19 C 67/2020

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem titul Stanislavem Štěpánkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 3 033,89 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 033,89 Kč kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 222,42 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 3 033,89 Kč od 2. 3. 2019 do zaplacení ve výši 8,5 %, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 489 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalované zaplatit mu částku 3 033,89 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen předchůdce žalobce), uzavřela se žalovanou rámcovou smlouvu o finančních službách [číslo] v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovanou (dále jen„ Smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky předchůdce žalobce. Vzhledem k tomu, že na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, vznikla žalované povinnost tento nepovolený debetní zůstatek vyrovnat s tím, že ode dne vzniku tohoto nepovoleného debetního zůstatku (až do doby jeho vyrovnání) byla žalovaná povinna hradit předchůdce žalobce z částky nepovoleného debetního zůstatku úrok z prodlení ve výši dle oznámení předchůdce žalobce (tj. ve výši zákonné dle občanskoprávních předpisů). Debetní zůstatek přes upomínky učiněné ze strany předchůdce žalobce vyrovnán nebyl, a proto převedl předchůdce žalobce pohledávku dne 2. 5. 2018 na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. K tomuto dni činil nepovolený debetní zůstatek částku 3 033,89 Kč a úrok z prodlení 42,49 Kč. Nepovolený debetní zůstatek byl ode dne následujícího po převedení na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků i nadále úročen úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalovaná byla o skutečnosti převedení debetního zůstatku na evidenční účet vyrozuměna výzvou ze dne 2. 5. 2018 a zároveň byla upozorněna na možnost soudního vymáhání pohledávky.

2. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 2. 2019 s účinností ke dni 1. 3. 2019, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem ze dne 25. 3. 2019 3. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdila ani neprokazovala žádné skutečnosti.

4. Žalovaná byla usnesením ze dne 11. 5. 2020 vyzvána, aby se vyjádřil ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení, zda souhlasí s tím, aby soudem bylo rozhodnuto bez nařízení jednání postupem podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., s tím, že pokud se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádří, bude se předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě. Soud proto rozhodl postupem podle ustanovení § 115a o.s.ř..

5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že dne 2. 5. 2017 byla mezi předchůdcem žalobce a žalovanou uzavřena rámcová smlouva o finančních službách [číslo] v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovanou (dále jen„ Smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky předchůdce žalobce. Podle obchodních podmínek, pokud klient ze svého účtu vybere peníze nebo zaplatí kartou nebo pokud předchůdce žalobce odečte cenu z účtu klienta, na kterém není dostatek peněz, nebo překročí klient limit kontokorentu (tj. limit povoleného přečerpání účtu) bez předchozího souhlasu předchůdce žalobce nebo nesplatí klient kontokorent ve sjednané lhůtě, vzniká na účtu nepovolený záporný zůstatek (nepovolené překročení). Dopisem ze dne 2. 5. 2018 žalobce vypověděl smlouvu o účtu, neboť na účtu vznikl nepovolený zůstatek ve výši 3 033,89 Kč. Dne 2. 5. 2019 byl debetní zůstatek ve výši 3 033,89 Kč převeden na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2019 bylo zjištěno, že pohledávka z uvedené smlouvy byla postoupena na žalobce. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena.

6. Soud věc právně posoudil tak, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o účtu podle ustanovení § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet, a dále smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 o. z., dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

7. Žalobce prokázal existenci pohledávky i její výši, zatímco žalovaná ani netvrdila, že by její závazek zcela zanikl zaplacením či jiným způsobem. Soud proto důvodné žalobě vyhověl.

8. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení.

9. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci přiznal jejich náhradu. Žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. tím, že žalované zaslal více než 7 dní před podáním žaloby výzvu ke splnění žalobou vymáhané povinnosti. Žalobci náleží na náhradě nákladů řízení 1 489 Kč sestávajících z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející podání žaloby, podání žaloby) dle mimosmluvní sazby ve výši 3 x 200 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 1, § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění), náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby ve výši 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a), § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění) a náhrady daně z přidané hodnoty (21%) z výše uvedených částek vyjma soudního poplatku ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), když advokát žalobce je plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

10. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. uvedl soud v odůvodnění rozsudku pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci, když proti rozsudku není přípustné odvolání.

11. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.