20 C 175/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Klimentem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení o 286 928 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 286 928 Kč s úrokem z prodlení: -) ve výši 8,25 % ročně z částky 238 013,67 Kč od 11. 11. 2020 do zaplacení, -) ve výši 8,25 % ročně z částky 2 336,40 Kč od 13. 11. 2020 do zaplacení, -) ve výši 8,25 % ročně z částky 44 655 Kč od 5. 9. 2021 do zaplacení, -) ve výši 8,25 % ročně z částky 1 923,24 Kč od 26. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 44 655 Kč od 21. 11. 2020 do 4. 9. 2021, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 135 660,30 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 286 928 Kč spolu s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení. Žalobu odůvodnila zejména tím, že žalovanému byla v období od [datum] do [datum] v rámci [anonymizováno] u žalobkyně poskytnuta [anonymizováno] péče (dále také jen„ Předmětné období“). Zdravotní úkony byly podrobně popsány ve výpisu z osobního účtu [anonymizováno] za dané období. Žalovaný však neměl v Předmětném období sjednané platné zdravotní pojištění na území České republiky, resp. na pojištění, které měl žalovaný uzavřené s [právnická osoba], se na daná ošetření pojištění nevztahovalo z důvodu výluky z pojištění dle pojistných podmínek. Je přitom na žalovaném, aby byl řádně pojištěn. Podmínky a obsah pojistné smlouvy byl žalobkyni neznámý. Z toho důvodu je žalovaný povinen uhradit žalobkyni výkony provedené v rámci zdravotní péče, přičemž výše jednotlivých úkonů je stanovena právním předpisem – vyhláškou Ministerstva zdravotnictví a taktéž na základě metodik VZP a MZČR, když výše úhrady za poskytnutou zdravotní péči vychází z počtu bodů za poskytnuté zdravotní výkony, z počtu bodů za ošetřovací dny a kategorie a z ceny poskytnutých léčiv a [anonymizováno] prostředků. Celkový počet bodů je násoben hodnotu bodu, která byla pro rok [rok], tedy Předmětné období, v hodnotě 1,17 Kč. Počty bodů jsou stanoveny v příslušných číselnících vydávaných zdravotní pojišťovnou VZP a MZČR. Uv. hodnotu bodu stanovuje každá jednotlivá pojišťovna, a neboť se žalovaný při poskytování péče prokázal průkazem [právnická osoba], násobila mu žalobkyně body v této výši, přičemž hodnota bodu byla předpisem MZČR stanovena v maximální výši 1,32 Kč. Žalobkyně by tedy mohla počet zjištěných bodů násobit nikoliv hodnotu 1,17 Kč, ale dokonce 1,32 Kč, což by znamenalo vyšší částku účtovanou žalovanému, než je předmětem řízení. Dne [datum] podepsal žalovaný uznání dluhu, na základě kterého uznal svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu (poskytnutá zdravotní péče) a výše (238 013,67 Kč) a zavázal se jej uhradit nejpozději do 10. 11. 2020. Uv. částka v sobě obsahuje úkony ve výši 223 185 Kč (vyplývají z osobního účtu) a částku 14 829 Kč za tzv. laboratoře – ty plynou, resp. byly fakturovány v „ předběžné“ faktuře [číslo] (dále také jen„ Uznání 1“). Dále dne [datum] podepsal žalovaný uznání dluhu, na základě kterého uznal svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu (poskytnutá zdravotní péče) a výše (44 655 Kč) a zavázal se jej uhradit nejpozději do 20. 11. 2020. Uv. částka v sobě obsahuje úkony ve výši 41 924 Kč (vyplývají z osobního účtu) a částku 2 7321 Kč za tzv. laboratoře – ty plynou, resp. byly fakturovány v „ předběžné“ faktuře [číslo] (dále také jen„ Uznání 2“). Následně byly ještě žalovanému poskytnuty další zdravotní služby, které byly vyfakturovány na základě faktur č. [anonymizováno] [rok] ze dne [datum], za poskytnutou zdravotní péči (stanovení citlivosti na at. a analýza hmotového spektra) znějící na částku 2 336,40 Kč, se splatností 12. 11. 2020, a č. faktura č. [anonymizováno] [rok] ze dne [datum], za poskytnutou zdravotní péči (stanovení citlivosti na at. a analýza hmotového spektra) znějící na částku 1 923,24 Kč, se splatností 25. 12. 2020. Žalovaný poskytnutou péči nesporoval a před každým zákrokem vyjádřil s tímto souhlas, neboť byl seznámen a informován, což stvrdil i podpisem informovaných souhlasů. Ve svém vyjádření k odporu dokonce uznal, že mu péče byla poskytnuta řádně.

2. Žalovaný svoji obranu odůvodnil zejm. tím, že není pasivně legitimován, neboť žalovanou by měla být pojišťovna, se kterou měl sjednané komerční pojištění. Uznání 1 i Uznání 2 podepsal, neboť se domníval, že dané částky uhradí jeho pojišťovna na základě pojistné smlouvy ze dne [datum]„ Komplexní pojištění cizinců PLUS.“ Tuto smlouvu uzavřel, neboť je občanem Spojených států amerických a jako takový nemá na území ČR hrazeno zdravotní pojištění. Žalovaný ve vyjádření k odporu dále uváděl podrobnosti o této smlouvě vč. pojistného limitu a aplikovatelnosti výjimek z pojištění, mj. i s tím, že žalobkyně jako odborník měla posoudit, zda šlo o akutní či neakutní [anonymizováno]. Při jednání kon. [datum] počal sporovat, jak výši uplatňovaných nároků, tak účelnost některých úkonů, byť ve vyjádření k odporu učinil nesporným, že péče mu byla poskytnuta řádně. Sporoval účelnost druhé provedené [anonymizováno], když se žalobkyně domnívala, že se jedná o [anonymizováno] ve [anonymizováno] žalovaného, přičemž po provedené [anonymizováno] se ukázalo, že o [anonymizováno] nešlo. Nejednalo se tedy o účelný postup žalobkyně, za který by si byla oprávněna účtovat náhradu. K veškerým úkonům dal žalovaný souhlas, neboť vložil důvěru v [anonymizováno] péči žalobkyně. Na výzvu soudu, aby přesně vymezil, které konkrétní [anonymizováno] úkony, vyčíslené částky, doklady, dokumenty, zprávy, výsledky, vyšetření atd., z vyžádané [anonymizováno] dokumentace, sporuje, uvedl, že se žalobkyně domnívala, že určitý [anonymizováno] v okolí [anonymizováno] může být onkologického původu. Po povedení operace bylo toto podezření vyvráceno, neboť se onkologický nález nepotvrdil, přičemž žalovaný tuto operaci podstoupil ze strachu. Úkony nebyly akutní, a výlohy vznikly v souvislosti s nesprávnou [anonymizováno]. Tato operace a násl. hospitalizace a úkony nebyla provedena lege artis. K prokázání těchto skutečností navrhl provedení výslechu praktického lékaře žalovaného, MUDr. [anonymizováno] a znalecký posudek. Protože byl žalovaný řádně pojištěn, nenapadlo ho, že bude podepisovat jakékoliv dokumenty, které by ho zavazovaly k čemukoliv – jeho vůle stvrdit jakýkoliv závazek při podepisování chyběla. Pokud by nebyl pojištěn, k provedení úkonů by nesvolil. Veškeré výkony, které souvisí s [anonymizováno] dle chorobopisu [číslo] tj. první hospitalizace, výslovně uznal.

3. Žalovaný je občanem cizího státu, jedná se proto o věc s cizím prvkem, kdy soud zkoumá, zda je dána jeho mezinárodní příslušnost pro jednání a rozhodnutí dané věci a jakým právním řádem se bude daná věc řídit. Žalobkyně je právnickou osobou, která má sídlo v České republice, tedy státu, který je členem Evropské unie, a žalovaný je státním občanem Spojených států amerických. Pro posouzení mezinárodní příslušnosti a právního řádu, jímž se věc řídí, je nutno vycházet z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, které vstoupilo v účinnost dnem 10. 1. 2015, neboť smlouva mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými, která by danou problematiku řešila, nebyla uzavřena. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Žalovaný má místo pobytu v České republice na adrese [adresa žalovaného]. Tím je dána příslušnost českých soudů pro projednání a rozhodnutí této věci. Podle čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení se na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. Žalovaný není státním příslušníkem České republiky, má zde však své bydliště.

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že v měsíci [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] roku [rok] byl žalovaný [anonymizováno] ve [anonymizováno] zařízení žalobkyně, a byly mu poskytnuty zdravotnické služby, přičemž předmětem činnosti žalobkyně je poskytování zdravotnických služeb. Žalobkyně zdravotnické služby žalovanému vyúčtovala a žalovaný dne [datum] podepsal Uznání 1, a zavázal se k úhradě tam uvedené částky 238 013,67 Kč do 10. 11. 2020. Žalovaný též dne [datum] podepsal Uznání 2, a zavázal se k úhradě tam uvedené částky 44 655 Kč do 20. 11. 2020. Žalovanému byly vystaveny a doručeny faktury č. [anonymizováno] [rok] na částku 2 336,40 Kč s datem splatnosti 12. 11. 2020 a č. [anonymizováno] [rok] na částku 1 923,24 Kč s datem splatnosti 25. 12. 2020. Nebylo sporným, že z fakturovaných a uznaných částek nebylo žalovaným uhrazeno ničeho, ačkoliv byl žalobkyní a posléze její zástupkyní opakovaně vyzýván k jejich úhradě. Sporným zůstalo, koho tíží pasivní legitimace v řízení, a následně i účelnost druhé a třetí operace, vč. úkonů v rámci těchto [anonymizováno] účtovaných, a platnost podepsaných uznání dluhu.

5. Soud má z provedených důkazů za prokázané, že žalobkyně v období od [datum] do [datum] poskytla žalovanému zdravotnické služby, k jejichž poskytování je oprávněna (prokazuje osobní účet pacienta – žalovaného – za období [datum] až [datum], osobní účet pacienta – žalovaného – za období [datum] až [datum]; [anonymizováno] dokumentace žalovaného – chorobopis [číslo] zdravotnická dokumentace žalovaného – chorobopis [číslo] zdravotnická dokumentace žalovaného – chorobopis [číslo]; mezi účastníky též nesporné). Žalovanému byly služby poskytnuty žalobkyní na základě jeho souhlasů, které stvrdil svým podpisem a jsou součástí jeho zdravotnické dokumentace (souhlasy obsažené ve zdravotnické dokumentaci žalovaného – chorobopis [číslo] [číslo] [číslo]; mezi účastníky též nesporné). Vzhledem k tomu, že v průběhu jejich poskytování žalobkyně zjistila, že pojišťovna, se kterou měl mít žalovaný sjednané komerční pojištění, odmítla úhradu těchto služeb, vyúčtovala žalobkyně úhrady těchto služeb žalovanému (odůvodnění zamítnutí nároku ze dne [datum], e-mail ze dne [datum] o aplikaci výluky). Následně žalovanému (postupně) předala dvě listiny označené jako„ uznání dluhu,“ které žalovaný podepsal, a dalšími fakturami vyúčtovala náhrady za navazující zdr. služby. Uznání dluhu 1 žalovaný podepsal dne [datum]. Toto uznání znělo na částku 238 013,67 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit nejpozději do 10. 11. 2020. Uznaná částka kromě úkonů ve výši 223 185 Kč zahrnuje též částku 14 829 Kč za tzv. laboratoře, o jejichž výši svědčí„ předběžná“ faktura [číslo]. Jde o zdravotní péči poskytnutou žalobkyní v období od [anonymizováno] do [datum]. Uznání dluhu 2 žalovaný podepsal dne [datum]. Toto uznání znělo na částku 44 655 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit nejpozději do 20. 11. 2020. Uznaná částka kromě úkonů ve výši 41 924 Kč zahrnuje též částku 2 7321 Kč za tzv. laboratoře, o jejichž výši svědčí„ předběžná“ faktura [číslo]. Faktury č. [anonymizováno] [rok] ze dne [datum], znějící na částku 2 336,40 Kč, se splatností 12. 11. 2020, a č. [anonymizováno] [rok] ze dne [datum], znějící na částku 1 923,24 Kč, se splatností 25. 12. 2020, byly žalovanému doručeny (listina označená jako„ uznání dluhu“ ze dne [datum], listina označená jako„ uznání dluhu“ ze dne [datum], faktura [anonymizováno] [rok], faktura [anonymizováno] [rok]; faktura [číslo] vystavená dne [datum], faktura [číslo] vystavená dne [datum] též mezi účastníky nesporné). Výše úhrad jednotlivých úkonů žalobkyně stanovila výpočtem dle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam [anonymizováno] výkonů s bodovými hodnotami k provedení zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, metodik VZP a MZČR. V projednávané věci vycházela z výpočtů odvislých od dokumentů vydávaných Ministerstvem zdravotnictví a pověřených institucí s ohledem na Předmětné období, přičemž číselníkem [příjmení] pásma ošetřovacích dnů se stanoví počet bodů za ošetřovací dny. Tzv. Lékový paušál za ošetřovací stanovila dle číselníku Smluvní odbornosti. Úhrada léčivých přípravků byla určována dle číselníku [anonymizováno] léky a číselníku Hromadně vyráběné léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely. Částku za zdravotnické prostředky stanovila dle číselníku Zdravotnické prostředky. Konkrétnější a přehlednější výpočet jednotlivých položek předložila v tabulce k podání ze dne [datum] na č. l. 69pv, resp. 71 spisu. Z těchto číselníků soud zjistil že např. multidisciplinární indikační seminář k určení optimálního způsobu léčby u [anonymizováno] se zhoubným onkologickým [anonymizováno] je oceňován počtem 78 bodů, použití ultrazvukového skalpelu počtem 5 148 bodů, laparoskopický a torakoskopický výkon počtem 812 bodů. Dále např. zjistil, že kontrolní vyšetření anesteziologem odpovídá číslu [číslo] s počtem bodů 82, stanovení bioptické [anonymizováno] 2. stupně kódově odpovídá číslu [číslo], kontrolní vyšetření chirurgem [číslo]. Gentamicin lek: 80mg za jednotku stanovuje částku 78,82 Kč, biseptol: 80mg pak 682,93 Kč (číselník cenových pásem [číslo], číselník odbornosti verze [číslo], číselník hromadně vyráběné léčivé přípravky a PZLÚ - číselník leky_01078, číselník zdravotnické prostředky, PZT verze [číslo], [číslo], [číslo], které soud k důkazu prováděl v elektronické verzi). Celkový počet bodů, které prostřednictvím jednotlivých číselníků žalobkyně při výpočtu zjistila poté násobila hodnotou bodu, která byla pro Předmětné období pojišťovnou, jejímž průkazem se žalovaný před ošetřením prokázal, stanovena ve výši 1,17 Kč. Dle předpisu MZ 2/ 2020 může být maximální cena jednoho bodu stanovena ve výši až 1,32 Kč (Věstník MZ z 20. 12. 2019, jehož součástí je mj. Cenový předpis ministerstva zdravotnictví 2/ 2020, přípis [právnická osoba] ze dne [datum]). Žalovaný nesporoval, že vyúčtované částky žalobkyni neuhradil, načež tato podala po předchozích výzvách k úhradě ke zdejšímu soudu žalobu. Ve věci bylo vyhověno elektronickým platebním rozkazem, který byl žalovanému spolu s žalobním návrhem doručen dne [datum], který si žalovaný osobně proti podpisu převzal (doručenka ze dne [datum]).

6. Po skutkové stránce dospěl soud tedy k závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému zdravotnické služby řádným způsobem a souladně se stávajícími [anonymizováno] postupy, a to na základě jeho písemných souhlasů. Poskytnuté služby však nebyly kryty pojištěním, které měl mít žalovaný sjednané s komerční pojišťovnou, jak se obě strany domnívaly, a jejímž průkazem se před ošetřením žalobkyni prokazoval. Žalobkyně toto zjistila po upozornění předmětnou pojišťovnou. Následně žalovaný podepsal dvě uznání dluhu, jimiž poskytnutí služeb uznal a také převzal další vydané faktury za poskytnuté služby. Výši úhrad žalobkyně stanovila na základě právních a interních předpisů, tj. veřejně určených cenových pásem a číselníků. K úhradě posk. služeb v celkové účtované výši 286 928 Kč ze strany žalovaného ani z části nedošlo, ačkoliv byl k tomu opakovaně vyzván, vč. vydání EPR. Na základě tohoto závěru o skutkovém stavu posuzoval soud věc po právní stránce podle níže uvedených ustanovení.

7. Dle ust. § 34 zák. č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále také jen„ Zákon o zdravotních službách“) souhlas s poskytnutím zdravotních služeb (dále jen„ souhlas“) se pokládá za (a) svobodný, je-li dán bez jakéhokoliv nátlaku, (b) informovaný, je-li [anonymizováno] před vyslovením souhlasu podána informace podle § 31; souhlas se pokládá za informovaný také v případě, že se [anonymizováno] podle § 32 odst. 1 podání informace vzdal (odst. 1). Písemná forma souhlasu se vyžaduje, pokud tak stanoví jiný právní předpis nebo pokud tak s ohledem na charakter poskytovaných zdravotních služeb určí poskytovatel. Souhlas s hospitalizací musí být vždy v písemné formě. Na vyžádání je pacientovi poskytnuta kopie písemné formy souhlasu (odst. 2). Pacientovi, kterému byla podána informace o [anonymizováno] stavu nebo se podání informace podle § 32 odst. 1 vzdal a který odmítá vyslovit souhlas s poskytnutím zdravotních služeb, nejde-li o případ, kdy lze zdravotní služby poskytnout bez souhlasu, je opakovaně podána informace o jeho zdravotním stavu v rozsahu a způsobem, ze kterého je zřejmé, že neposkytnutí zdravotních služeb může vážně poškodit jeho zdraví nebo ohrozit život. Jestliže pacient i nadále odmítá vyslovit souhlas, učiní o tom písemné prohlášení (revers); (odst. 3). Pacient může svůj souhlas s poskytnutím zdravotních služeb odvolat. Odvolání souhlasu není účinné, pokud již bylo započato provádění [anonymizováno] výkonu, jehož přerušení může způsobit vážné poškození zdraví nebo ohrožení života pacienta (odst. 4).

8. Dle § 41 odst. 1 písm. c) Zákona o zdravotních službách je pacient při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem.

9. Dle § 1 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami k provedení zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (dále také jen„ Vyhláška“), je seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami uveden v příloze této vyhlášky. Dle bodu 6.6. kapitoly 2, textové části přílohy k Vyhlášce se„ bodová hodnota výkonu se stanoví takto: n; (;;); ∑;; Ii × MSi × ČNi;; + ČV × Ro + P i=1;;;; kde i nabývá hodnot a až n, kde a až n jsou nositelé výkonu Ii hodnota indexu nositele výkonu i MSi základní minutová sazba nositele výkonu i ČNi čas nositele výkonu i ČV čas výkonu Ro minutová režijní sazba přiřazená k výkonu odbornosti o P přímé náklady, které zahrnují součet nákladů na jednoúčelové přístroje a jejich specifickou údržbu, při provedení výkonu přímo spotřebovaný [anonymizováno] materiál a při provedení výkonu přímo spotřebované léčivé přípravky. Osobní náklady nositelů výkonů ∑; n; (; Ii * MSi * ČNi;) ; i=1;;; se zaokrouhlují na dvě desetinná místa. Režijní náklady výkonu (ČV*Ro) se zaokrouhlují na dvě desetinná místa. Přímé náklady výkonu, které zahrnují součet nákladů na jednoúčelové přístroje a jejich specifickou údržbu, při provedení výkonu přímo spotřebovaný zdravotnický materiál a při provedení výkonu přímo spotřebované léčivé přípravky, se zaokrouhlují na dvě desetinná čísla. Výsledná bodová hodnota výkonu se po součtu přímých, osobních a režijních nákladů zaokrouhluje na celé číslo.“ 10. Dle § 2053 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

11. Posouzením všech provedených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V provedeném dokazování neshledal z hlediska závažnosti (důležitosti), zákonnosti, pravdivosti, věrohodnosti logické rozpory. Provedené důkazy v podstatných okolnostech vzájemně korespondují, na sebe ve vzájemné souvislosti navazují a souhrnně vedou k závěru o skutkovém stavu výše uvedenému. Provedené listinné důkazy soud hodnotil zároveň v kontextu s vyjádřením účastníků, např. ve vztahu ke stanovení ceny účtovaných služeb žalovanému (viz tabulka k podání žalobkyně ze dne [datum] na č. l. 69pv, resp. 71 spisu).

12. V daném případě mezi účastníky v souladu s výše citovanými ustanoveními vznikl vztah plynoucí ze zákona o zdravotních službách, podle něhož je mj. pacient při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla v Předmětném období účtované zdravotnické služby (dále také jen„ Služby“„ Úkony“).

13. Sporným zůstalo, kdo je za poskytnutí těchto Služeb povinen provést žalobkyni úhradu, tedy, koho tíží pasivní legitimace v řízení. V průběhu řízení žalovaný počal též sporovat účelnost druhé a třetí operace (k tomu ale blíž dále). Žalovaný opřel svoji obranu o to, že povinna k úhradě je [právnická osoba] (dále také jen„ Pojišťovna“), se kterou sjednal pojistnou smlouvu ze dne [datum]„ Komplexní pojištění cizinců PLUS,“ a výjimky z pojištění, které Pojišťovna v rámci poskytnutí Služeb uplatnila, nejsou opodstatněné. Podle žalovaného by tedy k úhradě měla být povinována právě tato Pojišťovna. Soud je přesvědčen, že tato sporná otázka není předmětem probíhajícího řízení. Jedná se v daném případě o pojistný vztah žalovaného se třetí osobu, který pro výsledek projednávané věci nemá zásadní význam. Mezi žalovaným a Pojišťovnou byl podle všeho sjednán (na žalobkyni nezávislý) komerční produkt, na jehož základě měla Pojišťovna plnit za žalovaného. Vzhledem k tomu, že toto plnění Pojišťovna odmítla (v důsledku výjimek z pojištění), nastoupila žalobkyně přímo na příjemce poskytnutých Služeb, tedy žalovaného. Není věcí žalobkyně, zda si žalovaný se třetí osobou sjednal smlouvu kryjící jeho závazky. Soud opakovaně účastníky informoval, že se tímto vztahem v průběhu řízení nebude již blíže zabývat, a k řešení této otázky nebude provádět ani směřovat dokazování. Stanovisko zdejšího soudu v tomto ohledu bylo ostatně též výslovně aprobováno usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (v podrobnostech viz toto usnesení).

14. Pro projednávanou věc tedy není určujícím, zda žalovaný měl s Pojišťovnou sjednáno pojištění či nikoliv. Primárně je vždy k úhradě poskytovaných služeb povinen jejich příjemce. Je-li se třetí osobou smluven, že ta za něj bude v případě potřeby tyto služby hradit, vstupuje tato osoba do vztahu s poskytovatelem služeb. Pakliže Pojišťovna vstup odmítla, žalobkyně nastoupila na žalovaného, a je čistě věcí žalovaného, zda si vůči třetí osobě zajistí, aby plnila za něho. Žalobkyně k poskytování péče žalovanému vč. určení účtovaných částek přistupovala ve stejném domnění jako žalovaný, tedy, že je řádně pojištěn, neboť tento se mj. i prokázal průkazem pojišťovny. Až posléze zjistila, že žalovaný technicky pojištěn není, neboť jeho pojišťovna (zcela nezávisle na vůli žalobkyně) ve vztahu k němu aplikovala výjimky z pojištění. Oba účastníci tedy vzájemně jednali s vědomím, resp. domněním, že pojištění existuje, a není možné žalobkyni žádným způsobem klást k tíži, že došlo ke změně v právním vztahu, kterého nebyla účastna a který žádným způsobem neměla možnost ovlivnit. Je věcí žalovaného a Pojišťovny, jak si nastavili podmínky pojistné smlouvy a zda byly splněny či nikoliv. Rovněž není možné po žalobkyni požadovat, aby, byť v pozici odborně nadaného subjektu, posuzovala, zda péče, kterou klientovi poskytuje, bude či nebude kryta jeho soukromým pojištěním. Takovéto nároky by eventuálně mohly být kladeny na úkony, které jsou hrazeny z pojištění veřejného, tedy obecně dohledatelného a standardizovaného druhu pojištění. Nikoliv však podmínky izolované v právním vztahu subjektů, ke kterému žalobkyně objektivně nemá přístup.

15. Ohledně výpočtu hodnot poskytnutých Úkonů žalobkyně osvětlila, jakým způsobem dospěla k výpočtu a částce, která byla předmětem řízení. Při stanovení výše úhrad bylo vycházeno z právních a interních předpisů, tj. veřejně určených cenových pásem a číselníků, kdy poskytnutým Službám, které jsou obsahem osobních účtů pacienta za období [datum] až [datum], za období [datum] až [datum], bylo na základě Vyhlášky připojeno bodové ohodnocení. Výše úhrady za poskytnutou zdravotní péči vychází z počtu bodů za poskytnuté zdravotní výkony, z počtu bodů za ošetřovací dny a kategorie a z ceny poskytnutých léčiv a zdravotnických prostředků. Zároveň došlo k zohlednění hodnoty bodu 1,17 Kč ve výši platné pro Předmětné období. Tyto číselníky byly též předmětem dokazování, přičemž soudem provedená zjištění odpovídají vypočteným hodnotám. Dále pak byly k důkazu navrženy a provedeny číselníky týkající se dalších úkonů spojených s ošetřovacími službami jako jsou úhrady za aplikované léky a další zdravotnické prostředky. Blíže se soud jednotlivými položkami nezabýval, neboť ačkoliv žalovaný v průběhu řízení sporoval nárokované částky, konkrétní pochybnosti o jejich výpočtu neuváděl. Při jednání kon. dne [datum] se omezil toliko na sporování této výše. Námitky v tomto ohledu byly toliko obecného charakteru, které soud nepovažuje za dostatečně, aby vyvolaly pochybnost o správnosti výpočtu učiněného žalobkyní. Ke konkretizaci sporných položek byl žalovaný opakovaně soudem vyzván (viz usnesení č. l. 95 a navazující jednání), nicméně nic dalšího v řízení netvrdil. Soud neprováděl kontrolu každé jednotlivé položky, ani neprovedl důkaz znaleckým posudkem z opatrnosti navrhovaným žalobkyní, neboť z vybraných úkonů dospěl k závěru, že částky byly stanoveny souladně s právním řádem.

16. Soud se však podrobněji zabýval aplikací příslušné hodnoty bodu ve výši 1,17 Kč, a vyzval žalobkyni k osvětlení jeho užití. Žalobkyně aplikaci dostatečně dotvrdila, a povedenými důkazy byla její opodstatněnost prokázána. K prokazování této skutečnosti byl k důkazu proveden taktéž Cenový předpis ministerstva zdravotnictví 2/ 2020, jehož výňatek byl obsažen v žalobkyní předloženém Věstníku MZ z 20. 12. 2019, z něhož bylo mj. zjištěno, že výše, která mohla být v Předmětném období hodnotou bodu aplikována, byla ministerstvem zdravotnictví stanovena až na částku 1,32 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný se prokázal průkazem Pojišťovny, vycházela žalobkyně při výpočtu z nižší částky, než kterou by byla oprávněna žalovanému účtovat, pokud by žalovaný byl ošetřen jako tzv. samoplátce. Ke zkrácení práv žalovaného, resp. k navýšení uplatňovaného nároku žalobkyní, tak tedy ani v tomto případě nedošlo.

17. Bez ohledu na pojištění žalovaného tedy bylo v řízení třeba posoudit oprávněnost žalovanému poskytnutých Sužeb. Poskytnuté služby je v projednávané věci třeba z jedné strany posoudit komplexně jako celý soubor Úkonů a na druhé straně jako samostatné položky. Je totiž z dat poskytnutých služeb a uznání dluhů patrné, že se tyto překrývají. Ze zdravotnické dokumentace a osobních účtů žalovaného mj. vyplynulo, že chorobopisy [číslo] a [číslo] jsou obsahem Uznání dluhu 1 a chorobopis [číslo] obsahem Uznání 2. Do časové osy rovněž vstupují i faktury [anonymizováno] [rok] a [anonymizováno] [rok] vystavené žalovanému, v důsledku specifických (a doúčtovaných) úkonů, které byly v souvislosti s léčbou žalovanému rovněž poskytnuty. Přičemž část Uznání 1 – tj. obsah chorobopisu [číslo] – žalovaný v průběhu řízení opětovně výslovně uznal, část však nikoliv.

18. V řízení bylo bez nejmenších pochyb prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla v Předmětném období účtované zdravotnické služby, což mj. potvrzuje i předložená a provedená zdravotnická dokumentace k léčbě žalovaného. Námitky žalovaného ke kvalitě a řádnosti provedení byly toliko obecného charakteru, přičemž tvrzení v tomto směru navrhoval doplněním a konkretizací mj. svědeckým výslechem jeho obvodního lékaře, což je sám o sobě nedostatečný postup. Je třeba v tomto ohledu zdůraznit konstantní praxi, reprezentovanou zejm. judikaturou Ústavního soudu v tom směru, že nedostatek tvrzení není možno nahradit provedením sebepřesvědčivějšího důkazu. 19. Přestože postoj žalovaného se v průběhu řízení změnil, když původně řádné provedení ani účelnost vůbec nesporoval, jeho námitky v tomto směru byly obecného charakteru, které se omezily toliko na obecné a zcela nekonkrétní popření jejich opodstatněnosti a kvality. Žalovaný nesprávný postupu vyvozoval z toho, že se žalobkyně domnívala, že určitý útvar v okolí střev může být onkologického původu. Po povedení operace bylo toto podezření vyvráceno, neboť se onkologický nález nepotvrdil. K této argumentaci soud toliko na okraj uvádí, že není překvapivým, že povaha některých [anonymizováno] a zdravotnických úkonů směřuje k tomu, aby některé domněnky byly potvrzeny či vyvráceny; to je nezřídka kdy jejich jediným účelem. Soud v takovém případě nemá za to, že by ze strany byla do řízení vnesena dostatečně kvalifikovaná tvrzení ohledně spornosti kvality a účelnosti provedení Služeb, která by v soudu vyvolala pochybnost o těchto aspektech. Ke konkretizaci nedošlo, ačkoliv ke specifikaci pochybností byl žalovaný opakovaně soudem vyzván (viz usnesení č. l. 95 a navazující jednání). Toliko odkaz na výslech osoby odborně vzdělané (MUDr. [anonymizováno]), z něhož by měla být„ nekvalita“ zjištěna, resp. dokonce teprve doplněna relevantní tvrzení v tomto směru, neodpovídá povaze sporného řízení a rozložení břemen na jednotlivé účastníky.

20. Soud nicméně provedl důkaz [anonymizováno] dokumentací žalovaného, ze které však prima vista nevyplynula ze strany žalobkyně žádná pochybení. Žádnými jinými pochybeními se vzhledem ke zcela nekonkrétní argumentaci žalovaného„ nesprávným postupem žalobkyně“ v tomto ohledu soud podrobněji nezabýval, neboť na základě těchto tvrzení k tomu nebyl důvod. Třeba připomenout, že oběma účastníkům byla poskytnuta možnost náhledu do dokumentace v časovém předstihu před dokazováním. Soud z této dokumentace pak (zvlášť) provedl informované souhlasy žalovaného s poskytovanou zdravotní péčí, ze kterých dospěl k závěru, že žalovaný indikovanou léčbu dobrovolně podstoupil.

21. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu k závěru, že Služby byly žalovanému kvalifikovaným způsobem poskytnuty. Uplatnění úhrad vůči žalovanému žalobkyně dovozovala mj. z žalovaným podepsaných dvou listin označených jako uznání dluhu, ke kterým je třeba uvést, že tyto byly sepsány v „ rozdílné kvalitě,“ a soud v důsledku toho posuzuje jejich právní význam a důsledky odlišně. Zatímco u Uznání 1 je patrné, že má všechny náležitosti řádného uznání dluhu ve smyslu ust. § 2053 o. z., Uznání 2 již tyto předpoklady nenaplňuje. Žalovaný u obou uznání sporoval nedostatek vůle k jejich podpisu, neboť se domníval, že k úhradě dojde ze strany Pojišťovny a že se tak k ničemu nezavazuje. Tyto námitky však soud pokládá bez právní relevance a čistě účelové, v řízení totiž dospěl k jiným skutkovým závěrům. V Uznání 1 je vymezena přesná částka, kterou žalovaný zavazuje uhradit, je stanovena dostatečně určitým časovým obdobím od [datum] do [datum], a především v textu je výslovně uvedeno, že se žalovaný zaručuje zaplatit. Žalovaný v řízení rovněž potvrdil, že byť je cizincem, česky rozumí dobře, neboť dlouhodobě žije v ČR, nemohlo tedy dojít k záměně či spletení těchto v obecné řeči běžně používaných pojmů. Ze zdravotnické dokumentace rovněž vyplývá, že žalovaný podepsal Uznání 1 čtyři dny po provedené operaci, přičemž se cítil zdráv a nenastaly u něho žádné komplikace. Toto uznání tedy splňuje veškeré náležitosti a je dostatečně konkrétní, přičemž absenci vůle žalovaného z uvedených důvodů nepovažuje soud při provedení dalších listinných důkazů za dostatečný nástroj pro zpochybnění skutkové báze vyvratitelné domněnky, tj. že došlo k uznání dluhu co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě. Domněnka uznání nebyla s ohledem na další provedené důkazy dostatečně zpochybněna, a soud má danou skutečnost ve smyslu § 133 o. s. ř. za prokázanou. Tyto důsledky však není možné vztahovat na Uznání 2, které neobsahuje dostatečně konkrétní náležitosti, ostatně jak uváděl i žalovaný. Uznání 2 obsahuje kromě závazku zaplatit toliko částku k úhradě. Není zde však vymezeno žádné období nebo bližší specifikace Služeb, tedy důvodu tohoto uznání, přičemž identifikace uznaného práva je nezbytná ke skutkovému vymezení, aby je nebylo možno zaměnit s případným jiným nárokem osoby, jíž je úkon adresován. Určitost uznaného závazku přitom musí vyplývat z písemného projevu dlužníka a nelze ji dovozovat ani z toho, že účastníkům muselo být známo, jaký závazek dlužník uznává. Z těchto důvodů tedy toto uznání nevyvolává důsledky pro žalovaného plynoucí z uznání dluhu ve smyslu ust. § 2053 o. z., ve spojení s ust. § 133 o. s. ř. Nicméně z výše uvedených důvodů (a provedeného dokazování) bylo v řízení poskytnutí i hodnota těchto Služeb žalobkyní prokázána, a ve spojení s povinnostmi plynoucími pacientovi z ust. 41 odst. 1 písm. c) Zákona o zdravotních službách, je tedy i tento nárok žalobkyně oprávněný. Totéž platí i pro předložené faktury účtující žalovanému další doplňkové služby spojené s jeho léčením, které ostatně žalovaný ani nesporoval.

22. Další (navrhované) důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených (realizovaných) důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl učinit závěr o skutkovém stavu a ve věci rozhodnout. Další dokazování považuje soud za nadbytečné a provádění dalšího dokazování by bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti. K výše uvedené argumentaci soud ještě doplňuje, že výslechy Ing. [příjmení], pí. [příjmení] a znalecký posudek ohledně ceny úkonů a nutnosti provedení operace [anonymizováno] neprováděl, protože výši jednotlivých úkonů získal na základě dostatečných zjištění z provedených listinných důkazů, a provedení dalších důkazních prostředků by tedy bylo nadbytečné. Výslechy žalovaného a MUDr. [příjmení] považuje soud za nadbytečné, neboť mj. nebyla předložena dostatečná tvrzení opodstatňující jejich provedení, stejně tak průběh hospitalizace a poskytnutých úkonů byla prokázána jinými korespondujícími důkazy – např. osobními účty a zdr. dokumentací žalovaného.

23. Žalobkyně prokázala existenci pohledávek i jejich výši. Námitky žalovaného byly v průběhu řízení buď vyvráceny nebo s ohledem na jejich podobu a povahu nebyly relevantními. Jelikož soud shledal pohledávku žalobkyně na základě výše uvedeného skutkového a právního závěru oprávněnou, zavázal soud žalovaného uhradit pohledávky žalobkyně, tedy 286 928 Kč.

24. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s § 1970 o. z. nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požadovala výši úroků z prodlení v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu, a soud žalobě i v tomto směru v převažujícím rozsahu vyhověl. Soud žalobu částečně zamítl do úroku z prodlení ve vztahu k Uznání 2, neboť s ohledem na výše uvedené námitky ke kvalitě Uznání 2 žalobkyně (před zahájením řízení) dostatečně neinformovala žalovaného o povaze a obsahu nárokované částky 44 655 Kč, když uznání dluhu nevyvolalo sledované účinky ve smyslu ust. § 2053 o. z. Jelikož Uznání dluhu 2, v němž byla stanovena splatnost dlužné částky, nelze z výše uvedených důvodů aplikovat a předložené upomínky nejsou konkrétní, přiznal soud žalobkyni úroky z prodlení až od okamžiku prokazatelného seznámení se žalovaného s těmito nároky. Úrok z prodlení byl tedy přiznán od 5. 9. 2021, když EPR spolu s žalobou byly žalovanému doručeny dne 3. 9. 2021, přičemž následující den byl způsobilý k úhradě této částky, pročež od 5. 9. 2021 je již žalovaný s úhradou v prodlení.

25. Přestože měla žalobkyně ve věci úspěch jen částečný, může soud účastníkovi dle § 142 odst. 3 o. s. ř. přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části. Soud tedy přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 135 660,30 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 11 478 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 286 928 Kč sestávající z částky: 9 460 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 4 730 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., neboť předžalobní výzva k plnění ze dne [datum] postrádá základní právní rozbor ve smyslu výzvy k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb., z částky 9 460 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 9 460 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 4 730 Kč, reprezentující náhradu za promeškaný čas v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny (za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 a. t. ze dne [datum]), dle § 14 odst. 2 a. t., neboť jednání nebylo ve věci samé zahájeno, z částky 9 460 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 9 460 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 4 730 Kč za odvolání proti rozhodnutí, které není rozhodnutím ve věci samé, a vyjádření k takovému odvolání dle § 11 odst. 2 písm. c) a. t. ze dne [datum], z částky 9 460 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 9 460 Kč za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. ze dne [datum], z částky 9 460 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] a z částky 9 460 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 102 630 Kč ve výši 21 552,30 Kč. Náhrada nákladů je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta, který zastupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení.

26. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.