně. Dlužná částka ke dni postoupení činila 12 139,65 Kč s příslušenstvím. Za období od postoupení pohledávky na žalobce do dne sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení: dlužné částky ve výši 8 420,12 Kč představující jistinu, dlužné částky ve výši 500 Kč představující poplatky, dlužné částky ve výši 3 219,53 Kč představující smluvní pokutu, úrok ve výši 12,86% p.a. z částky 8 420,12 Kč ode dne 23. 9.2011 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,75% p.a. z částky 8 920,12 Kč ode dne 23. 9. 2011 do zaplacení. V souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jakož i s nařízením vlády č. 351/2013 Sb, dále tvoří příslušenství pohledávky vyplývající ze závazkového vztahu mezi podnikateli paušální částka nákladů spojených s jejím uplatněním ve výši 1 200 Kč. Žalobce proto požaduje po žalovaném dále také zaplacení částky 1 200 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobcem písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Tato výzva byla žalovanému odeslána doporučeně dne 15. 1. 2020 Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

3. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Žalovaný byl usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne 15. 2. 2022, č. j. [číslo jednací], podle § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o.s.ř.“) vyzván, aby se ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení usnesení písemně vyjádřil k žalobě. Dále byl usnesením ze dne 15. 2. 2022, č. j. 19 C 26/2022-15, vyzván, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. S ohledem na to, že ani na jednu z výzev žalovaný nereagoval, soud rozhodl postupem podle ustanovení § 115a o.s.ř.

4. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti.

5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Ze smlouvy o úvěru na úhradu kupní ceny vozidla číslo: [číslo] ze dne 3. 7. 2007 bylo zjištěno, že předchůdce žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky – úvěr ve výši 134 900 Kč za účelem financování koupě motorového vozidla Fiat Ducato 14 [příjmení] 2.8 [anonymizována dvě slova] Furgon. [příjmení] úvěru byla dle smlouvy předchůdcem žalobce poskytnuta na účet dealera. Nedílnou součástí smlouvy byla všeobecné obchodní podmínky smlouvy o úvěru. Žalovaný se ve smlouvě zavázal, že poskytnutý úvěr bude splácen a včas spolu s úroky a poplatky splacen formou 48 pravidelných měsíčních splátek, každá ve výši 4 998,54 Kč. První splátka byla splatná dne 3. 8. 2007 a každá následující pak vždy 3. dne v měsíci. Poslední splátka měla být splatná dne 3. 7. 2011. Úroková sazba byla sjednána ve výši 12,86%. Dle smlouvy a VOP byla [příjmení] oprávněna v případě porušení podmínek Smlouvy žalovaným požadovat po žalovaném zaplacení: splatných splátek úvěru do data odstoupení od Smlouvy, dlužné jistiny úvěru, dlužných poplatků či nákladů (představující zejména poplatek za předčasné ukončení Smlouvy, pojistné a náklady spojené s prodejem motorového vozidla), smluvní pokutu, úrok z nesplacené jistiny ode dne následujícího po odstoupení od Smlouvy, tj. ode dne 23. 9. 2011 do zaplacení. Dle čl. 11 smlouvy se žalovaný zavázal k vypořádání pohledávek, v případě předčasného ukončení smlouvy. Předchůdce žalobce odstoupil od úvěrové smlouvy dopisem ze dne 13. 9. 2011 z důvodu jejího porušení. Z výsledného vyúčtování po ukončení úvěrové smlouvy [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k uhrazení zůstatků vyúčtování po ukončení úvěrové smlouvy ve výši 12 139,65 Kč. Z výsledného vyúčtování po úvěrové smlouvy [číslo] které je současně i daňový dokladem (faktura č. [anonymizováno], vystavena dne 29. 9. 2011) pak bylo zjištěno, že předchůdce žalobce žalovanému vyúčtoval nedoplatek úvěru ve výši celkem 8 420,12 Kč a smluvní pokutu ve výši 3 219,53 Kč. Pohledávka z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdce žalobce postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2019 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 12. 3. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem odeslaným doporučeně, což žalobce doložil podacím lístkem ze dne 7. 4. 2019. Žalovaný byl písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 15. 1. 2020, která mu dle podacího lístku, který žalobce doložil, odeslána téhož dne.

6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 261 odst. 3 písm. d) zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, dále jen obch. z., se částí třetí obchodního zákoníku řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru.

7. Dle § 273 odst. 1 obch. z. část obsahu smlouvy lze určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené.

8. Podle ustanovení § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Dle ustanovení § 502 odst. 1 věta prvá obch. z. je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Dle ustanovení § 503 odst. 1 věta prvá obch. z. závazek platit úrok je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky.

10. Dle ustanovení § 544 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, dále jen obč. zák sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda.

11. V řízení bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru žalovanému, který měl žalovaný vrátit s úrokem ve výši měsíční úrokové sazby aktuálně platné v okamžiku splátky úvěru, v níž je obsažena platba úroku. Na základě včleňovací doložky ve smlouvě se její součástí staly i úvěrové podmínky žalobce. Protože byly splněny i zákonné podmínky pro sjednání smluvní pokuty, která byla sjednána platně podle § 544 a násl. o.z., uložil soud žalovaném zaplatit správně vyčíslenou smluvní pokutu. Smluvní pokuta nebyla shledána hrubě nepřiměřenou vzhledem k zajištěné povinnosti a způsobu jejího sjednání, a ani ujednání o ní nebylo shledáno jako nepřiměřenou smluvní podmínkou. Poplatky a náklady na vymáhání žalobce požaduje v souladu se smlouvou, úvěrovými podmínkami a Sazebníkem poplatků a odměn.

12. Žalobce prokázal existenci pohledávky i její výši, zatímco žalovaný ani netvrdil, že by jeho závazek zcela zanikl zaplacením či jiným způsobem. Soud proto důvodné žalobě vyhověl.

13. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení.

14. S ohledem na to, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

15. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci přiznal jejich náhradu. Žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. tím, že žalovanému zaslal více než 7 dní před podáním žaloby výzvu ke splnění žalobou vymáhané povinnosti. Žalobci náleží na náhradě nákladů řízení 2 252 Kč sestávajících z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející podání žaloby, podání žaloby) dle mimosmluvní sazby ve výši 3 x 300 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 2, § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění), náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby ve výši 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a), § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění) a náhrady daně z přidané hodnoty (21%) z výše uvedených částek vyjma soudního poplatku ve výši 252 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), když advokát žalobce je plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

16. Soud při stanovení výše náhrady nákladů řízení aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Z úřední činnosti soudu je známo, že žalobce v obdobných případech, tedy žalobách z titulu smluv o úvěru, využívá vzorových dokumentů, které mají stejnou strukturu a odlišují se od sebe jen v minimální míře. Z obsahu návrhu je zjevné, že jednotlivá podání žalobce jsou rozdílná pouze co do číselných údajů a identifikace žalovaného, které jsou však nezbytné pro individualizaci věci, bez níž by vůbec návrh nemohl být podán. Ostatní tvrzení zůstávají neměnná a text žaloby tak lze považovat za podaný na ustáleném vzoru. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Při vyhotovení takového podání jsou náklady obecně nižší než při právně složitějších věcech. V dané věci je tedy naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, tarifní hodnota navíc nepřevyšuje 50 000 Kč.

17. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.