20 C 183/2022

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Klimentem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované doručovací adresa: adresa žalované o 17 940 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 740 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 740 Kč od 4. 7. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 200 Kč, zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 202,01 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 17 940 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovanou uzavřela dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem byl pojistný produkt„ Můj Život 2.“ Z uzavřené pojistné smlouvy plynul žalované závazek hradit sjednané pojistné ve výši 22 656 Kč ročně s měsíční splatností. Svoji povinnost však žalovaná porušila, když neuhradila pojistné splatné dne 5. 9. 2019. Toto pojistné neuhradila ani přes výzvu k úhradě s upozorněním na možnost zániku pojištění v důsledku nezaplacení. Pro nezaplacení pojistného došlo k zániku pojištění ke dni 3. 7. 2020. Žalovaná částka představuje pojistné za období od 5. 9. 2019 do 3. 7. 2020, a poplatek ve výši 200 Kč za odeslání upomínky.

2. Ačkoliv žalobkyně souhlasila s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, považoval soud uvedená tvrzení žalobkyně za nedostatečná – neúplná a neurčitá pro rozhodnutí bez jednání –, kdy rovněž nebylo možné rozhodnout toliko na základě dosud předložených důkazů. Z toho důvodu soud žalobkyni vyzval k jejich doplnění a osvětlení nedostatků. Konkrétně žalobkyni vyzval, aby uvedla, jakým způsobem účastníci sjednali povinnost k úhradě daných poplatků ve výši 200 Kč a jakým způsobem došlo k takovému sjednání. Pro případ, že nedojde k odstranění uvedených nedostatků, upozornil, že bude soud nucen nařídit ve věci jednání.

3. Žalobkyně podáním doručeným soudu dne 14. 6. 2022 mj. upřesnila, že poplatky za upomínání a vymáhání dlužného pojistného vycházejí z všeobecných pojistných podmínek VPP MŽ2 [číslo] [rok] a aktuálně platného Sazebníku poplatků 2019 (dále jen„ Sazebník“), tj. v daném případě za jednu upomínku k zaplacení pojistného s upozorněním na možný zánik pojistné smlouvy ve výši 200 Kč, přičemž žalovaná podpisem pojistné smlouvy stvrdila, že se seznámila s pojistnými podmínkami, a to jak s všeobecnými, tak i se zvláštními a dodatkovými, tedy i se Sazebníkem, a podpisem na smlouvě žalovaná vyjádřila vůli být těmito podmínkami vázána.

4. Žalovaná se k věci samé a žalobě nijak nevyjádřila, v řízení zůstala zcela nečinná.

5. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalované, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

6. Po skutkové stránce dospěl soud tedy k závěru, že mezi žalobkyní jakožto právnickou osobou oprávněnou k provozování pojišťovací činnosti a žalovanou byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] s počátkem pojištění od [datum], jejímž předmětem byl pojistný produkt„ Můj Život 2.“ Z uvedené smlouvy byla žalovaná zavázána hradit sjednané pojistné ve výši 22 656 Kč ročně. Součástí soudního spisu jsou také nepodepsané Všeobecné Pojistné podmínky pro pojištění osob VPP MŽ2 [rok] a Sazebník nákladů na vymáhání pojistného. Žalovaná však žalobkyni neuhradila pojistné splatné dne 5. 9. 2019. K jeho úhradě byla vyzvána upomínkou, v níž byla upozorněna na možnost zániku pojištění po marném uplynutí lhůty k zaplacení. Pro nezaplacení dlužného pojistného pak pojistná smlouva ke dni 3. 7. 2020 zanikla, přičemž žalovaná dluží na pojistném částku 17 740 Kč. Na základě tohoto závěru o skutkovém stavu posuzoval soud věc po právní stránce podle níže uvedených ustanovení.

7. Dle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Dle § 2782 odst. 1 o. z., pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle § 2783 o. z., není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Dle odst. 2 jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 2804 o. z., upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.

8. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně v části dlužného pojistného. V části týkající se poplatků soud žalobu z níže uvedených důvodů zamítl.

9. V daném případě mezi účastníky v souladu s výše citovanými ustanoveními uzavřena pojistná smlouva, ze které žalované plynul závazek hradit sjednané pojistné. Z důvodu neplacení pojistného pak v souladu s ustanovením § 2804 o. z., smlouva zanikla dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené žalobkyní v upomínce. Za dobu do konce trvání pojistné smlouvy, má žalobkyně právo požadovat sjednané pojistné. Žalobkyně zároveň prokázala, že žalovanou upomínala k úhradě dlužné částky, pročež jí vzniklo právo na náhradu nákladů vynaložených v souvislosti s tímto upomínáním. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by žalobkyni dluh uhradila, že jí povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně této částky důvodnou a uložil žalované povinnost k její úhradě.

10. Dle § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména (a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, (b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Dle § 120 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Dle § 118a odst. 1 o. s. ř.; ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Dle § 118a odst. 3 o. s. ř.; zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.

11. Vzhledem k povaze tohoto řízení, pro které platí zásada dispoziční a projednací, je zásadně věcí účastníků řízení tvrdit rozhodné skutečnosti a označit důkazy k prokázání svých skutkových tvrzení, a proto je žalobkyně povinna tvrdit veškeré pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a k jejich prokázání označit důkazy. V daném případě byly tyto povinnosti žalobkyní týkající se výše uvedených nedostatků k výzvě soudu splněny.

12. V řízení tedy (kromě výše uvedeného) bylo dále prokázáno, že mezi účastníky nedošlo ke sjednání žalobou uplatňovaných poplatků, když žalovaný jako spotřebitel nepodepsal předložený sazebník ani Všeobecné Pojistné podmínky pro pojištění osob VPP MŽ2 [rok], z nichž žalobkyně dovozuje oprávněnost těchto nároků. Samotný podpis pod tzv. včleňovací klauzuli pro uplatnění poplatků podle sazebníku sám o sobě nepostačuje. Nepostačuje ani předložený (žalovaným nepodepsaný) sazebník a Všeobecné Pojistné podmínky pro pojištění osob VPP MŽ2 [rok]. Soud tedy zamítl žalobu co do těchto poplatků, jakož i úroků z prodlení z těchto poplatků. Žalovaný jako spotřebitel (přímo) nepodepsal předložené Všeobecné Pojistné podmínky pro pojištění osob VPP MŽ2 [rok] a Sazebník nákladů na vymáhání pojistného, tudíž v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná byla s těmito dokumenty seznámena dostatečným (konkrétním a efektivním) způsobem a nikoliv toliko podpisem obecně formulované proklamace. V tomto směru bylo naopak v souladu se závěry o skutkovém stavu prokázáno, že k takovému sjednání (z popsaných důvodů) nedošlo, tudíž soud již ve věci nenařizoval jednání, neboť v řízení nepřetrvala potřeba žalobkyni poučovat ve smyslu ust. § 118a o. s. ř. a byly splněny další nutné podmínky pro rozhodnutí bez jednání (viz výše). Je třeba zdůraznit, že soud nezamítl nárok v důsledku neunesení některého z břemen zatěžujících žalující stranu, když skutkový stav byl náležitě a dostatečně soudem zjištěn na základě účastníky předložených listinných důkazů zcela souladně s tvrzením žalobkyně. Soud z těchto zjištění vycházel, a dospěl k závěru o neopodstatněnosti daného nároku, přičemž takový postup (postoj) sám o sobě vyloučen není, což vyplývá nejen z legislativní úpravy, ale i názoru Nejvyššího soudu ČR, který jej aproboval v rámci zachování a utvrzení zásady hospodárnosti řízení. 13. Protože žalovaná svoji povinnost k úhradě pojistného nesplnila řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu.

14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 202,01 Kč, přičemž tato částka představuje 97,78 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 98,89 % a úspěchu žalované v rozsahu 1,11 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 940 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Náhrada nákladů je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta, který zastupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení.

15. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.

16. V odůvodnění rozsudku soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.