20 C 272/2025

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Klimentem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 27 597 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na zaplacení částky 27 597 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 22 000 Kč od 1. 6. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 5 597 Kč od 1. 6. do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 9 619,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalované.

1. Žalobkyně nárokovala jednak vrácení jistoty ve výši 22 000 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od 1. 6. 2025 složené v souvislosti s nájemní smlouvou o nájmu bytu na adrese , adresa, , uzavřenou dne , datum, se žalovanou, jako pronajímatelkou, a dále úhradu částky 5 597 Kč, jako přeplatku na zálohách z titulu vyúčtování služeb k bytu za období od 13. 4. 2024 do 31. 12. 2024 s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. Žalobkyně zejm. uvedla, že nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 30. 4. 2025, nájemné ve výši 12 500 Kč měsíčně bylo ze strany žalobkyně řádně hrazeno, rovněž tak zálohy za služby ve výši 3 700 Kč měsíčně. Žalobkyně nájemní smlouvu vypověděla, následně se z bytu v březnu 2025 odstěhovala a byt na základě osobní komunikace s žalovanou, která probíhala zejména formou SMS zpráv, řádně předala – vyzvala žalovanou k převzetí bytu a následně jí poštou zaslala klíče od bytu. Další nájemné (za březen a duben 2025) již žalobkyně nehradila. Formou SMS komunikace rovněž sdělila žalované svoji novou adresu.

2. Co se týče vrácení přeplatku na vyúčtování za rok 2024, k tomu žalobkyně uvedla, že celé vyúčtování služeb je vadné, když neobsahuje rozpis, na jaké konkrétní položky a v jaké výši měly být uhrazené zálohy použity, navíc vyúčtování obsahuje rovněž položky, jejichž úhrada je povinností pronajímatele. Přeplatek žalobkyně by tak měl být výrazně vyšší, žalobkyně vyúčtování u žalované sporovala tak, že žalované měla zaslat SMS zprávu. Žalobkyni nebylo nikdy doručeno vyúčtování za rok 2025 na adresu jejího trvalého bydliště, které je od března , adresa, . Jistotu ani přeplatek na vyúčtování žalovaná žalobkyni nevrátila ani přes předžalobní výzvu.

3. Žalovaná se žalobou uplatněným nárokem nesouhlasila, nečinila sporným to, že účastnice uzavřely dne , datum, smlouvu o nájmu předmětného bytu, ani to, že žalobkyně zaplatila jistotu ve výši 22 000 Kč, ani to, že žalobkyni vznikl přeplatek ve výši 5 597 Kč z vyúčtování záloh na rok 2024. Na svoji obranu nicméně uvedla, že žalobkyni nedluží ničeho. Naopak je to žalobkyně, kdo žalované (případně) dluží částku 377 Kč, kterou se však žalovaná rozhodla v tomto řízení neuplatňovat. Žalobkyně v řízení nepředložila změnu nájemní smlouvy č. , hodnota, ze dne 29. 6. 2024, kterou byly od 1. 7. 2024 navýšeny zálohy za služby na částku 4 800 Kč, ani změnu nájemní smlouvy č. , hodnota, ze dne 29. 12. 2024, kterou bylo od 1. 1. 2025 navýšeno nájemné na částku 12 800 Kč. Nájemní smlouva byla uzavřena do 30. 4. 2025. Byt nebyl fakticky do dnešního dne řádně předán, když žalobkyně žalované zaslala poštou pouze klíče od bytu. Ovšem chyběl klíč od poštovní schránky.

4. Pokud žalobkyně uvádí, že s žalovanou vedla osobní komunikaci či komunikaci přes zprávy SMS, k tomu žalovaná uvádí, že žalobkyně s ní komunikovala velmi hrubě a urážlivě, v telefonu si proto její číslo zablokovala. Co se týče námitek žalobkyně k vyúčtování služeb za rok 2024, žalovaná uvádí, že žalobkyně nikdy toto vyúčtování nerozporovala. Dne 20. 5. 2025 žalovaná zaslala žalobkyni na adresu pro doručování uvedenou žalobkyní v nájemní smlouvě (, adresa, ; žalobkyně zde měla na adrese pronajatého bytu rovněž hlášen trvalý pobyt). Žalobkyně žalované jinou doručovací adresu nesdělila. Vyúčtování služeb za rok 2025 a zápočet vzájemných pohledávek – žalobkyně zaplatila v roce 2025 pouze dne 15. 1. 2025 nájemné za leden ve výši 12 500 Kč + 300 Kč v hotovosti, dále nájemné za únor 2025 dne 14. 2. 2025 částku 12 800 Kč –, platby nájmu za březen a duben 2025 ani zálohy na služby žalobkyně žalované neuhradila.

5. Dopisem ze dne 19. 5. 2025 odeslaným dne 20. 5. 2025 žalovaná zaslala žalobkyni vyúčtování služeb za období leden 2025 až duben 2025 a dále vyúčtování složené kauce, a to opět na adresu sjednanou ve smlouvě. Z vyúčtování služeb je zřejmé, že žalobkyni vznikl nedoplatek ve výši 2 374 Kč, dále žalobkyně dluží žalované úhradu dvou nájmů v celkové výši 25 600 Kč. Žalovaná tak v souladu s nájemní smlouvou použila složenou kauci ve výši 22 000 Kč a přeplatek z vyúčtování za rok 2024 pro účely zápočtu na dluh z nájmu a nedoplatek z vyúčtování a vyzvala žalobkyni k úhradě nedoplatku ve výši 377 Kč. Žalovaná proto navrhla zamítnutí žaloby.

6. Pro rozhodnutí věci bylo podstatnou skutečností, k jakému datu skončil nájem bytu. Dále, zda žalovaná žalobkyni řádně vyúčtovala služby spojené s užíváním bytu za rok 2024 a za období od 1. 1. 2025 do 30. 4. 2025. Dále, zda žalovaná žalobkyni po skončení nájemního vztahu zaslala vyúčtování kauce a řádné vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za období leden 2025 až duben 2025 a zda došlo k započtení vzájemné pohledávky žalované z titulu dlužného nájemného a nedoplatku za služby vůči pohledávce žalobkyně, kterou uplatnila v tomto řízení. Především tyto skutečnosti byly mezi účastnicemi sporné.

7. Z výzvy k úhradě ze dne 22. 5. 2025 včetně dokladu o odeslání této výzvy ze dne 23. 5. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k vrácení kauce a uhrazení přeplatku z titulu vyúčtování služeb. Z dokumentu sledování zásilky z pošty Online bylo zjištěno, že zásilka byla dodána žalované 2. 6. 2025.

8. Z vyúčtování služeb v bytě č. , hodnota, na adrese , adresa, , nájemkyně , jméno FO, , za období 13. 4. 2024 do 31. 12. 2024 bylo zjištěno, že jednotlivé položky byly vymezeny následujícím způsobem: spotřeba vody - celkem bylo spotřebováno 41 m3 v ceně 5 836 Kč, uhrazené zálohy činily 5 850 Kč, vznikl tak přeplatek ve výši 14 Kč, topení a ohřev vody – za spotřebu tepla bylo vyúčtováno 3 326 Kč, za spalové teplo 4 605 Kč, za ohřev vody 3 861 Kč, celkem tedy 11 792 Kč, uhrazené zálohy činily 14 400 Kč, vznikl tak přeplatek ve výši 2 608 Kč, úklid společných prostor – vyúčtována částka 7 552 Kč, byly uhrazeny zálohy ve výši 6 500 Kč, vznikl tak nedoplatek ve výši 1 052 Kč, EE společných prostor – vyúčtována částka 1 994 Kč, byly uhrazeny zálohy ve výši 2 200 Kč, vznikl tak přeplatek ve výši 206 Kč, revize poj., hasících přístrojů – vyúčtována byla částka 848 Kč, uhrazená záloha činila 1 550 Kč, vznikl tak přeplatek ve výši 702 Kč, antény a kamery – vyúčtována byla částka 656 Kč, uhrazeny byly zálohy ve výši 1 300 Kč, vznikl přeplatek ve výši 644 Kč, údržba domu – vyúčtována byla částka 0 Kč, uhrazeny byly zálohy ve výši 2 400 Kč, vznikl přeplatek ve výši 2 400 Kč, pojištění – vyúčtována byla částka 825 Kč, uhrazena byla záloha ve výši 900 Kč, vznikl přeplatek ve výši 75 Kč. Celkem tak byly vyúčtovány náklady ve výši 29 503 Kč, uhrazené zálohy činily 35 100 Kč, celkem vznikl přeplatek ve výši 5 597 Kč.

9. Z nedatovaného dopisu žalobkyně na č. l. 8 spisu bylo zjištěno, že žalobkyně informuje žalovanou, že k 1. 5. 2025 byla zrušena nájemní smlouva mezi , Jméno žalované, a , Jméno žalobkyně, . Jelikož nebyla nájemní smlouva prodloužena bere se za to, že nájem byl ukončen k 30. 4. 2025. Nájemkyně chtěla byt předat k 1. 5. 2025, majitelka bytu však nesouhlasila. Proto dne 6. 5. 2025 zasílá žalobkyně tento dopis od bytu, vchodu a schránky. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána, nechť žalobkyni do 14 dnů od doručení tohoto dopisu vrátí kauci ve výši 22 000 Kč a přeplatek z vyúčtování služeb za rok 2024 ve výši 5 597 Kč na uvedený bankovní účet. Z připojeného podacího lístku bylo zjištěno, že jako adresát byla uvedena žalovaná, jako odesílatel byla uvedena žalobkyně, která na podací lístek uvedla adresu , adresa, . Zásilka byla odeslána dne 6. 5. 2025. Žalovaná k tomuto důkazu uvedla, že zásilka neobsahovala klíč od schránky.

10. Z protokolu o předání nemovitosti bez uvedeného data bylo zjištěno, že bytová jednotka č. , hodnota, v , adresa, , byla ze strany žalované předána žalobkyni spolu s klíči od bytu, domu, poštovní schránky. Byly zaznamenány stavy měřičů. Bylo uvedeno, že vybavení bytu bylo v perfektním stavu. Protokol je opatřen podpisy žalobkyně i žalované. Podle shodného vyjádření účastnic se jedná o předávací protokol o předání bytu k užívání žalobkyni v r. 2024.

11. Ze smlouvy o nájmu bytu uzavřené mezi účastnicemi řízení dne , datum, , bylo zjištěno, že žalobkyně má v záhlaví smlouvy uvedenou adresu , adresa, . Ve smlouvě bylo uvedeno, že žalovaná je výlučným vlastníkem bytového domu č.p. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, nacházející se na adrese , adresa, , přičemž žalovaná jako pronajímatel přenechává do užívání žalobkyni předmět nájmu, kterým je bytová jednotka č. , hodnota, ve , Anonymizováno, . nadzemním podlaží o velikosti 2+kk. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 13. 4. 2024 do 30. 4. 2025. Smluvní strany se dohodly, že nájemní vztah nemůže být ukončen písemnou výpovědí dle ust. § 2287 na násl. občanského zákoníku před datem 30. 4. 2025. V případě, že nájemce nebude chtít pokračovat v nájmu bytu po 30. 4. 2025 je povinen dodat výpověď ze Smlouvy o nájmu nejpozději 3 měsíce před tímto datem. Nájemné bylo stanoveno dohodou smluvních stran na částku 12 500 Kč, splatné bylo předem vždy k 20. dni předchozího měsíce, a to v hotovosti nebo na uvedený bankovní účet pronajímatele. Zálohy na služby spojené s nájmem bytu (vodné, stočné, úklid a elektřina společných prostor, údržba pozemků sousedících s domem, kamery, antény, revize) bude nájemce platit pronajímateli na stejný účet ve stejném termínu splatnosti jako se platí nájemné, a to ve výši 3 700 Kč/měsíc. Vyúčtování služeb souvisejících s nájmem bytu provádí pronajímatel jednou ročně na základě prokazatelných nákladů jím vynaložených na takové služby. Pronajímatel je oprávněn jednostranně upravit dohodnuté nájemné. Dále bylo stanoveno, že nájemce složí jistotu (kauci) ve výši 22 000 Kč, přičemž kauce nebude po celou dobu úročena. Jistota bude sloužit k závěrečnému vyúčtování po skončení nájmu a bude vrácena nájemci do 30 dnů po skončení nájmu a po vyrovnání všech finančních závazků obou stran. V případě ukončení nájemního vztahu před 30. 4. 2025 propadne kauce ve prospěch pronajímatele. V části VI. nazvané Oznámení bylo uvedeno, že veškeré výzvy, sdělení nebo oznámení podle této Smlouvy budou oznamovány doporučeným dopisem, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak. Pokud nájemce neoznámí pronajímateli jiné údaje, budou veškerá sdělení nebo oznámení nájemci zasílána a oznamována na adresu: , jméno FO, , , adresa, . Smlouva byla opatřena podpisy obou stran.

12. Ze změny č. , hodnota, nájemní smlouvy ze dne 13. 4. 2021, byt č. , hodnota, s platností od 1. 7. 2024 bylo zjištěno, že tento dodatek k nájemní smlouvě byl mezi účastnicemi uzavřen dne 29. 6. 2024. Došlo jím k navýšení záloh na služby spojené s nájmem bytu na částku 4 800 Kč. Dodatek je opatřen podpisy obou stran.

13. Ze změny č. , hodnota, k nájemní smlouvě ze dne 13. 4. 2024, byt č. , hodnota, s platností od 1. 1. 2025 bylo zjištěno, že tento dodatek k nájemní smlouvě byl mezi účastnicemi uzavřen dne 29. 12. 2024 a došlo jím ke stanovení nájemného v nové výši, a to 12 800 Kč. Dodatek je opatřen podpisy obou stran.

14. Z knihy pohledávek ke dni 27. 6. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně za rok 2025 uhradila dne 15. 1. 2025 částku 12 800 Kč, dne 14. 2. 2025 částku 12 800 Kč.

15. Z vyúčtování služeb k bytu č. , hodnota, v , adresa, – , jméno FO, za období 1. 1. 2025 do 30. 4. 2025, bylo zjištěno, že jednotlivé položky byly vymezeny následujícím způsobem: spotřeba vody - celkem bylo spotřebováno 12 m3 v ceně 1 799 Kč, uhrazené zálohy činily 1 800 Kč, vznikl tak přeplatek ve výši 1 Kč, topení a ohřev vody – za spotřebu tepla bylo vyúčtováno 5 611 Kč, za ohřev vody 1 216 Kč, celkem tedy 6 827 Kč, uhrazené zálohy činily 3 400 Kč, vznikl tak nedoplatek ve výši 3 427 Kč, úklid společných prostor – vyúčtována částka 3 228 Kč, byly uhrazeny zálohy ve výši 2 200 Kč, vznikl tak nedoplatek ve výši 1 028 Kč, EE společných prostor – vyúčtována částka 120 Kč, byly uhrazeny zálohy ve výši 500 Kč, vznikl tak přeplatek ve výši 308 Kč, revize poj., hasících přístrojů – vyúčtována byla částka 0 Kč, uhrazená záloha činila 300 Kč, vznikl tak přeplatek ve výši 300 Kč, antény a kamery – vyúčtována byla částka 0 Kč, uhrazeny byly zálohy ve výši 200 Kč, vznikl přeplatek ve výši 200 Kč, údržba domu – vyúčtována byla částka 0 Kč, uhrazeny byly zálohy ve výši 1 200 Kč, vznikl přeplatek ve výši 1 200 Kč. Celkem tak byly vyúčtovány náklady ve výši 11 974 Kč, uhrazené zálohy činily 9 600 Kč, celkem vznikl nedoplatek ve výši 2 374 Kč. Spolu s vyúčtováním služeb bylo žalované zároveň zasláno i vyúčtování kauce, a to následujícím způsobem, žalobkyně dlužila na nájemném za měsíc březen 2025 částku 12 800 Kč, za měsíc duben 2025 částku 12 800 Kč, z vyúčtování služeb za období od 1. 1. 2025 do 30. 4. 2025 měla neuhrazený nedoplatek ve výši 2 374 Kč, celkem tedy dlužná částka činila 27 974 Kč. Naproti tomu žalobkyně složila kauci ve výši 22 000 Kč, zároveň měla přeplatek z vyúčtování služeb za období od 13. 4. 2024 do 31. 12. 2024 ve výši 5 597 Kč, celkem tedy 27 597 Kč. Její celkový nedoplatek tak činil 377 Kč. Z připojeného podacího lístku bylo zjištěno, že obě vyúčtování byla zaslána žalovanou žalobkyni na adresu , adresa, , a to dne 20. 5. 2025.

16. Návrh žalobkyně na doplnění dokazování SMS komunikací mezi žalobkyní a žalovanou z telefonu žalobkyně č. , hodnota, na kontakt označen jako „, jméno FO, – byt“ v období od měsíce března 2025 do května 2025 byl pro neurčitost jak tvrzení v tomto směru, tak důkazních návrhů zamítnut. Žalobkyně tvrdila, že tímto důkazem má byt prokázáno její tvrzení, že s žalovanou od března 2025 do května 2025 vedly komunikaci ve formě SMS ohledně ukončení nájmu bytu, vrácení kauce a ohledně nesprávného vyúčtování služeb za rok 2024. Jediným konkrétnějším tvrzením žalobkyně ohledně komunikace mezi ní a žalovanou bylo, že komunikace měla probíhat formou SMS zpráv z jejího telefonního čísla , hodnota, . To, kdy měly být SMS zprávy (konkrétně) odeslány, na jaké číslo, co bylo jejich obsahem, jakým způsobem na ně bylo ze strany žalované reagováno, nebylo žalobkyní uvedeno ani po opakovaných poučeních ze strany soudu poskytnutých jejímu zástupci. I z odporu žalované proti platebnímu rozkazu, který byl žalobkyni doručen dne 21. 1. 2026, přitom jasně vyplývalo, že mezi účastnicemi je sporné právě to, jakým způsobem a kdy došlo k ukončení nájmu bytu a zda a jakým způsobem byly vyúčtovány služby a vyúčtována složená kauce a na jakou adresu žalovaná adresovala, resp. měla adresovat, tyto písemnosti. Žalobkyně na druhé straně až u dnešního jednání přednesla námitky proti vyúčtováním. Stejně tak teprve dnešního dne stavěla své argumenty na nesprávném doručování ze strany žalobkyně.

17. Konkrétní skutková tvrzení ohledně komunikace žalobkyně s žalovanou však nepřednesla. Nastalý stav nemůže jít k tíži protistrany a znamenat další (nehospodárné) průtahy řízení odročením jednání. Nejedná se o situaci, kdy by účastník nemohl tušit, že předložená tvrzení nebudou dostatečná. Naopak je věcí účastníka, aby už při předložení daných argumentů, neřku-li po prvním poučení dostatečně konkrétně přednesl tvrzení a na to návazně označil veškeré důkazní prostředky, které mají soud vést k závěru o pravdivosti jeho tvrzení.

18. Vzhledem k povaze tohoto řízení, pro které platí zásada dispoziční a projednací, je zásadně věcí účastníků řízení tvrdit skutečnosti a označit důkazy k prokázání svých skutkových tvrzení, a proto je žalobce povinen tvrdit veškeré pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a k jejich prokázání označit důkazy. Zatímco v žalobě jde o základní nezaměnitelné vylíčení skutku (skutkového děje) neboli vymezení předmětu řízení po skutkové stránce tak, aby žaloba byla projednatelná, týká se povinnost účastníka uložená v ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. všech skutečností významných pro rozhodnutí věci. Skutečnosti rozhodné pro posouzení, zda nedošlo k řádnému vyúčtování a oznámení jiné doručovací adresy je povinen tvrdit a prokazovat nájemce. V daném případě byla žalobkyně o těchto povinnostech poučena, a upozorněna na následky nevyhovění těmto povinnostem.

19. Účastník, který netvrdil (žádné nebo všechny) skutečnosti významné pro rozhodnutí o věci samé, nebo neoznačil důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení o skutečnostech významných pro rozhodnutí o věci samé, nese případné nepříznivé následky v podobě takového rozhodnutí soudu, které bude vycházet ze skutkového stavu zjištěného na základě ostatních provedených důkazů (srov. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2013, sp. zn. 31 Cdo 4616/2010, jenž byl publikován pod číslem 98/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Hypotéza hmotněprávní normy rovněž vymezuje vedle okruhu rozhodujících skutečností, které je třeba dokazovat, i rozložení důkazního břemene; určuje, které skutečnosti je každý z účastníků povinen prokázat (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2003, sp. zn. 21 Cdo 1241/2003). Z logiky sporného řízení rovněž vyplývá, že důkazní břemeno ohledně určitých skutečností (§ 120 odst. 1 o. s. ř.) leží na tom účastníku řízení, který z existence těchto skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky; jde o toho účastníka, který existenci těchto skutečností také tvrdí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2017, sp. zn. 22 Cdo 3135/2016).

20. Žalobkyně ani po výzvě soudu mj. dostatečně konkrétně netvrdila, kdy došlo k informování žalované o změně doručovací adresy, co bylo přesně předmětem dané komunikace a kdy napadla předmětná vyúčtování (konkrétní vymezení je přitom podstatné např. pro možnost posouzení včasnosti uplatněných námitek proti vyúčtování; viz dále). Žalobkyně toliko sdělila, že se jednalo o období od měsíce března 2025 do května 2025 a tel. č. , tel. číslo, .

21. S ohledem na zcela nekonkrétní tvrzení zamítl soud provedení důkazů k těmto tvrzením. Není správným postupem z provedených důkazů teprve vyvozovat a doplňovat pro věc podstatná tvrzení. Pokud není předložené dostatečné tvrzení, které má být předmětným důkazem prokázáno, nemá významu tento důkaz provádět. Provedení důkazu po přednesu tento následuje, nikoliv opačně. V konkrétním případě, nebude soud dohledávat z jednotlivých zpráv, kdy měly být odeslány, doručeny a kdy měly/mohly vyvolat následky, které z nich žalobkyně dovozovala. V procesní rovině by se jednalo o doplňování tvrzení z předložených důkazů (za účastníka). Žalobkyně musela nebo minimálně měla očekávat potřebu konkrétnosti těchto tvrzení, když již z podaného odporu je patrné, že se jedná o stěžejní otázky pro úspěch ve sporu. Nadto třeba upozornit, že žalobkyně tyto argumenty poprvé přednesla na počátku dnešního jednání při přednesu žalobního návrhu, jako jedny z opěrných bodů její žaloby. Nejednalo se tedy ani o reakci na tvrzení uvedená žalovanou poprvé na jednání, když by případná reakce žalobkyně byla pochopitelná a poskytnutí lhůty k doplnění se jeví opodstatněnějším. Žalobkyně tedy nemohla očekávat, že jí pro doplnění zcela nových (nadto nekonkrétních) žalobkyní vyslovených tvrzení bude poskytnuta lhůta k doplnění.

22. Podle § 114a odst. 1 o. s. ř. nebylo-li rozhodnuto podle § 114 odst. 2, připraví předseda senátu jednání tak, aby bylo možné věc rozhodnout zpravidla při jediném jednání. Ve věci samé má tedy soud rozhodnout, pokud možno, při jediném jednání, čímž se projevuje zásada hospodárnosti řízení a procesní ekonomie. To ovšem také předpokládá, že účastníci budou schopni řádně plnit své procesní povinnosti, čemuž přizpůsobí také přípravu k jednání ve věci samé. Pokud své povinnosti nebudou schopni řádně splnit, aniž by jim v tom bránil důležitý důvod, ponesou si následky plynoucí z nesplnění svých procesních povinností k vlastní tíži. Žalobkyně zastoupená advokátem měla, jak je již výše uvedeno, výzvu ze strany soudu prvního stupně ke konkretizaci tvrzení a označení důkazů při řádné přípravě k jednání očekávat, a proto měla být schopna na ni odpovídajícím způsobem reagovat.

23. Výše uvedené nedostatky navrhovala žalobkyně odstranit výslechem žalobkyně, která by se k celé záležitosti vyjádřila a současně předložila i jednotlivé esemesky. K předmětným skutečnostem se klientka je schopná vyjádřit v rámci účastnické výpovědi. K tomuto řešení však soud nepřistoupil. Pomineme-li skutečnost, že se žalobkyně mohla účastnit již dnešního jednání, když předvolání zasílané zástupci účastníka, platí též pro zastupovaného účastníka (a je toliko volbou dané strany, zda bude účastník též přítomen), je třeba rozlišovat tvrzení účastníků a jejich důkazní návrhy. Mezi základní povinnosti účastníků dle § 101 o. s. ř. patří tvrdit pro rozhodnutí významné skutečnosti a k jejich prokázání navrhovat důkazy, to vše s následky dispozitivního sporného řízení. Odbornou literaturou i ustálenou judikatorní praxí, vč. praxe Ústavního soudu (Srov. např. usnesení ÚS I.ÚS 705/07.), je třeba tvrzení účastníka a jím vyslovené teze během jeho výslechu vzájemně odlišovat. Výslech účastníka by měl sloužit spíše k porovnání provedených důkazů a jejich zařazení do celkového kontextu, příp. dovysvětlení některých nejasností. Účastníci mají v řízení dostatečný prostor vyjádřit jejich tvrzení, ať už písemně či formou ústního projevu. Soud tedy návrh na provedení důkazu výslechem žalobkyně zamítl. Jednak nebyla předložena žádná konkrétní tvrzení, které by tento důkaz měl prokazovat. V daném případě soud nepovažuje tento podpůrný důkaz v daném řízení za relevantní, když dokazované skutečnosti lze bezpochyby prokázat jinými důkazními prostředky (odkazovaná SMS komunikace). A zcela nad rámec měla žalobkyně možnost osobní účasti na jednání soudu, které nevyužila. Opět by proto nebylo hospodárné a bylo by k tíži žalované oddalovat za takovýchto okolností rozhodnutí ve věci.

24. V řízení bylo třeba nejprve vyřešit otázku, k jakému dni došlo k ukončení nájemního vztahu mezi účastnicemi a souvisejí otázku, do kdy byla žalobkyně povinna hradit nájemné a služby související s užíváním bytu.

25. Podle ujednání části II. bodu 1) nájemní smlouvy nájem se uzavírá na dobu určitou od 13. 4. 2024 do 30. 4. 2025. Podle ujednání části II. bodu 2) nájemní smlouvy se smluvní strany dohodly, že nájemní vztah nemůže být ukončen písemnou výpovědí dle ust. § 2287 a násl. občanského zákoníku před datem 30. 4. 2025. Podle ujednání části II. bodu 3) nájemní smlouvy v případě, že nájemce nebude chtít pokračovat v nájmu bytu po 30. 4. 2025 je povinen podat výpověď se Smlouvy o nájmu, nejpozději 3 měsíce před tímto datem.

26. Žalobkyně tvrdila, že dne 27. 2. 2025 vypověděla nájemní smlouvu a následně v březnu 2025 se z bytu odstěhovala a byt žalobkyni fakticky předala. Tyto skutečnosti v řízení nebyly prokázány, resp. žalobkyně k těmto tvrzením nepředložila žádný důkaz. Naopak dopisem odeslaným dne 6. 5. 2025 bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala žalované klíče od bytu s informací, že nájemní smlouva byla (i z pohledu žalobkyně) ukončena k 30. 4. 2025.

27. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že vzhledem ke skutečnosti, že nájemní smlouva byla mezi účastnicemi sjednána na dobu určitou od 13. 4. 2024 do 30. 4. 2025, nájemní vztah skončil ke dni 30. 4. 2025, tedy uplynutím doby, na kterou byl sjednán, přičemž žalobkyně měla povinnost hradit nájemné a služby spojené s užíváním bytu po celou dobu trvání nájemního vztahu.

28. Mezi účastnicemi bylo nesporné, že žalobkyně nehradila nájemné a služby související s užíváním bytu za měsíce březen a duben 2025.

29. Mezi účastnicemi bylo dále sporné, zda žalobkyni bylo řádně doručeno vyúčtování služeb a složené kauce za období od 1. 1. 2025 do 30. 4. 2025.

30. Podle ujednání části VI. nájemní smlouvy budou veškeré výzvy, sdělení nebo oznámení podle Smlouvy oznamovány doporučeným dopisem, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak. Pokud nájemce neoznámí pronajímateli jiné údaje, budou veškerá sdělení nebo oznámení Nájemci zasílána a oznamována na adresu: , Jméno žalobkyně, , , adresa, .

31. Dopisem ze dne 19. 5. 2025 spolu s připojeným podacím lístkem bylo prokázáno, že vyúčtování služeb za období od 1. 1. 2025 do 30. 4. 2025 a zároveň vyúčtování složené kauce bylo žalovanou žalobkyni zasláno na adresu , adresa, , a to dne 20. 5. 2025, přičemž žalobkyni vznikl nedoplatek ve výši 377 Kč.

32. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně žalované způsobem uvedeným v nájemní smlouvě (či jakýmkoliv jiným způsobem) oznámila jinou doručovací adresu než tu, která byla výslovně uvedena v nájemní smlouvě. Možno poukázat na to, že v souvislosti s touto otázkou byl v řízení obsahem spisu pouze podací lístek připojený k dopisu žalobkyně odeslaného dne 6. 5. 2025, na kterém je uvedena adresa žalobkyně , adresa, . Zde se ovšem nejedná tímto způsobem o oznámení změny doručovací adresy. Žalobkyně ani nic takového netvrdila. V řízení po celou dobu domáhala toho, že vyúčtování ji mělo být doručeno na adresu v , adresa, . Podací lístek slouží odesílateli. Žalobkyně neměla žádnou možnost si z tohoto lístku přečíst, že žalovaná na něm uvádí jinou adresu. Tím spíš ani není možno očekávat, že za absence jakéhokoliv sdělení žalobkyně vyhodnotí žalovaná tuto adresu jako (novou) doručovací adresu žalobkyně. V tomto směru setrvává odpovědnost na oznámení jiné adresy na nájemci. Nic takového však nebylo v řízení prokázáno (a jak uvedeno výše, ani dostatečně konkrétně tvrzeno). Nad rámec je vhodné zmínit, že žalovaná upozornila na fakt, že v nájemní smlouvě je sjednáno, že veškeré výzvy, sdělení nebo oznámení podle této Smlouvy budou oznamovány doporučeným dopisem, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak. Takže je otázka, zda by případné SMS sdělení vůbec mohlo nahradit sjednanou formu doporučeného dopisu. Vzhledem ke stavu řízení se však soud touto variantou nezabýval.

33. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žalovaná žalobkyni doručila vyúčtování služeb a zároveň vyúčtování kauce v souladu s nájemní smlouvou, tedy na adresu , adresa, , když jiná doručovací adresa nebyla žalované žalobkyní sdělena.

34. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Žalobkyni se tak dostalo vyúčtování služeb za rok 2025 a zároveň vyúčtování složené kauce do dispozice dne 23. 5. 2025.

35. Soud se dále zabýval námitkou žalobkyně, že vyúčtování služeb za rok 2024 a za rok 2025 je nepřezkoumatelné, tedy není řádné.

36. Podle § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb do 30 dnů od doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1. Nepředloží-li příjemce služeb námitky v této lhůtě, platí, že se způsobem a obsahem vyúčtování souhlasí. Včas uplatněné námitky musí poskytovatel služeb vyřídit do 30 dnů od jejich předložení.

37. Soud po přezkoumání předmětných vyúčtování dospěl k závěru, že je třeba dát žalobkyni za pravdu, že obě vyúčtování vykazují nedostatky, zároveň však s poukazem na právní úpravu uvedenou shora podotýká, že zde existuje právní rámec upravující, v jaké době je možné vyúčtování napadnout námitkami, přičemž v případě vyúčtování za rok 2024, které bylo žalobkyni doručeno v dubnu 2025, resp. v případě vyúčtování za období od 1. 1. 2025 do 30. 4. 2025, které bylo žalobkyni doručeno v květnu 2025, doba 30 dnů k námitkám již uplynula. V takovém případě tedy dle shora uvedeného zákonného ustanovení platí, že příjemce služeb se způsobem a obsahem vyúčtování souhlasil. Nastává tedy tzv. fikce souhlasu (z novější judikatury viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 12. 2024, sp. zn. 26 Cdo 2198/2024).

38. Na závěr se soud zabýval tím, zda ze strany žalované došlo k platnému započtení jejich pohledávek z dlužného nájemného a nedoplatku za služby za rok 2025 vůči pohledávkám žalobkyně na vrácení složené kauce a přeplatku z vyúčtování za rok 2024.

39. Podle ustanovení § 2254 odst. 2 věty prvé o. z. při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží.

40. Jistota představuje zvláštní formu zajištění dluhů nájemce (§ 2010 o. z.), zajištěnými pohledávkami jsou pohledávky pronajímatele na zaplacení nájemného a úhrad za služby, jakož i pohledávky na náhradu škody za porušení povinností nájemce (§ 2913 o. z.). Realizaci zajištění řeší zákon pouze v souvislosti se skončením nájmu a povinností vrátit jistotu nájemci, kdy z ustanovení § 2254 odst. 2 o. z. vyplývá, že pronajímatel může provádět započtení (§ 1982 o. z.), když často budou naplněny všechny předpoklady pro jednostranné započtení, zejména existence vzájemných pohledávek stejného druhu, splnitelnost dluhu pronajímatele (právo na vrácené jistoty) a splatnost jeho pohledávek.

41. Podle ustanovení § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Je-li předmětem nájmu byt přenechávaný k zajištění jeho bytových potřeb nájemce, popř. i členu jeho domácnosti, je třeba aplikovat zvláštní právní úpravu § 2235 a násl. o. z.

42. Závěr soudu o skončení nájmu dnem 30. 4. 2025 dále znamená, že bylo povinností žalobkyně zaplatit žalované nájemné sjednané v části III bodu nájemní smlouvy, změněné dodatkem č. , hodnota, k nájemní smlouvě, ve výši 12 800 Kč za měsíc březen 2025, jež bylo splatné dne 20. 2. 2025 (část III bod 1) nájemní smlouvy), a ve výši 12 800 Kč za měsíc duben 2019, jež bylo splatné dne 20. 3. 2025. Spolu s nájemným bylo povinností žalobkyně zaplatit i zálohy na služby ve výši 4 800 Kč.

43. Soud dále uzavírá tak, že dne 30. 4. 2025 se stala splatnou pohledávka žalobkyně na vrácení jistoty, zároveň měla žalobkyně vůči žalované splatnou pohledávku z přeplatku ve vyúčtování služeb za rok 2025 ve výši 5 597 Kč, zároveň k tomuto datu již byly splatné pohledávky žalované vůči žalobkyni na zaplacení nájemného a záloh na služby za měsíce březen a duben 2025. Žalovaná proto mohla realizovat své právo a vzájemné pohledávky započíst (§ 2254 odst. 2 o. z.).

44. Listina předložená žalovanou ze dne 19. 5. 2025 označená jako vyúčtování kauce, v níž žalovaná započetla na uhrazenou kauci ve výši 22 000 Kč a přeplatek za služby ve výši 5 597 Kč z vyúčtování za období od 13. 4. 2024 do 31. 12. 2024 úhradu nájemného za měsíc březen 2025 ve výši 12 800 Kč a za měsíc duben 2025 a vyúčtování za služby od 1. 1. 2025 do 30. 4. 2025 ve výši 2 374 Kč vyvolala zánik pohledávek, když byla řádně doručena žalobkyni, a to dne společně s vyúčtováním služeb za období od 1. 1. 2025 do 30. 4. 2025, přičemž řádností doručení zápočtu se soud již zabýval výše.

45. S ohledem na vše shora uvedené soud žalobu žalobkyně v celém rozsahu zamítl.

46. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř, neboť žalovaná měla ve věci plný úspěch. Žalobkyně je tak povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 9 619,50 Kč skládající se z odměny za zastupování, jelikož byla žalovaná strana zastoupena advokátem. Odměna byla stanovena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen AT), podle tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 AT (27 597 Kč) byla určena sazba mimosmluvní odměny. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání odporu, účast na jednání soudu) byla stanovena podle § 7 AT ve výši 2 220 Kč. Za jeden úkon právní služby zástupci dále náleží paušální částka náhrady hotových výdajů. Paušální částka náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby činí dle § 13 odst. 4 AT 450 Kč. Zástupce poskytl celkem 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 AT s příslušnou sazbou odměny v plné výši. Protože je zástupce plátce daně z přidané hodnoty, patří podle § 137 odst. 3 o.s.ř. k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést podle zákona o dani z přidané hodnoty, tedy 21 % z částky 7 950 Kč, tj ve výši 1 669,50 Kč. Žalované nebyla přiznána náhrada cestovného k jednání soudu, když žalovaná ani v dodatečné lhůtě cestovné nevyčíslila, resp. k jeho výpočtu neposkytla nutné podklady. Protože byla žalovaná, jíž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupena advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

47. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.