19 C 272/2022

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Štěpánkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: zaplacení částky 10 660 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci</b> <b>-) částku 7 460 Kč</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 460 Kč od 30. 10. 2020 do zaplacení,</b> <b>s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč,</b> <b>-) částku 3 200 Kč,</b> <b>a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 700 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit mu částku 10 660 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] poskytl žalovanému prostřednictvím elektronického formuláře uveřejněného na svých webových stránkách peněžní prostředky ve výši 6 400 Kč, a to na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum]. Žalovaný měl zapůjčené peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem 1 060 Kč nejpozději do [datum]. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky žalobce a Sazebník. Žalovaný v termínu splatnosti zápůjčku nevrátil, bylo mu proto zasláno 5 upomínek, kdy každá byla zpoplatněna v souladu se smlouvou a obchodními podmínkami částkou 500 Kč. Dlužná pohledávka za žalovaným činí celkem 7 460 Kč (jistina a poplatek). Žalobce dále požaduje zaplacení smluvní pokuty z prodlení ve výši 3 200 Kč. Žalobce zaslal žalovanému dne [datum] výzvu k plnění. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. Soud učinil následující skutkový a právní závěr. Mezi žalovaným a žalobcem byla uzavřena smlouva o zápůjčce a zápůjčka byla žalovanému poskytnuta za sjednaný poplatek, který představuje pevnou částku (§ 2390, § 2392 odst. 1 o. z.). Předmětná smlouva byla mezi stranami uzavřena distančním způsobem prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku (§ 1824 o. z.). Žalovaný měl zápůjčku vrátit ve sjednané době a zaplatit dohodnutý poplatek. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením zápůjčky, jak bylo sjednáno, nedošlo, že ji vrátil, popř. že dluh zanikl jiným způsobem. Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení zápůjčky neprokázal. Proto bylo žalobě vyhověno. Žalovaný se ve smlouvě zavázal rovněž k hrazení poplatků za upomínání. Ani ohledně tohoto dluhu žalovaný žádné námitky nevznesl, ani netvrdil a neprokázal, že by dlužné poplatky uhradil či dluh jinak zanikl. Splněny byly i zákonné podmínky pro sjednání smluvní pokuty, která byla sjednána platně podle § 2048 a násl. o.z. Smluvní pokuta nebyla shledána hrubě nepřiměřenou vzhledem k zajištěné povinnosti a způsobu jejího sjednání, a ani ujednání o ní nebylo shledáno jako nepřiměřenou smluvní podmínkou (§ 1813 o.z.). Žalovaný je proto povinen uhradit žalobci vzniklý dluh včetně veškerého příslušenství tak, jak je rozepsáno shora. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, a žalobci tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 700 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 460 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.