Okresní soud v Liberci · Rozsudek

19 C 53/2024

č. j. 19 C 53/2024-20

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-07-31 · ECLI:CZ:OSLI:2024:19.C.53.2024.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Liberci rozhodl o zaplacení částky za dodanou elektřinu a příslušných úroků z prodlení. Soud uznal nárok žalobce na základě smlouvy o dodávce elektřiny a jejího postoupení. Náhrada nákladů řízení byla přiznána podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., protože žalobce použil ustálený vzor návrhu. Rozsudek byl vydán bez přítomnosti žalovaného, která se k žalobě nevyjádřila.

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Štěpánkem ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky Anonymizováno s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci: - částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, - částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši částka, k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se smluvním úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl tím, že mezi jeho právním předchůdcem právnická osoba a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě byla žalovanému dodávána elektřina do odběrného místa na adrese adresa. Žalovaný se zavázal za dodávanou elektřinu uhradit řádně a včas dohodnutou cenu. Elektřinu dodanou žalovanému v období od datum – datum vyúčtovala společnost právnická osoba fakturou č. hodnota částkou částka (po odečtení uhrazených záloh), splatnou ke dni datum. Dále společnost právnická osoba, vyúčtovala elektřinu dodanou žalovanému v období od datum do datum fakturou č. hodnota částkou částka (po odečtení uhrazených záloh), splatnou ke dni datum. Žalovaný neuhradil ničeho.

2. Dne datum společnost právnická osoba, IČO IČO postoupila svoji pohledávku za žalovaným žalobci, což bylo žalovanému oznámeno dne datum. Postoupenou pohledávku žalovaný neuhradil.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání se, ač řádně a včas předvolán, nedostavil. Zástupce žalobce se z jednání omluvil a souhlasil s rozhodnutím bez jeho přítomnosti. Vzhledem k tomu, že žádný z účastníků o odročení jednání nepožádal, soud věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a provedených důkazů bez přítomnosti stran sporu (§ 101 odst. 2, 3 o.s.ř.).

4. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, provedl soud ve věci k důkazu pouze listiny, které předložil žalobce. Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne datum, jejíž součástí byly obchodní podmínky předchůdce žalobce, má soud za prokázané, že se uvedenou smlouvou předchůdce žalobce zavázal dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaný uhradit řádně a včas žalobci cenu elektřiny a související služby. Žalobce žalovanému vyfakturoval dodanou elektřinu za období od datum do datum, dále pak od datum do datum. Z faktury VS č. var. symbol soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky částka za spotřebu elektřiny, a to se splatností do datum. Z faktury VS č. var. symbol soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky částka za spotřebu elektřiny, a to se splatností do datum. Žalovaný i přes upomínku žalobce zaslanou dne datum z tohoto titulu ničeho neuhradil.

5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 458/2000 Sb.“), se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, ve znění pozdějšcích předpisů (dále jen „občanský zákoník“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1882 odst. 2 občanského zákoníku, dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

6. Mezi společností právnická osoba a žalovaným v souladu s ustanovením § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou společnosti právnická osoba vznikla povinnost dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa oproti povinnosti žalovaného za dodanou elektřinu zaplatit. právnická osoba svoji povinnost splnila a dodaný elektřinu řádně vyúčtovala. Smlouvou o postoupení pohledávek došlo v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce. Předmětem postoupení byla mimo jiné pohledávka za žalovaným v celkové výši postupované pohledávky částka. Uvedenou částku proto soud uložil žalovanému uhradit, když žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by předmětnou pohledávku zaplatil, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti.

7. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě nedoplatku nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobci proto vznikl nárok na úrok z prodlení. Protože žalobce požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

9. Při stanovení výše náhrady nákladů řízení soud aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen AT), neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobce opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vepisuje. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobcem podávané návrhy v druhově totožných věcech – tj. vymáhání dluhů ze Smluv o sdružených službách dodávky elektřiny – mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Je tak evidentní, že žalobce vychází při sepisování návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze vzoru, který je u něj ustálený v těchto druhově shodných věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného, odběrné místo a výši fakturované pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Tuto individualizaci je třeba učinit u každého návrhu. Pokud by provedení takovéto individualizace uplatněného nároku mělo vylučovat aplikaci § 14b AT, pak by ustanovení § 14b AT postrádalo jakýkoliv smysl (bylo od začátku obsolentní), neboť s ohledem na to, že každou pohledávku je třeba individualizovat, by v praxi nemohlo být nikdy použito, což tvůrce předpisu jistě nezamýšlel. Takový výklad by byl proti smyslu právní úpravy, což je nepřípustné (srov. analog. § 2 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb.). Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit § 14b AT.

10. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.