19 C 72/2022

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Štěpánkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 6 596 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 6 596 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výší 1 134,51 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 000 Kč od 10. 5. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 489 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhal na žalovaném zaplacení 6 596 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel dne 2. 10. 2017 smlouvu o úvěru číslo na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 4 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit nejpozději dne 30. 10. 2017 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 596 Kč. Žalobce žalovanému úvěr poskytl dne 2. 10. 2017 převodem na účet č. bankovní účet. Žalovaný věr ve sjednanou dobu nevrátil ani neuhradil poplatek za poskytnutí úvěru. Podle čl. IX.1.a. smlouvy o úvěru vznikl žalobci v důsledku prodlení žalovaného nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 4 000 Kč od 31. 10. 2017 do 14. 3. 2019 v celkové výši 2 000 Kč.

2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti.

3. Žalovaný byl usnesením ze dne 21. 3. 2022 vyzván, aby se vyjádřil ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení, zda souhlasí s tím, aby soudem bylo rozhodnuto bez nařízení jednání postupem podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., s tím, že pokud se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádří, bude se předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě. Soud proto rozhodl postupem podle ustanovení § 115a o.s.ř.

4. Z předložených listinných důkazů má soud za zjištěné, že mezi účastníky sporu byla dne 2. 10. 2017 uzavřena Smlouva o úvěru číslo bez současné fyzické přítomnosti stran prostředky komunikace na dálku (přes internet). Na základě této smlouvy umožnil žalobce žalovanému čerpat finanční prostředky ve výši 4 000 Kč. Částka 4 000 Kč byla žalovanému zaslána na účet č. bankovní účet dne 2. 10. 2017. Žalovaný se na druhé straně zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobci vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 596 Kč do 30. 10. 2017. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky, ohledně níž je Úvěrovaný v prodlení, je-li Úvěrovaný v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, a to za každý den prodlení. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou ze dne 26. 4. 2021.

5. Soud věc právně posoudil podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle ustanovení § 559 o. z. má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. Dle ustanovení § 562 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Dle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém 6. Žalobce předloženými listinnými důkazy prokázal všechna svá tvrzení, zatímco žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní a nebylo zjištěno, že by žalobci zaplatil uvedenou částku, nebo že by nárok žalobce jinak zanikl. Soud proto důvodné žalobě vyhověl.

7. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1968 a násl. o.z., kdy dlužník, který svůj dluh nesplní řádně a včas, je v prodlení. Je-li v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

8. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci přiznal jejich náhradu. Žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. tím, že žalovanému zaslal více než 7 dní před podáním žaloby výzvu ke splnění žalobou vymáhané povinnosti. Žalobci náleží na náhradě nákladů řízení 1 489 Kč sestávajících z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející podání žaloby, podání žaloby) dle mimosmluvní sazby ve výši 3 x 200 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 1, § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění), náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby ve výši 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a), § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění) a náhrady daně z přidané hodnoty (21%) z výše uvedených částek vyjma soudního poplatku ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), když advokát žalobce je plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

9. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. uvedl soud v odůvodnění rozsudku pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci, když proti rozsudku není přípustné odvolání.

10. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.) Nebude-li plněno, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze se domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo nařízení exekuce.