20 C 214/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Klimentem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 8 740 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 740 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 740 Kč od 23. 7. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se domáhala zaplacení 8 740 Kč spolu s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení. Žalobu odůvodnila zejména tím, že žalovaný si telefonicky objednal chemické čištění motoru (na počátku července 2021). Dne [datum] přistavil vozidlo do provozovny žalobkyně. Realizace čištění proběhla dne [datum], a spočívala v dekarbonizaci vstřiků diesel a dekarbonizaci olejového prostoru – rozšířený proplach –, načež bylo vozidlo vráceno žalovanému [datum]. Následně žalobkyně vystavila fakturu [číslo] na částku 8 470 Kč se splatností do 22. 7. 2021. Žalovaný částku neuhradil, a tak jej žalobkyně vyzvala k úhradě e-mailem ze dne 28. 9. 2021. Žalovaný se k věci samé a žalobě nijak nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný a na svoji obranu ničeho neuvedl. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. Po skutkové stránce dospěl soud k závěru, že žalobkyně na základě (telefonické) smlouvy provedla pro žalovaného dekarbonizaci vstřiků diesel/benzín a dekarbonizaci olejového prostoru – rozšířený proplach – na jeho vozidle Chrysler PT [anonymizováno]. Následně mu vystavila fakturu č. [rok], znějící na částku 8 470 Kč s datem splatnosti 22. 7. 2021. Žalovaný fakturovanou částku nezaplatil, a tak byl vyzván k její úhradě. Na základě tohoto závěru o skutkovém stavu posuzoval soud věc po právní stránce podle níže uvedených ustanovení. Dle § 2586 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Dle § 559 o. z. má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V daném případě mezi účastníky v souladu s výše citovanými ustanoveními vznikl závazkový vztah plynoucí ze smlouvy o dílo ve smyslu ustanovení § 2586 a násl. o. z., na jejímž základě se žalobkyně, zavázala pro žalovaného provést na svůj náklad a nebezpečí dílo spočívající chemickém čištění motoru (dekarbonizaci vstřiků a dekarbonizaci olejového prostoru) na vozidle Chrysler PT [anonymizováno] Smlouva byla uzavřena bez současné fyzické přítomnosti stran prostředky komunikace na dálku ve smyslu § 559 a násl. o. z. Žalovaný se na druhé straně zavázal dílo převzít a zaplatit jeho cenu. Žalobce svoji povinnost pro něho ze závazku vyplývající splnil, a vystavil žalovanému fakturu. Tam fakturovanou částku však žalovaný neuhradil. Žalobkyně prokázala existenci pohledávek i jejich výši. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, neuvedl na svoji obranu ničeho, nesporoval tvrzení žalobkyně, pokud jde o zaplacení dlužných částek, ani netvrdil jiný způsob zániku dluhu. Jelikož soud shledal pohledávku žalobkyně na základě výše uvedeného skutkového a právního závěru oprávněnou, zavázal soud žalovaného uhradit pohledávky žalobkyně, tedy 8 740 Kč. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s § 1970 o. z. nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požadovala výši úroků z prodlení v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu, a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalovanému zaplatit žalobkyni úrok z prodlení jak uvedeno ve výroku rozsudku, tj. ode dne následujícího po splatnosti faktury a provedené částečné úhradě. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 300 Kč Náklady řízení kromě zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč tvoří i hotové výdaje účastníka nezastoupeného právním zástupcem dle § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. Žalobkyně ve věci učinila jeden úkon (tzn. písemné podání nebo návrh ve věci samé), za který jí náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč), neboť nedoložila jinou výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění. Protože jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné, soud v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení (§ 157 odst. 4 o. s. ř.).