20 C 172/2023

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Klimentem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 99 500 Kč s příslušenstvím

I. Řízení o zaplacení 99 500 Kč se co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 54 050 Kč od [datum] do [datum] zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 99 500 Kč s úrokem z prodlení: ve výši 8,25 % ročně z částky 45 450 Kč od [datum] do zaplacení a ve výši 15 % ročně z částky 54 050 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 4 594 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 99 500 Kč spolu s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 99 500 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila zejména tím, že dne [datum] provedla odtah vozu žalovaného [registrační značka] (dále také jen„ Vozidlo“) ve výši 1 900 Kč, které následně bylo umístěno na střeženém parkovišti, přičemž parkovné žádala též uhradit. Uvedla, že je příspěvkovou organizací zřízenou zastupitelstvem [územní celek] a její činností je mj. odstraňovat vozidla a jejich vraky z pozemních komunikací, jejich umisťování na střežené parkoviště a hlídání. Odtah vozidla žalovaného byl proveden podle § 27 zák. č. 361/2000 Sb., když se žalobkyně marně snažila kontaktovat žalovaného. Přestože byl informován o částce za odtah i výši parkovného, vozidlo si nevyzvedl a dluh neuhradil. Ceny jsou stanoveny nařízením [územní celek], odtah stojí 1 900 Kč, parkovné pak 250 Kč za každý z prvních tří dnů parkování, další 4. – 180. den pak 400 Kč a od 181. dne 50 Kč denně.

2. V reakci na výzvy soudu k odstranění vad žaloby vzala jednak žalobkyně žalobu zpět co do částky 350 Kč a dále pak konkretizovala, že se tedy domáhá kromě částky 1 900 Kč za odtah vozidla, parkovného za 701 dní. Dále, pokud jde o příslušenství, doplnila, že žalovaného vyzývala nejprve k úhradě částky 45 450 Kč výzvou ze dne [datum], splatnost nastala nejpozději dne [datum]. Poté byla žalovanému doručena prostřednictvím soudu žaloba, a zbyla část byla splatná ke dni [datum]. Žalovaná tedy podáním, doručeným soudu dne [datum], vzala žalobkyně žalobu zpět co do úroku z prodlení z částky 54 050 Kč od [datum] do [datum] Kč.

3. Dle § 96 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), ve spojení s odst. 2 věty prvé téhož ustanovení, je žalobce oprávněn vzít zpět návrh na zahájení řízení zčásti nebo zcela, v důsledku čehož soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, a to aniž by ve věci již bylo soudem jednáno. Soud proto řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil, aniž by v souladu s ustanovením § 96 odst. 3,4 o. s. ř. k zastavení řízení vyžadoval souhlas žalovaného.

4. Žalovaný se k věci samé a žalobě nijak nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný a na svoji obranu ničeho neuvedl.

5. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

6. Po skutkové stránce soud zjistil z protokolu o odtahu vozidla [číslo] že dne [datum] dal strážník městské policie v [údaj o čase] hod. pokyn na základě ustanovení § 27 odst. 5 zák. č. 361/2000 Sb. k odstranění vozidla [značka automobilu] [registrační značka] z místa„ [anonymizována dvě slova] [rok], [anonymizováno]“ které bylo převzato na parkovišti [anonymizováno] téhož dne v [údaj o čase] hod. dispečerem žalobkyně. Z karty Vozidla bylo dále zjištěno, že provozovatelem vozidla i jeho vlastníkem je žalovaný.

7. Ze zřizovací listiny žalobkyně vyplývá, že byla zřízena Zastupitelstvem [územní celek] jako příspěvková organizace, jejímž účelem je zabezpečení materiálně technického zázemí pro činnost tohoto města, kdy mj. má zajišťovat provádění odtahů vozidel na příkaz strážníků a policistů, včetně jejich hlídání, a rovněž zajišťovat správu a vymáhání neuhrazených pohledávek za odtah a parkovné motorových vozidel.

8. Nařízení účinné od 1. 4. 2013 o maximálních cenách odtahů a střežení na parkovišti, stanoví, že [jméno] [územní celek] stanovila za jeden úplný a nucený odtah vozidla částku 1 900 Kč, a dále pak i maximální ceny za služby parkovišť určených ke střežení vozidel na svém území, kdy konkrétně pro 1. až 3. den jde o částku 250 Kč, od 4. dne maximálně však do 180. dne částku 400 Kč za den a od 181. dne pak 50 Kč za den, vždy za den započatý.

9. Z výzvy k úhradě dlužné částky datované [datum] vyplývá, že na adresu žalovaného dle karty vozidla bylo zasláno vyrozumění o provedeném odtahu, kdy žalobkyně žalovaného upozorňuje na ceny dle nařízení a vyzývá ho k úhradě částky, jenž byla ke dni [datum] vyčíslena za odtah a parkovné na 45 450 Kč. Žalovaný byl současně upozorněn na možné vymáhání soudní cestou. Zásilka byla doručena dne [datum].

10. Dle ustanovení § 27 odst. 5 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů platí, že o odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele.

11. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

12. Žalobkyně v řízení prokázala, že takový pokyn byl ohledně výše uvedeného vozidla dán, a to oprávněnou osobou, jakož i to, že žalovaný je jeho provozovatelem, a tedy k jeho tíži jdou náklady na odstranění vozidla. Současně prokázala, že byla zřízena mj. k plnění těchto povinností, jakož i to, že je splnila, když vozidlo bylo odtaženo a převzato na jí provozovaném parkovišti. Žalovaný jí je proto povinen uhradit jak částku za odtah vozidla 1 900 Kč, tak za jeho parkování, kdy cena je dána shora uvedeným nařízením pro všechny subjekty na území [anonymizována dvě slova], a jde o částky tvrzené žalobkyní odlišené podle doby stání.

13. Částka za období od [datum] do [datum] pak odpovídá uplatňované částce, když se jedná o parkovné 250 Kč denně za první až třetí den, tj. 750 Kč, parkovné 400 Kč denně za čtvrtý až sto osmdesátý den ve výši dalších 70 800 Kč a o parkovné 50 Kč denně za 521 dní ve výši 26 050 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, neuvedl na svoji obranu ničeho, nesporoval tvrzení žalobkyně, pokud jde o zaplacení dlužných částek, ani netvrdil jiný způsob zániku dluhu.

14. Jelikož soud shledal pohledávku žalobkyně na základě výše uvedeného skutkového a právního závěru oprávněnou, zavázal soud žalovaného uhradit pohledávky žalobkyně, tedy 99 500 Kč spolu s příslušenstvím blíže vymezeným ve výroku tohoto rozsudku. Splatnost dlužné částky nastala ve dvou termínech. Jednak ke dni [datum] ohledně částky 45 450 Kč, jednak doručením žaloby žalovanému ve zbývající částce ve výši 54 050 Kč, a to ke dni [datum].

15. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s § 1970 o. z. nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požadovala výši úroků z prodlení v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu, a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalovanému zaplatit žalobkyni úrok z prodlení, jak uvedeno ve výroku rozsudku.

16. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 4 594 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 994 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

17. Podle ust. § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, když řízení bylo zastaveno. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. O nákladech řízení, v části, pro niž bylo řízení usnesením ze dne 31. 1. 2023, č. j. EPR 270/2023-9, a tímto rozsudkem zastaveno, by tedy bylo rozhodnuto podle odst. 2 tak, že zpětvzetím žaloby žalobkyně zavinila, že řízení muselo být částečně zastaveno. K částečnému zastavení řízení nedošlo pro chování žalovaného, ale v důsledku zavinění žalobkyně, který nesprávně provedl výpočet uplatňované částky. Ve zbývající části, jež nebyla zastavena, však byla žalobkyně (zcela) úspěšná. Jelikož se v případě zavinění za částečné zastavení řízení v porovnání s mírou úspěchu žalobkyně jednalo o neúspěch toliko v poměrně nepatrné části, rozhodl soud o nákladech řízení podle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. a přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 4 594 Kč Náklady řízení kromě zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 994 Kč tvoří i hotové výdaje účastníka nezastoupeného právním zástupcem dle § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. Žalobkyně ve věci učinila celkem 2 úkony (tzn. výzva k úhradě, písemné podání nebo návrh ve věci samé), za které jí náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 600 Kč (3 × 300 Kč), neboť nedoložila jinou výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce.

18. Soud neshledal, že by zde byl další úkon právní služby, za který by náležela žalobkyni odměna. Opodstatněným soud neshledal přiznání náhrady za úkon ze dne [datum], když žalobkyně tímto podáním reagovala na výzvu soudu směřující k odstranění nedostatků žaloby. Rozhodné skutečnosti, které dané doplnění obsahuje, měla uvést již dříve v žalobě a nečekat až na výzvu soudu k doplnění. Nejedná se tedy o úkon, který by účastník musel nezbytně vynaložit nad rámec již odměnou oceněných úkonů, aby mohl řádně uplatnit své právo u soudu.

19. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.