20 C 253/2024

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Klimentem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 21 284,11 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 557,11 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 18 557,11 Kč od 21. 6. 2014 do zaplacení a se smluvním úrokem ve výši 14,07 % ročně z částky 18 557,11 Kč od 21. 6. 2014 do zaplacení a částku 2 727 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 820 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobce se domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 18 557,11 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 18 557,11 Kč od 21. 6. 2014 do zaplacení a se smluvním úrokem ve výši 14,07 % ročně z částky 18 557,11 Kč od 21. 6. 2014 do zaplacení a smluvní pokutu 2 727 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. hodnota. V souladu s čl. 2 odst. 2.3 smluvních ujednání smlouvy o úvěru bylo žalobcem odesláno oznámení o schválení úvěru. Na základě smlouvy o úvěru byla žalované dne datum vyplacena na účet uvedený ve smlouvě částka ve výši 30 000 Kč. Tento úvěr měl být žalovanou, spolu s úrokem za jeho poskytnutí, splacen ve 36 měsíčních splátkách po 2 526 Kč počínaje měsícem Anonymizováno 2013. Doposud uhradila žalobci 6 splátek po 2 526 Kč. Z důvodu řádného nehrazení splátek byl úvěr zesplatněn. Žalobce své nároky vyplývající ze smlouvy přehodnotil a přepočítal uvedený úvěr, jako by byl úročen sazbou 14,37 % p.a., což je sazba dle časových řad ARAD vedených Českou národní bankou jako průměrná bankovní sazba v době vyplacení peněžních prostředků na účet žalované. Z důvodu prodlení žalované s úhradou splátky úvěru delším než 60 dnů došlo k zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru. Žalobce proto vedle obvyklých úroků požaduje taktéž úroky z prodlení z dlužné částky ve výši 18 557,11 Kč, a to jako důsledek porušení zákonné povinnosti uhradit dluh řádně a včas. Tento úrok z prodlení žalobce požaduje ode dne následujícího po zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru. V čl. 12 odst. 12.1. bod a) a b) smluvních ujednání smlouvy o úvěru bylo sjednáno, že při prodlení splátky o více než 15 dní je smluvní pokuta 8 % z výše splátky (tj. 2.526*0,08=202,08) a při prodlení splátky o více než 30 dní je smluvní pokuta 13 % z výše splátky (tj. 2.526*0,13=328,38). Za prodlení s úhradou splátek byla uplatněna jak smluvní pokuta ve výši 202,08 Kč, tak i smluvní pokuta ve výši 328,38 Kč. Celkem tak smluvní pokuty činí částku ve výši 2 728,08 Kč. Žalobce na smluvních pokutách, dle vystavených penalizačních faktur po zaokrouhlení dolů, požaduje částku 2 727 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobce zkoumal finanční možnosti žalované. Žalovaná byl k úhradě dlužné pohledávky ve smyslu § 142a o.s.ř. vyzvána, avšak na předžalobní upomínku nereagovala.

2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala.

3. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Ze smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovanou dne datum (dále jen „Smlouva“) bylo zjištěno, že žalovaná požádal o žalobce o poskytnutí úvěru ve výši 30 000 Kč a naopak žalovaná se zavázal úvěr splatit v 36 měsíčních splátkách ve výši každé 2 526 Kč splatných vždy k 17. dni kalendářního měsíce, počínaje Anonymizováno 2013. Úroková sazba činila 148,18% ročně, shodně RPSN. Podpisem Smlouvy žalovaná potvrdil, že byl seznámen se Smluvními ujednáními SRÚ (dále jen „Podmínky“), které jsou přílohou Smlouvy, a že s nimi bez výhrad souhlasí. Dle přehledu splácení žalovaný neuhradil ani 1 splátku. Z čl. 12 Podmínek soud zjistil, že si strany sjednaly pro případ prodlení žalované se splácením úvěru oprávnění žalobce požadovat splacení dlužné částky včetně příslušenství v případě, že klient se dostal do prodlení se splacením více než dvou po sobě následujících splátek nebo jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce. V čl. 12. 1 Podmínek pak je stanoveno, že poruší-li klient svou povinnost splácet poskytnutý úvěr řádně a včas, je žalobce oprávněn požadovat od klienta, aby zaplatil smluvní pokutu ve výši 8 % z každé splátky, s jejíž úhradou se dostal do prodlení více než 15 dnů a při prodlení splátky o více než 30 dní, je smluvní pokutu ve výši 13 % z výše splátky. Smluvní pokuta je splatná 10 dnů ode dne vzniku právo na zaplacení smluvní pokuty. Žalované byl rovněž zaslán akceptační dopis o schválení úvěru, o čemž svědčí schválení, včetně kopie poštovní dodejky. Protože žalovaná nedostála svému závazku splácet vyčerpané peněžní prostředky řádně a včas, k čemuž se zavázala ve Smlouvě, když zaplatila pouze 6 splátek, tak byl ke dni 19. 3. 2014 byl úvěr zesplatněn. Z výpisu z internetových stránek bylo zjištěno, že dle údajů České národní banky činila průměrná úroková sazba, za kterou banky v únory 2013 poskytovaly úvěry, byla 14,48% ročně. Předžalobní upomínka ze dne 2. 4. 2014 byla žalované zaslána téhož dne na shodnou adresu uvedenou ve Smlouvě adresa. Zkoumání úvěruschopnosti žalované doložil pracovní smlouvou, výplatní páskou, hodnocení klienta.

4. Vzhledem k tomu, že se žalovaná k žalobě nevyjádřila, neunesla břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužné částky či jiný způsob zániku jeho závazku. Soud tedy vycházel z žalobního tvrzení, že dluh nebyl žalovanou dosud uhrazen ani nezanikl jinak.

5. Dle ust. § 497 z.č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Dle ust. § 502 odst. 1 věta prvá obchodního zákoníku je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.

7. Dle ust. § 503 odst. 1 věta prvá obchodního zákoníku závazek platit úrok je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Dle odst. 2 téhož ustanovení mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou v den splatnosti každé splátky splatné i úroky z této splátky.

8. Podle § 504 obchodního zákoníku dlužník je povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán.

9. Dle ust. § 369 odst. 1 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroku z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

10. Dle ust. § 517 odst. 2 občanského zákoníku jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

11. Dle § 273 odst. 1 část obsahu smlouvy lze určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené.

12. Dle ust. § 544 odst. 1 z.č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Podle § 544 odst. 2 obč. zákoníku je možné sjednat smluvní pokutu pouze písemně a musí být v ujednání určena její výše nebo stanoven způsob jejího určení.

13. V daném případě při hodnocení žaloby po stránce skutkové i právní, na základě provedeného dokazování, dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce je v plném rozsahu důvodná. Závazkový vztah mezi účastníky vzniklý na základě smlouvy o úvěru (revolvingovém úvěru) je nutno posuzovat dle příslušných ustanovení obchodního zákoníku upravující práva a povinnosti stran smlouvy o úvěru bez ohledu na povahu účastníků této smlouvy, tedy zda se jedná či nejedná o podnikatele a vztah vzniklý při jejich podnikatelské činnosti, jak je dáno v ust. § 261 odst. 3 písm. d) obchodního zákoníku. Mezi předchůdcem žalobce a žalovanou byla v Anonymizováno 2013 uzavřena platná smlouva o úvěru, kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému částku 30 000 Kč, což dle výpisu z účtu splnil. Žalovaná však půjčené peněžní prostředky žalobci v pravidelných měsíčních splátkách od počátku neplatila, celý zbývající úvěr se tak stal splatným, a to včetně úroků a smluvní pokuty. Jelikož z předmětné smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky vznikl platný závazkový vztah, žalobce svůj závazek ze smlouvy splnil, ale neučinil tak žalovaná, a jelikož soud shledal výši pohledávky oprávněnou, uložil žalované zaplatit žalobci částku 18 557,11 Kč, a to včetně obvyklého úroku (smluvní úrok žalobce nepožadoval) 14,07 % ročně z částky 18 557,11 Kč od 21. 6. 2014 do zaplacení. Stejně tak má soud za to, že oprávněným je nárok i na smluvní pokutu ve výši 2 727 Kč, její výši neshledal nepřiměřenou.

14. Protože se žalovaná svým jednáním dostala do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobce v souladu s § 369 odst. 1 obch. z. nárok i na úrok z prodlení. Protože výše úroků z prodlení nebyla smluvena, je nutno při jeho stanovení vycházet z předpisů práva občanského – § 517 odst. 2 občanského zákoníku ve spojení s nař. vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném ke dni počátku prodlení. Protože žalobce požaduje výši úroků z prodlení v souladu s těmito ustanoveními, je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalované zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny 18 557,11 Kč od 21. 6. 2014 do zaplacení (den následující po zesplatnění úvěru).

15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 820 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 852 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 284,11 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč. Náklady řízení tedy celkem činí 2 695 Kč. Splatné jsou podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta.

16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle vyhlášky MS č. 177/1996 Sb. Soud aplikoval § 14b vyhlášky, neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobkyně opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vpisuje a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně podávané návrhy v druhově totožných věcech, tj. vymáhání dluhů ze smluv o úvěru, mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Je tak evidentní, že žalobkyně vychází při sepisování návrhu na vydání platebního rozkazu ze vzoru, který je u něj ustálený v těchto druhově shodných věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit § 14b.

17. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem - pobočka Liberec, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Je třeba jej podat buď dvojmo písemně, datovou schránkou nebo řádně podepsané elektronicky. Nebude-li plněno, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze se domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí či exekuce.