20 C 172/2022

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Klimentem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 2 288 Kč s příslušenstvím

I. Řízení o zaplacení 2 288 Kč s příslušenstvím se co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 Kč zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 638 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 638 Kč od 2. 6. 2021 do 25. 10. 2021 kapitalizovaným částkou 53 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se co do částky 650 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 650 Kč od 2. 6. 2021 do 25. 10. 2021 kapitalizovaným částkou 20 Kč, zamítá.

IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 642,95 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 2 288 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 2. 6. 2021 do 25. 10. 2021 kapitalizovaným částkou 76 Kč. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovanou uzavřela dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem byl pojistný produkt„ Životní pojištění Perspektiva [anonymizováno]“ Z uzavřené pojistné smlouvy plynul žalované závazek hradit sjednané pojistné ve výši 546 Kč měsíčně. Svoji povinnost však žalovaná porušila, když neuhradila pojistné splatné dne 1. 3. 2021. Toto pojistné neuhradila ani přes výzvu k úhradě s upozorněním na možnost zániku pojištění v důsledku nezaplacení. Pro nezaplacení pojistného došlo k zániku pojištění ke dni 1. 6. 2021. Žalovaná částka představuje pojistné za období od 1. 3. 2021 do 1. 6. 2021, a poplatek ve výši 300 Kč za odeslání upomínky a poplatek ve výši 350 Kč za předčasné ukončení smlouvy.

2. Ačkoliv žalobkyně souhlasila s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, považoval soud uvedená tvrzení žalobkyně za nedostatečná – neúplná a neurčitá pro rozhodnutí bez jednání –, kdy rovněž nebylo možné rozhodnout toliko na základě dosud předložených důkazů. Z toho důvodu soud žalobkyni vyzval k jejich doplnění a osvětlení nedostatků. Konkrétně žalobkyni vyzval, aby uvedla, jakým způsobem byla žalovaná upozorněna na možnost zániku pojistné smlouvy před uplynutím sjednané doby, a z čeho dovozuje, že si účastníci sjednali povinnost k úhradě daných poplatků a jakým způsobem došlo k takovému sjednání. Závěrem pak vytkl nedostatky tvrzení týkající se úroku z prodlení, když z žaloby není zřejmé, z čeho žalobkyně dovozuje oprávněnost na úrok z prodlení z poplatků nebo z nákladů na upomínání. Pro případ, že nedojde k odstranění uvedených nedostatků, upozornil, že bude soud nucen nařídit ve věci jednání.

3. Žalobkyně podáním doručeným soudu dne 2. 6. 2022 mj. upřesnila, že žalovaná nehradila pojistné pravidelně, kdy pojistné za období od 1. 10. 2019 do 30. 11. 2019 neuhradila v termínu a to ani po zaslané upomínce s upozorněním na možný zánik pojistného. Pojistná smlouva zanikla dne 31. 1. 2020 pro neplacení pojistného dle čl. 4 odst. 2) VPP O [číslo]. Poplatek ve výši 350 Kč je za předčasné ukončení pojistné smlouvy dle oddílu B Přehledu poplatků a parametrů pojištění pro sazbu 7 BN platného od 19. 12. 2018 (dle ust. č. 11 odst. 6) potažmo dle [číslo] odst. 3 VPP O [číslo]). Poplatek ve výši 300 Kč vyplývá ze sazebníku nákladů pro vymáhání u produktů životního pojištění s účinností od 1. 6. 2019 za odeslání pokusu o smír ze dne 10. 3. 2020 dle ust. čl. 7 odst. 7 VPP O [číslo]. Dále upřesnila, že poplatky za upomínání a vymáhání dlužného pojistného vycházejí z všeobecných obchodních podmínek VPP O [číslo] a aktuálně platného Sazebníku poplatků (dále jen„ Sazebník“), přičemž žalovaný podpisem pojistné smlouvy stvrdil, že se seznámil s pojistnými podmínkami, a to jak s všeobecnými, tak i se zvláštními a dodatkovými, tedy i se Sazebníkem, a podpisem na smlouvě žalovaná vyjádřila vůli být těmito podmínkami vázána. V doplnění podání žalobkyně zároveň upravila způsob výpočtu úroku z prodlení, a žalobu vzala co do úroků z prodlení ve výši 3 Kč zpět.

4. Dle ustanovení § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) může žalobce vzít za řízení návrh na jeho zahájení zpět, a to zčásti nebo zcela. Dle odstavce 2 téhož ustanovení, je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.

5. Dle § 96 odst. 3 o. s. ř., jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.

6. S ohledem na výše uvedený procesní úkon žalobkyně rozhodl soud dle ustanovení § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. a řízení v této věci částečně zastavil, když v souladu s ustanovením § 96 odst. 4 o. s. ř. nezjišťoval případný nesouhlas žalovaného se zpětvzetím žaloby, neboť k němu došlo před zahájením jednání ve věci samé.

7. Vzhledem k tomu, že žalovaná je občanem Slovenské republiky s pobytem a bydlištěm v ČR, jde o tzv. věc s cizím (mezinárodním) prvkem, v níž je soud povinen především zkoumat svou mezinárodní příslušnost. Pro posouzení této otázky je třeba postupovat podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ Nařízení Brusel I bis“). Poslední známé bydliště žalované je na území ČR (příslušnost podle 14 a násl. nařízení Brusel I bis), je tedy dána příslušnost zdejšího soudu věc řešit.

8. Žalovaná se k věci samé a žalobě nijak nevyjádřila, v řízení zůstala zcela nečinná.

9. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalované, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

10. Po skutkové stránce dospěl soud tedy k závěru, že mezi žalobkyní jakožto právnickou osobou oprávněnou k provozování pojišťovací činnosti a žalovanou byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] s počátkem pojištění od 1. 9. 2015, jejímž předmětem byl pojistný produkt„ Životní pojištění Perspektiva [anonymizováno]“ Z uvedené smlouvy byla žalovaná zavázána hradit sjednané pojistné ve výši 546 Kč měsíčně. Součástí soudního spisu jsou také nepodepsané Všeobecné Pojistné podmínky pro pojištění Perspektiva [anonymizováno] VPP a Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění osob VPP O [číslo] a Sazebník nákladů na vymáhání pojistného. Žalovaná však žalobkyni neuhradila pojistné splatné dne 1. 3. 2021. K jeho úhradě byla vyzvána upomínkou, v níž byla upozorněna na možnost zániku pojištění po marném uplynutí lhůty k zaplacení. Pro nezaplacení dlužného pojistného pak pojistná smlouva ke dni 1. 6. 2021 zanikla, přičemž žalovaná dluží na pojistném částku 1 638 Kč. Na základě tohoto závěru o skutkovém stavu posuzoval soud věc po právní stránce podle níže uvedených ustanovení.

11. Dle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Dle § 2782 odst. 1 o. z., pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle § 2783 o. z., není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Dle odst. 2 jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 2804 o. z., upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.

12. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně v části dlužného pojistného. V části týkající se poplatků soud žalobu z níže uvedených důvodů zamítl.

13. V daném případě mezi účastníky v souladu s výše citovanými ustanoveními uzavřena pojistná smlouva, ze které žalované plynul závazek hradit sjednané pojistné. Z důvodu neplacení pojistného pak v souladu s ustanovením § 2804 o. z., smlouva zanikla dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené žalobkyní v upomínce. Za dobu do konce trvání pojistné smlouvy, má žalobkyně právo požadovat sjednané pojistné. Žalobkyně zároveň prokázala, že žalovanou upomínala k úhradě dlužné částky, pročež jí vzniklo právo na náhradu nákladů vynaložených v souvislosti s tímto upomínáním. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by žalobkyni dluh uhradila, že jí povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně této částky důvodnou a uložil žalované povinnost k její úhradě.

14. Dle § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména (a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, (b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Dle § 120 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Dle § 118a odst. 1 o. s. ř.; ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Dle § 118a odst. 3 o. s. ř.; zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.

15. Vzhledem k povaze tohoto řízení, pro které platí zásada dispoziční a projednací, je zásadně věcí účastníků řízení tvrdit rozhodné skutečnosti a označit důkazy k prokázání svých skutkových tvrzení, a proto je žalobkyně povinna tvrdit veškeré pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a k jejich prokázání označit důkazy. V daném případě byly tyto povinnosti žalobkyní týkající se výše uvedených nedostatků k výzvě soudu splněny.

16. V řízení tedy (kromě výše uvedeného) bylo dále prokázáno, že mezi účastníky nedošlo ke sjednání žalobou uplatňovaných poplatků, když žalovaný jako spotřebitel nepodepsal předložený sazebník ani Pojistné podmínky pro pojištění Perspektiva [anonymizováno] VPP a Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění osob VPP O [číslo], z nichž žalobkyně dovozuje oprávněnost těchto nároků. [příjmení] podpis pod tzv. včleňovací klauzuli pro uplatnění poplatků podle sazebníku sám o sobě nepostačuje. Nepostačuje ani předložený (žalovaným nepodepsaný) sazebník a Pojistné podmínky pro pojištění Perspektiva [anonymizováno] VPP a Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění osob VPP O [číslo]. Soud tedy zamítl žalobu co do těchto poplatků, jakož i úroků z prodlení z těchto poplatků. Žalovaný jako spotřebitel (přímo) nepodepsal předložené Pojistné podmínky pro pojištění Perspektiva [anonymizováno] VPP a Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění osob VPP O [číslo] a Sazebník nákladů na vymáhání pojistného, tudíž v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný byl s těmito dokumenty seznámen dostatečným (konkrétním a efektivním) způsobem a nikoliv toliko podpisem obecně formulované proklamace. V tomto směru bylo naopak v souladu se závěry o skutkovém stavu prokázáno, že k takovému sjednání (z popsaných důvodů) nedošlo, tudíž soud již ve věci nenařizoval jednání, neboť v řízení nepřetrvala potřeba žalobkyni poučovat ve smyslu ust. § 118a o. s. ř. a byly splněny další nutné podmínky pro rozhodnutí bez jednání (viz výše). Je třeba zdůraznit, že soud nezamítl nárok v důsledku neunesení některého z břemen zatěžujících žalující stranu, když skutkový stav byl náležitě a dostatečně soudem zjištěn na základě účastníky předložených listinných důkazů zcela souladně s tvrzením žalobkyně. Soud z těchto zjištění vycházel, a dospěl k závěru o neopodstatněnosti daného nároku, přičemž takový postup (postoj) sám o sobě vyloučen není, což vyplývá nejen z legislativní úpravy, ale i názoru Nejvyššího soudu ČR, který jej aproboval v rámci zachování a utvrzení zásady hospodárnosti řízení. 17. Protože žalovaná svoji povinnost k úhradě pojistného nesplnila řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a za dobu od 2. 6. 2021 do 25. 10. 2021 činí celkem 53 Kč. Protože žalovaná se ocitla v prodlení toliko s neuhrazeným pojistným, nikoliv s náklady souvisejícími s jeho upomínáním, zamítl soud žalobu co do úroku z prodlení uplatněným žalobkyní z nákladů na upomínání k úhradě dlužného pojistného, jak je blíže uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

18. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 642,95 Kč, přičemž tato částka představuje 43,18 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 71,59 % a úspěchu žalované v rozsahu 28,41 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 288 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Náhrada nákladů je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta, který zastupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení.

19. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.

20. V odůvodnění rozsudku soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.