19 C 92/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Štěpánkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 59 003,89 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 59 003,89 Kč -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 27 418,91 Kč od 4. 12. 2020 do zaplacení, -) se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,10 % denně z částky 20 007 Kč od 4. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 16 155 Kč k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 59 003,89 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel s žalobcem dne 3. 5. 2019 smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] Smlouva byla uzavřena elektronicky, když žalovaný smlouvu a související smluvní dokumentaci odsouhlasil provedením verifikační platby. Na základě smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal zaplatit žalobci částku celkem 37 041 Kč, a to v 72 měsíčních splátkách po 514 Kč Smluvní strany úvěrové smlouvy sjednaly doplňkové služby, které byly žalobcem poskytnuty na výslovnou žádost žalovaného, a to konkrétně doplňkovou inkasní službu, která je součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru, a doplňkovou službu„ PODPORA“, která je rovněž součástí smlouvy o úvěru. Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15. 9. 2020, když nezaplatil splátku v celkové výši 865 Kč, když do této výše je zahrnuta splátka úvěru a splátka za výkon inkasní služby ve výši 82 Kč a splátka za výkon doplňkové služby Podpora v celkové výši 269 Kč měsíčně. S ohledem na prodlení žalovaného mu žalobce zaslal dvě upomínky, a to ze dne 20. 9. 2020 a 5. 10. 2020. Za první upomínku pak žalovanému vyúčtoval částku 300 Kč, za druhou upomínku pak částku 500 Kč Ani přes několik písemných upomínek žalovaný neplnil svůj závazek řádně a včas, proto žalobce úvěr ke dni 21. 10. 2020 zesplatnil. Dlužná částka 59 003,89 Kč se skládá z jistiny ve výši 17 745,94 Kč, úroků ve výši 11 578,41 Kč, zbylé části inkasní služby ve výši 4 674 Kč, zbylé části doplňkové služby ve výši 15 333 Kč, nákladů za upomínání ve výši 800 Kč a smluvní pokuty ve výši 8 872,97 Kč, a to po odečtení platby žalovaného ve výši 0,43 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání konanému dne 3. 9. 2021 se, ač byl řádně a včas předvolán, nedostavil. Protože zástupce žalobce se z přítomnosti u jednání omluvil a souhlasil s jednáním bez jeho přítomnosti a žalovaný o odročení jednání nepožádal, soud věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.) bez přítomnosti stran sporu.

3. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané následující skutečnosti. Z návrhu smlouvy bylo prokázáno, že po telefonické dohodě žalobce zaslal žalovanému návrh úvěrové smlouvy a pokyny k zaplacení verifikační platby a zřízení inkasa. Na základě smlouvy se žalobce zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tento splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 514 Kč Smluvní strany úvěrové smlouvy sjednaly doplňkové služby, které byly žalobcem poskytnuty na výslovnou žádost žalovaného, a to konkrétně doplňkovou inkasní službu, která je součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru, a doplňkovou službu„ PODPORA“, která je rovněž součástí smlouvy o úvěru. Smluvní strany si v úvěrové smlouvě ujednaly rovněž smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení s úhradou dluhu. Smlouva byla uzavřena dne 3. 5. 2019 zaplacením verifikační platby, jak vyplývá z potvrzení o provedené úhradě. Žalovaný splnil i další podmínku poskytnutí úvěru, tedy nastavení souhlasu s inkasem, jak prokazuje potvrzení ze dne 3. 5. 2019. Z potvrzení o vyplacení a detailu pohybu na účtu bylo prokázáno, že úvěr ve výši 20 000 Kč byl žalovanému poskytnut dle smlouvy. Z upomínek ze dne 20. 9. 2020 a 5. 10. 2020, vč. podacích lístků, bylo prokázáno, že žalovaný neuhradil splátku úvěru splatnou dne 15. 9. 2020 a žalobce ho dvakrát vyzval k jejímu uhrazení. Z dopisu ze dne 21. 10. 2020, vč. podacího lístku, soud zjistil, že úvěr byl k uvedenému dni zesplatněn, neboť žalovaný porušil povinnosti plynoucímu ze smlouvy. Uzavřená smlouva není protiprávní, výše úroku a smluvní pokuty neodporuje dobrým mravům, jak vyplývá z článku Člověka v tísni, znaleckého posudku, auditní zprávy produktu a dalších souvisejících listin. Z vyjádření České národní banky, výplatních pásek, výpisu z účtu a dalších listin k finanční situaci žalovaného soud zjistil, že úvěruschopnost žalovaného byla dostatečně prověřena.

4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci. Mezi žalobcem a žalovaným byla 3. 5. 2019 uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto vrátit spolu s příslušenství, a to v 72 pravidelných měsíčních splátkách po 514 Kč, avšak svůj závazek neuhradil řádně a včas ani přes opakované výzvy žalobce. V úvěrové smlouvě si na žádost žalovaného účastníci sjednali také doplňkové služby, za které se žalovaný zavázal žalobci pravidelně platit v rámci splátek úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaný řádně neuhradil splátku splatnou dne 15. 9. 2020, a to ani přes opakované výzvy žalobce, žalobce úvěr ke dni 21. 10. 2020 zesplatnil. Smluvní strany si v úvěrové smlouvě ujednaly rovněž smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení s úhradou dluhu. Žalovaný řádně a včas neuhradil splatnou pohledávku, žalobce je tedy oprávněn požadovat rovněž smluvní pokutu, a to ve výši 8 872,97 Kč.

5. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Dle § 2395 o.z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na základě smlouvy bylo ujednáno, že žalobce poskytne žalovanému částku 20 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal uhradit rovněž úroky a další příslušenství. V rámci úvěrové smlouvy byla sjednána smlouva o inkasní službě podle § 2694 ods.t 1 o.z., dle něhož smlouvou o inkasu se obstaravatel inkasa zavazuje obstarat pro příkazce přijetí peněžní částky nebo jiný inkasní úkon od třetí osoby a příkazce se zavazuje zaplatit obstaravateli inkasa odměnu. Zároveň byly mezi účastníky ve smyslu § 1746 odst. 2 o. z. ujednány další podmínky smlouvy, za které se žalovaný zavázal žalobci zaplatit, a to v rámci splátek úvěru. Žalovaný své závazky dosud neuhradil, ani jiným způsobem neprokázal jejich zánik. Soud tedy považuje nárok žalobce za oprávněný, proto uložil žalovanému povinnost tuto částku uhradit. Žalobce rovněž prokázal, že žalovaného dvakrát upomínal k zaplacení dluhu, a je tedy oprávněn požadovat rovněž náhradu nákladů za upomínání ve výši 800 Kč.

6. Podle ustanovení § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Žalovaný svůj závazek neuhradil řádně a včas, žalobce je tedy oprávněn požadovat smluvní pokutu.

7. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1970 o.z., kdy po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., soud tedy žalobci přiznal i tento nárok.

8. S ohledem na to, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 155 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 361 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 59 003,89 Kč sestávající z částky 3 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 400 Kč ve výši 2 394 Kč.

10. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.