Okresní soud v Liberci · Rozsudek

20 C 147/2021

č. j. 20 C 147/2021-16

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-02-22 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSLI:2022:20.C.147.2021.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Liberci rozhodl o rozvodu manželství mezi cizím státním příslušníkem a občankou České republiky, přičemž určil příslušnost podle čl. 3 Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003. Soud zjistil, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, obnovení není možné a žádný z manželů nechce jeho pokračování. Rozhodnutí o rozvodu bylo vydáno na základě § 755 odst. 1 občanského zákoníku, který umožňuje rozvod při neslučitelnosti manželů. Náhradu nákladů řízení soud nepřiznal, protože nebyly splněny okolnosti, které by to odůvodňovaly.

Plný text

Protože manžel je cizí státní příslušník, jedná se o věc s cizím prvkem, kdy v rámci toho soud zkoumá, zda je dána jeho mezinárodní příslušnost k projednání a rozhodnutí v dané věci a jakým právním řádem se bude daná věc řídit. V daném případě je manžel občanem země, manželka je občankou České republiky, jedná se tedy o státy, které jsou členem Evropské Unie. Pravomoc, mezinárodní příslušnost, českých soudů vyplývá z čl. 3 Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. 11. 2003, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000, přičemž místní příslušnost Okresního soudu v Liberci je dána v souladu s zák. č. 292/2013 Sb., zákona o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů. Rozhodným právem je právo České republiky dle § 50 zák. č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen„ ZMPS“), ve spojení s § 49 ZMPS. Soud provedl důkaz oddacím listem, z něhož byla prokázána existence manželství účastníků, uzavřeného dne datum před stát. instituce, trvalo tedy nejméně jeden rok. Manželství je zapsáno v knize manželství příjmení úřadu vedeného stát. instituce ve svazku anonymizováno, roč. rok, strana/list anonymizováno, poř. číslo. Z předložené dohody o vypořádání majetkových vztahů po dobu po rozvodu manželství, uzavřené dne datum, má soud za prokázané, že manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů. Podpisy na dohodě jsou úředně ověřeny. Rovněž v souladu s procesním předpisem provedl soud účastnický výslech obou manželů. Oba manželé se shodli, že jejich manželské soužití je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, a jeho obnovení nelze očekávat. Manželství je toliko formálním svazkem – vzájemně se citově i lidsky odcizili – a ani jeden z nich nemá zájem na jeho obnově ani setrvání v manželském svazku. Dle § 755 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), soud může manželství rozvést, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Dle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Dle § 758 o. z. spolu manželé nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. Dle § 743 odst. 3 o. z. se manželé mohou dohodnout, že budou bydlet trvale odděleně. Dohoda manželů o odděleném bydlení má stejné právní účinky jako opuštění rodinné domácnosti s úmyslem žít trvale jinde. Soud pokládá za pravdivá tvrzení účastníků o rozvratu manželství a záměru dosáhnout rozvodu manželství a dospěl k závěru, že manželství účastníků je hluboce a trvale rozvráceno a je již toliko formálním svazkem. Obnovení soužití nelze očekávat, a nyní ani jeden z manželů nejeví o pokračování v něm zájem a nelze očekávat jeho obnovu do podoby funkčního partnerského vztahu. Soud má za to, že jsou splněny veškeré zákonné podmínky uvedené výše, a proto žalobě vyhověl, když není smysluplné, aby byl formálně zachováván jinak nerealizovaný a nenaplňovaný vztah, a manželství rozvedl. Náhradu nákladů tohoto druhu řízení upravuje § 23 zák. č. 292/2013 Sb., zákona o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. ř. s.“), kdy zásadně v řízení ve věcech manželských nemají účastníci proti sobě právo na jejich náhradu. Náhradu nákladů lze přiznat pouze, pokud to odůvodňují okolnosti případu, které však soud v dané věci neshledal, proto právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal ani jednomu z nich. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává k Okresnímu soudu v Liberci, písemně nebo v elektronické podobě podepsané způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu. O odvolání bude rozhodovat Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci. Právo odvolání nepřísluší těm, kteří se tohoto práva po vyhlášení rozsudku výslovně vzdali. Každý z manželů je povinen, pokud je v jeho dosavadním občanském průkazu zapsán údaj o rodinném stavu, do 15 pracovních dnů od právní moci tohoto rozsudku požádat příslušný obecní (městský) úřad o vydání nového občanského průkazu s vyznačenou změnou rodinného stavu. Manžel, který přijal po uzavření manželství příjmení druhého manžela, může do 6 měsíců od právní moci rozsudku oznámit příslušnému matričnímu úřadu, že přijímá zpět své původní příjmení, popř., že upouští od užívání společného příjmení vedle příjmení dřívějšího.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.