19 C 384/2020

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Štěpánkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 12 285,92 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci -) částku ve výši 10 145,27 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 8,00% ročně z částky 9 870,27 Kč od 19. 11. 2019 do zaplacení, -) částku ve výši 2 140,65 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2 252 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit mu částku 12 285,92 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že jeho původní věřitel, [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“), uzavřela s žalovaným prostřednictvím dne 21. 10. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě předchůdce žalobce poskytl žalované finanční prostředky ve výši 7 500 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 370,27 Kč do 19. 11. 2019. Žalovaný svůj závazek vrátit zápůjčku do sjednaného data splatnosti nesplnil. Žalobce žalovaného opakovaně upomínal, za což požadoval sjednaný poplatek ve výši 275 Kč. Dle Sazebníku má žalobce nárok a poplatek 200 Kč za každou odeslanou upomínky a 25 Kč za každou SMS upomínku. V souladu s čl. 4 [číslo] žalobce požadoval smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 10 145,27 Kč s příslušenstvím. Žalovaná částka je tvořena jistinou zápůjčky ve výši 7 500 Kč, poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 370,27 a smluvní pokutou ve výši 2 140,65 Kč. Pohledávka za žalovaným byla nejprve na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na [právnická osoba] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [anonymizováno 5 slov], registrační číslo: [číslo] (dále jen„ přechodný věřitel“) a následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5. 3. 2020 z této společnosti na žalobce. Dne 25. 11. 2019 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva k plnění..

2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti.

3. Žalovaný byl usnesením ze dne 12. 11. 2020 vyzván, aby se vyjádřil ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení, zda souhlasí s tím, aby soudem bylo rozhodnuto bez nařízení jednání postupem podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., s tím, že pokud se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádří, bude se předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě. Soud proto rozhodl postupem podle ustanovení § 115a o.s.ř..

4. Soud ze smlouvy o úvěru [číslo] Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru zjistil, že dne 21. 10. 2019 byla mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, na základě které se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 7 500 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit do 18. 10. 2019 spolu s úrokem ve výši 207,12 Kč (roční úroková sazba činila 36 %) a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 163,15 Kč. Ve smlouvě si účastníci sjednali smluvní pokutu, která činí 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Součástí smlouvy byly i úvěrové podmínky a sazebník poplatků, dle kterého má žalobce nárok na 200 Kč 200 Kč za každou odeslanou upomínky a 25 Kč za každou SMS upomínku. Z detailu pohybu – bezhotovostní platba bylo zjištěno, že podle této smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému převodem na jeho účet úvěr bezhotovostní platbou ve výši 7 500 Kč. Z upomínky ze dne 25. 11. 2019 bylo zjištěno, že původní věřitel zaslal žalovanému písemnou upomínku. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 2. 1. 2020 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným, která je předmětem této žaloby byla ze strany původního věřitele postoupena na přechodného věřitele. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 5. 3. 2020 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným, která je předmětem této žaloby byla ze přechodného věřitele postoupena na žalobce. Žalovaný byl o změně v osobě věřitele vyrozuměn v předžalobní upomínce. Z předžalobní upomínky ze dne 23. 3. 2020 bylo zjištěno, že před podáním žaloby pak žalobce zaslal žalovanému předžalobní upomínku, ve které žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost soudního řízení.

5. Dle ustanovení § 559 zák. č. 89/2012 Sb., tzv. nového občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

6. Dle § 562 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.

7. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

9. Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

10. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem.

11. Dle ustanovení § 1970 o. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis.

12. Předmětná smlouva o úvěru byla mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřena distančním způsobem prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku (§ 1824 o.z.). Bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru žalovanému, který měl žalovaný vrátit. Na základě včleňovací doložky ve smlouvě se její součástí staly i úvěrové podmínky původního věřitele a sazebník (§ 1751 o.z.). Žalovaný tyto předložené listiny nezpochybnil, ani nenamítal, že by se s nimi neseznámil a nebyly součástí smlouvy. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátil, popř. že dluh zanikl jinak (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008). Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení úvěru neprokázal. Žalovaný se ve smlouvě zavázal rovněž k hrazení poplatků. Ani ohledně tohoto dluhu žalovaný žádné námitky nevznesl, ani netvrdil a neprokázal, že by dlužné poplatky uhradil či dluh jinak zanikl. Protože byly splněny i zákonné podmínky pro sjednání smluvní pokuty, která byla sjednána platně podle § 2048 a násl. o.z., uložil soud žalovanému zaplatit správně vyčíslenou smluvní pokutu. Smluvní pokuta nebyla shledána hrubě nepřiměřenou vzhledem k zajištěné povinnosti a způsobu jejího sjednání, a ani ujednání o ní nebylo shledáno jako nepřiměřenou smluvní podmínkou (§ 1813 o.z.). Žalobce je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení a je tedy aktivně legitimován k podání žaloby (§ 1879, § 1880 odst. 1 o.z.). Předmětná pohledávka byla nejprve původním věřitelem postoupena smlouvou o postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Žalobce se stal věřitelem na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi přechodným věřitelem jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno.

13. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení.

14. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci přiznal jejich náhradu. Žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. tím, že žalovanému zaslal více než 7 dní před podáním žaloby výzvu ke splnění žalobou vymáhané povinnosti. Žalobci náleží na náhradě nákladů řízení 2 252 Kč sestávajících z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející podání žaloby, podání žaloby) dle mimosmluvní sazby ve výši 3 x 300 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 2, § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění), náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby ve výši 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a), § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění) a náhrady daně z přidané hodnoty (21%) z výše uvedených částek vyjma soudního poplatku ve výši 252 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), když advokát žalobce je plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

15. Při rozhodování o nákladech řízení soud aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť v daném případě je naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, a to skutečnost, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech. Z obsahu návrhu je zřejmé, že po obsahové stránce se v předmětném případě jedná o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od ostatních návrhů odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je totožný či jen s drobnými odchylkami s ostatními návrhy žalobce podanými u zdejšího soudu. Totožnost spočívá i v jednotě v osobě žalobce a jeho advokáta. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Výše odměny přiznané za takový úkon proto musí odpovídat faktické náročnosti provedení tohoto úkonu, nikoliv samotné výši peněžitého plnění.

16. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.