20 C 213/2022

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Klimentem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žaloby na vyklizení bytu

I. Žalovaní jsou povinni vyklidit rodinný dům [adresa] na adrese [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] zapsáno na [list vlastnictví] v [katastrální uzemí], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce], do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní je povinni nahradit žalobci náklady řízení ve výši 11 534 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal vyklizení rodinného domu [adresa] na adrese [adresa], postaveného na pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] v [katastrální uzemí], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce], jehož je vlastníkem a jež pronajímal žalovaným. Žalobu odůvodnil zejména tím, že mezi žalobcem a žalovanými byla dne [datum] uzavřena Smlouva o nájmu k rodinnému domu o velikosti [anonymizováno] o výměře podlahové plochy [výměra] na adrese [adresa žalovaného a žalované], postaveném na pozemku parc. [číslo] zapsaném na [list vlastnictví] v [katastrální uzemí], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce] a dále k pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba shora uvedeného rodinného domu, pozemku parc. [číslo] vše rovněž zapsáno na [list vlastnictví] v [katastrální uzemí], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále také jen„ Předmět nájmu“ nebo„ Předmětná nemovitost“). Nájemní smlouva byla sjednána na dobu určitou s dobou trvání od [datum] do [datum] s tím, že nesdělí-li jedna ze smluvních stran písemně druhé smluvní straně nejpozději do 60. dne po konci příslušné nájemní doby nájmu, že nemá o pokračování nájemního vztahu podle této smlouvy zájem, prodlouží se vždy automaticky tato nájemní smlouva za stejných podmínek o dalších šest měsíců trvání nájmu (dále také jen„ Nájemní smlouva“). Žalovaní však řádně nehradili nájemné, načež byl k Nájemní smlouvě dne [datum] uzavřen písemný Dodatek [číslo] v němž žalovaní mj. uznali dluh co do důvodu i výše na nájemném a zálohách na vodném a stočném.

2. Dne [datum] uzavřen Dodatek [číslo] ke smlouvě o nájmu rodinného domu na dobu určitou prodloužený toliko o jeden měsíc do [datum]. Další platná nájemní smlouva k předmětu nájmu nebyla uzavřena, protože nájemci neplatili nájem se službami ani dle poskytnutého splátkového kalendáře a žalovaní užívají od [datum] předmětný rodinný dům bez právního titulu. Žalovaní v Předmětné nemovitosti stále bydlí, nájemní smlouva nebyla prodloužena, a žalovaní neplatí na dluh z roku [rok] ani současné běžné nájemné a služby spojené s nájmem, když výše platby je dovozována jako bezdůvodné obohacení žalovaných vůči žalobci. K vymožení části dřívějšího nájmu probíhalo soudní řízení u [název soudu]. Při tomto soudním řízení ve věci žalovaná [celé jméno žalované] prohlásila, že se do [datum] z domu vystěhují, když mají zajištěno jiné bydlení, a i proto budou platit od [anonymizováno] [rok] vyšší splátky ve výši 9 000 Kč.

3. Žalobce neúspěšně kontaktoval žalované opakovaně telefonicky a osobně prostřednictvím svého právního zástupce, a vyzýval je k úhradě nebo jednání o splacení dluhu ve splátkách. Nebylo však řádně plněno, jen stále slibováno vystěhování z Předmětu nájmu pod mnoha různými záminkami. Naposledy bylo slíbeno vystěhování do [anonymizováno] [rok] s tím, že musí už jen v novém domě opravit elektřinu. Tuto výmluvu však žalovaní uvádí od roku [rok]. Žalobce žalované doporučeným dopisem z dne 23. 6. 2020 vyzval, aby Předmět nájmu vyklidili a vyklizený žalobci předali. Tito si výzvu nepřevzali a telefonicky stále žalobce prostřednictvím právního zástupce ujišťují, že se brzy budou stěhovat.

4. Žalovaní se k věci samé a žalobě nijak nevyjádřili, v řízení zůstali zcela nečinní a na svoji obranu ničeho neuvedli.

5. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalobce a žalované, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobce ani žalovaní se k této výzvě nevyjádřili. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemají námitek a souhlasí s ním. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

6. Soud má z (předložených) listinných důkazů za prokázané, že žalobce uzavřel dne [datum] s žalovanými a [celé jméno žalované], [datum narození], Smlouvu o nájmu rodinného domu na dobu určitou, na jejímž základě se zavázal přenechat jim k užívání výše uvedenou Předmětnou nemovitost. Smlouva byla sjednána na dobu určitou do [datum] Počátek přenechání k užívání byl sjednán dnem [datum] Smluvní strany si v čl. II smlouvy ujednaly, že nesdělí-li jedna ze smluvních stran písemně druhé smluvní straně nejpozději do 60. dne po konci příslušné nájemní doby nájmu, že nemá o pokračování nájemního vztahu podle této smlouvy zájem, prodlouží se vždy automaticky tato nájemní smlouva za stejných podmínek o dalších šest měsíců trvání nájmu. Žalovaní a R. [celé jméno žalované], [datum narození], (dále společně jen„ žalovaní“) se na druhé straně zavázali žalobci hradit sjednané nájemné ve výši 11 500 Kč měsíčně (prokazuje Smlouva o nájmu rodinného domu na dobu určitou ze dne [datum], výpis z katastru nemovitostí). Protože však žalovaní sjednané nájemné nehradili, byl dne [datum] uzavřen Dodatek [číslo] k Nájemní smlouvě, v němž žalovaní uznali dluh na nájemném a zálohách na vodném a stočném z Nájemní smlouvy, zavázali se jej žalobci uhradit. V Dodatku bylo dále ujednáno, že původní doba nájmu končící dne [datum] se prodlužuje do [datum]. V čl. III Dodatku je dále výslovně uvedeno, že ostatní ustanovení Smlouvy o nájmu rodinného domu a na dobu určitou ze dne [datum] zůstávají platná a účinná, leda by po změně tímto dodatkem pozbyla svého obsahu (listina označená jako nájemné do [anonymizováno] [rok], rozsudek [název soudu] č. j. [číslo jednací], Dodatek [číslo] ke smlouvě o nájmu rodinného domu na dobu určitou). Protože žalovaní i po podpisu Dodatku [číslo] nehradili nájemné, vyzval je žalobce k vyklizení Předmětu nájmu do [datum] (výzva k vyklizení rodinného domu [ulice a číslo], [obec], ze dne 23. 6. 2020, kopie podacích lístků, kopie dodejek).

7. Navrhovaný výslech žalobce, soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených (realizovaných) důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl učinit závěr o skutkovém stavu a ve věci rozhodnout.

8. Po skutkové stránce dospěl soud tedy k závěru, že žalobce uzavřel dne [datum] s žalovanými smlouvu, jíž se zavázal přenechat jim k užívání Předmětnou nemovitost. Smlouva byla sjednána na dobu určitou do [datum], přičemž bylo sjednáno za stanovených podmínek automatické prodlužování trvání nájmu. Následně byl dne [datum] uzavřen Dodatek [číslo] ke smlouvě, v němž bylo dále ujednáno, že původní doba nájmu končící dne [datum] se prodlužuje do [datum]. Žalobce poté vyzval žalované k vyklizení Předmětu nájmu do [datum]. Na základě tohoto závěru o skutkovém stavu posuzoval soud věc po právní stránce podle níže uvedených ustanovení.

9. Dle § 1958 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Dle § 2204 odst. 1 o. z. neujednají-li strany dobu trvání nebo den skončení nájmu, platí, že se jedná o nájem na dobu neurčitou. Dle § 2237 o. z. smlouva vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy. Dle § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned. Dle § 556 o. z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (odst. 1). Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají (odst. 2). Dle § 557 o. z. připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první. Dle § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Dle § 1041 odst. 1 o. z. kdo se domáhá, aby mu věc byla vydána, musí ji popsat takovými znaky, kterými se rozeznává od jiných věcí téhož druhu.

10. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

11. V daném případě mezi účastníky v souladu s výše citovanými ustanoveními vznikl závazkový vztah vyplývající z řádně sjednané nájemní smlouvy uzavřené dne [datum] Smlouva byla sjednána na dobu určitou do [datum], nicméně její smluvní strany si ujednaly automatickou prolongaci smlouvy na dalších šest měsíců v případě, že jedna ze smluvních stran nesdělí písemně druhé straně, že nemá o pokračování nájemního vztahu podle této smlouvy zájem. Sdělí-li však jedna ze stran, že zájem na pokračování nemá, dojde k ukončení Nájemní smlouvy uplynutím sjednané doby. Takové sdělení je dle smlouvy nutné učinit nejpozději do 60. dne po konci příslušné nájemní doby nájmu. Doba ukončení byla Nájemní smlouvou sjednána do [datum]. Automatické prodloužení o šest měsíců následně dobu určitou sjednanou ve smlouvě posunulo ke dni [datum]. Pokud by vztah mezi účastníky probíhal standardním způsobem, došlo by tedy (vždy po šesti měsících) k posunutí termínu ukončení nájmu vždy ke dni [anonymizováno] a [anonymizováno] příslušného roku. Vzhledem k tomu, že však žalovaní řádně žalobci nehradili sjednanou úplatu a další poplatky, přistoupili účastníci [příjmení] [číslo] Nájemní smlouvy k úpravě této Nájemní smlouvy, tak, že původní doba nájmu končící dne [datum] se prodlužuje do [datum], přičemž ostatní ustanovení smlouvy zůstávají platná a účinná.

12. Při hodnocení této formulace soud dospěl k závěru, že nelze souhlasit s žalobcem v tom, že by další platná nájemní smlouva k Předmětu nájmu nebyla uzavřena. Je pravda, že další samostatná smlouva (s největší pravděpodobností) uzavřena nebyla, to ovšem neznamená, že smlouva ze dne [datum] zanikla. Z obsahu Dodatku nevyplývá, že by Nájemní smlouva jako celek byla prodloužena toliko o jeden měsíc bez dalšího, tj. bez možnosti již dříve Nájemní smlouvou sjednané automatické prolongace. Vágní formulaci, leda by po změně tímto dodatkem pozbyla svého obsahu, soud shledává jako neurčitou, kterou je třeba hodnotit ve prospěch slabší strany tohoto závazkového vztahu – tedy nájemců – žalovaných. Dodatkem [číslo] tedy nedošlo k omezení trvání nájemního vztahu na toliko jeden měsíc, ale„ pouze“ ke změně termínů ukončení nájmu na [anonymizováno] a [anonymizováno] z původních [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova]. Možnost dalšího opakovaného prodloužení o šest měsíců v případě absence (písemných) výhrad žalobce tak byla zachována. V projednávané věci je tedy soud přesvědčen, že v nájemním vztahu mezi účastníky byl termín ukončení nájmu posunut na [datum], přičemž posléze došlo k jeho opakovanému prodloužení vždy o šest měsíců, a to až do dne [datum]. Nájemní vztah byl tímto datem ukončen. Poslední prodloužení nastalo dne [datum] na dalších šest měsíců (do [datum]), neboť nejen že žalobce nepředložil, ale ani netvrdil, že ve smyslu smluvního ujednání vyzval žalované k ukončení nájemního vztahu. Sice žalobce uvedl a doložil, že vůči žalovaným uplatňoval dlužné nájemné (z titulu bezdůvodného obohacení), ale ohledně ukončení nájemního vztahu netvrdil ničeho. Neexistenci závazku dovozoval ze znění Dodatku [číslo] s čímž však soud, jak výše rozebráno, nesouhlasí.

13. Z těchto důvodů soud považuje nájemní vztah za trvající až do dne [datum]. Po tomto datu však již oprávnění žalovaných k užívání Předmětu nájmu absentuje. Žalobce výzvou ze dne 23. 6. 2020 vyzval žalované k vyklizení Předmětných nemovitostí, čímž naplnil podmínky k vyloučení automatické prolongace smluvně stanovené v čl. II Nájemní smlouvy, a došlo tak ke stanovení finálního data trvání závazkového vztahu, tj. šest měsíců po posledním prodloužení, tedy do dne [datum]. Nejpozději po tomto datu již žalovaní neužívají Předmětné nemovitosti oprávněně.

14. Vzhledem k tomu, že přesné určení data ukončení nájemního vztahu nemá vzhledem k okolnostem projednávané věci zásadní význam pro cíl žalobce uplatňovaný touto žalobou, nepovažoval soud za nutné a hospodárné žalobce vyzývat k doplnění tvrzení, ev. důkazních návrhů, a nařizovat z takového důvodu jednání ve věci, jen proto, aby bylo zjištěno, od kdy by mohl vyklizení Předmětné nemovitosti uplatňovat. Jedná se toliko o nedostatek, který nemá na požadavek žalobce zásadní vliv, přesto soud považoval za vhodné jej výše uvedeným způsobem rozebrat a vyhodnotit.

15. Žalobce prokázal, že žalovaní pozbyli právo rodinný dům užívat, a jeho požadavek, jakožto vlastníka nemovité věci a jejího pronajímatele, na vyklizení ze strany žalovaných je oprávněný ve smyslu § 1040 o. z. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili, neuvedli na svoji obranu ničeho, ani nesporovali tvrzení žalobce. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

16. Jelikož soud shledal nárok žalobce na základě výše uvedeného skutkového a právního závěru oprávněným, uložil soud žalovaným povinnost vyklidit výše specifikovaný rodinný dům.

17. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 11 534 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč, neboť přesnou hodnotu věci by bylo možné zjistit jen zcela nad rámec podstaty rozhodnutí ve věci samé, sestávající z částky 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 500 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč. Náhrada nákladů je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta, který zastupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení.

18. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné.