20 C 253/2024

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Klimentem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 21 284,11 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 557,11 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 18 557,11 Kč od 21. 6. 2014 do zaplacení a se smluvním úrokem ve výši 14,07 % ročně z částky 18 557,11 Kč od 21. 6. 2014 do zaplacení a částku 2 727 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 820 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobce se domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 18 557,11 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 18 557,11 Kč od 21. 6. 2014 do zaplacení a se smluvním úrokem ve výši 14,07 % ročně z částky 18 557,11 Kč od 21. 6. 2014 do zaplacení a smluvní pokutu 2 727 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, . V souladu s čl. 2 odst. 2.3 smluvních ujednání smlouvy o úvěru bylo žalobcem odesláno oznámení o schválení úvěru. Na základě smlouvy o úvěru byla žalované dne , datum, vyplacena na účet uvedený ve smlouvě částka ve výši 30 000 Kč. Tento úvěr měl být žalovanou, spolu s úrokem za jeho poskytnutí, splacen ve 36 měsíčních splátkách po 2 526 Kč počínaje měsícem , Anonymizováno, 2013. Doposud uhradila žalobci 6 splátek po 2 526 Kč. Z důvodu řádného nehrazení splátek byl úvěr zesplatněn. Žalobce své nároky vyplývající ze smlouvy přehodnotil a přepočítal uvedený úvěr, jako by byl úročen sazbou 14,37 % p.a., což je sazba dle časových řad ARAD vedených Českou národní bankou jako průměrná bankovní sazba v době vyplacení peněžních prostředků na účet žalované. Z důvodu prodlení žalované s úhradou splátky úvěru delším než 60 dnů došlo k zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru. Žalobce proto vedle obvyklých úroků požaduje taktéž úroky z prodlení z dlužné částky ve výši 18 557,11 Kč, a to jako důsledek porušení zákonné povinnosti uhradit dluh řádně a včas. Tento úrok z prodlení žalobce požaduje ode dne následujícího po zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru. V čl. 12 odst. 12.1. bod a) a b) smluvních ujednání smlouvy o úvěru bylo sjednáno, že při prodlení splátky o více než 15 dní je smluvní pokuta 8 % z výše splátky (tj. 2.526*0,08=202,08) a při prodlení splátky o více než 30 dní je smluvní pokuta 13 % z výše splátky (tj. 2.526*0,13=328,38). Za prodlení s úhradou splátek byla uplatněna jak smluvní pokuta ve výši 202,08 Kč, tak i smluvní pokuta ve výši 328,38 Kč. Celkem tak smluvní pokuty činí částku ve výši 2 728,08 Kč. Žalobce na smluvních pokutách, dle vystavených penalizačních faktur po zaokrouhlení dolů, požaduje částku 2 727 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobce zkoumal finanční možnosti žalované. Žalovaná byl k úhradě dlužné pohledávky ve smyslu § 142a o.s.ř. vyzvána, avšak na předžalobní upomínku nereagovala.

2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala.

3. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Ze smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovanou dne , datum, (dále jen „Smlouva“) bylo zjištěno, že žalovaná požádal o žalobce o poskytnutí úvěru ve výši 30 000 Kč a naopak žalovaná se zavázal úvěr splatit v 36 měsíčních splátkách ve výši každé 2 526 Kč splatných vždy k 17. dni kalendářního měsíce, počínaje , Anonymizováno, 2013. Úroková sazba činila 148,18% ročně, shodně RPSN. Podpisem Smlouvy žalovaná potvrdil, že byl seznámen se Smluvními ujednáními SRÚ (dále jen „Podmínky“), které jsou přílohou Smlouvy, a že s nimi bez výhrad souhlasí. Dle přehledu splácení žalovaný neuhradil ani 1 splátku. Z čl. 12 Podmínek soud zjistil, že si strany sjednaly pro případ prodlení žalované se splácením úvěru oprávnění žalobce požadovat splacení dlužné částky včetně příslušenství v případě, že klient se dostal do prodlení se splacením více než dvou po sobě následujících splátek nebo jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce. V čl. 12. 1 Podmínek pak je stanoveno, že poruší-li klient svou povinnost splácet poskytnutý úvěr řádně a včas, je žalobce oprávněn požadovat od klienta, aby zaplatil smluvní pokutu ve výši 8 % z každé splátky, s jejíž úhradou se dostal do prodlení více než 15 dnů a při prodlení splátky o více než 30 dní, je smluvní pokutu ve výši 13 % z výše splátky. Smluvní pokuta je splatná 10 dnů ode dne vzniku právo na zaplacení smluvní pokuty. Žalované byl rovněž zaslán akceptační dopis o schválení úvěru, o čemž svědčí schválení, včetně kopie poštovní dodejky. Protože žalovaná nedostála svému závazku splácet vyčerpané peněžní prostředky řádně a včas, k čemuž se zavázala ve Smlouvě, když zaplatila pouze 6 splátek, tak byl ke dni 19. 3. 2014 byl úvěr zesplatněn. Z výpisu z internetových stránek bylo zjištěno, že dle údajů České národní banky činila průměrná úroková sazba, za kterou banky v únory 2013 poskytovaly úvěry, byla 14,48% ročně. Předžalobní upomínka ze dne 2. 4. 2014 byla žalované zaslána téhož dne na shodnou adresu uvedenou ve Smlouvě , adresa, . Zkoumání úvěruschopnosti žalované doložil pracovní smlouvou, výplatní páskou, hodnocení klienta.

4. Vzhledem k tomu, že se žalovaná k žalobě nevyjádřila, neunesla břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužné částky či jiný způsob zániku jeho závazku. Soud tedy vycházel z žalobního tvrzení, že dluh nebyl žalovanou dosud uhrazen ani nezanikl jinak.

5. Dle ust. § 497 z.č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Dle ust. § 502 odst. 1 věta prvá obchodního zákoníku je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.

7. Dle ust. § 503 odst. 1 věta prvá obchodního zákoníku závazek platit úrok je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Dle odst. 2 téhož ustanovení mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou v den splatnosti každé splátky splatné i úroky z této splátky.

8. Podle § 504 obchodního zákoníku dlužník je povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán.

9. Dle ust. § 369 odst. 1 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroku z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

10. Dle ust. § 517 odst. 2 občanského zákoníku jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

11. Dle § 273 odst. 1 část obsahu smlouvy lze určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené.

12. Dle ust. § 544 odst. 1 z.č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Podle § 544 odst. 2 obč. zákoníku je možné sjednat smluvní pokutu pouze písemně a musí být v ujednání určena její výše nebo stanoven způsob jejího určení.

13. V daném případě při hodnocení žaloby po stránce skutkové i právní, na základě provedeného dokazování, dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce je v plném rozsahu důvodná. Závazkový vztah mezi účastníky vzniklý na základě smlouvy o úvěru (revolvingovém úvěru) je nutno posuzovat dle příslušných ustanovení obchodního zákoníku upravující práva a povinnosti stran smlouvy o úvěru bez ohledu na povahu účastníků této smlouvy, tedy zda se jedná či nejedná o podnikatele a vztah vzniklý při jejich podnikatelské činnosti, jak je dáno v ust. § 261 odst. 3 písm. d) obchodního zákoníku. Mezi předchůdcem žalobce a žalovanou byla v , Anonymizováno, 2013 uzavřena platná smlouva o úvěru, kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému částku 30 000 Kč, což dle výpisu z účtu splnil. Žalovaná však půjčené peněžní prostředky žalobci v pravidelných měsíčních splátkách od počátku neplatila, celý zbývající úvěr se tak stal splatným, a to včetně úroků a smluvní pokuty. Jelikož z předmětné smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky vznikl platný závazkový vztah, žalobce svůj závazek ze smlouvy splnil, ale neučinil tak žalovaná, a jelikož soud shledal výši pohledávky oprávněnou, uložil žalované zaplatit žalobci částku 18 557,11 Kč, a to včetně obvyklého úroku (smluvní úrok žalobce nepožadoval) 14,07 % ročně z částky 18 557,11 Kč od 21. 6. 2014 do zaplacení. Stejně tak má soud za to, že oprávněným je nárok i na smluvní pokutu ve výši 2 727 Kč, její výši neshledal nepřiměřenou.

14. Protože se žalovaná svým jednáním dostala do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobce v souladu s § 369 odst. 1 obch. z. nárok i na úrok z prodlení. Protože výše úroků z prodlení nebyla smluvena, je nutno při jeho stanovení vycházet z předpisů práva občanského – § 517 odst. 2 občanského zákoníku ve spojení s nař. vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném ke dni počátku prodlení. Protože žalobce požaduje výši úroků z prodlení v souladu s těmito ustanoveními, je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalované zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny 18 557,11 Kč od 21. 6. 2014 do zaplacení (den následující po zesplatnění úvěru).

15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 820 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 852 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 284,11 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč. Náklady řízení tedy celkem činí 2 695 Kč. Splatné jsou podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta.

16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle vyhlášky MS č. 177/1996 Sb. Soud aplikoval § 14b vyhlášky, neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobkyně opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vpisuje a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně podávané návrhy v druhově totožných věcech, tj. vymáhání dluhů ze smluv o úvěru, mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Je tak evidentní, že žalobkyně vychází při sepisování návrhu na vydání platebního rozkazu ze vzoru, který je u něj ustálený v těchto druhově shodných věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit § 14b.

17. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.