20 C 123/2022

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Klimentem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o 1 210 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 210 Kč -) s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 220 Kč od 24. 8. 2018 do zaplacení, -) s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 150 Kč od 24. 9. 2018 do zaplacení, -) s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 150 Kč od 24. 10. 2018 do zaplacení, -) s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 150 Kč od 24. 11. 2018 do zaplacení, -) s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 150 Kč od 24. 12. 2018 do zaplacení, -) s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 150 Kč od 24. 1. 2019 do zaplacení, -) s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 150 Kč od 24. 2. 2019 do zaplacení, -) s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 150 Kč od 24. 3. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 1 210 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne [datum], tj. den připsání první splátky běžného pojistného na účet žalobce, s počátkem pojištění dne [datum], tj. následující den po uzavření pojistné smlouvy, která byla přepracována dle požadavku žalovaného dne [datum], pojistnou smlouvu o pojištění právní ochrany [číslo] Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, pojistné období bylo roční. Žalovaná se zavázala platit roční pojistné v částce 9 000 Kč, splatné měsíčně ve výši 750 Kč, a po změně pojistné smlouvy ve výši 150 Kč, tzn. 1 800 Kč za pojistné období. Svoji povinnost však žalovaná porušila, když neuhradila splatné pojistné. Toto pojistné neuhradila ani přes výzvu k úhradě s upozorněním na možnost zániku pojištění v důsledku nezaplacení. Pro nezaplacení pojistného došlo k zániku pojištění ke dni 11. 4. 2019. Žalovaná částka představuje pojistné za období od 23. 8. 2018 do 11. 4. 2018. Žalobkyně podáním doručeným soudu dne 29. 6. 2022 upřesnila úrok z prodlení tak, jak uvedeno ve výroku I.

2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaná se k výzvě nevyjádřila. Žalobkyně s rozhodnutím bez jednání souhlasila. Proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala.

4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu o pojištění právní ochrany [číslo] jenž byla nahrazena přepracovanou smlouvou ze dne [datum] Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, pojistné období bylo roční. Žalovaná se v první smlouvě zavázala platit roční pojistné v částce 9 000 Kč, splatné na základě měsíčních splátek ve výši 750 Kč, a to vždy k příslušného kalendářního měsíce. Po změně smlouvy, se žalovaná zavázala platit roční pojistné ve výši 1 800 Kč s měsíční splátkou ve výši 150 Kč vždy k 23. dni kalendářního měsíce. Svoji povinnost však žalovaná porušila, když řádně nehradila pojistné. Pro nezaplacení pojistného došlo k zániku pojištění ke dni 11. 4. 2019. Žalovaná částka představuje pojistné za období od 23. 8. 2018 do 11. 4. 2018.

5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 odst. 1 o. z., pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 o. z., není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Dle odst. 2 jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 2804 o. z., upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Podle § 1902 o. z. dohodou o změně obsahu závazku se dosavadní závazek ruší a nahrazuje se novým závazkem. Může-li však dosavadní závazek vedle nového závazku obstát, má se za to, že nebyl zrušen.

6. Po právní stránce byla v souladu s výše citovanými ustanoveními uzavřena pojistná smlouva. Z pojistné smlouvy plynul žalované závazek hradit sjednané pojistné, který však porušila. Z důvodu neplacení pojistného pak v souladu s ustanovením § 2804 o. z. smlouva zanikla dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené žalobkyní v upomínce. Za dobu do konce trvání pojistné smlouvy, má žalobkyně právo požadovat sjednané pojistné. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by žalobkyni dluh uhradil, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně této částky důvodnou a uložil žalované povinnost k její úhradě.

7. Protože žalovaná svoji povinnost k úhradě pojistného nesplnila řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni tudíž vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu.

8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.

10. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

11. V odůvodnění rozsudku soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.